MŽP ČR: Ministr Ambrozek nechal otestovat, jaké chemické látky obsahuje jeho krev

„Obklopuje nás takové množství chemických látek, že o většině z nich nemáme ani tušení. Proto jsem se rozhodl, že přijmu nabídku sdružení Arnika a nechám zjistit, kolik nadbytečných chemikálií obsahuje moje krev. Doufám, že to přispěje k diskusi o rizicích, která nás obklopují a možnostech, jak je minimalizovat,“ komentuje svůj dnešní odběr krve [1] ministr životního prostředí Libor Ambrozek.

Nový systém nakládání s chemickými látkami (REACH) – to bude také hlavní bod jednání Rady Evropské unie pro životní prostředí, která se uskuteční v pondělí 28. června. Delegace vedená ministrem životního prostředí Liborem Ambrozkem zde bude hájit požadavky na to, aby nový systém rizika používání chemických látek minimalizoval.

Česká republika bude při jednáních prosazovat povinnost nahrazovat rizikové látky tam, kde je to možné a účelné. Spotřebitelé by měli mít k přístup k úplným informacím o složení výrobku, zejména těm, které znamenají zdravotní riziko. Zároveň by systém měl být administrativně co nejjednodušší, což by snížilo finanční dopady na chemický průmysl.

Příprava nového systému začala v únoru 2001. Důvodem bylo, že k dispozici jsou dostatečné informace o nebezpečných vlastnostech pouze necelých 10 % látek (z celkového počtu cca 120 tisíc), které jsou na celém světě uváděny do oběhu. To REACH řeší tím, že sjednocuje přístup k „novým“ i k „existujícím“ látkám. Povinnost shromáždit potřebná data a zodpovědnost za jejich kvalitu je uložena průmyslovému sektoru, který látky produkuje a uvádí na trh.

„Zatímco používání těch nejrizikovější látek – například DDT či PCB – je zakázáno či pečlivě sledováno, o řadě jiných nemáme ani ty nejzákladnější údaje, včetně jejich dopadů na lidské zdraví. Nový systém by měl zabezpečit, aby se minimalizovala rizika pro zdraví lidí a zároveň dopady na životní prostředí. Používání nejnebezpečnějších látek by mělo být povoleno na jen určitou dobu, což by mělo stimulovat hledání méně rizikových alternativ“ komentuje REACH ministr Ambrozek.

V současné době se vede diskuse nad konečnou podobou Nařízení Evropské rady a Evropského parlamentu. Mezi nejproblematičtější okruhy patří rozsah údajů požadovaných k registraci látek, kterých se vyrábí méně než 10 tun za rok, posuzování polymerů, role agentury, která má celý systém administrovat či konkrétní postup registrace. Komise proto zpracovala rozsáhlou studii ekonomických dopadů na průmyslový sektor. Výsledky této studie ukázaly, že reálné náklady na plnění povinností uložených se budou pohybovat v rozmezí 2,8 - 5,2 miliardy eur (pro E-15). Studie provedená v ČR [2] ukazuje, že náklady chemické ho průmyslu se mohou pohybovat v rozmezí 2 – 6,2 miliardy Kč. Uvedené náklady budou rozloženy do období 13 let po nabytí účinnosti nařízení.


Poznámky:

[1] Výsledky krevního rozboru ministra Libora Ambrozka budou známy v říjnu tohoto roku. Bude testováno 101 látek z pěti skupin: - 12 pesticidů (včetně DDT a lindanu), 45 kongenerů PCB (polychlorované bifenyly), 21 kongenerů PBDE (polybromované difenylethery), které se používají jako zpomalovače hořeni a 2 další zpomalovače hoření (HCBD a TBBP-A), 8 ftalátů, 13 sloučenin fluoru.
Podobný rozbor krve si nechala udělat řada poslanců Evropského parlamentu či komisařka pro životní prostředí Margot Wallstromová. Testování krve politiků je součástí projektu Světového fondu na ochranu přírody (WWF) – v České republice se na tomto projektu podílí sdružení Arnika.
Zpráva o testech komisařky Wallstromové je na:
http://www.panda.org/campaign/detox/news_publications/news.cfm?uNewsID=7941
Výsledky testů europoslanců jsou na: http://www.panda.org/campaign/detox/news_publications/news.cfm?uNewsID=12622

[2] Plné znění studie je na www.mpo.cz.