Tiskové zprávy
MŽP ČR: MŽP v boji se suchem
V loňském roce zasáhlo Českou republiku extrémní sucho, z jehož následků se Česká republika ještě nestihla vzpamatovat. V důsledku vysokých teplot, nízkého úhrnu srážek a mírné zimy 2015/2016 je aktuální stav průtoků na některých vodních tocích i na 20 % běžných červnových hodnot. Celkem 36 % sledovaných vrtů a 48 % pramenů stále vykazuje silně až mimořádně podnormální hodnoty. Startovací pozice tak před letním obdobím není příznivá. Sucho postihuje nejenom přímo obyvatele v podobě úbytku vody ve studních nebo případnými omezeními využití pitné vody v domácnosti, ale je hrozbou i pro ekonomiku, zejména pro sektor zemědělství. Česká republika už v roce 2014 začala díky iniciativě ministra životního prostředí Richarda Brabce přijímat první opatření, která pomohou udržet vodu v krajině, zajistí zásoby pitné vody pro suchá období a připraví Českou republiku na případné krizové situace vzniklé nedostatkem vody.
"Klimatická změna s sebou přináší 2 extrémní hydrologické jevy - povodně a sucho. Zásadním problémem je, že problematiku sucha na rozdíl od povodní v ČR nikdo v minulosti neřešil. Jsme tak neskutečně tlačeni časem. Navíc patří Česká republika mezi evropské státy, které mají velmi omezené množství disponibilních zdrojů vody na jednoho obyvatele. Na sucho se tak musíme připravit ve všech směrech a bohužel to může také hodně stát," uvádí ministr životního prostředí Richard Brabec.
Ministrova slova potvrzuje i zatím nepříliš optimistický výhled na letošní rok. V loňském roce spadlo výrazně méně srážek (o 150 mm), než je dlouhodobý průměr (cca 650 mm). Letošní rok se zatím jeví také jako srážkově podprůměrný, a to i navzdory tomu, že v minulém týdnu spadlo na území ČR v průměru 25 mm srážek. Převážně se však jednalo o bouřky s nerovnoměrným rozložením výskytu srážek. To se promítlo i do stavu vlhkosti půdy, která se zejména na jihozápadě Čech zvýšila, ale přesto nejsušší oblasti, tedy části Polabí a Poohří a jižní a jihovýchodní Morava vykazují hodnoty nižší než 30 % využitelné vodní kapacity. Podobně se zvedly průtoky na vodních tocích, zejména v povodí Vltavy, ale na zbytku území zůstávají na úrovni 20 až 70 % dlouhodobých červnových průtoků.
"Kvůli brzkému konci zimy nedošlo k potřebné dotaci podzemních vod. Hladiny sledovaných vrtů se od začátku roku nacházely s výjimkami v podnormálním stavu. Intenzivní srážky z minulého týdne zlepšily stav podzemních vod jen lokálně. Celkem 36 % sledovaných vrtů a 48 % pramenů tak stále vykazuje silně až mimořádně podnormální hodnoty. Stávající stav není příznivý a s rostoucí teplotou a zvýšením výparu se situace může začít rychle zhoršovat. Pokud se tedy meteorologická situace významně nezlepší, nelze vyloučit výskyt sucha ani v letošním roce," varuje ministr Brabec.
Už v roce 2014 vznikla z iniciativy ministra Brabce mezirezortní komise VODA-SUCHO, která se okamžitě začala zabývat projekty, jež nás na sucho lépe připraví. Je potřeba zvládnout mnoho legislativních úkolů, realizovat výzkumné projekty, ale také provádět okamžitá řešení, která pomohou udržet vodu v krajině. Právě taková opatření totiž řeší jak problémy s povodněmi, tak sucho. Ministerstvo životního prostředí má na projekty pro boj se suchem připraveno v Operačním programu Životní prostředí 2014-2020 téměř 7 miliard korun. Naprostou většinu z nich uvolní ve výzvách směrem k obcím, podnikům i drobným podnikatelům ještě v letošním roce. Taková opatření zahrnují zejména vytváření a obnovu tůní, mokřadů a malých vodních nádrží, krajinných prvků na polích, travní pásy či průlehy na zpomalení povrchového odtoku vody a řadu dalších opatření v krajině či zastavěných územích měst a obcí. Významnou aktivitou MŽP pro boj se suchem je i podpora zlepšování vodohospodářské infrastruktury, podporovány jsou projekty na rozšiřování vodovodních sítí, rekonstrukci zdrojů pitné vody, včetně zkapacitnění úpraven vod, propojování vodárenských soustav pro zajištění kvalitní pitné vody pro občany.
Snahou MŽP je ale také maximálně efektivně využít národní zdroje, a to tam, kde evropské fondy dotační podporu neumožňují, nebo na projekty pro menší obce i občany, kteří na podporu z EU fondů jen stěží dosáhnou. "V červenci vyhlásíme naprosto nový program určený obcím. Půjde na něj 300 milionů korun a bude zaměřený na zajištění pitné vody našim občanům. Dotace půjde na vyhledávání nových zdrojů pitné vody, včetně zdrojů záložních, podporovány budou i regenerace stávajících zdrojů a napojení na veřejný vodovod, zejména v lokalitách, kde je pitné vody nedostatek nebo není dostatečně kvalitní," oznámil dnes také ministr. Ministerstvo vyhlásilo také výzvy pro obce na efektivní hospodaření s dešťovou vodou nebo na recyklaci tzv. šedé vody a její využití. Více zde: http://www.mzp.cz/cz/news_160503_chytre_hospodareni_voda .
Na sucho se ale musíme připravit i legislativně. V České republice zatím neexistuje systém, který by řídil kroky státu, krajů a obcí v případě výskytu sucha. A to ani v případě krizové situace. Teprve letos se do analýzy potenciálních hrozeb pro ČR dostalo právě dlouhodobé sucho. V praxi to znamená, že MŽP aktuálně připravuje typový plán, jak takovou krizovou situaci řešit, včetně identifikace možných dopadů na životy a poškození zdraví osob, dopadů na ekonomiku a životní prostředí, sociálních i přeshraničních dopadů či fungování státu, ale i likvidace následků krizové situace a požadavků na mimořádné síly a prostředky. V rámci novely vodního zákona, kterou má v gesci Ministerstvo zemědělství a která musí vedle systému řízení povodní zahrnout nově právě i systém řízení sucha, vznikají na MŽP paralelně podklady pro tzv. Plán pro zvládání sucha. "To je dokument podrobných kroků, které bude třeba udělat, když nastane sucho v jakékoliv podobě. Bude zahrnovat podrobný popis vodních zdrojů na celém území ČR, jejich využívání a hodnocení, včetně nejrůznějších opatření, jak suchu čelit. Na základě vývoje indexů sucha vydá Český hydrometeorologický ústav varování, jako to dnes dělá v případě povodní. Následně budou kraje a obce reagovat na vyhlášený stupeň sucha předem definovanými aktivitami. V těch extrémních případech může jít i o omezení odběrů vody u občanů nebo v provozech, tedy i možné omezení výroby. Cílem opatření bude ale především právě předejít vzniku krizové situace. A právě proto musíme udělat teď vše pro to, abychom udrželi vodu v krajině a dokázali maximálně využít dešťovou nebo odpadní vodu. Odpovědnost nyní leží i na jednotlivých potenciálních žadatelích, aby mohl být boj se suchem efektivní a alokované částky z fondů Evropské unie a národních dotačních titulů byly smysluplně využity," uzavírá Brabec. Vláda si dala za úkol, aby všechny nové legislativní dokumenty vznikly do konce roku 2017.
"Klimatická změna s sebou přináší 2 extrémní hydrologické jevy - povodně a sucho. Zásadním problémem je, že problematiku sucha na rozdíl od povodní v ČR nikdo v minulosti neřešil. Jsme tak neskutečně tlačeni časem. Navíc patří Česká republika mezi evropské státy, které mají velmi omezené množství disponibilních zdrojů vody na jednoho obyvatele. Na sucho se tak musíme připravit ve všech směrech a bohužel to může také hodně stát," uvádí ministr životního prostředí Richard Brabec.
Ministrova slova potvrzuje i zatím nepříliš optimistický výhled na letošní rok. V loňském roce spadlo výrazně méně srážek (o 150 mm), než je dlouhodobý průměr (cca 650 mm). Letošní rok se zatím jeví také jako srážkově podprůměrný, a to i navzdory tomu, že v minulém týdnu spadlo na území ČR v průměru 25 mm srážek. Převážně se však jednalo o bouřky s nerovnoměrným rozložením výskytu srážek. To se promítlo i do stavu vlhkosti půdy, která se zejména na jihozápadě Čech zvýšila, ale přesto nejsušší oblasti, tedy části Polabí a Poohří a jižní a jihovýchodní Morava vykazují hodnoty nižší než 30 % využitelné vodní kapacity. Podobně se zvedly průtoky na vodních tocích, zejména v povodí Vltavy, ale na zbytku území zůstávají na úrovni 20 až 70 % dlouhodobých červnových průtoků.
"Kvůli brzkému konci zimy nedošlo k potřebné dotaci podzemních vod. Hladiny sledovaných vrtů se od začátku roku nacházely s výjimkami v podnormálním stavu. Intenzivní srážky z minulého týdne zlepšily stav podzemních vod jen lokálně. Celkem 36 % sledovaných vrtů a 48 % pramenů tak stále vykazuje silně až mimořádně podnormální hodnoty. Stávající stav není příznivý a s rostoucí teplotou a zvýšením výparu se situace může začít rychle zhoršovat. Pokud se tedy meteorologická situace významně nezlepší, nelze vyloučit výskyt sucha ani v letošním roce," varuje ministr Brabec.
Už v roce 2014 vznikla z iniciativy ministra Brabce mezirezortní komise VODA-SUCHO, která se okamžitě začala zabývat projekty, jež nás na sucho lépe připraví. Je potřeba zvládnout mnoho legislativních úkolů, realizovat výzkumné projekty, ale také provádět okamžitá řešení, která pomohou udržet vodu v krajině. Právě taková opatření totiž řeší jak problémy s povodněmi, tak sucho. Ministerstvo životního prostředí má na projekty pro boj se suchem připraveno v Operačním programu Životní prostředí 2014-2020 téměř 7 miliard korun. Naprostou většinu z nich uvolní ve výzvách směrem k obcím, podnikům i drobným podnikatelům ještě v letošním roce. Taková opatření zahrnují zejména vytváření a obnovu tůní, mokřadů a malých vodních nádrží, krajinných prvků na polích, travní pásy či průlehy na zpomalení povrchového odtoku vody a řadu dalších opatření v krajině či zastavěných územích měst a obcí. Významnou aktivitou MŽP pro boj se suchem je i podpora zlepšování vodohospodářské infrastruktury, podporovány jsou projekty na rozšiřování vodovodních sítí, rekonstrukci zdrojů pitné vody, včetně zkapacitnění úpraven vod, propojování vodárenských soustav pro zajištění kvalitní pitné vody pro občany.
Snahou MŽP je ale také maximálně efektivně využít národní zdroje, a to tam, kde evropské fondy dotační podporu neumožňují, nebo na projekty pro menší obce i občany, kteří na podporu z EU fondů jen stěží dosáhnou. "V červenci vyhlásíme naprosto nový program určený obcím. Půjde na něj 300 milionů korun a bude zaměřený na zajištění pitné vody našim občanům. Dotace půjde na vyhledávání nových zdrojů pitné vody, včetně zdrojů záložních, podporovány budou i regenerace stávajících zdrojů a napojení na veřejný vodovod, zejména v lokalitách, kde je pitné vody nedostatek nebo není dostatečně kvalitní," oznámil dnes také ministr. Ministerstvo vyhlásilo také výzvy pro obce na efektivní hospodaření s dešťovou vodou nebo na recyklaci tzv. šedé vody a její využití. Více zde: http://www.mzp.cz/cz/news_160503_chytre_hospodareni_voda .
Na sucho se ale musíme připravit i legislativně. V České republice zatím neexistuje systém, který by řídil kroky státu, krajů a obcí v případě výskytu sucha. A to ani v případě krizové situace. Teprve letos se do analýzy potenciálních hrozeb pro ČR dostalo právě dlouhodobé sucho. V praxi to znamená, že MŽP aktuálně připravuje typový plán, jak takovou krizovou situaci řešit, včetně identifikace možných dopadů na životy a poškození zdraví osob, dopadů na ekonomiku a životní prostředí, sociálních i přeshraničních dopadů či fungování státu, ale i likvidace následků krizové situace a požadavků na mimořádné síly a prostředky. V rámci novely vodního zákona, kterou má v gesci Ministerstvo zemědělství a která musí vedle systému řízení povodní zahrnout nově právě i systém řízení sucha, vznikají na MŽP paralelně podklady pro tzv. Plán pro zvládání sucha. "To je dokument podrobných kroků, které bude třeba udělat, když nastane sucho v jakékoliv podobě. Bude zahrnovat podrobný popis vodních zdrojů na celém území ČR, jejich využívání a hodnocení, včetně nejrůznějších opatření, jak suchu čelit. Na základě vývoje indexů sucha vydá Český hydrometeorologický ústav varování, jako to dnes dělá v případě povodní. Následně budou kraje a obce reagovat na vyhlášený stupeň sucha předem definovanými aktivitami. V těch extrémních případech může jít i o omezení odběrů vody u občanů nebo v provozech, tedy i možné omezení výroby. Cílem opatření bude ale především právě předejít vzniku krizové situace. A právě proto musíme udělat teď vše pro to, abychom udrželi vodu v krajině a dokázali maximálně využít dešťovou nebo odpadní vodu. Odpovědnost nyní leží i na jednotlivých potenciálních žadatelích, aby mohl být boj se suchem efektivní a alokované částky z fondů Evropské unie a národních dotačních titulů byly smysluplně využity," uzavírá Brabec. Vláda si dala za úkol, aby všechny nové legislativní dokumenty vznikly do konce roku 2017.
Tento článek patří do kategorie |
Online diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk