Děti Země: Nový plavební stupeň Přelouč aneb proč ho nepovolit, když jde o začátek výstavby průplavu Dunaj – Odra - Labe

Ministr Libor Ambrozek před několika dny povolil výjimku ze zákona o ochraně přírody a krajiny k zásahu do biotopu 22 silně ohrožených druhů rostlin a živočichů a 3 kriticky ohrožených živočichů, které se většinou nacházejí v lokálním biocentru a ve významném krajinném prvku Slavíkovy ostrovy na pravém břehu Labe u Přelouce (jde o zbytek jeho ramena).

Podle nazoru Deti Zeme jde o vysledek politickeho rozhodnuti ci tlaku na ministra, nebot samo Ministesrtvo zivotniho prostredi jiz dvakrat vyjimku odmitlo povolit, proti ni se nekolikrat postavila i odborna statni instituce Agentura ochrany prirody a krajiny a rovnez biologove z Muzea vychodnich Cech. Ovsem vse bylo marne.

Stavbu za cca 1,2 mld. Kc take z dopravniho a ekonomickeho hlediska zpochybnuje nedavna zprava NKU (viz Vestnik NKU, c. 2/2003). Kdyz se nemaji stavet dva jezy na dolnim Labi u hranic se SRN, pak je dalsi vysoka modernizace Labe na jinem miste zbytecna. Presto byla vyjimka povolena.

Obavame se totiz, ze povolenim teto vyjimky umoznil ministr Ambrozek provadet dalsi tlak o vystavbu pruplavu Dunaj - Odra - Labe salamovou metodou, prestoze ho sam ministr kritizuje.

Pokud se splavni Labe do Prelouce a dale do Pardubic (ma zde byt velky pristav), pak vzroste tlak na splavneni i dolniho Labe vystavbou dvou jezu. Pak jiz bude jen krucek ke spojeni Dunaje a Moravy novym pruplavem do Breclavi, kde se uvazuje o velkem dopravnim uzlu voda - zeleznice - dalnice.

Jelikoz jde podle naseho nazoru o zavaznou vec, posilame vam v prilozenem souboru souhrnne informace o tomto problemu.

Myslime si, ze ministr zde udelal velkou chybu a nelze jiste nikomu branit v tom, ze ho nekdo za vydani teto vyjimky navrhne na ropaka za rok 2003.

==========================================
Kritika plánované výstavby kanálu do Přelouče na středním Labi:

1) Popis stavby

Jde o tříkilometrový plavební kanál (se dvěmi plavebními komorami a vodní elektrárnou) souběžný po pravé straně s tokem Labe. Vede přes dvě jeho slepá ramena. Přitom likviduje nejcennější části lokality „Slavíkovy ostrovy,“ kterou Agentura ochrany přírody a krajiny (AOPK) navrhuje na zařazení do seznamu lokalit chráněných v rámci NATURA 2000.

Stavba má parametry, jenž jsou výrazně odlišné od ostatních úseků Labe, takže bude k plnému využití své kapacity potřebovat úpravy na úseku Labe mezi státní hranicí a Ústím nad Labem (a na německé straně). Jde o tyto parametry:
■ plavební stupeň Přelouč má v prvé etapě hloubku dvojnásobnou oproti minimální hloubce navržené pro Labe mezi Ústím nad Labem a státní hranicí (v druhé etapě se má ještě zvětšit),
■ délka malé plavební komory je více než dvojnásobná oproti stávajícím plavebním komorám na Labi,
■ minimální podjezdná výška se zde připravuje na 7 metrů (například v Kolíně je 2,2 metru a kvůli jejímu zvětšení by se musela poškodit v Kolíně lokalita, již město Kolín prosazuje na vyhlášení za přírodní rezervaci).

Stavba by tedy vyvolala další nevratné doprovodné zásahy do přírody, z nichž některé (například stavby v CHKO České středohoří a CHKO Labské pískovce na dolním Labi) jsou možná ještě závažnější, než přímé dopady této stavby pod názvem „Nový plavební stupeň Přelouč“.

2) Účel stavby

V dvoukilometrovém úseku u Přelouče se Labe odlišuje od ostatních částí toku mezi Pardubicemi a Ústím nad Labem tím, že jsou zde peřeje místo toho, aby zde byla soustava nádrží, z nichž vzdutí jedné nádrže vždy dosahuje až k další nádrži. V létě je tento úsek nesplavný úplně (jen velmi malé množství vody protéká mezi kameny po skále), v ostatních obdobích je splavný pouze pro malé čluny (pro rafting).

Od Pardubic na východ se plánuje průplav Dunaj - Odra - Labe, jenž by bez splavnění Labe u Přelouče neměl přímé napojení směrem na Kolín, Ústí nad Labem a Hamburk.(to je skutečný důvod stavby).

Oficiálním důvodem pro vybudování tohoto plavebního stupně je prodloužení Labské vodní cesty do Pardubic a Opatovic nad Labem (to je obec s tepelnou elektrárnou, kde se staví nová spalovna odpadů). Ředitelství vodních cest opakuje, že z Hamburku do Pardubic se budou vozit dva miliony tun zboží. Neexistuje však žádná objektivní studie, jenž by potvrzovala potřebu vybudování této stavby.

Navíc je nezbytné připomenout, že by lodě musely proplout přes německý úsek Labe (kde by se musely vybudovat plavební stupně), přes dvě chráněné krajinné oblasti (kde by se musely vybudovat další plavební stupně), přes město Kolín (další zásahy) atd.

Kromě toho souběžně s řekou Labe vede železniční koridor, jenž je dvojkolejný a nyní se modernizuje. Zároveň se souběžně plánuje výstavba dálnice D11 (Praha – Hradec Králové) a dostavba dálnice D8 (Praha – Ústí nad Labe – SRN – Drážďany).

Na Moravě pak souběžně s plánovaným průplavem D-O-L vede železnice a buduje se rychlostní silnice R35 (Liberec – Hradec Králové – Olomouc – Lipník nad Bečvou) a dálnice D47 (Lipník nad Bečvou – Ostrava) a dokončuje se dálnice D1 (Praha - Brno – Přerov - Lipník nad Bečvou).

3) Stávající stav

Stavba měla být zahájena v červenci 2001. Na základě odvolání Svobody zvířat Hradec Králové bylo územní rozhodnutí zrušeno a v únoru 2002 zastaveno. Nyní je přerušeno druhé územní řízení.

Agentura ochrany přírody a krajiny se již čtyřikrát vyjádřila proti povolení výjimky pro plavební stupeň Přelouč. Přírodovědné oddělení Muzea východních Čech (jenž provádělo na Slavíkových ostrovech entomologické průzkumy) se rovněž opakovaně vyjádřilo proti této stavbě.

Okresní úřad Pardubice zamítl na základě odborných posudků žádost o povolení výjimky ze zákona o ochraně přírody a krajiny k zásahu do biotopů 26 ohrožených druhů živočichů. Odvolání Ředitelství vodních cest je již rok u Krajského úřadu Pardubického kraje, jenž asi čeká na názor MŽP.

Ministerstvo životního prostředí dne 18. 2. 2002 nejprve výjimku k zásahu do biotopů 25 silně a kriticky ohrožených druhů živočichů a 1 silně ohroženého druhu rostliny nepovolilo. Tehdejší ministr životního prostředí Miloš Kužvart rozhodnutí MŽP dne 10. 7. 2002 zrušil a vrátil k novému projednání. Pak MŽP opět výjimku dne 30. 5. 2003 nepovolilo, ŘVC podalo k ministrovi Liboru Ambrozkovi rozklad a ten nyní (prosinec 2003) výjimku povolil.

Je tedy zřejmé, že příslušný odbor MŽP už dvakrát odmítl výjimku povolit, proto Ambrozkovi z různých důvodů nezbylo nic jiného, než výjimku podepsat sám. Ve srovnání např. s dálnicí D8 v CHKO České středohoří to proběhlo podobně, ale zde vše vzal na sebe náměstek a ne přímo ministr: příslušný odbor MŽP výjimku k umístění dálnice D8 v CHKO nejdříve nepovolil, ministr Kužvart věc vrátil k novému projednání a odvolal z funkce ředitele odboru Petra Rotha, výjimku pak v roce 2000 povolil jeho náměstek Josef Běle a ministrovi v roce 2001 stačilo jen ji potvrdit.

Stavba kanálu u Přelouče bude patrně likvidační pro největší populaci modráska očkovaného ve východních Čechách (a možná i v celých Čechách). Tento druh (a několik dalších druhů žijících na Slavíkových ostrovech) je uveden ve směrnici EU o ochraně stanovišť (a právně kvůli němu AOPK chce, aby Slavíkovy ostrovy byly chráněny v rámci NATURA 2000).

Systém NATURA 2000 však zatím schválena nebyla. Modrásek očkovaný není uveden v české vyhlášce stanovující zvláště chráněné druhy, přičemž ČR nechrání celou řadu druhů živočichů uvedených v Bernské konvenci a ve směrnicích EU. Přitom by stačilo, aby MŽP doplnilo tyto druhy do vyhlášky č. 395/1992 Sb. - ale to pro odpor vedení MŽP není možné. Jediným způsobem, jak může tedy být populace modráska očkovaného ochráněna, je nepovolit výjimku z ochrany těch druhů, jenž společně s ním na Slavíkových ostrovech žijí.


4) Argumenty proti stavbě kanálu

Slavíkovy ostrovy podle výsledků průzkumů provedených AOPK a Muzeem VČ jsou významné tím, že poskytují útočiště druhům živočichů, jenž mají velmi vysoké nároky na kvalitu životního prostředí (jde např. o názor vedoucího přírodovědného oddělení Muzea VČ RNDr. B. Mocka). Jedná se zejména o nadregionálně významnou populaci modráska očkovaného a komplex druhů bezobratlých vázaných na duté stromy (včetně pralesních reliktů – například páchníka hnědého).

V biologickém hodnocení je mj. uvedeno: „Z výše uvedených poznatků lze usuzovat, že zamýšlenou výstavbou dojde k podstatnému i nevratnému narušení stanovišť pro vývoj entomofauny, včetně chráněných a ohrožených druhů. Jedná ze zejména o vlhkou louku s výskytem na Přeloučsku... nejpočetnější populace celoevropsky ohroženého druhu modráska očkovaného (Maculinea teleius), která by byla v případě realizace stavby zanikla.“ Nebo jinde: „Stanovisko k možnostem transferu mokřadních modrásků rodu Maculinea... Chráněné ani jiné území vhodné pro případný přenos modrásků rodu Maculinea se v širším okolí nevyskytuje. Vzhledem k tomu, že louky s výskytem těchto druhů jsou přímo v ose plánovaného kanálu, dojde k přímé likvidaci většiny populace a není též předpoklad, že by se na nově rekultivovaných plochách obnovila společenstva vhodné ke kontinuálnímu osídlení těmito druhy.“ (Nový plavební stupeň Přelouč - INVESTprojekt, s. r. o., listopad 2000)

RNDr. Mocek uvádí: „Z výsledků našich průzkumů vyplývá, že území, které bude dotčeno stavbou, je z hlediska entomofauny významné především pro značnou biologickou diverzitu, která je podmíněna rozmanitostí zastoupených biotopů s množstvím ekotonů a relativně stabilními ekologickými vazbami. Z těchto důvodů se zde vyskytují populace zvláště chráněných ohrožených druhů, které nemohou trvale žít v lokalitách, tyto podmínky nesplňující.“

AOPK v závěru svého stanoviska mj. uvádí: „Druhově bohatá společenstva rostlin, obratlovců i bezobratlých se ve VKP Slavíkovy ostrovy a VKP Lohenické rameno vyvíjela mnoho desítek let. V současné době se jedná o ekologicky stabilní, přírodě blízké území, s celkovou pestrostí zastoupených biotopů. V případě realizace diskutované stavby dojde k zásadním a nezvratným zásahům do biotopů zvláště chráněných živočichů a rostlin. Úspěšnost investorem navrhovaných kompenzačních opatření přitom nelze dopředu nijak zajistit. Některé postupy by byly na Slavíkových ostrovech zkoušeny vůbec poprvé a jejich výsledek by tak byl ještě více neodhadnutelný... Z výše uvedených důvodů AOPK doporučuje od záměru výstavby plavebního kanálu v této variantě ustoupit.“

Ministerstvo životního prostředí, odbor strategické EIA ve svém vyjádření ke konceptu územního plánu velkého územního celku Pardubického kraje ze dne 24. 3. 2003 k plavebnímu stupni Přelouč mj. uvádí: „Na dotčeném území byl prokázán výskyt 52 zvláště chráněných druhů živočichů a rostlin, z nichž 3 druhy jsou kriticky ohrožené, 24 druhů je silně ohrožených a 25 druhů je ohrožených. Celkem 12 živočišných druhů zjištěných ve stavbou dotčeném území je uvedeno v přílohách II. a IV. evropské směrnice Rady č. 92/43/EEC, o ochraně přírodních stanovišť, volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin. V oblasti plánované stavby se zároveň vyskytují druhy zařazené do Červeného seznamu ČR a mezinárodních červených seznamů.
Realizací stavby by došlo k částečnému zničení a poškození biotopů vzácných druhů rostlin a zvláště chráněných a vzácných druhů živočichů, k likvidaci části převážně mokřadních biotopů v zájmové oblasti (slepá ramena, koupaliště, louky, např. v lokalitě Slavíkových ostrovů a Lohenického ramene), které jsou lokalitami výskytu i rozmnožování vzácných a zvláště chráněných druhů živočichů. Nejvíce ohroženými skupinami jsou zde málo pohybliví živočichové (měkkýši, obojživelníci, plazi), ryby a živočichové, jejichž vývoj probíhá za zcela specifických podmínek (žábronožky, modrásci, dendrofilní druhy brouků). Předpokládané vlivy stavby nelze omezit pouze na vlastní staveniště, ale budou ovlivňovat také její široké okolí. Stavba zásadním způsobem změní charakter stanoviště nejen jeho přímým zničením, ale také například změnou vodních poměrů, průtoku vody v původním korytě řeky Labe, vykácením dřevin, omezením hnízdních možností ptáků, zásahem do biokoridorů, vytvořením migračních bariér, hlukem, světelným smogem a dalšími i nepřímými vlivy, které negativně ovlivní biologickou rozmanitost společenstev živočichů a rostlin žijících na dotčené lokalitě.
Co se týče návrhu na kompenzaci záchranným přenosem do nově vytvořených náhradních biotopů, je nutno uvést, že sukcesní proces vedoucí k vytvoření nového stanoviště (biotopu) vhodného pro celé společenstvo (biocenózu) výše uvedených druhů tak, aby se vytvořil nový fungující ekosystém, je tak složitý a dlouhodobý, že jej nelze dostupnými prostředky nahradit. Při posuzování ekonomické návratnosti investic, které si realizace předmětného záměru vyžádá, lze konstatovat, že neexistuje seriózní socio-ekonomická úvaha o tom, zda zamýšlená vodní cesta bude v budoucnu skutečně ekonomicky využívána. V této souvislosti je možné argumentovat i tím, že již dnes není ani lodní doprava uhlí do Chvaletic konkurenceschopná železniční a automobilové dopravě.“

Nejvyšší kontrolní úřad ve své kontrolní zprávě č. 02/10 pod názvem „Finanční prostředky vynaložené na rozvoj dopravních sítí v České republice“ (viz Věstník NKÚ č. 2, červenec 2003) mj. uvádí: „Ministerstvo dopravy sice zajistilo v roce 1995 u firmy DRS ČR zpracování studie „Stanovení výhledových přepravních objemů vodní dopravy“, ve které byly identifikovány tři stavby, které mohou vést ke splnění strategických cílů, ale v praxi se zaměřilo jen na zkvalitnění plavebních podmínek na Labi. Jde o tyto stavby: projekt vodní cesty Dunaj - Hodonín (nejefektivnější), zkvalitnění plavebních podmínek na Labi (časově nejdosažitelnější) a o připojení Ostravska na polskou Odru (regionálně nejefektivnější)... Na realizaci první etapy splavnění Labe do Pardubic bylo proinvestováno již 272.357 tisíc Kč. Avšak v případě, že nedojde ke zlepšení plavebních podmínek na dolním Labi, splavnění Labe do Pardubic nepřinese očekávaný efekt, který má spočívat ve zvětšení objemu zahraničních přeprav na Labsko-vltavské vodní cestě. Vnitrostátní vodní doprava přitom vzhledem ke krátkým přepravním vzdálenostem není konkurenceschopná vůči ostatním druhům dopravy. Existuje i značné riziko, že tyto investice budou téměř zcela zmařeny.“


5) Výjimka od ministra Libora Ambrozka na 25 druhů živočichů a 1 druh rostliny

I. silně ohrožený druh rostliny (1 druh)
česnek hranatý (Allium angulosum)

II. silně ohrožené druhy živočichů (22 druhů)
páchník hnědý (Osmoderma eremita)
škeble rybničná (Anodonta cygnea)
skokan zelený (Rana esculenta)
rosnička zelená (Hyla arborea)
ještěrka obecná (Lacerta agilis)
hohol severní (Bucephala clangula)
krahujec obecný (Accipiter nisus)
včelojed lesní (Pernis apivorus)
ostříž lesní (Falco subbuteo)
chřástal vodní (Rallus aquaticus)
pisík obecný (Actitis hypoleucos)
ledňáček říční (Alcedo atthis)
žluva hajní (Oriolus oriolus)
skokan ostronosý (Rana arvalis)
čolek obecný (Triturus vulgaris)
slepýš křehký (Anguis fragilis)
ještěrka živorodá (Lacerta vivipara)
čáp černý (Ciconia nigra)
kavka obecná (Corvus monedula
křepelka polní (Coturnix coturnix)
krutihlav obecný (Jynx torquilla)
vydra říční (Lutra lutra)

III. kriticky ohrožené druhy živočichů (3 druhy)
žábronožka (Anostraca spp.)
velevrub malířský (Unio pictorum)
skokan skřehotavý (Rana ridibunda)

Text v prosinci 2003 vypracovaly Svoboda zvířat Hradec Králové (szhk@volny.cz) a Děti Země (dz.brno@ecn.cz). Další informace jsou na www.svobodazvirat.cz/szhk a www.eps.cz.