Právo: Vedro není důkazem trvalé změny, sucho možná ano
22.7.2003 | PRAHA | Právo
KLIMATOLOG HYDROMETEOROLOGICKÉHO ÚSTAVU JAN PRETEL:
* Co říkáte tomu úmornému vedru, které panuje v posledních dnech? Nejde už o trvalou klimatickou změnu?
Máme léto. A k létu patří vedra inad třicet stupňů. Ta tu byla dřív a zažili je i naši předkové a budou tu i v budoucnu. Nemyslím si, že tato vedra jsou důkazem klimatické změny.
* Souvisí s nimi i dlouhotrvající sucho. Na zahrádkách praská půda, zemědělci si stěžují, že výnosy budou malé. To není klimatická změna?
Tady už si myslím, že náznak změny klimatu skutečně je. Únor a březen byly srážkově deficitní, duben a květen normální, červen a červenec opět deficitní, a to silně. To, čím procházíme v počasí, je důsledek jak přirozeného vývoje, tak činnosti člověka. Nelze je oddělovat od sebe.
* Prý má být v Čechách v tomto století až o pět stupňů tepleji.
Klimatologové vypracovali scénáře na padesát a sto let, jak by se měla oteplovat naše planeta a zvlášť střední Evropa a Česká republika. V minulém století se teplota na planetě zvýšila o 0,6 stupně, což je víc než dost, a v tomto století bude oteplení ještě vyšší, dokonce některé varianty tvrdí, že v historii posledních deseti tisíc let nebude mít obdoby. Počítáme s tím, že povrch Země se oteplí v rozpětí 1,4 až 5,8 stupně, ve střední Evropě pak o dva až tři stupně.
* Co to bude znamenat pro Českou republiku?
Jde o klimatické modely, ale počasí v posledních několika letech dává modelům dost za pravdu. Počítat bychom tedy měli s tím, že přes léto budou delší období sucha vcelku, např. čtrnáct dní nebo měsíc i více, a pak je vystřídá delší období srážek.
(Pokračování na str. 2)
(Pokračování ze str. 1)
To ale může být často ve formě přívalových dešťů, takže na jedno místo během krátké doby spadne hodně vody. Za den 40, 60 i více milimetrů, tedy 40, 60 i více litrů vody na metr čtvereční.
* A v čem je problém?
V tom, že vyprahlá půda vodu nepojme, voda po ní steče a dojde k záplavám. To, co se stalo v roce 1997 a 2002, kdy voda smetla Troubky a Praha byla pod katastrofální povodní, bude hrozit častěji a možná v rozsáhlejším měřítku. Rozhodně se na extrémy počasí musíme podstatně lépe připravit a s letními záplavami, byť spíše lokálního významu, počítat. Jestliže léta budou sušší a teplejší, pak chladnější část roku bude naopak vlhčí. Ani tehdy však nelze vyloučit záplavy.
* Co to udělá s vegetací?
To každý vidí sám. Země je po dlouhotrvajících vedrech vyprahlá, tráva žloutne, je červenec a listí a plody z některých stromů opadávají. Pokud by v České republice v příštích sto letech skutečně stoupla teplota o dva až tři stupně a srážky byly nižší, pak by se urodilo zhruba o čtvrtinu zemědělských plodin méně, než jsme byli zvyklí. V našich podmínkách bychom sice nepěstovali banány nebo mandarinky, ale daleko bychom k tomu neměli.
* A co řeky, lesy?
Průtoky řek by poklesly o 10 až 35 procent. Vyšší teplota by měla tragický dopad i na lesní porosty. Už dnes je v nich půda hodně kyselá, a protože stále do ovzduší produkujeme víc oxidu uhličitého, zřejmě by smrkové a borové porosty odumíraly.
* Jaká nás tedy čekají léta?
Horká, kdy budou běžnější teploty kolem 35 stupňů Celsia, a sušší. Už dnes vidíme, že počet tropických dní v roce má za posledních 30 let vzestupný trend. Jde o teploty nad 30 stupňů. Ty budou hlavně v červnu a červenci. Doprovázet je bude sucho. Naopak scénáře klimatického vývoje se domnívají, že v srpnu už budou teploty nižší a srážek víc. To potvrdily i loňské povodně. Obecně počítejme s tím, že po určitém teplém a suchém období přijde zase určité období vlhčí a chladnější. Ostatně, teď máme vedra, ale na začátku července bylo chladněji a pršelo. Zkrátka musíme počítat s tím, že výkyvy teplot i jevů spojených s počasím budou větší, než je tomu doposud. Tento můj tip však neznamená, že to tak bude pravidelně každý rok!
* Může změnám člověk nějak zabránit?
Ano i ne. Ne proto, že jde o přirozené projevy, ano, že této přirozené změně by člověk neměl "pomáhat" vypouštěním oxidu uhličitého a dalších skleníkových plynů do atmosféry. Produkuje je průmysl, doprava, energetika, odpadové hospodářství. Spíše by měl s těmito projevy počítat a měl by se na ně postupně připravovat, adaptovat se. Pokud nesnížíme skleníkové emise, může zmizet polovina alpských ledovců a stoupnou hladiny oceánů v tomto století o deset až devadesát centimetrů. To je pro nás varující. Tzv. Kjótský protokol, v němž se státy zavazují ke snížení produkce skleníkových plynů, zatím nevstoupil v platnost. Odmítly ho ratifikovat USA, na které spadá 25 procent všech emisí. Hodně může udělat iRusko, na jehož vrub jde 17 procent. Pokud ho neschválí, Kjótský protokol bude pohřben. A to by byla po 14 letech usilovných jednání katastrofa.
reklama
Máme léto. A k létu patří vedra inad třicet stupňů. Ta tu byla dřív a zažili je i naši předkové a budou tu i v budoucnu. Nemyslím si, že tato vedra jsou důkazem klimatické změny.
* Souvisí s nimi i dlouhotrvající sucho. Na zahrádkách praská půda, zemědělci si stěžují, že výnosy budou malé. To není klimatická změna?
Tady už si myslím, že náznak změny klimatu skutečně je. Únor a březen byly srážkově deficitní, duben a květen normální, červen a červenec opět deficitní, a to silně. To, čím procházíme v počasí, je důsledek jak přirozeného vývoje, tak činnosti člověka. Nelze je oddělovat od sebe.
* Prý má být v Čechách v tomto století až o pět stupňů tepleji.
Klimatologové vypracovali scénáře na padesát a sto let, jak by se měla oteplovat naše planeta a zvlášť střední Evropa a Česká republika. V minulém století se teplota na planetě zvýšila o 0,6 stupně, což je víc než dost, a v tomto století bude oteplení ještě vyšší, dokonce některé varianty tvrdí, že v historii posledních deseti tisíc let nebude mít obdoby. Počítáme s tím, že povrch Země se oteplí v rozpětí 1,4 až 5,8 stupně, ve střední Evropě pak o dva až tři stupně.
* Co to bude znamenat pro Českou republiku?
Jde o klimatické modely, ale počasí v posledních několika letech dává modelům dost za pravdu. Počítat bychom tedy měli s tím, že přes léto budou delší období sucha vcelku, např. čtrnáct dní nebo měsíc i více, a pak je vystřídá delší období srážek.
(Pokračování na str. 2)
(Pokračování ze str. 1)
To ale může být často ve formě přívalových dešťů, takže na jedno místo během krátké doby spadne hodně vody. Za den 40, 60 i více milimetrů, tedy 40, 60 i více litrů vody na metr čtvereční.
* A v čem je problém?
V tom, že vyprahlá půda vodu nepojme, voda po ní steče a dojde k záplavám. To, co se stalo v roce 1997 a 2002, kdy voda smetla Troubky a Praha byla pod katastrofální povodní, bude hrozit častěji a možná v rozsáhlejším měřítku. Rozhodně se na extrémy počasí musíme podstatně lépe připravit a s letními záplavami, byť spíše lokálního významu, počítat. Jestliže léta budou sušší a teplejší, pak chladnější část roku bude naopak vlhčí. Ani tehdy však nelze vyloučit záplavy.
* Co to udělá s vegetací?
To každý vidí sám. Země je po dlouhotrvajících vedrech vyprahlá, tráva žloutne, je červenec a listí a plody z některých stromů opadávají. Pokud by v České republice v příštích sto letech skutečně stoupla teplota o dva až tři stupně a srážky byly nižší, pak by se urodilo zhruba o čtvrtinu zemědělských plodin méně, než jsme byli zvyklí. V našich podmínkách bychom sice nepěstovali banány nebo mandarinky, ale daleko bychom k tomu neměli.
* A co řeky, lesy?
Průtoky řek by poklesly o 10 až 35 procent. Vyšší teplota by měla tragický dopad i na lesní porosty. Už dnes je v nich půda hodně kyselá, a protože stále do ovzduší produkujeme víc oxidu uhličitého, zřejmě by smrkové a borové porosty odumíraly.
* Jaká nás tedy čekají léta?
Horká, kdy budou běžnější teploty kolem 35 stupňů Celsia, a sušší. Už dnes vidíme, že počet tropických dní v roce má za posledních 30 let vzestupný trend. Jde o teploty nad 30 stupňů. Ty budou hlavně v červnu a červenci. Doprovázet je bude sucho. Naopak scénáře klimatického vývoje se domnívají, že v srpnu už budou teploty nižší a srážek víc. To potvrdily i loňské povodně. Obecně počítejme s tím, že po určitém teplém a suchém období přijde zase určité období vlhčí a chladnější. Ostatně, teď máme vedra, ale na začátku července bylo chladněji a pršelo. Zkrátka musíme počítat s tím, že výkyvy teplot i jevů spojených s počasím budou větší, než je tomu doposud. Tento můj tip však neznamená, že to tak bude pravidelně každý rok!
* Může změnám člověk nějak zabránit?
Ano i ne. Ne proto, že jde o přirozené projevy, ano, že této přirozené změně by člověk neměl "pomáhat" vypouštěním oxidu uhličitého a dalších skleníkových plynů do atmosféry. Produkuje je průmysl, doprava, energetika, odpadové hospodářství. Spíše by měl s těmito projevy počítat a měl by se na ně postupně připravovat, adaptovat se. Pokud nesnížíme skleníkové emise, může zmizet polovina alpských ledovců a stoupnou hladiny oceánů v tomto století o deset až devadesát centimetrů. To je pro nás varující. Tzv. Kjótský protokol, v němž se státy zavazují ke snížení produkce skleníkových plynů, zatím nevstoupil v platnost. Odmítly ho ratifikovat USA, na které spadá 25 procent všech emisí. Hodně může udělat iRusko, na jehož vrub jde 17 procent. Pokud ho neschválí, Kjótský protokol bude pohřben. A to by byla po 14 letech usilovných jednání katastrofa.
reklama
Online diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
