Dopravní noviny: „Realizace nové koncepce na Českých drahách bude dlouhodobější proces“
29.8.2003 | PRAHA | Dopravní noviny
Jedním z klíčových prvků oddělení Českých drah od Správy železniční dopravní cesty k 1. lednu letošního roku bylo převedení všech předchozích dluhů ČD na SŽDC. V důsledku toho mohly České dráhy začít novou éru na zdravém finančním základě. V dlouhodobé perspektivě bude pro ČD důležité, aby si zachovaly udržitelné finanční postavení, proto budou muset pokračovat ve vnitřní restrukturalizaci. Stejný význam bude mít i program kompenzace veřejné služby, založený na skutečných základech.
O tom, jak se tuto koncepci daří naplňovat, i o vypořádání dluhů po bývalé státní organizaci České dráhy jsme hovořili s JUDr. Jaroslavem Souškem, ředitelem Odboru drah a železniční dopravy Ministerstva dopravy ČR.
„Jak hodnotíte první půlrok poté, co vstoupil v platnost zákon o transformaci Českých drah?“
„Cílem nového uspořádání Českých drah je vytvořit z nich takový podnik, který by co do pružnosti odpovídal potřebám moderní železnice, jinými slovy: na první místo postavit obchodování. To je hlavní poslání akciové společnosti České dráhy v duchu základního předmětu jejich podnikání a v tomto duchu se mění i organizační struktura podniku. Dříve bylo na Českých drahách sledováno především to, kolik se vypravilo nákladních vlaků, kolik bylo přepraveno jakých substrátů, nebo to, zda jsou vlaky odstaveny, či nikoli. Dnes se však na železnici díváme zcela jinýma očima. V základní směrnici EU 91/440 EHS se doslova praví: ‚Členské státy musejí podniknout opatření nezbytná pro zajištění toho, aby v oblasti managementu, administrativy a vnitřní kontroly nad administrativními, hospodářskými a účetními záležitostmi měly železniční podniky nezávislý statut, v souladu s nímž budou vést zejména majetek, rozpočty a účetnictví, které budou odděleny od majetku, rozpočtů a účetnictví daného státu.‘ Zákonem o transformaci Českých drah z února loňského roku byl vytvořen právní rámec pro to, aby i akciová společnost České dráhy byla řízena a hospodařila odděleně od řízení a hospodaření státu, aby měla nutné podmínky pro samostatné podnikání a aby mohla a musela nést plnou odpovědnost za výsledky svého podnikání.
Nezastupitelná je role akciové společnosti Českých drah jako ‚národního železničního podniku‘ pro fungování a rozvoj železničního systému. Pouze silný podnik je schopen zajistit technický a technologický rozvoj systému, potřebný výzkum a vývoj, spolupráci v rámci mezinárodních organizací při rozvíjení interoperability celoevropského železničního systému s jednotnými parametry a normami, navazující na tvorbu národních technických a technologických pravidel, mimořádně důležitých zejména pro zajištění bezpečnosti železničního provozu. V této oblasti jsme zpracovali vyhlášku ministerstva dopravy, která jako prováděcí předpis k zákonu o drahách stanoví pravidla pro ohlašování mimořádných událostí v drážní dopravě. S účinností od 1. ledna letošního roku jsme zřídili nový úřad státní správy - Drážní inspekci, která vznikla na podnět Evropské unie, jež vyžaduje, aby odborné šetření železničních nehod či jiných mimořádných událostí prováděl nezávislý státní orgán.“
„Domníváte se, že zisk 200 miliónů Kč, který České dráhy v pololetí vykázaly, již nějak souvisí s novou strategií firmy?“
„Výsledek hospodaření nepochybně vyplynul z toho, že se na Českých drahách začaly uplatňovat nové prvky hospodaření, nová koncepce však ještě zdaleka nebyla naplněna, takže by bylo předčasné říkat, že jsme vymysleli novou koncepci a již tu máme pozitivní výsledky. Letos poprvé stát předložil Českým dráhám, a. s., objednávku na zajištění dopravních potřeb státu, tedy objednávku týkající se jízdního řádu, provozování drážní dopravy a zajištění dopravní obslužnosti mimo rámec regionální dopravy v zájmu státu. Takovéto jednotlivé aspekty samozřejmě již do jisté míry hospodaření Českých drah ovlivňují, ale uskutečnění nové koncepce bude dlouhodobější proces.“
„Jaké je stanovisko vašeho odboru k otázce vypořádání dluhů po bývalé státní organizaci České dráhy?“
„Zákon č. 77/2002 Sb. umožnil s účinností od 1. ledna letošního roku transformovat státní organizaci České dráhy do dvou nových subjektů - Českých drah, a. s., a Správy železniční dopravní cesty, s. o. Zákon o drahách č. 266/1994 Sb. přitom definuje ve vztahu k dráze tři funkce - vlastníka dráhy, provozovatele dráhy a provozovatele drážní dopravy. Provozovatel dráhy a provozovatel drážní dopravy jsou činnosti, které se vykonávají tzv. podnikatelsky, jde tedy o podnikání ve věcech drah. První z uvedených činností není podnikání; jedná se o výkon vlastníka dráhy. Není to však vlastník jako kterýkoli jiný, tak, jak jej definuje občanský zákoník, neboť v zákoně o drahách v paragrafu 20 jsme tomuto vlastníkovi přidali ještě některé specifické povinnosti. Tento vlastník totiž odpovídá mimo jiné za provozuschopnost, za optimalizaci a rozvoj dráhy a také za to, že dráha bude provozována. Tyto povinnosti jsme na počátku letošního roku převedli na nově vzniklou státní organizaci SŽDC.
České dráhy naopak musí být akciovou společností jako každá jiná. Nemohla proto vzniknout nová akciová společnost, která by se hned od počátku topila v dluzích, protože tím bychom ji okamžitě uvrhli do nebezpečí konkurzu. Proto jsme nejdříve museli České dráhy oddlužit. Veškeré dluhy, které přesně vymezuje zákon č. 77/2002 Sb., tak byly převedeny na SŽDC. Na tuto organizaci byl rovněž převeden zbytný majetek, který ČD, a. s., jako provozovatel dráhy a provozovatel drážní dopravy nepotřebují nezbytně ke své činnosti. Tento majetek se převedl na SŽDC s tím, aby sloužil k sanaci dluhů.
Požadavek směrnice Evropské unie č. 440 z roku 1991 rigorózně požaduje, aby železnice v nových podmínkách byla oddlužena. Proto jsme převedli závazky na SŽDC
S majetkem po bývalých Českých drahách je to poněkud složitější, neboť přešel na stát, konkrétně na ministerstvo dopravy, které jej teď bude postupně převádět. Proto jsme nyní novelizovali již zmíněný zákon č. 77/2002 Sb., aby umožnil převoditelnost majetku z orgánů státní správy na státní organizaci SŽDC. Protože je nutné, aby byli uspokojeni věřitelé, kteří nám v některých případech zablokovali některé položky v katastru nemovitostí, takže nemůžeme některé nemovitosti ani převést do aktuálního stavu tak, jak ukládá zákon, nemůžeme ze státní organizace převést právo hospodaření na stát. Z tohoto důvodu se již několikrát při zasedání vlády projednával požadavek, aby byly dluhy převedeny na Českou konsolidační agenturu.“
„Konsolidační agentura ale převedení dluhů neschválila...“
„Ano, převedení dluhů na ČKA nebylo schváleno a nyní se řeší, jaký bude další postup ve vztahu ke konsolidační agentuře, neboť se musí hledat jiná cesta, jak získat peníze, aby bylo možné vyrovnat dluhy s jednotlivými věřiteli, kterých je několik tisíc. Když některé z těchto věřitelů v brzké době neuspokojíme, bude tím ohrožena jejich další existence. Ve většině případů se jedná řádově o miliónové částky, ale pro některé z těch firem to znamená značný obnos.“
„Česká konsolidační agentura se vyjádřila v tom smyslu, že bude hledat ve spolupráci se SŽDC nějaké jiné východisko...“
„Ano, je to velmi závažný problém a mohu říci, že je v současné době předmětem velmi intenzivního jednání - hledáme cestu, jak z nastalé situace ven. Požadavek směrnice Evropské unie č. 440 z roku 1991 rigorózně požaduje, aby železnice v nových podmínkách byla oddlužena. Proto jsme převedli závazky na SŽDC. Na SŽDC nelze uvalit žádný konkurz, protože jsou splněny podmínky, které stanovuje zákon o konkurzu a vyrovnání k tomu, aby se tento zákon na daný subjekt nemohl vztahovat. SŽDC vznikla na základě ustanovení zákona a navíc za její závazky ručí stát. Je třeba dodat, že problém oddlužení není specifickým problémem české železnice, je to problém všech evropských železnic.
V této souvislosti bych chtěl připomenout, že stát již jednou železnici oddlužil. Stalo se tak po rozdělení federace, k 1. lednu roku 1993. Tehdy ovšem nebyly vytvořeny odpovídající právní podmínky pro fungování železnice, nebyl také ještě přijat nový zákon o drahách, který by stanovil nové podmínky včetně podmínek ekonomických, závazků veřejné služby apod. Nebyly zkrátka vytvořeny předpoklady k tomu, aby se situace neopakovala.“
„Soukromé společnosti, které provozují v České republice drážní dopravu, nesouhlasí s nedávným rozhodnutím vlády nerespektovat nález Ústavního soudu z února letošního roku, kterým byly zrušeny jako protiústavní některé části zákona č. 77/2002 Sb. Obávají se totiž, že v důsledku svěření nádražních budov, přilehlých pozemků a přístupových cest k nim do vlastnictví Českých drah vzniknou na české železnici nerovné podmínky pro podnikání. Jaký je váš názor na tento problém?“
„Neřekl bych, že se toto rozhodnutí negativně promítne do provozování drah a provozování drážní dopravy jednotlivých dopravců. Uvedu příklad, byť není zcela srovnatelný s případem Českých drah: Jindřichohradecké místní dráhy, když zprivatizovaly úzkorozchodnou trať v jihočeském příhraničí, zprivatizovaly ji celou včetně dopravní cesty, kolejiště a budov a nikdo se nad tím tenkrát nepozastavil. Zákonem č. 77/2002 Sb. se ponechal ve vlastnictví Českých drah majetek, který v podstatě tvoří nádražní budovy a pozemky v železničních stanicích. Dopravní cesta patří státu a dopravní cesta s pozemky mimo železniční stanice je také ve vlastnictví státu. Důvod, proč bylo do zákona zaneseno předmětné ustanovení právě v této podobě, byl ten, aby České dráhy měly možnost budovy například pronajímat nebo je samy využívat ke komerčním činnostem. Ti, kteří tvrdí, že je tím ohroženo provozování drážní dopravy v České republice nebo že se jedná o diskriminaci, mají na věc poněkud zkreslený pohled. Platí, že provozovatel dráhy je povinen za podmínek stanovených zákonem umožnit přístup na dopravní cestu jakémukoli dopravci. V takovém případě je povinen umožnit mu přístup na celou dopravní cestu, tedy i přístup do budovy, která slouží k odbavení cestujících. Potom však argument, že po nabytí účinnosti nálezu ústavního soudu dojde k omezení práv ostatních dopravců, že jejich cestující nebudou moci do čekáren ČD, že v nich nebude moci být pokladna jiného dopravce, není pravdivý. Nevidím zde žádnou diskriminaci a řekl bych, že jde spíše o to, aby dobře fungovala regulace přístupu jakéhokoli dopravce na železniční dopravní cestu.
V květnu příštího roku vstoupíme do Evropské unie. K tomuto datu bude platit novela zákona č. 266/1994 Sb., o drahách. Tento zákon nově upraví regulaci přístupu na železniční dopravní cestu v intencích Evropské unie. Nebudeme již přístup regulovat tak jako doposud - tedy licencí.
Nová regulace bude právně nastavena tak, že státní organizace SŽDC bude prodávat kapacitu dopravní cesty a bude umožňovat, aby si například i některý kraj mohl koupit příslušnou kapacitu dopravní cesty, kterou pak bude sám přidělovat regionálním dopravcům. Nové podmínky regulace jsou zcela v souladu s podmínkami Evropské unie".
reklama
„Jak hodnotíte první půlrok poté, co vstoupil v platnost zákon o transformaci Českých drah?“
„Cílem nového uspořádání Českých drah je vytvořit z nich takový podnik, který by co do pružnosti odpovídal potřebám moderní železnice, jinými slovy: na první místo postavit obchodování. To je hlavní poslání akciové společnosti České dráhy v duchu základního předmětu jejich podnikání a v tomto duchu se mění i organizační struktura podniku. Dříve bylo na Českých drahách sledováno především to, kolik se vypravilo nákladních vlaků, kolik bylo přepraveno jakých substrátů, nebo to, zda jsou vlaky odstaveny, či nikoli. Dnes se však na železnici díváme zcela jinýma očima. V základní směrnici EU 91/440 EHS se doslova praví: ‚Členské státy musejí podniknout opatření nezbytná pro zajištění toho, aby v oblasti managementu, administrativy a vnitřní kontroly nad administrativními, hospodářskými a účetními záležitostmi měly železniční podniky nezávislý statut, v souladu s nímž budou vést zejména majetek, rozpočty a účetnictví, které budou odděleny od majetku, rozpočtů a účetnictví daného státu.‘ Zákonem o transformaci Českých drah z února loňského roku byl vytvořen právní rámec pro to, aby i akciová společnost České dráhy byla řízena a hospodařila odděleně od řízení a hospodaření státu, aby měla nutné podmínky pro samostatné podnikání a aby mohla a musela nést plnou odpovědnost za výsledky svého podnikání.
Nezastupitelná je role akciové společnosti Českých drah jako ‚národního železničního podniku‘ pro fungování a rozvoj železničního systému. Pouze silný podnik je schopen zajistit technický a technologický rozvoj systému, potřebný výzkum a vývoj, spolupráci v rámci mezinárodních organizací při rozvíjení interoperability celoevropského železničního systému s jednotnými parametry a normami, navazující na tvorbu národních technických a technologických pravidel, mimořádně důležitých zejména pro zajištění bezpečnosti železničního provozu. V této oblasti jsme zpracovali vyhlášku ministerstva dopravy, která jako prováděcí předpis k zákonu o drahách stanoví pravidla pro ohlašování mimořádných událostí v drážní dopravě. S účinností od 1. ledna letošního roku jsme zřídili nový úřad státní správy - Drážní inspekci, která vznikla na podnět Evropské unie, jež vyžaduje, aby odborné šetření železničních nehod či jiných mimořádných událostí prováděl nezávislý státní orgán.“
„Domníváte se, že zisk 200 miliónů Kč, který České dráhy v pololetí vykázaly, již nějak souvisí s novou strategií firmy?“
„Výsledek hospodaření nepochybně vyplynul z toho, že se na Českých drahách začaly uplatňovat nové prvky hospodaření, nová koncepce však ještě zdaleka nebyla naplněna, takže by bylo předčasné říkat, že jsme vymysleli novou koncepci a již tu máme pozitivní výsledky. Letos poprvé stát předložil Českým dráhám, a. s., objednávku na zajištění dopravních potřeb státu, tedy objednávku týkající se jízdního řádu, provozování drážní dopravy a zajištění dopravní obslužnosti mimo rámec regionální dopravy v zájmu státu. Takovéto jednotlivé aspekty samozřejmě již do jisté míry hospodaření Českých drah ovlivňují, ale uskutečnění nové koncepce bude dlouhodobější proces.“
„Jaké je stanovisko vašeho odboru k otázce vypořádání dluhů po bývalé státní organizaci České dráhy?“
„Zákon č. 77/2002 Sb. umožnil s účinností od 1. ledna letošního roku transformovat státní organizaci České dráhy do dvou nových subjektů - Českých drah, a. s., a Správy železniční dopravní cesty, s. o. Zákon o drahách č. 266/1994 Sb. přitom definuje ve vztahu k dráze tři funkce - vlastníka dráhy, provozovatele dráhy a provozovatele drážní dopravy. Provozovatel dráhy a provozovatel drážní dopravy jsou činnosti, které se vykonávají tzv. podnikatelsky, jde tedy o podnikání ve věcech drah. První z uvedených činností není podnikání; jedná se o výkon vlastníka dráhy. Není to však vlastník jako kterýkoli jiný, tak, jak jej definuje občanský zákoník, neboť v zákoně o drahách v paragrafu 20 jsme tomuto vlastníkovi přidali ještě některé specifické povinnosti. Tento vlastník totiž odpovídá mimo jiné za provozuschopnost, za optimalizaci a rozvoj dráhy a také za to, že dráha bude provozována. Tyto povinnosti jsme na počátku letošního roku převedli na nově vzniklou státní organizaci SŽDC.
České dráhy naopak musí být akciovou společností jako každá jiná. Nemohla proto vzniknout nová akciová společnost, která by se hned od počátku topila v dluzích, protože tím bychom ji okamžitě uvrhli do nebezpečí konkurzu. Proto jsme nejdříve museli České dráhy oddlužit. Veškeré dluhy, které přesně vymezuje zákon č. 77/2002 Sb., tak byly převedeny na SŽDC. Na tuto organizaci byl rovněž převeden zbytný majetek, který ČD, a. s., jako provozovatel dráhy a provozovatel drážní dopravy nepotřebují nezbytně ke své činnosti. Tento majetek se převedl na SŽDC s tím, aby sloužil k sanaci dluhů.
Požadavek směrnice Evropské unie č. 440 z roku 1991 rigorózně požaduje, aby železnice v nových podmínkách byla oddlužena. Proto jsme převedli závazky na SŽDC
S majetkem po bývalých Českých drahách je to poněkud složitější, neboť přešel na stát, konkrétně na ministerstvo dopravy, které jej teď bude postupně převádět. Proto jsme nyní novelizovali již zmíněný zákon č. 77/2002 Sb., aby umožnil převoditelnost majetku z orgánů státní správy na státní organizaci SŽDC. Protože je nutné, aby byli uspokojeni věřitelé, kteří nám v některých případech zablokovali některé položky v katastru nemovitostí, takže nemůžeme některé nemovitosti ani převést do aktuálního stavu tak, jak ukládá zákon, nemůžeme ze státní organizace převést právo hospodaření na stát. Z tohoto důvodu se již několikrát při zasedání vlády projednával požadavek, aby byly dluhy převedeny na Českou konsolidační agenturu.“
„Konsolidační agentura ale převedení dluhů neschválila...“
„Ano, převedení dluhů na ČKA nebylo schváleno a nyní se řeší, jaký bude další postup ve vztahu ke konsolidační agentuře, neboť se musí hledat jiná cesta, jak získat peníze, aby bylo možné vyrovnat dluhy s jednotlivými věřiteli, kterých je několik tisíc. Když některé z těchto věřitelů v brzké době neuspokojíme, bude tím ohrožena jejich další existence. Ve většině případů se jedná řádově o miliónové částky, ale pro některé z těch firem to znamená značný obnos.“
„Česká konsolidační agentura se vyjádřila v tom smyslu, že bude hledat ve spolupráci se SŽDC nějaké jiné východisko...“
„Ano, je to velmi závažný problém a mohu říci, že je v současné době předmětem velmi intenzivního jednání - hledáme cestu, jak z nastalé situace ven. Požadavek směrnice Evropské unie č. 440 z roku 1991 rigorózně požaduje, aby železnice v nových podmínkách byla oddlužena. Proto jsme převedli závazky na SŽDC. Na SŽDC nelze uvalit žádný konkurz, protože jsou splněny podmínky, které stanovuje zákon o konkurzu a vyrovnání k tomu, aby se tento zákon na daný subjekt nemohl vztahovat. SŽDC vznikla na základě ustanovení zákona a navíc za její závazky ručí stát. Je třeba dodat, že problém oddlužení není specifickým problémem české železnice, je to problém všech evropských železnic.
V této souvislosti bych chtěl připomenout, že stát již jednou železnici oddlužil. Stalo se tak po rozdělení federace, k 1. lednu roku 1993. Tehdy ovšem nebyly vytvořeny odpovídající právní podmínky pro fungování železnice, nebyl také ještě přijat nový zákon o drahách, který by stanovil nové podmínky včetně podmínek ekonomických, závazků veřejné služby apod. Nebyly zkrátka vytvořeny předpoklady k tomu, aby se situace neopakovala.“
„Soukromé společnosti, které provozují v České republice drážní dopravu, nesouhlasí s nedávným rozhodnutím vlády nerespektovat nález Ústavního soudu z února letošního roku, kterým byly zrušeny jako protiústavní některé části zákona č. 77/2002 Sb. Obávají se totiž, že v důsledku svěření nádražních budov, přilehlých pozemků a přístupových cest k nim do vlastnictví Českých drah vzniknou na české železnici nerovné podmínky pro podnikání. Jaký je váš názor na tento problém?“
„Neřekl bych, že se toto rozhodnutí negativně promítne do provozování drah a provozování drážní dopravy jednotlivých dopravců. Uvedu příklad, byť není zcela srovnatelný s případem Českých drah: Jindřichohradecké místní dráhy, když zprivatizovaly úzkorozchodnou trať v jihočeském příhraničí, zprivatizovaly ji celou včetně dopravní cesty, kolejiště a budov a nikdo se nad tím tenkrát nepozastavil. Zákonem č. 77/2002 Sb. se ponechal ve vlastnictví Českých drah majetek, který v podstatě tvoří nádražní budovy a pozemky v železničních stanicích. Dopravní cesta patří státu a dopravní cesta s pozemky mimo železniční stanice je také ve vlastnictví státu. Důvod, proč bylo do zákona zaneseno předmětné ustanovení právě v této podobě, byl ten, aby České dráhy měly možnost budovy například pronajímat nebo je samy využívat ke komerčním činnostem. Ti, kteří tvrdí, že je tím ohroženo provozování drážní dopravy v České republice nebo že se jedná o diskriminaci, mají na věc poněkud zkreslený pohled. Platí, že provozovatel dráhy je povinen za podmínek stanovených zákonem umožnit přístup na dopravní cestu jakémukoli dopravci. V takovém případě je povinen umožnit mu přístup na celou dopravní cestu, tedy i přístup do budovy, která slouží k odbavení cestujících. Potom však argument, že po nabytí účinnosti nálezu ústavního soudu dojde k omezení práv ostatních dopravců, že jejich cestující nebudou moci do čekáren ČD, že v nich nebude moci být pokladna jiného dopravce, není pravdivý. Nevidím zde žádnou diskriminaci a řekl bych, že jde spíše o to, aby dobře fungovala regulace přístupu jakéhokoli dopravce na železniční dopravní cestu.
V květnu příštího roku vstoupíme do Evropské unie. K tomuto datu bude platit novela zákona č. 266/1994 Sb., o drahách. Tento zákon nově upraví regulaci přístupu na železniční dopravní cestu v intencích Evropské unie. Nebudeme již přístup regulovat tak jako doposud - tedy licencí.
Nová regulace bude právně nastavena tak, že státní organizace SŽDC bude prodávat kapacitu dopravní cesty a bude umožňovat, aby si například i některý kraj mohl koupit příslušnou kapacitu dopravní cesty, kterou pak bude sám přidělovat regionálním dopravcům. Nové podmínky regulace jsou zcela v souladu s podmínkami Evropské unie".
reklama
Online diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
