Tiskové zprávy
EPS: ČEZ se svým projektem rekonstrukce elektrárny Prunéřov narazil. Bude muset navrhnout čistější technologii.
Společnost ČEZ v rámci projektu rekonstrukce největší české hnědouhelné elektrárny Prunéřov II plánovala použít nedostatečně účinnou technologii, která je v rozporu s požadavky právních předpisů. Právníci programu GARDE ze sdružení EPS tento plán ČEZu úspěšně napadli v procesu hodnocení vlivů elektrárny na životní prostředí (EIA). Ministerstvo životního prostředí aktuálně vrátilo ČEZu dokumentaci pro elektrárnu k přepracování a požaduje, aby byla navržena efektivnější technologie. Její použití by mohlo vést k úspoře až půl milionu tun uhlí ročně.
Skupina ČEZ plánuje rekonstrukci své největší hnědouhelné elektrárny v ČR Prunéřov II. Ministerstvu životního prostředí (MŽP) přitom předložila projekt, který počítá s technologií, která nedosahuje parametrů tzv. nejlepších dostupných technik, které jsou požadovány právními předpisy.[1] Elektrárna má mít podle ČEZu čistou účinnost pouze 38 %, zatímco podle zákona o integrované prevenci a předpisů EU by měla dosahovat účinnosti vyšší, 42 – 45 % [2]. Právníci GARDE ze sdružení EPS (GARDE – EPS) upozornili MŽP na tento závažný rozpor s právními předpisy v průběhu procesu hodnocení vlivů na životní prostředí (EIA), do kterého se s obdobnými výhradami zapojilo také Greenpeace. MŽP s využitím argumentace GARDE – EPS o nedostatečné účinnosti po ČEZu nyní požaduje, aby doplnil dokumentaci EIA tak, aby počítala s technologií, která zvýší budoucí účinnost elektrárny minimálně na 42 %.[3]
Právník GARDE – EPS Jiří Nezhyba upozorňuje: „Kvitujeme s povděkem, že ministerstvo požaduje po ČEZu, aby v Prunéřově navrhl účinnější technologii. Obáváme se však, že se ČEZ přesto bude nadále chovat neodpovědně a prosazovat svůj původně navržený projekt.“
Proč je účinnost elektrárny tak důležitá? Z odborných studií vyplývá, že každé jedno procento získané na účinnosti může redukovat emise skleníkových plynů zhruba o 2 – 3 %[4] a samozřejmě také adekvátně snižuje spotřebu uhlí. Průněřov je největším zdrojem emisí skleníkových plynů v České republice. Pochází z něj 5,1% veškerých emisí CO2. Použití nejlepších dostupných technik by tak znamenalo ročně úsporu až půl milionu tun uhlí a nikoliv zanedbatelné snížení celkových emisí CO2 v České republice. Vše v porovnání s aktuálními plány ČEZu.
ČEZ by přitom zřejmě neměl mít vážný problém v případě elektrárny Prunéřov II naplnit požadavky zákona a instalovat účinnější technologii. V hnědouhelné elektrárně v Ledvicích také plánuje rekonstrukci a použití technologie s účinností přes 42,5 %.[5]
Úspory v oblasti energetiky jsou nyní diskutovaným tématem. Sám ČEZ pak veřejně deklaruje svůj pozitivní vztah k ochraně životního prostředí, zavazuje se zvyšovat efektivnost využívání přírodních energetických zdrojů a dále se hlásí ke konceptu společenské odpovědnosti.[6] Právník Jiří Nezhyba k tomu dodává: „Na příkladu Prunéřova je podle nás vidět, že ČEZ prozatím své sliby o snižování emisí skleníkových plynů a o zvyšování environmentální výkonnosti opravdu vážně nemyslí.“
Souvislosti:
Velké firmy hrají v naší společnosti stále důležitější roli: zaměstnávají velké množství lidí, zásadně se podílí na vytváření národního bohatství. Ekonomiky států – a zvláště pak České republiky – se již proto neopírají o drobné a střední podnikatele jako tomu bylo dříve, ale spoléhají na velké firmy. Není proto divu, že soukromé zájmy velkých firem jsou v rozhodování státu zásadně zohledňovány a politici s nimi udržují někdy až příliš těsné vztahy. Přes toto mimořádně silné mocenské postavení firem ve společnosti, naše právní systémy nereflektují známý fakt, že moc se dá snadno zneužít. Ba právě naopak, podle práva firmy odpovídají za své činy jen omezeně. Tato omezená odpovědnost firem má pochopitelně svůj smysl. Napomáhá rozvoji podnikání, neboť s podnikáním je spojena řada finančních rizik, a pokud by každý podnikatel musel ručit svým majetkem, mnoho odvážných a pro společnost prospěšných aktivit by nikdy nevznikla. Avšak omezená odpovědnost nesmí být zneužívána k ochraně před zodpovědností za činy porušující lidská práva a umožňovat poškozování důležitých veřejných hodnot jakými je např. zdravé životní prostředí a k bezohledné maximalizaci zisku. Proto se zasazujeme o to, aby se firmy staly odpovědnými za neodpovědné chování. Stejně tak chceme, aby byla nastavena transparentní pravidla pro vztahy našich volených zástupců a námi placených úředníků s velkými firmami, abychom nemuseli pouze přihlížet tomu, když si za zády veřejnosti něco tiše domluví.
Kontakty:
Jiří Nezhyba, mobil: 775 154 073
Program GARDE / Ekologický právní servis
Dvořákova 13, 602 00 Brno
tel: 545 575 229, fax: 542 213 373
e-mail: brno@eps.cz
URL: www.responsibility.cz, www.eps.cz
Poznámky a vysvětlivky k textu tiskové zprávy:
[1] viz § 2 písm. e) zákona o integrované prevenci (č. 76/2002 Sb.), který definuje nejlepší dostupné techniky jako „nejúčinnější a nejpokročilejší stadium vývoje technologií a činností a způsobů jejich provozování, které ukazují praktickou vhodnost určitých technik navržených k předcházení, a pokud to není možné, tak k omezování emisí a jejich dopadů na životní prostředí“
[2] Účelem zákona o integrované prevenci (č. 76/2002 Sb.) je „v souladu s právem Evropských společenství, dosáhnout vysoké úrovně ochrany životního prostředí jako celku uplatněním integrované prevence a omezování znečištění“. Vyššího stupně ochrany životního prostředí je dosahováno předcházením znečišťování použitím tzv. nejlepších dostupných technik. Souhrn evropských nejlepších dostupných technik je uveden v referenčních dokumentech (BREF). (viz též Portál www.ippc.cz) Energetická účinnost, tj. efektivita s jakou se přeměňuje uhlí na energii, je podle BREF pro velká spalovací zařízení nejdůležitější kritériem projektu výstavby elektrárny. Jako nejlepší dostupné techniky (BAT) dokument BREF pro spalovací zařízení využívající hnědé uhlí požaduje čistou tepelnou účinnost 42 - 45 %. Viz tab. 4.66., str. 296: http://www.ippc.cz/soubory/spalzar2/index.html
[3] Viz tisková zpráva MŽP z 9. 3. 2009 „Navrhovaná technologie pro modernizaci Prunéřova II není dostatečná“ (viz: http://www.env.cz/cz/news_tz090309prunerov
„Ministerstvo životního prostředí dnes vrátilo oznamovateli k dopracování dokumentaci hodnocení vlivů na životní prostředí k projektu modernizace elektrárny Prunéřov II. ... MŽP požaduje, aby ČEZ předložil doplněnou dokumentaci, která bude počítat s takovou technologií, která zvýší budoucí účinnost elektrárny z dnešních 32,8 % nikoli na 38 %, ale na minimálně 42 %.“
[4] Viz Studie „Technicko ekonomické parametry moderních uhelných bloků“, Prof. Ing. František Hrdlička, CSc., Ing. Tomáš Dlouhý, CSc., Ing. Michal Kolovrátník, CSc., ČVÚT, 2004: „Přibližně je možné říci, že každé procento získané na účinnosti sníží emise skleníkových plynů o dvě až tři procenta ...“ (dostupné na http://www.tlakinfo.cz/t.py?t=2&i=736&z=2
[5] Viz např. internetové stránky ČEZ: „V Ledvicích postaví Skupina ČEZ svůj nejmodernější elektrárenský blok“ http://www.cez.cz/cs/investori/informacni-povinnost-emitenta/694.html
[6] Viz „Akční plán snižování emisí CO2“ prezentovaný ČEZem na webových stránkách (http://www.cez.cz/cs/energie-a-zivotni-prostredi/zivotni-prostredi/programy-snizovani-zateze-zp/akcni-plan-snizovani-emisi-co2.html):
„Akční plán a jeho ambiciózní cíle v oblasti snižování emisí jsou jasným vyjádřením našeho pozitivního vztahu k ochraně životního prostředí a k udržitelnému rozvoji. Potvrzují, že ve Skupině ČEZ klademe velký důraz na společenskou odpovědnost,“ uvedl předseda představenstva a generální ředitel ČEZ Martin Roman. „Již vloni jsme se k odpovědnosti za snižování emisí skleníkových plynů přihlásili veřejnou deklarací. Součástí deklarace byl náš závazek investovat veškerý zisk z prodeje ušetřených povolenek do dalších opatření na snižování emisí skleníkových plynů, do nových technologií a jiných opatření zlepšujících kvalitu životního prostředí,“ doplnil na tiskové konferenci obchodní ředitel Alan Svoboda odpovědný ve Skupině ČEZ za environmentální agendu. „Akční plán je logickým a konkrétním vyústěním našeho veřejného závazku,“ dodal.
a viz Veřejná deklarace k udržitelnosti rozvoje a ekologického programu financovanému úsporami povolenek v rámci EU ETS (http://www.cez.cz/cs/investori/informacni-povinnost-emitenta/639.html), v níž se ČEZ mj. veřejně zavázal:
„1. Soustavně snižovat ve svých aktivitách dopad podnikatelské činnosti na životní prostředí a tím zvyšovat svoji environmentální výkonnost ve všech oblastech svého působení.
2. Vyhledávat příležitosti a přijímat taková opatření, která povedou k úspoře emisí skleníkových plynů či jiných znečišťujících látek, zvyšování efektivnosti využívání přírodních energetických zdrojů, podpoře úspor energií a snižování energetické náročnosti ekonomiky.“
Skupina ČEZ plánuje rekonstrukci své největší hnědouhelné elektrárny v ČR Prunéřov II. Ministerstvu životního prostředí (MŽP) přitom předložila projekt, který počítá s technologií, která nedosahuje parametrů tzv. nejlepších dostupných technik, které jsou požadovány právními předpisy.[1] Elektrárna má mít podle ČEZu čistou účinnost pouze 38 %, zatímco podle zákona o integrované prevenci a předpisů EU by měla dosahovat účinnosti vyšší, 42 – 45 % [2]. Právníci GARDE ze sdružení EPS (GARDE – EPS) upozornili MŽP na tento závažný rozpor s právními předpisy v průběhu procesu hodnocení vlivů na životní prostředí (EIA), do kterého se s obdobnými výhradami zapojilo také Greenpeace. MŽP s využitím argumentace GARDE – EPS o nedostatečné účinnosti po ČEZu nyní požaduje, aby doplnil dokumentaci EIA tak, aby počítala s technologií, která zvýší budoucí účinnost elektrárny minimálně na 42 %.[3]
Právník GARDE – EPS Jiří Nezhyba upozorňuje: „Kvitujeme s povděkem, že ministerstvo požaduje po ČEZu, aby v Prunéřově navrhl účinnější technologii. Obáváme se však, že se ČEZ přesto bude nadále chovat neodpovědně a prosazovat svůj původně navržený projekt.“
Proč je účinnost elektrárny tak důležitá? Z odborných studií vyplývá, že každé jedno procento získané na účinnosti může redukovat emise skleníkových plynů zhruba o 2 – 3 %[4] a samozřejmě také adekvátně snižuje spotřebu uhlí. Průněřov je největším zdrojem emisí skleníkových plynů v České republice. Pochází z něj 5,1% veškerých emisí CO2. Použití nejlepších dostupných technik by tak znamenalo ročně úsporu až půl milionu tun uhlí a nikoliv zanedbatelné snížení celkových emisí CO2 v České republice. Vše v porovnání s aktuálními plány ČEZu.
ČEZ by přitom zřejmě neměl mít vážný problém v případě elektrárny Prunéřov II naplnit požadavky zákona a instalovat účinnější technologii. V hnědouhelné elektrárně v Ledvicích také plánuje rekonstrukci a použití technologie s účinností přes 42,5 %.[5]
Úspory v oblasti energetiky jsou nyní diskutovaným tématem. Sám ČEZ pak veřejně deklaruje svůj pozitivní vztah k ochraně životního prostředí, zavazuje se zvyšovat efektivnost využívání přírodních energetických zdrojů a dále se hlásí ke konceptu společenské odpovědnosti.[6] Právník Jiří Nezhyba k tomu dodává: „Na příkladu Prunéřova je podle nás vidět, že ČEZ prozatím své sliby o snižování emisí skleníkových plynů a o zvyšování environmentální výkonnosti opravdu vážně nemyslí.“
Souvislosti:
Velké firmy hrají v naší společnosti stále důležitější roli: zaměstnávají velké množství lidí, zásadně se podílí na vytváření národního bohatství. Ekonomiky států – a zvláště pak České republiky – se již proto neopírají o drobné a střední podnikatele jako tomu bylo dříve, ale spoléhají na velké firmy. Není proto divu, že soukromé zájmy velkých firem jsou v rozhodování státu zásadně zohledňovány a politici s nimi udržují někdy až příliš těsné vztahy. Přes toto mimořádně silné mocenské postavení firem ve společnosti, naše právní systémy nereflektují známý fakt, že moc se dá snadno zneužít. Ba právě naopak, podle práva firmy odpovídají za své činy jen omezeně. Tato omezená odpovědnost firem má pochopitelně svůj smysl. Napomáhá rozvoji podnikání, neboť s podnikáním je spojena řada finančních rizik, a pokud by každý podnikatel musel ručit svým majetkem, mnoho odvážných a pro společnost prospěšných aktivit by nikdy nevznikla. Avšak omezená odpovědnost nesmí být zneužívána k ochraně před zodpovědností za činy porušující lidská práva a umožňovat poškozování důležitých veřejných hodnot jakými je např. zdravé životní prostředí a k bezohledné maximalizaci zisku. Proto se zasazujeme o to, aby se firmy staly odpovědnými za neodpovědné chování. Stejně tak chceme, aby byla nastavena transparentní pravidla pro vztahy našich volených zástupců a námi placených úředníků s velkými firmami, abychom nemuseli pouze přihlížet tomu, když si za zády veřejnosti něco tiše domluví.
Kontakty:
Jiří Nezhyba, mobil: 775 154 073
Program GARDE / Ekologický právní servis
Dvořákova 13, 602 00 Brno
tel: 545 575 229, fax: 542 213 373
e-mail: brno@eps.cz
URL: www.responsibility.cz, www.eps.cz
Poznámky a vysvětlivky k textu tiskové zprávy:
[1] viz § 2 písm. e) zákona o integrované prevenci (č. 76/2002 Sb.), který definuje nejlepší dostupné techniky jako „nejúčinnější a nejpokročilejší stadium vývoje technologií a činností a způsobů jejich provozování, které ukazují praktickou vhodnost určitých technik navržených k předcházení, a pokud to není možné, tak k omezování emisí a jejich dopadů na životní prostředí“
[2] Účelem zákona o integrované prevenci (č. 76/2002 Sb.) je „v souladu s právem Evropských společenství, dosáhnout vysoké úrovně ochrany životního prostředí jako celku uplatněním integrované prevence a omezování znečištění“. Vyššího stupně ochrany životního prostředí je dosahováno předcházením znečišťování použitím tzv. nejlepších dostupných technik. Souhrn evropských nejlepších dostupných technik je uveden v referenčních dokumentech (BREF). (viz též Portál www.ippc.cz) Energetická účinnost, tj. efektivita s jakou se přeměňuje uhlí na energii, je podle BREF pro velká spalovací zařízení nejdůležitější kritériem projektu výstavby elektrárny. Jako nejlepší dostupné techniky (BAT) dokument BREF pro spalovací zařízení využívající hnědé uhlí požaduje čistou tepelnou účinnost 42 - 45 %. Viz tab. 4.66., str. 296: http://www.ippc.cz/soubory/spalzar2/index.html
[3] Viz tisková zpráva MŽP z 9. 3. 2009 „Navrhovaná technologie pro modernizaci Prunéřova II není dostatečná“ (viz: http://www.env.cz/cz/news_tz090309prunerov
„Ministerstvo životního prostředí dnes vrátilo oznamovateli k dopracování dokumentaci hodnocení vlivů na životní prostředí k projektu modernizace elektrárny Prunéřov II. ... MŽP požaduje, aby ČEZ předložil doplněnou dokumentaci, která bude počítat s takovou technologií, která zvýší budoucí účinnost elektrárny z dnešních 32,8 % nikoli na 38 %, ale na minimálně 42 %.“
[4] Viz Studie „Technicko ekonomické parametry moderních uhelných bloků“, Prof. Ing. František Hrdlička, CSc., Ing. Tomáš Dlouhý, CSc., Ing. Michal Kolovrátník, CSc., ČVÚT, 2004: „Přibližně je možné říci, že každé procento získané na účinnosti sníží emise skleníkových plynů o dvě až tři procenta ...“ (dostupné na http://www.tlakinfo.cz/t.py?t=2&i=736&z=2
[5] Viz např. internetové stránky ČEZ: „V Ledvicích postaví Skupina ČEZ svůj nejmodernější elektrárenský blok“ http://www.cez.cz/cs/investori/informacni-povinnost-emitenta/694.html
[6] Viz „Akční plán snižování emisí CO2“ prezentovaný ČEZem na webových stránkách (http://www.cez.cz/cs/energie-a-zivotni-prostredi/zivotni-prostredi/programy-snizovani-zateze-zp/akcni-plan-snizovani-emisi-co2.html):
„Akční plán a jeho ambiciózní cíle v oblasti snižování emisí jsou jasným vyjádřením našeho pozitivního vztahu k ochraně životního prostředí a k udržitelnému rozvoji. Potvrzují, že ve Skupině ČEZ klademe velký důraz na společenskou odpovědnost,“ uvedl předseda představenstva a generální ředitel ČEZ Martin Roman. „Již vloni jsme se k odpovědnosti za snižování emisí skleníkových plynů přihlásili veřejnou deklarací. Součástí deklarace byl náš závazek investovat veškerý zisk z prodeje ušetřených povolenek do dalších opatření na snižování emisí skleníkových plynů, do nových technologií a jiných opatření zlepšujících kvalitu životního prostředí,“ doplnil na tiskové konferenci obchodní ředitel Alan Svoboda odpovědný ve Skupině ČEZ za environmentální agendu. „Akční plán je logickým a konkrétním vyústěním našeho veřejného závazku,“ dodal.
a viz Veřejná deklarace k udržitelnosti rozvoje a ekologického programu financovanému úsporami povolenek v rámci EU ETS (http://www.cez.cz/cs/investori/informacni-povinnost-emitenta/639.html), v níž se ČEZ mj. veřejně zavázal:
„1. Soustavně snižovat ve svých aktivitách dopad podnikatelské činnosti na životní prostředí a tím zvyšovat svoji environmentální výkonnost ve všech oblastech svého působení.
2. Vyhledávat příležitosti a přijímat taková opatření, která povedou k úspoře emisí skleníkových plynů či jiných znečišťujících látek, zvyšování efektivnosti využívání přírodních energetických zdrojů, podpoře úspor energií a snižování energetické náročnosti ekonomiky.“
Tento článek patří do kategorie |
Online diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
