Tiskové zprávy
Strana pro otevřenou společnost: Nový zákon o geneticky modifikovaných organismech omezuje občanská práva
Strana pro otevřenou společnost nesouhlasí s omezením účasti veřejnosti a s omezením informování veřejnosti v novém zákoně o nakládání s geneticky modifikovanými organismy (GMO).
V České republice platí od roku 2000 zákon č. 153, o geneticky modifikovaných organismech, který stanovil podmínky pěstování geneticky modifikovaných plodin v zemědělství. Po vydání směrnice Evropské Unie v roce 2001 česká vláda předložila návrh nového zákona, který měl zohlednit požadavky dané touto směrnicí, např. povinnost monitorovat GMO, označování GM produktů a další. Zákon byl 22.1. 2004 schválen Senátem.
Z technického pohledu zákon znamená zlepšení současné praxe. Z pohledu rozvoje občanské a otevřené společnosti je rozhodně krokem vzad. Parlament totiž vyloučil účast občanských sdružení a obecně prospěšných společností, jejichž cílem je ochrana spotřebitele a ochrana životního prostředí z řízení o povolování pěstování geneticky modifikovaných plodin.
V těchto řízeních se stanovují podmínky, za jakých se GM plodiny povolí pěstovat. Špatně nastavené ochranné podmínky při pěstování mohou způsobit rozšíření těchto plodin do okolí, neřízený rozvoj zkřížených druhů atd. Je to hrozba nejen pro životní prostředí, ale i pro konvenční a ekologické zemědělce. Bude ohrožena kvalita jejich produkce a její umístění na trhy EU, kde je požadována záruka, že plodiny nejsou kontaminovány příměsí GMO. Občanská sdružení tak chránila nejen zájmy ochrany přírody, ale i zájmy okolních konvenčních zemědělců, kteří nejsou účastníky řízení o povolení pěstování GMO.
„Současný zákon platí 2 roky a za tuto dobu jsou s účastí občanských sdružení pouze kladné zkušenosti. Odvolali se 2x ze 40 řízení a to ne proti pěstování, ale proti nedostatečně a neurčitě stanoveným podmínkám ochrany. Jejich odvolání ve výsledku tedy vedlo ke zkvalitnění vydaného povolení,“ konstatuje Ing. Eva Tylová (v letech 1998-2002 náměstkyně ministra životního prostředí a ředitelka sekce technické ochrany životního prostředí).
Ani ministerstvo životního prostředí nemá zveřejňovat informace o pěstování GMO na internetu jako doposud, ale chce je sdělovat veřejnosti pouze na základě prokázání zdůvodněného zájmu. V mnoha případech se tak zemědělci o pěstování GMO ani nedozvědí.
Obě změny oproti současné platné úpravě jsou dokonce v rozporu se směrnicemi Evropské Unie. Obě komory při jednání o tom rozporu byly informovány stanoviskem Parlamentního institutu.
Oba návrhy představují hrubé porušení demokratických zásad. Na obou je podstatná snaha po utajování a rozhodování bez kontroly za zavřenými dveřmi, s čímž Strana pro otevřenou společnost nemůže souhlasit.
V České republice platí od roku 2000 zákon č. 153, o geneticky modifikovaných organismech, který stanovil podmínky pěstování geneticky modifikovaných plodin v zemědělství. Po vydání směrnice Evropské Unie v roce 2001 česká vláda předložila návrh nového zákona, který měl zohlednit požadavky dané touto směrnicí, např. povinnost monitorovat GMO, označování GM produktů a další. Zákon byl 22.1. 2004 schválen Senátem.
Z technického pohledu zákon znamená zlepšení současné praxe. Z pohledu rozvoje občanské a otevřené společnosti je rozhodně krokem vzad. Parlament totiž vyloučil účast občanských sdružení a obecně prospěšných společností, jejichž cílem je ochrana spotřebitele a ochrana životního prostředí z řízení o povolování pěstování geneticky modifikovaných plodin.
V těchto řízeních se stanovují podmínky, za jakých se GM plodiny povolí pěstovat. Špatně nastavené ochranné podmínky při pěstování mohou způsobit rozšíření těchto plodin do okolí, neřízený rozvoj zkřížených druhů atd. Je to hrozba nejen pro životní prostředí, ale i pro konvenční a ekologické zemědělce. Bude ohrožena kvalita jejich produkce a její umístění na trhy EU, kde je požadována záruka, že plodiny nejsou kontaminovány příměsí GMO. Občanská sdružení tak chránila nejen zájmy ochrany přírody, ale i zájmy okolních konvenčních zemědělců, kteří nejsou účastníky řízení o povolení pěstování GMO.
„Současný zákon platí 2 roky a za tuto dobu jsou s účastí občanských sdružení pouze kladné zkušenosti. Odvolali se 2x ze 40 řízení a to ne proti pěstování, ale proti nedostatečně a neurčitě stanoveným podmínkám ochrany. Jejich odvolání ve výsledku tedy vedlo ke zkvalitnění vydaného povolení,“ konstatuje Ing. Eva Tylová (v letech 1998-2002 náměstkyně ministra životního prostředí a ředitelka sekce technické ochrany životního prostředí).
Ani ministerstvo životního prostředí nemá zveřejňovat informace o pěstování GMO na internetu jako doposud, ale chce je sdělovat veřejnosti pouze na základě prokázání zdůvodněného zájmu. V mnoha případech se tak zemědělci o pěstování GMO ani nedozvědí.
Obě změny oproti současné platné úpravě jsou dokonce v rozporu se směrnicemi Evropské Unie. Obě komory při jednání o tom rozporu byly informovány stanoviskem Parlamentního institutu.
Oba návrhy představují hrubé porušení demokratických zásad. Na obou je podstatná snaha po utajování a rozhodování bez kontroly za zavřenými dveřmi, s čímž Strana pro otevřenou společnost nemůže souhlasit.
Tento článek patří do kategorie |
Online diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
