Tiskové zprávy
Hnutí DUHA: Nová publikace: 10 z nejkrásnějších míst na Šumavě ohrožených likvidací, přijmou-li poslanci senátní zákon o NP
Hnutí DUHA dnes zveřejnilo novou obrazovou publikaci mapující deset z nejkrásnějších území divoké přírody a malebné krajiny na Šumavě. Ekologická organizace v ní dokumentuje jak jejich krásy, tak destruktivní následky, které by pro ně znamenalo přijetí senátního zákona o NP sněmovnou. Tato místa, která představují esenci šumavských krás, by podlehla kácení či zástavbě, pokud poslanci návrh zákona neodmítnou. Sněmovna začne senátní návrh projednávat pravděpodobně již příští týden. Publikaci obdrží poslanci od Hnutí DUHA v pondělí.
Hnutí DUHA s vědci podrobně prozkoumalo senátní návrh včetně map, vyžádalo si k nim souřadnice GIS a porovnalo je s územními plány obcí i pozemkovou evidencí. Experti ekologické organizace zjistili, že senátoři Tomáš Jirsa, Pavel Eybert (oba z ODS) a další chtějí nově zařadit do III. (zastavitelné) zóny NP velká území v okolí obcí, která by se pak jen jednoduchou změnou územních plánů mohla otevřít velkoplošné výstavbě.
Publikace ukazuje krásnou krajinu nad Čeňkovou pilou, na Filipově Huti, v Novém Údolí a u Modravy jako příklady míst ohrožených novou zástavbou. Ve skutečnosti se ale machinace s pozemky a zonací v návrhu zákona týkají mnoha dalších známých míst: Kvildy, Borové Lady, Jeleních vrchů, Strážného i Rejštejna. Nejrozsáhlejší jsou nové zábory okolo Srní a Českých Žlebů.
Lobbisticky prosazený senátní návrh zákona [1] byl schválen v červnu navzdory zásadním výhradám ekologů, vědců i veřejnosti. Povoluje stavební projekty „sloužící...turistice, sportu…“ dokonce i v přísněji chráněných druhých zónách národního parku – tedy bezmála na dvou třetinách jeho rozlohy [2].
Senátoři také chtějí umožnit zákonem kácení kdekoli v NP včetně jeho nejcennějších území [3]. Publikace ukazuje rašeliniště světového významu v okolí Kvildy a Horské Kvildy, kde by těžařské firmy mohly začít například porážet kůrovcem napadené stromy. Stejně tak v Modravských slatích i jinde. Fotografie přibližují vznikající prales na Radvanovickém hřbetu, kde hnízdí například čápi černí či „uralské sovy“ puštíci bělaví, nebo pohádkově opuštěný kaňon divoké řeky Křemelné, kde se scházejí rysi a prohánějí vydry, jako další příklady míst, kde by senátní návrh zákona umožnil kácení. Poslanci v publikaci uvidí i rysa a tetřeva, jejichž domov by byl zásadně ohrožen.
Senátní návrh zákona chce také vyvést pozemky z majetku státu převodem na obce, které je mohou obratem rozprodat, a dále nařídit správě parku, aby umožnila lov zvěře na celém území národního parku kromě intravilánů obcí. Většina národního parku by se dokonce podle senátorů měla řídit laxnějšími pravidly pro ochranu přírody, než platí pro běžné komerční lesy.
Již 42 000 návštěvníků Národního parku Šumava a lidí z celé republiky apeluje peticí na poslance, aby jasnými pravidly zajistili ochranu divoké přírody před těžařskými firmami a krásné šumavské krajiny před developery a spekulanty s pozemky. Vyjadřují tím současně nesouhlas s likvidací vzácné přírody senátním zákonem [4].
Do NP Šumava přijíždějí dva miliony turistů ročně. Plných 68% z nich je přesvědčeno, že v NP má mít přednost ochrana přírody před novými projekty a výstavbou. Nové lanovky a sjezdovky podporuje jen 21% lidí [5]. Zjištěná fakta odpovídají zahraničním údajům (včetně NP Bavorský les), že lidé přijíždějí do NP především za prožitkem divoké přírody.
Letos publikovaná studie renomované britské společnosti EFTEC prokázala, že přírodě i místní ekonomice nejvíc prospěje rozšíření chráněné divoké přírody, které přiláká nové návštěvníky [6]. Šumava má tedy příkladné řešení znamenající výhru pro všechny strany – s výjimkou kmotrů, spekulantů a některých politiků, kteří uměle vytvářejí neexistující spor mezi přírodou a zájmy místních obyvatel.
Tomuto přístupu úspěšně uplatňovanému ve všech NP Evropy odpovídá návrh zákona o Šumavě vypracovaný vědci a Hnutím DUHA. Návrh zabezpečuje ochranu šumavské krajiny před developery, neúměrnou zástavbou i ničivým kácením a zároveň umožňuje trvale udržitelnou šetrnou turistiku i rozvoj obcí. Zachovalá vzácná příroda bude podle něj chráněna jako první zóna na 52% území parku: 50% bude tvořit území ponechané divoké přírodě bez zásahů člověka [1] a 2% bezlesí, kde je nutná péče pro ochranu vzácných rostlin. Druhá polovina území je určena pro šetrné lesní hospodaření a regulovaný rozvoj obcí [7]. Kvality šumavské přírody dokládá nový informační list Hnutí DUHA „Kolik se na Šumavě zachovalo přírody?“ (v příloze).
Jaromír Bláha, expert na ochranu lesů z Hnutí DUHA, řekl:
„Všechny poslance jsme před dvěma měsíci pozvali, ať se jedou na vlastní oči podívat, jaké přírodní krásy by schválením senátního zákona na Šumavě nechali zničit. Nyní jsme jim připravili reprezentativní fotografickou publikaci, kterou dostanou až do poslaneckých lavic a jež jim to názorně ukazuje. Mluví jasnou řečí, osobní prožitek divoké přírody ale nenahradí.“
„Pokud senátoři chtějí skutečně národní park zrušit, měli to říct férově rovnou, a ne to halit do rádoby zákona. Doufáme, že poslanci budou soudnější, senátní zákon smetou ze stolu a připraví rozumnější, který zajistí ochranu divoké přírody i prosperitu místních obcí. Jeden takový návrh vypracovalo Hnutí DUHA společně s vědci z ústavu CzechGlobe akademie věd a Karlovy univerzity. Navrhuje polovinu území NP pro divokou přírodu a druhou polovinu pro šetrné lesní hospodaření a regulovaný rozvoj obcí. Taková podmínky přesně odpovídají současnému stavu přírody na Šumavě i mezinárodním pravidlům platným pro NP.“
Poznámky:
[1] Miroslav Krejča, Fraška zvaná Šumava: http://www.miroslavkrejca.cz/mk_sak.html
[2] Návrh v § 6, odstavci 4 totiž říká: „V II. B části II. zóny lze umisťovat a povolovat...stavby nebo způsoby využití území sloužící...turistice, sportu...pokud jejich umístění není v rozporu s posláním národního parku". Posláním národního parku je ovšem podle § 1 odst. 1 právě také rekreace, turistika a rozvoj obcí, aniž by v něm byla podmínka, že takové využití nesmí poškodit chráněnou přírodu. Třetí zóna (která je určena k výstavbě) a II. B zóna mají dohromady 60 %, tedy téměř dvě třetiny rozlohy parku.
[3] Návrh v § 4 připouští i zásahy do přírody v první, nejvíce chráněné zóně národního parku, aniž by je jakkoli vymezoval.
[4] http://www.hnutiduha.cz/aktualne/uz-41-667-lidi-spolu-s-vedci-pozaduje-ochranu-jedinecne-sumavske-prirody-stop-developerum%C2%A0
[5] Viz publikované průzkumy veřejného mínění agentur Focus a Factum Invenio, na žádost zašleme.
[6] http://www.hnutiduha.cz/aktualne/nova-studie-ekonomicke-dopady-rozdilne-pece-o-np-sumava
[7] http://www.hnutiduha.cz/aktualne/kvalitni-zakon-o-sumave-50-uzemi-np-pro-prirodu-turisty-50-pro-setrne-hospodareni
Brožura ke stažení: http://hnutiduha.cz/sites/default/files/publikace/2014/09/sumava_prirodni_poklady_prozatim_zari_2014.pdf
Hnutí DUHA s vědci podrobně prozkoumalo senátní návrh včetně map, vyžádalo si k nim souřadnice GIS a porovnalo je s územními plány obcí i pozemkovou evidencí. Experti ekologické organizace zjistili, že senátoři Tomáš Jirsa, Pavel Eybert (oba z ODS) a další chtějí nově zařadit do III. (zastavitelné) zóny NP velká území v okolí obcí, která by se pak jen jednoduchou změnou územních plánů mohla otevřít velkoplošné výstavbě.
Publikace ukazuje krásnou krajinu nad Čeňkovou pilou, na Filipově Huti, v Novém Údolí a u Modravy jako příklady míst ohrožených novou zástavbou. Ve skutečnosti se ale machinace s pozemky a zonací v návrhu zákona týkají mnoha dalších známých míst: Kvildy, Borové Lady, Jeleních vrchů, Strážného i Rejštejna. Nejrozsáhlejší jsou nové zábory okolo Srní a Českých Žlebů.
Lobbisticky prosazený senátní návrh zákona [1] byl schválen v červnu navzdory zásadním výhradám ekologů, vědců i veřejnosti. Povoluje stavební projekty „sloužící...turistice, sportu…“ dokonce i v přísněji chráněných druhých zónách národního parku – tedy bezmála na dvou třetinách jeho rozlohy [2].
Senátoři také chtějí umožnit zákonem kácení kdekoli v NP včetně jeho nejcennějších území [3]. Publikace ukazuje rašeliniště světového významu v okolí Kvildy a Horské Kvildy, kde by těžařské firmy mohly začít například porážet kůrovcem napadené stromy. Stejně tak v Modravských slatích i jinde. Fotografie přibližují vznikající prales na Radvanovickém hřbetu, kde hnízdí například čápi černí či „uralské sovy“ puštíci bělaví, nebo pohádkově opuštěný kaňon divoké řeky Křemelné, kde se scházejí rysi a prohánějí vydry, jako další příklady míst, kde by senátní návrh zákona umožnil kácení. Poslanci v publikaci uvidí i rysa a tetřeva, jejichž domov by byl zásadně ohrožen.
Senátní návrh zákona chce také vyvést pozemky z majetku státu převodem na obce, které je mohou obratem rozprodat, a dále nařídit správě parku, aby umožnila lov zvěře na celém území národního parku kromě intravilánů obcí. Většina národního parku by se dokonce podle senátorů měla řídit laxnějšími pravidly pro ochranu přírody, než platí pro běžné komerční lesy.
Již 42 000 návštěvníků Národního parku Šumava a lidí z celé republiky apeluje peticí na poslance, aby jasnými pravidly zajistili ochranu divoké přírody před těžařskými firmami a krásné šumavské krajiny před developery a spekulanty s pozemky. Vyjadřují tím současně nesouhlas s likvidací vzácné přírody senátním zákonem [4].
Do NP Šumava přijíždějí dva miliony turistů ročně. Plných 68% z nich je přesvědčeno, že v NP má mít přednost ochrana přírody před novými projekty a výstavbou. Nové lanovky a sjezdovky podporuje jen 21% lidí [5]. Zjištěná fakta odpovídají zahraničním údajům (včetně NP Bavorský les), že lidé přijíždějí do NP především za prožitkem divoké přírody.
Letos publikovaná studie renomované britské společnosti EFTEC prokázala, že přírodě i místní ekonomice nejvíc prospěje rozšíření chráněné divoké přírody, které přiláká nové návštěvníky [6]. Šumava má tedy příkladné řešení znamenající výhru pro všechny strany – s výjimkou kmotrů, spekulantů a některých politiků, kteří uměle vytvářejí neexistující spor mezi přírodou a zájmy místních obyvatel.
Tomuto přístupu úspěšně uplatňovanému ve všech NP Evropy odpovídá návrh zákona o Šumavě vypracovaný vědci a Hnutím DUHA. Návrh zabezpečuje ochranu šumavské krajiny před developery, neúměrnou zástavbou i ničivým kácením a zároveň umožňuje trvale udržitelnou šetrnou turistiku i rozvoj obcí. Zachovalá vzácná příroda bude podle něj chráněna jako první zóna na 52% území parku: 50% bude tvořit území ponechané divoké přírodě bez zásahů člověka [1] a 2% bezlesí, kde je nutná péče pro ochranu vzácných rostlin. Druhá polovina území je určena pro šetrné lesní hospodaření a regulovaný rozvoj obcí [7]. Kvality šumavské přírody dokládá nový informační list Hnutí DUHA „Kolik se na Šumavě zachovalo přírody?“ (v příloze).
Jaromír Bláha, expert na ochranu lesů z Hnutí DUHA, řekl:
„Všechny poslance jsme před dvěma měsíci pozvali, ať se jedou na vlastní oči podívat, jaké přírodní krásy by schválením senátního zákona na Šumavě nechali zničit. Nyní jsme jim připravili reprezentativní fotografickou publikaci, kterou dostanou až do poslaneckých lavic a jež jim to názorně ukazuje. Mluví jasnou řečí, osobní prožitek divoké přírody ale nenahradí.“
„Pokud senátoři chtějí skutečně národní park zrušit, měli to říct férově rovnou, a ne to halit do rádoby zákona. Doufáme, že poslanci budou soudnější, senátní zákon smetou ze stolu a připraví rozumnější, který zajistí ochranu divoké přírody i prosperitu místních obcí. Jeden takový návrh vypracovalo Hnutí DUHA společně s vědci z ústavu CzechGlobe akademie věd a Karlovy univerzity. Navrhuje polovinu území NP pro divokou přírodu a druhou polovinu pro šetrné lesní hospodaření a regulovaný rozvoj obcí. Taková podmínky přesně odpovídají současnému stavu přírody na Šumavě i mezinárodním pravidlům platným pro NP.“
Poznámky:
[1] Miroslav Krejča, Fraška zvaná Šumava: http://www.miroslavkrejca.cz/mk_sak.html
[2] Návrh v § 6, odstavci 4 totiž říká: „V II. B části II. zóny lze umisťovat a povolovat...stavby nebo způsoby využití území sloužící...turistice, sportu...pokud jejich umístění není v rozporu s posláním národního parku". Posláním národního parku je ovšem podle § 1 odst. 1 právě také rekreace, turistika a rozvoj obcí, aniž by v něm byla podmínka, že takové využití nesmí poškodit chráněnou přírodu. Třetí zóna (která je určena k výstavbě) a II. B zóna mají dohromady 60 %, tedy téměř dvě třetiny rozlohy parku.
[3] Návrh v § 4 připouští i zásahy do přírody v první, nejvíce chráněné zóně národního parku, aniž by je jakkoli vymezoval.
[4] http://www.hnutiduha.cz/aktualne/uz-41-667-lidi-spolu-s-vedci-pozaduje-ochranu-jedinecne-sumavske-prirody-stop-developerum%C2%A0
[5] Viz publikované průzkumy veřejného mínění agentur Focus a Factum Invenio, na žádost zašleme.
[6] http://www.hnutiduha.cz/aktualne/nova-studie-ekonomicke-dopady-rozdilne-pece-o-np-sumava
[7] http://www.hnutiduha.cz/aktualne/kvalitni-zakon-o-sumave-50-uzemi-np-pro-prirodu-turisty-50-pro-setrne-hospodareni
Brožura ke stažení: http://hnutiduha.cz/sites/default/files/publikace/2014/09/sumava_prirodni_poklady_prozatim_zari_2014.pdf
Tento článek patří do kategorie |
Online diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
