Tiskové zprávy
Centrum pro životní prostředí a zdraví: Nízkoemisní zóny: Německo spustilo 2 nové, čeští poslanci rozhodnou o Klausově vetu
1. září 2011 | Centrum pro životní prostředí a zdraví
Autor: Miroslav Šuta, tel: 777 75 75 11
Autor: Miroslav Šuta, tel: 777 75 75 11
Německá města Magdeburk a Halle se dnes připojila k desítkám evropských, která pro zlepšení ovzduší zavedla nízkoemisní zónu. Ta omezuje do stanovené části měst vjezd automobilům nejvíce znečišťujícím ovzduší. Nízkoemisní zóny kromě Německa úspěšně fungují např. také v Dánsku, Švédsku, Holandsku, Velké Británie. Čeští poslanci schválili možnost měst vyhlašovat nízkoemisní zóny 7. června, ale prezident Klaus tuto novelizaci zákona o vzduší vetoval 23. června. Definitivní rozhodnutí o osudu nízkoemisních zón mají poslanci na pořadu jednání zítra ráno.
„Znečištění ovzduší prachem zbytečně v České republice zabíjí podle dostupných analýz tisíce lidí. Přitom Göteborg zavedením nízkoemisní zóny snížil emise prachových částic z nákladní dopravy o 40 %. Ve Stockholmu zóna snížila emise jemných prachových částic o 40 %. Dobré zkušenosti se snižováním emisí prachu má po zavedení zóny i Berlín ,“ upozornil MUDr. Miroslav Šuta z Centra pro životní prostředí a zdraví a dodal „Nízkoemisní zóny už kromě metropolí jako Berlín, Mnichov, Londýn, Stockholm nebo Kodaň zavádí i města, jejichž podmínky jsou našim podmínkám daleko bližší jako Lipsko, Krefeld, Dinslaken, Magdeburk nebo Halle. Jen letos už zřídilo nízkoemisní zóny 7 německých měst.“
Krátkodobé vdechování prachu zvyšuje počet zánětlivých onemocnění plic, působí negativně na srdečně-cévní systém, vede ke zvýšení počtu hospitalizací a k vyšší úmrtnosti. Dlouhodobé působení prachu zhoršuje plicní funkce u dětí i dospělých, zvyšuje počet chronických obstrukčních onemocnění plic a snižuje délku dožití hlavně v důsledku úmrtí na srdečně-cévní a plicní onemocnění.
„Znečištění ovzduší prachem zbytečně v České republice zabíjí podle dostupných analýz tisíce lidí. Přitom Göteborg zavedením nízkoemisní zóny snížil emise prachových částic z nákladní dopravy o 40 %. Ve Stockholmu zóna snížila emise jemných prachových částic o 40 %. Dobré zkušenosti se snižováním emisí prachu má po zavedení zóny i Berlín ,“ upozornil MUDr. Miroslav Šuta z Centra pro životní prostředí a zdraví a dodal „Nízkoemisní zóny už kromě metropolí jako Berlín, Mnichov, Londýn, Stockholm nebo Kodaň zavádí i města, jejichž podmínky jsou našim podmínkám daleko bližší jako Lipsko, Krefeld, Dinslaken, Magdeburk nebo Halle. Jen letos už zřídilo nízkoemisní zóny 7 německých měst.“
Krátkodobé vdechování prachu zvyšuje počet zánětlivých onemocnění plic, působí negativně na srdečně-cévní systém, vede ke zvýšení počtu hospitalizací a k vyšší úmrtnosti. Dlouhodobé působení prachu zhoršuje plicní funkce u dětí i dospělých, zvyšuje počet chronických obstrukčních onemocnění plic a snižuje délku dožití hlavně v důsledku úmrtí na srdečně-cévní a plicní onemocnění.
Online diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk