Tiskové zprávy
MŽP ČR: Ambrozek: Mojí základní prioritou je ochrana klimatu
Základní prioritou resortu životního prostředí v následujících dvou letech funkčního období české vlády bude ochrana klimatu. Řekl to dnes na tiskové konferenci ministr životního prostředí Libor Ambrozek. „Důsledky globálních klimatických změn mohou být katastrofální. Můžeme se ale bránit, například širší využíváním domácích obnovitelných zdrojů energií a efektivnějšími technologiemi,“ říká ministr Ambrozek.
Klimatické změny se projevují řadou dramatických událostí – od častějšího výskytu tornád či vichřic až po rozsáhlá sucha nebo naopak povodně. Dochází nejen ke značným materiálním ztrátám, ale i ke ztrátám na lidských životech. Většina zemí světa se proto snaží omezovat svou produkci oxidu uhličitého a dalších plynů, které ke klimatickým změnám přispívají. Velká Británie například už avizovala, že ochrana klimatu bude prioritním tématem půlroku jejího předsednictví v Evropské unii (od července do prosince 2005).
Ke své spoluodpovědnosti se podle Ambrozka musí přihlásit také Česká republika. Na jeho návrh obsahuje programové prohlášení vlády řadu konkrétních nástrojů, které mají naše „skleníkové emise“ snížit. Současně pomohou zvýšit konkurenceschopnost české ekonomiky, přinesou nová pracovní místa a přispějí k rozvoji venkova. Jejich prosazení patří ke klíčovým prioritám Libora Ambrozka v následujících dvou letech do konce funkčního období vlády.
V řadě oblastí stále zaostáváme za ostatními evropskými státy. Energetická náročnost české ekonomiky je příliš vysoká [1], což poškozuje konkurenceschopnost našich výrobků. Ve využívání obnovitelných zdrojů energie jsme rovněž velmi pozadu. Teprve nesměle začínáme zaplňovat prostor pro využívání obnovitelných zdrojů energie v průmyslu a v domácnostech, či v pěstování energetické biomasy a následné výrobě biopaliv. Rychlejší rozvoj v těchto oblastech by přitom představoval hned několikerý zisk – nová pracovní místa v perspektivních oborech a zejména na venkově, nižší závislost na dovozu paliv, méně toxických odpadů, méně emisí oxidu uhličitého a dalších škodlivin.
Poslanecká sněmovna právě projednává vládní návrh zákona o podpoře výroby elektřiny a tepelné energie z obnovitelných zdrojů. Bude-li zákon (upřesněný komplexním pozměňovacím poslaneckým návrhem) schválen, budou moci podnikatelé pokračovat bez omezení v dnešním modelu povinného výkupu s pevnými výkupními cenami. Zákon přitom dá možnost dlouhodobé garance stability těchto cen. Nebo mohou výrobci zvolit liberálnější schéma zelených bonusů, které jim zajistí vyšší výnos za prodanou jednotku vyrobené elektřiny, ale vyžaduje také více úsilí z jejich strany.
Po mnohaměsíčním vyjednávání se zástupci průmyslu i ekologických organizací předloží MŽP v následujících týdnech vládě návrh Národního alokačního plánu k obchodování s povolenkami na emise oxidu uhličitého. Do konce roku 2004 by pak měl být schválen zákon o obchodování s emisemi. Vláda se totiž v programovém prohlášení zavázala k tomu, že také u nás, stejně jako v celé Evropské unii, bude obchodování zahájeno od roku 2005. Hlavním cílem těchto opatření je kompenzovat náklady zavádění nových šetrnějších technologií.
MŽP ve spolupráci s Ministerstvem financí připravují také návrh koncepce rozpočtově neutrální ekologické daňové reformy. Její konečnou podobu nyní dolaďují experti obou ministerstev. Podle zkušeností evropských zemí, které reformu zavedly (např. Švédsko, Nizozemí, Velká Británie, Itálie, Německo, atd.), přinese nejen zlepšení životního prostředí, ale také nové pracovní příležitosti.
MŽP ve spolupráci s dalšími subjekty připravuje také vlastní iniciativní materiál k podpoře alternativních paliv v dopravě. Nárůst znečištění z dopravy je nezbytné zastavit, navíc využití pěstované biomasy pro výrobu pohonných hmot znamená velkou příležitost pro české zemědělce a celý venkov. O některých dílčích opatřeních již vláda jednala. Na svém zasedání 1. září stanovila minimální kvótu na výrobu bioetanolu pro jeho přimíchávání do benzínů ve výši 2 miliony hektolitrů ročně. Ministerstva zemědělství, financí, dopravy a průmyslu a obchodu připravují zajištění podpory výroby bioetanolu pro přídávání do benzínů a metylesteru řepky a jeho přimíchávání do nafty.
Dlouhodobé cíle v oblasti ochrany klimatu obsahují koncepce schválené už předchozí vládou. Jde především o Národní program na zmírnění dopadů změny klimatu v ČR a Státní energetickou koncepci [2]. Schválila také program podpory výroby bioplynu a výstavby bioplynových stanic do roku 2010 a prosadila novelu zákona o ovzduší s povinností přimíchávat pět procent biopaliv do pohonných hmot. Významným regulačním nástrojem je také zákon o integrované prevenci a kontrole znečištění určující povinnost užívat v nových zařízeních výhradně nejlepší dostupné techniky a technologie. Ty mají obvykle nižší spotřebu materiálu a energie, produkují méně odpadu a jsou tak šetrnější k životnímu prostředí. Při zavádění nových šetrných technologií pomáhá rovněž Státní fond životního prostředí, nezanedbatelný přínos představují i programy dalších resortů (MPO, MZe, MMR atd.).
Poznámky:
[1] Energetická náročnost tvorby HDP v ČR je zhruba dvojnásobná oproti průměru EU.
[2] Podle Státní energetické koncepce by na primární spotřebě energetických zdrojů měly obnovitelné zdroje mít zhruba 16% podíl v roce 2030. Ve stejné době by se měly podílet 17 % na hrubé spotřebě elektřiny. V dopravě by obnovitelné zdroje měly tvořit 23% podíl už v roce 2020.
Klimatické změny se projevují řadou dramatických událostí – od častějšího výskytu tornád či vichřic až po rozsáhlá sucha nebo naopak povodně. Dochází nejen ke značným materiálním ztrátám, ale i ke ztrátám na lidských životech. Většina zemí světa se proto snaží omezovat svou produkci oxidu uhličitého a dalších plynů, které ke klimatickým změnám přispívají. Velká Británie například už avizovala, že ochrana klimatu bude prioritním tématem půlroku jejího předsednictví v Evropské unii (od července do prosince 2005).
Ke své spoluodpovědnosti se podle Ambrozka musí přihlásit také Česká republika. Na jeho návrh obsahuje programové prohlášení vlády řadu konkrétních nástrojů, které mají naše „skleníkové emise“ snížit. Současně pomohou zvýšit konkurenceschopnost české ekonomiky, přinesou nová pracovní místa a přispějí k rozvoji venkova. Jejich prosazení patří ke klíčovým prioritám Libora Ambrozka v následujících dvou letech do konce funkčního období vlády.
V řadě oblastí stále zaostáváme za ostatními evropskými státy. Energetická náročnost české ekonomiky je příliš vysoká [1], což poškozuje konkurenceschopnost našich výrobků. Ve využívání obnovitelných zdrojů energie jsme rovněž velmi pozadu. Teprve nesměle začínáme zaplňovat prostor pro využívání obnovitelných zdrojů energie v průmyslu a v domácnostech, či v pěstování energetické biomasy a následné výrobě biopaliv. Rychlejší rozvoj v těchto oblastech by přitom představoval hned několikerý zisk – nová pracovní místa v perspektivních oborech a zejména na venkově, nižší závislost na dovozu paliv, méně toxických odpadů, méně emisí oxidu uhličitého a dalších škodlivin.
Poslanecká sněmovna právě projednává vládní návrh zákona o podpoře výroby elektřiny a tepelné energie z obnovitelných zdrojů. Bude-li zákon (upřesněný komplexním pozměňovacím poslaneckým návrhem) schválen, budou moci podnikatelé pokračovat bez omezení v dnešním modelu povinného výkupu s pevnými výkupními cenami. Zákon přitom dá možnost dlouhodobé garance stability těchto cen. Nebo mohou výrobci zvolit liberálnější schéma zelených bonusů, které jim zajistí vyšší výnos za prodanou jednotku vyrobené elektřiny, ale vyžaduje také více úsilí z jejich strany.
Po mnohaměsíčním vyjednávání se zástupci průmyslu i ekologických organizací předloží MŽP v následujících týdnech vládě návrh Národního alokačního plánu k obchodování s povolenkami na emise oxidu uhličitého. Do konce roku 2004 by pak měl být schválen zákon o obchodování s emisemi. Vláda se totiž v programovém prohlášení zavázala k tomu, že také u nás, stejně jako v celé Evropské unii, bude obchodování zahájeno od roku 2005. Hlavním cílem těchto opatření je kompenzovat náklady zavádění nových šetrnějších technologií.
MŽP ve spolupráci s Ministerstvem financí připravují také návrh koncepce rozpočtově neutrální ekologické daňové reformy. Její konečnou podobu nyní dolaďují experti obou ministerstev. Podle zkušeností evropských zemí, které reformu zavedly (např. Švédsko, Nizozemí, Velká Británie, Itálie, Německo, atd.), přinese nejen zlepšení životního prostředí, ale také nové pracovní příležitosti.
MŽP ve spolupráci s dalšími subjekty připravuje také vlastní iniciativní materiál k podpoře alternativních paliv v dopravě. Nárůst znečištění z dopravy je nezbytné zastavit, navíc využití pěstované biomasy pro výrobu pohonných hmot znamená velkou příležitost pro české zemědělce a celý venkov. O některých dílčích opatřeních již vláda jednala. Na svém zasedání 1. září stanovila minimální kvótu na výrobu bioetanolu pro jeho přimíchávání do benzínů ve výši 2 miliony hektolitrů ročně. Ministerstva zemědělství, financí, dopravy a průmyslu a obchodu připravují zajištění podpory výroby bioetanolu pro přídávání do benzínů a metylesteru řepky a jeho přimíchávání do nafty.
Dlouhodobé cíle v oblasti ochrany klimatu obsahují koncepce schválené už předchozí vládou. Jde především o Národní program na zmírnění dopadů změny klimatu v ČR a Státní energetickou koncepci [2]. Schválila také program podpory výroby bioplynu a výstavby bioplynových stanic do roku 2010 a prosadila novelu zákona o ovzduší s povinností přimíchávat pět procent biopaliv do pohonných hmot. Významným regulačním nástrojem je také zákon o integrované prevenci a kontrole znečištění určující povinnost užívat v nových zařízeních výhradně nejlepší dostupné techniky a technologie. Ty mají obvykle nižší spotřebu materiálu a energie, produkují méně odpadu a jsou tak šetrnější k životnímu prostředí. Při zavádění nových šetrných technologií pomáhá rovněž Státní fond životního prostředí, nezanedbatelný přínos představují i programy dalších resortů (MPO, MZe, MMR atd.).
Poznámky:
[1] Energetická náročnost tvorby HDP v ČR je zhruba dvojnásobná oproti průměru EU.
[2] Podle Státní energetické koncepce by na primární spotřebě energetických zdrojů měly obnovitelné zdroje mít zhruba 16% podíl v roce 2030. Ve stejné době by se měly podílet 17 % na hrubé spotřebě elektřiny. V dopravě by obnovitelné zdroje měly tvořit 23% podíl už v roce 2020.
Tento článek patří do kategorie |
Online diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk