Právo: V Česku bude zavedeno mýtné nejen na dálnicích
28.7.2003 | PRAHA | Právo
MINISTR DOPRAVY MILAN ŠIMONOVSKÝ ŘEKL PRÁVU:
* Evropská komise (EK) vypracovala návrh směrnice, podle níž by od roku 2005 měl být v členských zemích Evropské unie (EU) postupně zaváděn jednotný systém zpoplatnění silniční dopravy. Zpočátku by platil pro nákladní automobily a autobusy, ale od roku 2010 i pro osobní auta a motocykly. Podporujete to?
Ano, protože výkonové zpoplatnění je spravedlivější, než dnešní systém dálničních známek, který se v ČR uplatňuje. Platit se totiž formou elektronického mýtného bude za skutečný počet kilometrů, jež vozidlo po zpoplatněné komunikaci ujede. Kdy tento jednotný evropský systém nabude účinnosti, ještě není definitivně stanoveno. Obecně ale skutečně platí, že v roce 2010 by se měl v celé EU již týkat všech motorových vozidel.
* Nemyslíte, že je to pro naše dopravní firmy pohroma?
Vždyť vy sám jste už dříve novinářům řekl, že v Německu, kde se mýtné zavede letos 31. srpna, se od českých dopravců bude ročně vybírat až dvě miliardy korun. Německý systém je velmi moderní, bude využívat i satelitní navigaci. Ale také velmi drahý na pořízení a složitý na obsluhu. Česká republika je připravena jednat s Polskem, Maďarskem i Slovenskem o společném postupu v zavádění elektronického mýtného. Poradit se o tom, zda společně převzít systém německý nebo nějaký jiný. Během podzimu se uskuteční několik expertních schůzek a koncem roku bychom se měli o systému rozhodnout. Je potřeba, aby byl univerzální a dokázal komunikovat s těmi systémy v členských zemích EU, které jsou na bázi radiového spojení.
* Kdy chcete v Česku s mýtem začít?
Očekávám, že během dvou let. Koncem roku 2004 by vláda měla učinit zásadní rozhodnutí a v roce 2005 by mohlo být elektronické mýto zavedeno.
* Nespěcháte příliš?
Zemí, které mají takto zpoplatněné komunikace, je v Evropě už jedenáct. Jde o systém náročný na obsluhu, a proto se v prvních letech bude v ČR týkat jen nákladních automobilů. Začít hned i s osobními auty by bylo velmi nerozumné vzhledem k tomu, jaké množství jich u nás je. Systém si je třeba nejprve osvojit na menším vzorku, a tím jsou nákladní vozidla.
* Jaké budou tarify?
Je zřejmé, že nová směrnice EU bude doporučovat maximální ceny za ujetý kilometr, a my to budeme muset respektovat. Směrnice také stanoví, jaká zařízení budou pro registraci elektronického mýtného do vozidel povinně montována. V budoucnu bude povinnost identifikace vozidla nějakým čipem povinná i pro osobní auta a motocykly. Je to potřebné pro využítí dalších aplikací satelitního navigačního systému, který může výrazně promluvit i do bezpečnosti dopravy.
* Bude se mýto muset platit na všech 520 kilometrech dálnic, které teď v ČR jsou?
My bychom chtěli zpoplatnit nejen dálnice, ale i rychlostní komunikace a některé silnice první třídy, na nichž je provozována mezinárodní doprava. Tedy celkově rozsah sítě asi tři tisíce kilometrů. Zároveň jsme připraveni jednat o úpravách silniční daně tak, aby naši dopravci měli po zavedení mýtného určité přechodové období, a náraz pro ně nebyl tak prudký. Vyrovnání podmínek na dopravním trhu mezi železnicí a silničními dopravci se ovšem neobejde bez podstatného zvýšení poplatků za užívání silniční sítě nákladními automobily. To je prostě evropský trend. Předpokládám, že v roce 2005 budou v souvislosti s přechodem na zpoplatnění za ujetý kilometr pro silniční dopravu stanoveny ještě vyšší ceny, než jsou ty už schválené pro příští rok.
* Ale co ty tři tisíce kilometrů s mýtným? Snad nechcete řidiče donutit, aby se v podstatě nemohli mýtnému vyhnout...
Je to skutečně tak. Chceme zpoplatnit zejména tranzitující mezinárodní dopravu, abychom k ní už nebyli příliš vstřícní. A tomuto tlaku se musí přizpůsobit i vnitrozemská doprava.
* Dopravce ale přece musí mít nějakou alternativu, jinak by to bylo od státu vydírání.
I při těch třech tisících kilometrů ještě řidičům zůstane možnost, jak zpoplatněné úseky objet. Je ale fakt, že tím ztratí mnoho času. A časový faktor je pro dopravu velmi důležitý.
* Vláda už rozhodla zdražit pro rok 2004 dálniční známky. Mohou se vlastníci osobních aut a motocyklů těšit alespoň na to, že po zavedení mýtného pro náklaďáky budou i pro ostatní vozidla dálniční známky zrušeny?
Oba systémy, tedy mýtné a dálniční známky, jsou vzájemně kombinovatelné. Za současné situace se domnívám, že osobní auta budou známku muset mít i nadále.
* Už před několika lety ale tehdejší ministr dopravy Antonín Peltrám tvrdil, že dálniční známky pro osobní auta by neměly být, protože motoristé státu dostatečně přispívají zdaněním pohonných hmot.
Prodej dálničních známek by letos měl vynést 1,8 miliardy korun a celý půjde do Státního fondu dopravní infrastruktury. V příštím roce by se měl výnos zvednout asi o pět procent na zhruba 1,9 miliardy korun. To není zanedbatelná částka, a nelze se bez ní obejít.
* V Bruselu jste se 22. července sešel s místopředsedkyní Evropské komise Loyolou de Palacio. O čem jste s ní jednal?
Šlo především o přípravu legislativy na výkonové zpoplatnění silniční sítě. Dále jsme ji informovali o našem zájmu umístit v Praze Evropskou železniční agenturu. Hovořili jsme i o transevropských dopravních sítích a spolufinancování jejich výstavby z fondu soudržnosti EU. Paní Palaciové jsme také sdělili, že Česká republika má zájem se zapojit do projektu Galileo, což je navigační systém, a účastnit se činnosti evropské kosmické agentury.
* Má Praha skutečně šanci stát se sídlem Evropské železniční agentury, a měla by na to dost peněz?
Náklady na chod této agentury budou hrazeny z prostředků EU. Zájemců je více, například francouzská a německá města. Je to určitě prestižní záležitost hostit evropskou instituci. Myslím, že Praha má pro to dobré předpoklady, stejně jako Česká republika. Agentury Evropské unie by nemusely být jen v tradičních členských zemích, ale určitě to od nás ještě bude vyžadovat nemalé diplomatické úsilí. Přínosem pro ČR je už to, že se soutěže o sídlo agentury budeme účastnit.
* O vybudování silničních, železničních i vodních magistrál, které by propojily celou Evropu, se rozhodlo již před deseti lety. Výstavba většiny z nich však zkomírá na úbytě. Neupustí se tedy od těchto projektů?
Evropský program byl značně ambiciózní a skutečně vyžaduje nezměrné finanční prostředky. Vždyť do roku 2020 by mělo být na budování evropských dopravních sítí vynaloženo až 600 miliard eur. To ani ekonomicky velmi vyspělé evropské státy nejsou schopny dostatečně ufinancovat. Program však zahrnuje některé dopravní sítě, do nichž mají ambici se zapojit i země, které do EU teprve vstoupí. Také pro ČR je to nejen výzva, ale i denní starost, protože bez kvalitní a rychlé, dostatečně kapacitní dopravy není možný ekonomický rozvoj. Evropa proto od své ambice propojit se navzájem vůbec neustupuje.
* A co podíl ČR na těchto projektech?
Jde zejména o zapojení naší sítě dálnic a rychlostních komunikací do propojení Východu se Západem, což je konkrétně trasa čtvrtého transevropského koridoru, a dále do šestého koridoru ve směru Sever-Jih. Jeho součástí bude i napojení Břeclavi na dunajskou vodní cestu. Zajímavé projekty jsou ale i v oblasti letecké dopravy. Z fondů EU bude například možné hradit tu část zařízení na letišti v Praze-Ruzyni, která se týká odbavování zavazadel.
* Jak konkrétně nám na to Unie přispěje?
Do roku 2006 má ČR příslib finanční spoluúčasti od Evropské unie ve výši čtyři a půl miliardy korun ročně. Máme už vypracovány projekty a velkou naději, že budou přijaty. Naše republika se bude prostřednictvím Státního fondu dopravní infrastruktury podílet na jejich financování patnácti procenty a pětaosmdesát procent peněz, které si realizace projektů vyžádá, půjde z fondu EU.
reklama
Ano, protože výkonové zpoplatnění je spravedlivější, než dnešní systém dálničních známek, který se v ČR uplatňuje. Platit se totiž formou elektronického mýtného bude za skutečný počet kilometrů, jež vozidlo po zpoplatněné komunikaci ujede. Kdy tento jednotný evropský systém nabude účinnosti, ještě není definitivně stanoveno. Obecně ale skutečně platí, že v roce 2010 by se měl v celé EU již týkat všech motorových vozidel.
* Nemyslíte, že je to pro naše dopravní firmy pohroma?
Vždyť vy sám jste už dříve novinářům řekl, že v Německu, kde se mýtné zavede letos 31. srpna, se od českých dopravců bude ročně vybírat až dvě miliardy korun. Německý systém je velmi moderní, bude využívat i satelitní navigaci. Ale také velmi drahý na pořízení a složitý na obsluhu. Česká republika je připravena jednat s Polskem, Maďarskem i Slovenskem o společném postupu v zavádění elektronického mýtného. Poradit se o tom, zda společně převzít systém německý nebo nějaký jiný. Během podzimu se uskuteční několik expertních schůzek a koncem roku bychom se měli o systému rozhodnout. Je potřeba, aby byl univerzální a dokázal komunikovat s těmi systémy v členských zemích EU, které jsou na bázi radiového spojení.
* Kdy chcete v Česku s mýtem začít?
Očekávám, že během dvou let. Koncem roku 2004 by vláda měla učinit zásadní rozhodnutí a v roce 2005 by mohlo být elektronické mýto zavedeno.
* Nespěcháte příliš?
Zemí, které mají takto zpoplatněné komunikace, je v Evropě už jedenáct. Jde o systém náročný na obsluhu, a proto se v prvních letech bude v ČR týkat jen nákladních automobilů. Začít hned i s osobními auty by bylo velmi nerozumné vzhledem k tomu, jaké množství jich u nás je. Systém si je třeba nejprve osvojit na menším vzorku, a tím jsou nákladní vozidla.
* Jaké budou tarify?
Je zřejmé, že nová směrnice EU bude doporučovat maximální ceny za ujetý kilometr, a my to budeme muset respektovat. Směrnice také stanoví, jaká zařízení budou pro registraci elektronického mýtného do vozidel povinně montována. V budoucnu bude povinnost identifikace vozidla nějakým čipem povinná i pro osobní auta a motocykly. Je to potřebné pro využítí dalších aplikací satelitního navigačního systému, který může výrazně promluvit i do bezpečnosti dopravy.
* Bude se mýto muset platit na všech 520 kilometrech dálnic, které teď v ČR jsou?
My bychom chtěli zpoplatnit nejen dálnice, ale i rychlostní komunikace a některé silnice první třídy, na nichž je provozována mezinárodní doprava. Tedy celkově rozsah sítě asi tři tisíce kilometrů. Zároveň jsme připraveni jednat o úpravách silniční daně tak, aby naši dopravci měli po zavedení mýtného určité přechodové období, a náraz pro ně nebyl tak prudký. Vyrovnání podmínek na dopravním trhu mezi železnicí a silničními dopravci se ovšem neobejde bez podstatného zvýšení poplatků za užívání silniční sítě nákladními automobily. To je prostě evropský trend. Předpokládám, že v roce 2005 budou v souvislosti s přechodem na zpoplatnění za ujetý kilometr pro silniční dopravu stanoveny ještě vyšší ceny, než jsou ty už schválené pro příští rok.
* Ale co ty tři tisíce kilometrů s mýtným? Snad nechcete řidiče donutit, aby se v podstatě nemohli mýtnému vyhnout...
Je to skutečně tak. Chceme zpoplatnit zejména tranzitující mezinárodní dopravu, abychom k ní už nebyli příliš vstřícní. A tomuto tlaku se musí přizpůsobit i vnitrozemská doprava.
* Dopravce ale přece musí mít nějakou alternativu, jinak by to bylo od státu vydírání.
I při těch třech tisících kilometrů ještě řidičům zůstane možnost, jak zpoplatněné úseky objet. Je ale fakt, že tím ztratí mnoho času. A časový faktor je pro dopravu velmi důležitý.
* Vláda už rozhodla zdražit pro rok 2004 dálniční známky. Mohou se vlastníci osobních aut a motocyklů těšit alespoň na to, že po zavedení mýtného pro náklaďáky budou i pro ostatní vozidla dálniční známky zrušeny?
Oba systémy, tedy mýtné a dálniční známky, jsou vzájemně kombinovatelné. Za současné situace se domnívám, že osobní auta budou známku muset mít i nadále.
* Už před několika lety ale tehdejší ministr dopravy Antonín Peltrám tvrdil, že dálniční známky pro osobní auta by neměly být, protože motoristé státu dostatečně přispívají zdaněním pohonných hmot.
Prodej dálničních známek by letos měl vynést 1,8 miliardy korun a celý půjde do Státního fondu dopravní infrastruktury. V příštím roce by se měl výnos zvednout asi o pět procent na zhruba 1,9 miliardy korun. To není zanedbatelná částka, a nelze se bez ní obejít.
* V Bruselu jste se 22. července sešel s místopředsedkyní Evropské komise Loyolou de Palacio. O čem jste s ní jednal?
Šlo především o přípravu legislativy na výkonové zpoplatnění silniční sítě. Dále jsme ji informovali o našem zájmu umístit v Praze Evropskou železniční agenturu. Hovořili jsme i o transevropských dopravních sítích a spolufinancování jejich výstavby z fondu soudržnosti EU. Paní Palaciové jsme také sdělili, že Česká republika má zájem se zapojit do projektu Galileo, což je navigační systém, a účastnit se činnosti evropské kosmické agentury.
* Má Praha skutečně šanci stát se sídlem Evropské železniční agentury, a měla by na to dost peněz?
Náklady na chod této agentury budou hrazeny z prostředků EU. Zájemců je více, například francouzská a německá města. Je to určitě prestižní záležitost hostit evropskou instituci. Myslím, že Praha má pro to dobré předpoklady, stejně jako Česká republika. Agentury Evropské unie by nemusely být jen v tradičních členských zemích, ale určitě to od nás ještě bude vyžadovat nemalé diplomatické úsilí. Přínosem pro ČR je už to, že se soutěže o sídlo agentury budeme účastnit.
* O vybudování silničních, železničních i vodních magistrál, které by propojily celou Evropu, se rozhodlo již před deseti lety. Výstavba většiny z nich však zkomírá na úbytě. Neupustí se tedy od těchto projektů?
Evropský program byl značně ambiciózní a skutečně vyžaduje nezměrné finanční prostředky. Vždyť do roku 2020 by mělo být na budování evropských dopravních sítí vynaloženo až 600 miliard eur. To ani ekonomicky velmi vyspělé evropské státy nejsou schopny dostatečně ufinancovat. Program však zahrnuje některé dopravní sítě, do nichž mají ambici se zapojit i země, které do EU teprve vstoupí. Také pro ČR je to nejen výzva, ale i denní starost, protože bez kvalitní a rychlé, dostatečně kapacitní dopravy není možný ekonomický rozvoj. Evropa proto od své ambice propojit se navzájem vůbec neustupuje.
* A co podíl ČR na těchto projektech?
Jde zejména o zapojení naší sítě dálnic a rychlostních komunikací do propojení Východu se Západem, což je konkrétně trasa čtvrtého transevropského koridoru, a dále do šestého koridoru ve směru Sever-Jih. Jeho součástí bude i napojení Břeclavi na dunajskou vodní cestu. Zajímavé projekty jsou ale i v oblasti letecké dopravy. Z fondů EU bude například možné hradit tu část zařízení na letišti v Praze-Ruzyni, která se týká odbavování zavazadel.
* Jak konkrétně nám na to Unie přispěje?
Do roku 2006 má ČR příslib finanční spoluúčasti od Evropské unie ve výši čtyři a půl miliardy korun ročně. Máme už vypracovány projekty a velkou naději, že budou přijaty. Naše republika se bude prostřednictvím Státního fondu dopravní infrastruktury podílet na jejich financování patnácti procenty a pětaosmdesát procent peněz, které si realizace projektů vyžádá, půjde z fondu EU.
reklama
Online diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
