Tiskové zprávy
Arnika / Hnutí Duha: Někteří poslanci chtějí, aby příroda nepřekážela
24. října 2003 | Arnika / Hnutí Duha, tel: 606 727 942, 604 202 470
V mnoha oblastech úplně pozastavit platnost zákona o ochraně přírody a krajiny a umožnit tak některé velké stavby bez ohledu na to, zda zničí unikátní přírodní biotopy a domovy ohrožených druhů, umožňují některé návrhy přednesené tento týden v Poslanecké sněmovně. Sdružení Arnika a Hnutí DUHA vyzvali poslance, aby tyto návrhy nepodpořili.
Předseda Arniky Ing. Vlastimil Karlík poukázal na to, že některé návrhy (3) jsou v rozporu s legislativou Evropské unie. „Evropská unie ochranu přírody posiluje. V České republice, v rámci projednávání zákonů, které nás mají Evropě přiblížit, se poslanci naopak předhánějí v podávání návrhů, které dávají volnou ruku devastaci přírodních hodnot. Například návrh poslance Karla Sehoře je zcela v rozporu s evropskými směrnicemi,“ uvedl Karlík.
„Česká veřejnost od svých politiků žádá, aby pečovali o nejvzácnější části naší přírody, nikoli aby zde nechávali volnou ruku betonovým či těžebním společnostem. Předložené návrhy znamenají, že z pravidel ochrany přírody mají být vyjmuty veškeré plavební kanály, kácení stromů podél břehů a navíc každý projekt, který úředníci označí za veřejně prospěšný. Například by se pravidla ochrany přírody vůbec nevztahovala na megaprojekt kanálu Dunaj-Odra-Labe. Zákon o ochraně přírody a krajiny už přes deset let úspěšně chrání zbytky pralesů, skalní stepi, lužní lesy, rašeliniště i další klenoty českého přírodního dědictví a ohrožené druhy, jako jsou vydry, sokoli či bobři. Poslanci by z něj neměli dávat bianco výjimky,“ řekl Vojtěch Kotecký z Hnutí DUHA.
Podle návrhů přednesených v Poslanecké sněmovně se zákon o ochraně přírody a krajiny nemá nadále vztahovat například na vodní kanály mezinárodního významu (například kanál Dunaj-Odra-Labe), těžbu štěrku z říčního dna a břehů, kácení stromů podél řek, obnovu vybetonovaných či narovnaných koryt a veškeré stavby, jež jsou shodou okolností v územním plánu uvedeny jako veřejně prospěšné.
„Tyto návrhy (viz příloha) považujeme za útok na základní principy demokratické občanské společnosti. Pokud budou přijaty, bude to znamenat zrušení těch nejzákladnějších práv občanů. Poslanci svými návrhy dávají také jasně najevo, že je zajímají výhradně ekonomické zájmy a je jim jedno, jaký dopad budou mít investice na životní prostředí. Prostě chtějí, aby příroda přestala překážet investičním lobby. Je nejvyšší čas postavit se proti těmto totalitním návrhům,“ uvedl mluvčí Arniky Marek Jehlička.
Kontakt:
Vlastimil Karlík, Arnika, 737 551 108
Vojtěch Kotecký, Hnutí DUHA, 604 202 470
===============
Příloha:
Klíčové pozměňovací návrhy ke sněmovním tiskům 132 (zákon o ochraně přírody a krajiny), 352 (zákon o vodách) a 343 (zákon o vnitrozemské plavbě): komentář ekologických organizací
===================
Zákon o vnitrozemské plavbě
(1) Pozměňovací návrh poslance Jaromíra Schlinga k § 3 zákona o vnitrozemské plavbě
Poslanec Schling navrhuje u vodních kanálů mezinárodního významu úplně zrušit platnost pravidel ochrany přírody platných v národních parcích, rezervacích a chráněných krajinných oblastech.
Opět to znamená, že stavba má automaticky, ve všech případech, přednost před ochranou přírody. Poslanec Schling přitom argumentuje dohodou AGN: v její příloze je například uvedena kompletní trasa kanálu Dunaj-Odra-Labe. Znamená to, že by ministerstvo životního prostředí prakticky nemohlo mluvit do tohoto megaprojektu s následky pro stovky kilometrů moravských a českých řek.
Návrh je podobně jako předchozí, zcela v rozporu s evropskou směrnicí 92/43/EHS o ochraně území soustavy Natura 2000.
================
Novela zákona o vodách
(2) Body 11 a 20 usnesení zemědělského výboru k novele zákona o vodách
Smyslem obou bodů je vyjmout údržbu břehových porostů a koryt vodních toků a činnosti vykonávané v rámci odstraňování povodňových škod ze zákona o ochraně přírody a krajiny.
Mezi činnost označované „údržba břehů a koryt“ patří těžba štěrku, kácení stromů, opravy a rekonstrukce vodních staveb – tedy činnosti s významným dopadem na přírodu. Na všechny tyto činnosti se vůbec nebudou vztahovat pravidla ochrany ohrožených druhů, vzácných biotopů nebo zeleně.
Analýza Parlamentního institutu konstatuje přímý rozpor obou bodů s evropskou legislativou.
(3) Pozměňovací návrh poslance Jiřího Hanuše k novele zákona o vodách (tisk 352)
Poslanec Hanuš navrhuje zrušit bod 11 a upřesnit bod 20 usnesení zemědělského výboru. Také proti tomuto návrhu máme řadu výhrad, protože nepřijatelně omezuje platnost pravidel ochrany přírody. Jsme však připraveni na něj přistoupit jako na kompromis.
=====================
Zákon o ochraně přírody a krajiny
(4) Pozměňovací návrh poslance Karla Sehoře k § 43
Poslanec Karel Sehoř navrhuje, aby stavby označené v územním plánu jako veřejně prospěšné automaticky dostaly výjimku ze zákona o ochraně přírody a krajiny.
Účelem řízení o udělení výjimky ze zákona je posouzení, zda v daném případě převažuje jiný veřejný zájem nad ochranou přírody. Návrh tedy za prvé znamená, že jakýkoli jiný veřejný zájem je nadřazen veřejnému zájmu ochrany přírody. Za druhé klade rovnítko mezi veřejně prospěšnou stavbou a stavbou ve veřejném zájmu. Ale závazná část územních plánů je schvalována jako celek procesem, který neumožňuje provést v konkrétních případech porovnání váhy různých veřejných zájmů ani stanovit závazné podmínky, za kterých může být výjimka udělena.
Návrh je navíc v zásadním rozporu s evropskými směrnicemi, které takzvanou obecnou výjimku zásadně vylučují. Naopak: stanoví přesný postup, kterým se musí návrhy na výjimky z ochrany ohrožených druhů a především území soustavy Natura 2000 posuzovat – včetně hodnocení alternativních řešení.
Návrh zásadně omezuje účinnost zákona o ochraně přírody, je právně nekonzistentní a v rozporu s legislativou EU.
(5) Pozměňovací návrh poslance Jaroslava Skopala k § 70
Poslanec Jaroslav Skopal navrhuje v zákoně úplně zrušit paragraf, který zakotvuje právo občanů vyjadřovat se k velkým projektům, jako je skládka, chemička nebo elektrárna v sousedství jejich domu, a případně požádat vyšší úřad o přezkoumání verdiktu vydaného ve správním řízení. Škrtnuto bude rovněž právo vyjadřovat se ke kácení v přírodních rezervacích, hubení ohrožených druhů, povolením zásahů do krajinného rázu a podobně.
Taková změna znamená razantní omezení občanských práv a otevřené, demokratické diskuse o věcech, které se bezprostředně dotýkají každodenního života lidí.
(6) Pozměňovací návrh poslance Toma Zajíčka k § 70
Poslanec Tom Zajíček žádá tato občanská práva omezit výhradně na územní řízení o stavbách. Znamená to, že z velkých projektů se bude vztahovat na stavby, ale nikoli na těžbu nerostných surovin – povolování dolů a velkolomů; se bude vztahovat na správní řízení podle stavebního zákona, ale paradoxně nikoli na rozhodování podle samotného zákona o ochraně přírody a krajiny – například na povolování zásahů do přírodních rezervacích, hubení ohrožených druhů, zásahů do krajinného rázu aj.
Podobně jako návrh poslance Skopala rovněž tato změna znamená razantní omezení občanských práv a demokratické diskuse.
(7) Pozměňovací návrh poslance Václava Mencla – zrušení bodů 44 až 46 v komplexním pozměňovacím návrhu garančním výboru (v tisku 132/5)
Poslanec Mencl navrhuje odmítnout zřízení Správy ochrany přírody – úřadu, který by zajišťoval koordinaci jednotlivých chráněných území (chráněných krajinných oblastí, národních parků, území, národních přírodních rezervací a národních přírodních památek a oblastí ochrany ptactva).
Správy jednotlivých území samozřejmě nadále zůstanou samostatně existovat. Správa je bude pouze koordinovat a převezme pravomoc nadřízeného úřadu z ministerstva životního prostředí (vznikne změnou už existující Správy chráněných krajinných oblastí, která takto funguje ve vztahu k jednotlivým CHKO už nyní). Odpovědnost za přírodní rezervace a přírodní památky – tedy za drtivou většinu našich chráněných území – zůstane samozřejmě nadále na krajích.
Právě tato koordinační role, která je v ochraně přírody velmi důležitá, by byla návrhem zrušena.
(8) Pozměňovací návrh poslance Ladislava Skopala k novele zák. 114/1992Sb.
Bod 2 doporučuje vyhlašovat oblasti ochrany ptactva ve správním řízení. V praxi by to znamenalo desítky správních řízení s tísíci účastníků. Česká republika má přitom povinnost vyhlásit tato území do data vstupu do EU.
Bod 3 navrhuje upřednostnit smluvní ochranu území Natury 2000 před vyhlašováním chráněných oblastí. Smluvní ochrana vzhledem k omezením při jejím zajištění (množství vlastníků, nejasné vlastnické poměry, složitá a dlouhodobá jednání, otázka zodpovědnosti za zničení území v době od zařazení do seznamu evropských lokalit až po uzavření smlouvy) bude vždy spíše doplňkovým řešením, což novela umožňuje ve stávající podobě.
Bod 9 znamená obrovské zvýšení nároků předkládaného zákona na státní rozpočet, neboť zakládá nárok všech vlastníků zemědělských nebo lesních pozemků jakkoli dotčených zákonem o ochraně přírody a souvisejícími předpisy na náhradu v plné výši. Jsou-li na základě komplexního pozměňovacího návrhu garančního výboru odhadovány náklady na kompenzace ve výši 700 milionů korun ročně, při schválení tohoto návrhu by mohlo jít i o několikanásobné zvýšení, zcela mimo možnosti státního rozpočtu.
Navíc je tento bod naprosto nelogický. Odmítá totiž kompenzaci jinými státními pozemky. Stát za omezení, která stanovil zákonem, raději zaplatí vysoké částky i v případech, kdy pozemky nyní spravuje jiné ministerstvo než to, které je odpovědné za ochranu přírody (lesy, pozemky v Pozemkovém fondu). Pozemky ale nejsou jednoho nebo druhého resortu, ale státu – stejně jako zákon. Za jeho plnění jsou odpovědná všechna ministerstva.
Body 4-7 jsou v přímém rozporu s evropskými směrnicemi.
Předseda Arniky Ing. Vlastimil Karlík poukázal na to, že některé návrhy (3) jsou v rozporu s legislativou Evropské unie. „Evropská unie ochranu přírody posiluje. V České republice, v rámci projednávání zákonů, které nás mají Evropě přiblížit, se poslanci naopak předhánějí v podávání návrhů, které dávají volnou ruku devastaci přírodních hodnot. Například návrh poslance Karla Sehoře je zcela v rozporu s evropskými směrnicemi,“ uvedl Karlík.
„Česká veřejnost od svých politiků žádá, aby pečovali o nejvzácnější části naší přírody, nikoli aby zde nechávali volnou ruku betonovým či těžebním společnostem. Předložené návrhy znamenají, že z pravidel ochrany přírody mají být vyjmuty veškeré plavební kanály, kácení stromů podél břehů a navíc každý projekt, který úředníci označí za veřejně prospěšný. Například by se pravidla ochrany přírody vůbec nevztahovala na megaprojekt kanálu Dunaj-Odra-Labe. Zákon o ochraně přírody a krajiny už přes deset let úspěšně chrání zbytky pralesů, skalní stepi, lužní lesy, rašeliniště i další klenoty českého přírodního dědictví a ohrožené druhy, jako jsou vydry, sokoli či bobři. Poslanci by z něj neměli dávat bianco výjimky,“ řekl Vojtěch Kotecký z Hnutí DUHA.
Podle návrhů přednesených v Poslanecké sněmovně se zákon o ochraně přírody a krajiny nemá nadále vztahovat například na vodní kanály mezinárodního významu (například kanál Dunaj-Odra-Labe), těžbu štěrku z říčního dna a břehů, kácení stromů podél řek, obnovu vybetonovaných či narovnaných koryt a veškeré stavby, jež jsou shodou okolností v územním plánu uvedeny jako veřejně prospěšné.
„Tyto návrhy (viz příloha) považujeme za útok na základní principy demokratické občanské společnosti. Pokud budou přijaty, bude to znamenat zrušení těch nejzákladnějších práv občanů. Poslanci svými návrhy dávají také jasně najevo, že je zajímají výhradně ekonomické zájmy a je jim jedno, jaký dopad budou mít investice na životní prostředí. Prostě chtějí, aby příroda přestala překážet investičním lobby. Je nejvyšší čas postavit se proti těmto totalitním návrhům,“ uvedl mluvčí Arniky Marek Jehlička.
Kontakt:
Vlastimil Karlík, Arnika, 737 551 108
Vojtěch Kotecký, Hnutí DUHA, 604 202 470
===============
Příloha:
Klíčové pozměňovací návrhy ke sněmovním tiskům 132 (zákon o ochraně přírody a krajiny), 352 (zákon o vodách) a 343 (zákon o vnitrozemské plavbě): komentář ekologických organizací
===================
Zákon o vnitrozemské plavbě
(1) Pozměňovací návrh poslance Jaromíra Schlinga k § 3 zákona o vnitrozemské plavbě
Poslanec Schling navrhuje u vodních kanálů mezinárodního významu úplně zrušit platnost pravidel ochrany přírody platných v národních parcích, rezervacích a chráněných krajinných oblastech.
Opět to znamená, že stavba má automaticky, ve všech případech, přednost před ochranou přírody. Poslanec Schling přitom argumentuje dohodou AGN: v její příloze je například uvedena kompletní trasa kanálu Dunaj-Odra-Labe. Znamená to, že by ministerstvo životního prostředí prakticky nemohlo mluvit do tohoto megaprojektu s následky pro stovky kilometrů moravských a českých řek.
Návrh je podobně jako předchozí, zcela v rozporu s evropskou směrnicí 92/43/EHS o ochraně území soustavy Natura 2000.
================
Novela zákona o vodách
(2) Body 11 a 20 usnesení zemědělského výboru k novele zákona o vodách
Smyslem obou bodů je vyjmout údržbu břehových porostů a koryt vodních toků a činnosti vykonávané v rámci odstraňování povodňových škod ze zákona o ochraně přírody a krajiny.
Mezi činnost označované „údržba břehů a koryt“ patří těžba štěrku, kácení stromů, opravy a rekonstrukce vodních staveb – tedy činnosti s významným dopadem na přírodu. Na všechny tyto činnosti se vůbec nebudou vztahovat pravidla ochrany ohrožených druhů, vzácných biotopů nebo zeleně.
Analýza Parlamentního institutu konstatuje přímý rozpor obou bodů s evropskou legislativou.
(3) Pozměňovací návrh poslance Jiřího Hanuše k novele zákona o vodách (tisk 352)
Poslanec Hanuš navrhuje zrušit bod 11 a upřesnit bod 20 usnesení zemědělského výboru. Také proti tomuto návrhu máme řadu výhrad, protože nepřijatelně omezuje platnost pravidel ochrany přírody. Jsme však připraveni na něj přistoupit jako na kompromis.
=====================
Zákon o ochraně přírody a krajiny
(4) Pozměňovací návrh poslance Karla Sehoře k § 43
Poslanec Karel Sehoř navrhuje, aby stavby označené v územním plánu jako veřejně prospěšné automaticky dostaly výjimku ze zákona o ochraně přírody a krajiny.
Účelem řízení o udělení výjimky ze zákona je posouzení, zda v daném případě převažuje jiný veřejný zájem nad ochranou přírody. Návrh tedy za prvé znamená, že jakýkoli jiný veřejný zájem je nadřazen veřejnému zájmu ochrany přírody. Za druhé klade rovnítko mezi veřejně prospěšnou stavbou a stavbou ve veřejném zájmu. Ale závazná část územních plánů je schvalována jako celek procesem, který neumožňuje provést v konkrétních případech porovnání váhy různých veřejných zájmů ani stanovit závazné podmínky, za kterých může být výjimka udělena.
Návrh je navíc v zásadním rozporu s evropskými směrnicemi, které takzvanou obecnou výjimku zásadně vylučují. Naopak: stanoví přesný postup, kterým se musí návrhy na výjimky z ochrany ohrožených druhů a především území soustavy Natura 2000 posuzovat – včetně hodnocení alternativních řešení.
Návrh zásadně omezuje účinnost zákona o ochraně přírody, je právně nekonzistentní a v rozporu s legislativou EU.
(5) Pozměňovací návrh poslance Jaroslava Skopala k § 70
Poslanec Jaroslav Skopal navrhuje v zákoně úplně zrušit paragraf, který zakotvuje právo občanů vyjadřovat se k velkým projektům, jako je skládka, chemička nebo elektrárna v sousedství jejich domu, a případně požádat vyšší úřad o přezkoumání verdiktu vydaného ve správním řízení. Škrtnuto bude rovněž právo vyjadřovat se ke kácení v přírodních rezervacích, hubení ohrožených druhů, povolením zásahů do krajinného rázu a podobně.
Taková změna znamená razantní omezení občanských práv a otevřené, demokratické diskuse o věcech, které se bezprostředně dotýkají každodenního života lidí.
(6) Pozměňovací návrh poslance Toma Zajíčka k § 70
Poslanec Tom Zajíček žádá tato občanská práva omezit výhradně na územní řízení o stavbách. Znamená to, že z velkých projektů se bude vztahovat na stavby, ale nikoli na těžbu nerostných surovin – povolování dolů a velkolomů; se bude vztahovat na správní řízení podle stavebního zákona, ale paradoxně nikoli na rozhodování podle samotného zákona o ochraně přírody a krajiny – například na povolování zásahů do přírodních rezervacích, hubení ohrožených druhů, zásahů do krajinného rázu aj.
Podobně jako návrh poslance Skopala rovněž tato změna znamená razantní omezení občanských práv a demokratické diskuse.
(7) Pozměňovací návrh poslance Václava Mencla – zrušení bodů 44 až 46 v komplexním pozměňovacím návrhu garančním výboru (v tisku 132/5)
Poslanec Mencl navrhuje odmítnout zřízení Správy ochrany přírody – úřadu, který by zajišťoval koordinaci jednotlivých chráněných území (chráněných krajinných oblastí, národních parků, území, národních přírodních rezervací a národních přírodních památek a oblastí ochrany ptactva).
Správy jednotlivých území samozřejmě nadále zůstanou samostatně existovat. Správa je bude pouze koordinovat a převezme pravomoc nadřízeného úřadu z ministerstva životního prostředí (vznikne změnou už existující Správy chráněných krajinných oblastí, která takto funguje ve vztahu k jednotlivým CHKO už nyní). Odpovědnost za přírodní rezervace a přírodní památky – tedy za drtivou většinu našich chráněných území – zůstane samozřejmě nadále na krajích.
Právě tato koordinační role, která je v ochraně přírody velmi důležitá, by byla návrhem zrušena.
(8) Pozměňovací návrh poslance Ladislava Skopala k novele zák. 114/1992Sb.
Bod 2 doporučuje vyhlašovat oblasti ochrany ptactva ve správním řízení. V praxi by to znamenalo desítky správních řízení s tísíci účastníků. Česká republika má přitom povinnost vyhlásit tato území do data vstupu do EU.
Bod 3 navrhuje upřednostnit smluvní ochranu území Natury 2000 před vyhlašováním chráněných oblastí. Smluvní ochrana vzhledem k omezením při jejím zajištění (množství vlastníků, nejasné vlastnické poměry, složitá a dlouhodobá jednání, otázka zodpovědnosti za zničení území v době od zařazení do seznamu evropských lokalit až po uzavření smlouvy) bude vždy spíše doplňkovým řešením, což novela umožňuje ve stávající podobě.
Bod 9 znamená obrovské zvýšení nároků předkládaného zákona na státní rozpočet, neboť zakládá nárok všech vlastníků zemědělských nebo lesních pozemků jakkoli dotčených zákonem o ochraně přírody a souvisejícími předpisy na náhradu v plné výši. Jsou-li na základě komplexního pozměňovacího návrhu garančního výboru odhadovány náklady na kompenzace ve výši 700 milionů korun ročně, při schválení tohoto návrhu by mohlo jít i o několikanásobné zvýšení, zcela mimo možnosti státního rozpočtu.
Navíc je tento bod naprosto nelogický. Odmítá totiž kompenzaci jinými státními pozemky. Stát za omezení, která stanovil zákonem, raději zaplatí vysoké částky i v případech, kdy pozemky nyní spravuje jiné ministerstvo než to, které je odpovědné za ochranu přírody (lesy, pozemky v Pozemkovém fondu). Pozemky ale nejsou jednoho nebo druhého resortu, ale státu – stejně jako zákon. Za jeho plnění jsou odpovědná všechna ministerstva.
Body 4-7 jsou v přímém rozporu s evropskými směrnicemi.
Tento článek patří do kategorie |
Online diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
