https://ekolist.cz/cz/publicistika/nazory-a-komentare/martin-sedlak-exkurz-do-historie-kremikove-fotovoltaiky
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Martin Sedlák: Exkurz do historie křemíkové fotovoltaiky

26.4.2024
Technik Bellových laboratoří u fotovoltaickými články napájené baterie, sloužící k napájení telefonních rozvodů.
Technik Bellových laboratoří u fotovoltaickými články napájené baterie, sloužící k napájení telefonních rozvodů.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Křemíková fotovoltaika dnes oslovila 70 let od představení prvního funkčního článku - prvenství patří vědcům z Bellových laboratoří. Zde je pár zajímavostí na cestě solární energetiky k dnes nejrozšířenější bezuhlíkové technologii.
 
Cena prvních solárních systémů byla vysoká: vědec Daryl Chapin z Bellových laboratoří spočítal, že by pro dům s průměrnou spotřebou musel pořídit solární elektrárnu za neuvěřitelný 1,43 milionu amerických dolarů. To je v dnešních cenách přes 16,5 milionů dolarů, tedy kolem 400 milionů Kč.

Přesto se již v 50. letech minulého století našlo využít: při dobývání kosmu. Soláry zásobovaly energií americkou sondu Vanguard I. nebo sovětskou družici Sputnik.

Na Zemi pak první větší řešení mířily do míst, kam nevedly „dráty“. Je rok 1963 a Sharp panely na fotovoltaické elektrárně v Japonsku o výkonu 242 wattů slouží jako zdroj pro námořní maják.

70. léta pak patřila fotovoltaika do zájmu ropných společností. Investovaly do vývoje řešení pro ropné plošiny – celkem daly v tomto období do vývoje křemíkové fotovoltaiky víc než vláda USA.

Prví řešení pro zásobování domů: 1979. Vesnice Papago v indiánské rezervaci začala čerpat energií z 3,5kilowattové solární elektrárny pro čerpadlo na vodu a světla v 15 domech.

Letadlo Helios, na kterém se spolupodílel Paul MacCready, vystoupalo do výšky 29 kilometrů.
Letadlo Helios, na kterém se spolupodílel Paul MacCready, vystoupalo do výšky 29 kilometrů.
Foto | Sam916 / Wikimedia Commons

1981 a fotovoltaika míří do oblak: Paul MacCready postavil své druhé solární letadlo. Stroj poháněný 16 tisíci fotovoltaickými články přeletěl za 5 hodin a 23 minut kanál La Manche.

2008 Výkon světových solárních elektráren se vyšplhal na 15 GW a začíná to být ve světě fotovoltaiky zajímavé. Do 4 let růst na 40 GW. Mezi solární velmoci přibylo také Česko s téměř 2 GW. Výstavba solárních elektráren během tohoto roku zaměstnala v

ČR více než 15 tisíc lidí. 2012 Světový instalovaný výkon solárních elektráren dosáhl 100 gigawattů.

2013 Solární panely prolomily cenovou hranici jednoho dolaru za watt a dostaly se na 0,73 dolaru za watt.

Solární letadlo Solar Impuls 2
Solární letadlo Solar Impuls 2
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Zdroj | Solar Impulse 2

2016 Letadlo na solární pohon dokončilo 26. 7. první cestu kolem světa a vytvořilo 19 světových rekordů. Solar Impuls 2 s podobnými rozměry křídel, jako má Boeing 747, pilotovaný Bertrandem Piccardem uletěl cestu dlouhou přes 40 tisíc kilometrů, při které spotřeboval 11 tisíc kWh.

2017 Čína se stala první zemí na světě, která překročila milník celkového výkonu 100 GW ve fotovoltaice.

2018 Poprvé v historii fotovoltaiky bylo během jediného roku připojeno více než 100 GW solárních elektráren: Ze 104,1 nových solárních GW bylo 43 připojeno v Číně, 11 v EU a 10,6 v USA.

2023 Česko se vrátilo mezi expandující EU trhy s fotovoltaikou. Téměř +1 GW byl vytvořen připojením 83 tisíc solárních elektráren. Nešlo přitom jen o velké firemní střešní elektrárny, ale i o první pozemní solární parky od roku 2011. Rozvoj běží díky Modernizačnímu fondu.

Fotovoltaické panely na střeše Kongresového paláce.
Fotovoltaické panely na střeše Kongresového paláce.
Zdroj | ČEZ

V květnu 2023 vyrobily evropské solární elektrárny rekordních 14 % elektřiny v EU, čímž dosáhly historického maxima 27 TWh. Fotovoltaiky tak v EU poprvé předběhly výrobu uhlí, které v květnu 2023 vyrábělo pouhých 10 % elektřiny. Sedm států EU vyrábí z fotovoltaiky více než 10 % elektřiny.


reklama

 
foto - Sedlák Martin
Martin Sedlák
Autor je Programový ředitel Svazu moderní energetiky.

Ekolist.cz nabízí v rubrice Názory a komentáře prostor pro otevřenou diskuzi. V žádném případě ale nejsou zde publikované texty názorem Ekolistu nebo jeho vydavatele, nýbrž jen a pouze názorem autora daného textu. Svůj názor nám můžete poslat na ekolist@ekolist.cz.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (3)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

EN

Emil Novák

26.4.2024 15:37
Jak autor přišel na to, že jde o "nejrozšířenější bezuhlíkovou technologii"? Dlouhodobě nejrozšířenější "bezuhlíkovou" technologií, pokud něco takového vůbec existuje, jsou co do vyrobené elektřiny vodní elektrárny: https://www.iea.org/data-and-statistics/data-tools/energy-statistics-data-browser?country=WORLD&fuel=Energy%20supply&indicator=ElecGenByFuelLC
Odpovědět

Jaroslav Řezáč

26.4.2024 16:56 Reaguje na Emil Novák
njn, každá liška chválí svůj ocas....
takový propagační článek o nesmyslných předražených dočasných zdrojích, tedy spíš by se dalo říci, že je to rozpis blížícího se Blackoutu.
Odpovědět
JS

Jiří Svoboda

29.4.2024 10:47
Dnes, pane Sedláku, není problém ve vlastní FV technologii, ale v jejím spolehlivém zálohování. Tady můžeme při větším podílu výroby z FVE vážně narazit.

Prosím, nezavírejte před tímto problémem oči!
Odpovědět
 
reklama


Pražská EVVOluce

reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Ecn studiu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist