Tiskové zprávy
Arnika - Budoucnost bez jedů: Prach v kancelářích i déšť obsahují nebezpečné látky. Spraví to REACH?
Člověk nemusí být zaměstnancem chemičky, aby se vystavoval expozici toxických látek, stačí sedět v kanceláři. "Nyní to prokázaly výsledky měření přítomnosti chemických látek v prachu z kanceláří a pracovišť na čtyřech místech České republiky. Nedostatečná kontrola, kterou máme nad chemickými látkami používanými do různých výrobků způsobila, že prach v kancelářích a bytech obsahuje látky, které ohrožují reprodukci, imunitní systém anebo se kumulují v našich tkáních a negativně působí na hormonální systém. I vysoko v horách se tak můžete v meteorologické observatoři setkat s nezanedbatelnými koncentracemi ftalátu DEHP (1) uvolňujícího se z PVC, který je reprotoxický. Musíme se nyní ptát, zda to změní nová chemická politika Evropské unie REACH (2)," komentoval výsledky rozborů prachu předseda Arniky RNDr. Jindřich Petrlík.
Arnika nechala analyzovat vzorky prachu a dešťové vody z Churáňova, Ostravy, Prahy a Ústí nad Labem na přítomnost látek náležejících do tří skupin: bromované zpomalovače hoření (3), ftaláty a alkylfenoly (4). Ze 31 měřených látek jich ve vzorcích prachu Národní referenční laboratoř pro persistentní organické sloučeniny (POPs) zjistila nad mezí detekce 18 až 20 a ve vzorcích dešťové vody ze čtyřech míst laboratoř prokázala přítomnost 12 až 14 látek. "Zvláštní pozornost si zasluhují zjištěné hodnoty polybromovaných difenyléterů (PBDE) (5) náležejících k bromovaným zpomalovačům hoření. Přestože toho o působení těchto látek na zdraví člověka stále víme velice málo, jsou považovány za imunotoxické, neurotoxické, a negativně působí na funkci jater a tvorbu hormonů. Nejvíce jich obsahovaly vzorky z Ústí nad Labem. Zkouškou ohněm pro REACH bude to, zda nás pomůže zbavit těchto nevítaných hostů našich pracovišť a domovů," řekl Dr. Alan Watson autor interpretace výsledků měření, kterou dnes Arnika publikovala pod názvem "REACH pro modré nebe".
V Praze Arnika odebrala vzorky z kanceláře předsedy Strany zelených a kandidáta na post ministra životního prostředí RNDr. Martina Bursíka. V prachu z této kanceláře se zjistilo nejnižší množství ftalátů zřejmě díky tomu, že v ní je dřevěná podlaha a nikoliv PVC. Tento vzorek ale obsahoval celkem hodně PBDE (pravděpodobně z počítače či z nábytku) a screeningový test odhalil také chlorovaný zpomalovač hoření (6), který se přidává do barev, omítek, plastů či izolačních pěn. "Zatímco o PVC je známo, že obsahuje ftaláty, v případě různých zpomalovačů hoření se o jejich nebezpečnosti a obsahu ve výrobcích zatím příliš nehovoří. Udělám tedy ze své pozice vše pro to, aby REACH tuto mezeru vyplnil a zaručil spotřebitelům právo na informace o obsahu chemických látek ve výrobcích a hlavně pak, aby zaručoval náhradu nebezpečných chemických bezpečnějšími alternativami tam, kde existují," reagoval na výsledek testů prachu ze své kanceláře RNDr. Martin Bursík.
Pro obsah sledovaných látek v prachu na pracovišti a ve srážkové vodě nejsou zavedeny žádné limity. Nebylo proto možné je s nějakými limity porovnávat. "Považujeme však za problém už jejich samotnou přítomnost v prachu a dešťových srážkách," řekl Petrlík.
I na základě výsledků analýzy prachu a vzorků deště bude Arnika společně s dalšími evropskými ekologickými a spotřebitelskými organizacemi prosazovat, aby poslanci Evropského parlamentu ve druhém čtení do nařízení o REACHi zapracovali:
1) povinnost náhrady nebezpečných chemických látek tam, kde je to možné
2) právo na informace o obsahu nebezpečných chemických látek ve výrobcích včetně dostupnosti informací o jejich působení na zdraví lidí a životní prostředí
3) garantování chemické bezpečnosti výrobků ze strany průmyslu
4) průhlednost a dostupnost informací neomezovanou pod záminkou "obchodního tajemství".
"Všechny naše požadavky jsou v souladu s peticí Budoucnost bez jedů II, kterou podepsalo přes 14 tisíc lidí včetně Martina Bursíka. Doufáme, že tentokrát jejich přání bude ignorovat i méně českých poslanců Evropského parlamentu," řekl Petrlík.
Poznámky a přílohy:
• (1) Ftaláty představují skupinu asi 40 látek. Jsou častým kontaminantem ovzduší v interiérech vzhledem k jejich širokému využívání ve stavebních materiálech a výrobcích pro domácnost. Jsou používány jako změkčovadlo v PVC - podlahové krytiny, stavební materiály, zařízení pro bytové, kancelářské i automobilové interiéry, kabely apod. Dalšími aplikacemi jsou např. složky nátěrů a těsnících materiálů. Hlavní nebezpečí, které je s těmito látkami spojováno, spočívá v jejich negativním vlivu na hormonální a reprodukční systém. Nezanedbatelné jsou také jejich účinky na játra, ledviny, plíce a na srážlivost krve. K nejvíce nebezpečným náleží i DEHP (di-2-ethylhexyl ftalát).
• (2) REACH: Zkratka slov Registrace, Evaluace, Autorizace Chemikálií.
Tento návrh nařízení Evropské komise a Evropského parlamentu si klade za cíl zavést nový systém regulace pohybu chemikálií. Jeho podstatou je:
A. Registrace zhruba 30 000 chemických látek, které se v současnosti objevují na evropském trhu v množství větším než 1 tuna.
B. Evaluace (zhodnocení) použití těchto chemikálií a dalších látek, u kterých existuje vážné podezření, že mohou mít škodlivé účinky na lidské zdraví.
C. Autorizace (osvědčení) látek, označených za vysoce rizikové. V praxi by to znamenalo, že u těchto rizikových chemikálií by podniky musely žádat o autorizaci k povolení jejich užití při výrobě produktů.
Návrh legislativní úpravy REACH vychází z principu předběžné opatrnosti. V souvislosti s chemickými látkami to znamená, že předtím, než bude možné chemickou látku bez omezení vyrábět a používat, je nezbytné mít dostatečné informace o její bezpečnosti. REACH má nahradit současný systém, kdy dochází k používání desítek tisíc látek, o kterých existuje jen minimum informací.
Současná podoba návrhu prošla prvním čtením v Evropském parlamentu a projednáváním v Radě ministrů. Na podzim 2006 je naplánované druhé čtení v EP, kde se budou poslanci vyjadřovat ke změnám navrženým Radou. Největší diskuse se pravděpodobně bude týkat principu substituce, tedy náhrady látek vzbuzujících mimořádné obavy, pokud existuje dostupná alternativa. Zatímco EP tento požadavek v prvním čtení prosadil, Rada ho při svém projednávání značně oslabila. Pokud parlament ve druhém čtení přijme všechny změny provedené Radou, zákon bude schválen. V opačném případě bude REACH projednáván ve výboru složeném ze zástupců EP a Rady (tzv. smírčí soud). Návrh vzešlý z tohoto jednání je pak v EP projednáván ve třetím čtení, kdy buď dojde k jeho potvrzení, nebo konečnému zamítnutí. 12. července bude REACH projednávat Výbor EP pro životní prostředí. Českou republiku v něm reprezentují Miroslav Ouzký (ODS) a Jiří Maštálka (KSČM) jako náhradník.
• (3) Bromované zpomalovače hoření se používají jako přísada např. v elektrických a elektronických zařízeních, dopravních prostředcích, osvětlovacích tělesech a elektrických vodičích, nábytku, kobercích a bytových textiliích, v balících a izolačních materiálech (zejména v polystyrénu). Ze studií o účincích některých zpomalovačů na zvířata víme, že chronická expozice těmito látkami (zejména během nitroděložního vývoje) může vést k ovlivnění vývoje mozku a kostry a následně k poruše nervového systému.
• (4) Alkylfenoly (AP) jsou organické sloučeniny ze kterých se vyrábějí především neiontové detergenty. Ty mohou mít dle své chemické povahy různá využití. Často se používají jako průmyslová čistidla, nebo jako emulgátory při povrchové úpravě kůže a textilu. Mohou také sloužit jako součást některých barviv, šampónů a dalších výrobků osobní hygieny. Některé odvozené sloučeniny mohou být součástí plastů. Nejvýznamnější rizika spojená s alkylfenoly souvisí s jejich schopností napodobovat účinky přirozených estrogenních hormonů, což může vést ke změnám v sexuálním vývoji některých organismů. Alkylfenoly jsou také látky, které se těžko odbourávají z prostředí a mají tendenci se akumulovat v rámci potravního řetězce. Nejohroženou skupinou jsou vodní organismy, pro které jsou alkylfenoly toxické.
• (5) Polybromované difenylétery jsou skupinou více jak 70 organických sloučenin bromu. Používají se jako zpomalovače hoření (náležejí do širší skupiny bromovaných zpomalovačů hoření). Svým charakterem jsou podobné PCB, které nahradily v řadě aplikací. Stejně jako v případě PCB, i PBDE zahrnují 209 kongenerů (látek). Liší počtem (1 - 10) a polohu atomů bromu navázaných na benzenová jádra. PBDE jsou perzistentní (velmi dlouhou dobu přetrvávající v životním prostředí či v živých organismech) a bioakumulativní (mají schopnost ukládat se v živých organismech, zejména v tucích) a jsou již přítomny všude v životním prostředí – v půdě, vodě, ve splaškových vodách, v tkáních ryb, ptáků, tuleňů, velryb a polárních medvědů, v lidské krvi i v mateřském mléce. Koncentrace PBDE v životním prostředí se prudce zvyšují. Vědci zjistili, že PBDE mohou ovlivňovat funkci hormonů a mohou narušovat vývoj mozku. Jsou spojovány s non-Hodgkinovým lymfomem u lidí, různými druhy rakoviny u krys a narušením rovnováhy hormonů štítné žlázy. Mají také genotoxické účinky. Vysoké koncentrace PBDE lze najít v prachu. Z tohoto důvodu je pozornost věnována účinkům těchto látek na malé děti. Dosud nebylo dostatečně prozkoumáno, zda PBDE mohou způsobovat rakovinu u lidí či nikoliv.
• (6) Konkrétně jde o látku tris(2-chlor-1-methylethyl)-fosfát anebo také tri(chlorizopropyl)-fosfát (TCPP). Patří k organofosfátovým zpomalovačům hoření s nízkou hydrolytickou stabilitou. Používá se do polyuretanových pěn, PVC, EVA plastu, fenolových a epoxydových pryskyřic. V roce 2003 ho bylo na český trh uvedeno 53 tun, zatímco v předchozích třech letech mezi 68 až 80 tunami. V roce 1997 byla jeho celosvětová spotřeba na úrovni 40 tisíc tun. TCPP byl zařazen podle Nařízení Komise (ES) č. 2364/2000 ze dne 25. října 2000 na seznam tzv. prioritních látek, které mají být prozkoumány z hlediska jejich rizikových vlastností. O vlivu TCPP na lidské zdraví a na živočichy toho víme velice málo. O působení této látky na lidi neexistují žádné informace. Látka nebyla zkoumána z hlediska její karcinogenity, mutagenity či reprotoxicity. Z testů na zvířatech nebylo prokázáno, že by dráždila pokožku, rovněž se u ní neprojevila opožděná neurotoxicita při testech na krysách. Z pokusů na králících vyplynulo, že TCPP nulově až středně dráždí oči.
Pravděpodobně nejvíce se přítomností TCPP v životním prostředí zabývali Švédové, kteří u této látky zjistili schopnost přetrvávat déle v životním prostředí. Studie zaměřená na čistírenské kaly prokázala přítomnost TCPP ve velkém procentu vzorků. Rovněž se ukázalo, že organofosfátové zpomalovače hoření se obecně špatně odbourávají v čistírnách odpadních vod (Marklund, A. et al. 2005a).
Více informací k této problematice najdete na:
http://bezjedu.arnika.org
http://arnika.org/reach
Arnika nechala analyzovat vzorky prachu a dešťové vody z Churáňova, Ostravy, Prahy a Ústí nad Labem na přítomnost látek náležejících do tří skupin: bromované zpomalovače hoření (3), ftaláty a alkylfenoly (4). Ze 31 měřených látek jich ve vzorcích prachu Národní referenční laboratoř pro persistentní organické sloučeniny (POPs) zjistila nad mezí detekce 18 až 20 a ve vzorcích dešťové vody ze čtyřech míst laboratoř prokázala přítomnost 12 až 14 látek. "Zvláštní pozornost si zasluhují zjištěné hodnoty polybromovaných difenyléterů (PBDE) (5) náležejících k bromovaným zpomalovačům hoření. Přestože toho o působení těchto látek na zdraví člověka stále víme velice málo, jsou považovány za imunotoxické, neurotoxické, a negativně působí na funkci jater a tvorbu hormonů. Nejvíce jich obsahovaly vzorky z Ústí nad Labem. Zkouškou ohněm pro REACH bude to, zda nás pomůže zbavit těchto nevítaných hostů našich pracovišť a domovů," řekl Dr. Alan Watson autor interpretace výsledků měření, kterou dnes Arnika publikovala pod názvem "REACH pro modré nebe".
V Praze Arnika odebrala vzorky z kanceláře předsedy Strany zelených a kandidáta na post ministra životního prostředí RNDr. Martina Bursíka. V prachu z této kanceláře se zjistilo nejnižší množství ftalátů zřejmě díky tomu, že v ní je dřevěná podlaha a nikoliv PVC. Tento vzorek ale obsahoval celkem hodně PBDE (pravděpodobně z počítače či z nábytku) a screeningový test odhalil také chlorovaný zpomalovač hoření (6), který se přidává do barev, omítek, plastů či izolačních pěn. "Zatímco o PVC je známo, že obsahuje ftaláty, v případě různých zpomalovačů hoření se o jejich nebezpečnosti a obsahu ve výrobcích zatím příliš nehovoří. Udělám tedy ze své pozice vše pro to, aby REACH tuto mezeru vyplnil a zaručil spotřebitelům právo na informace o obsahu chemických látek ve výrobcích a hlavně pak, aby zaručoval náhradu nebezpečných chemických bezpečnějšími alternativami tam, kde existují," reagoval na výsledek testů prachu ze své kanceláře RNDr. Martin Bursík.
Pro obsah sledovaných látek v prachu na pracovišti a ve srážkové vodě nejsou zavedeny žádné limity. Nebylo proto možné je s nějakými limity porovnávat. "Považujeme však za problém už jejich samotnou přítomnost v prachu a dešťových srážkách," řekl Petrlík.
I na základě výsledků analýzy prachu a vzorků deště bude Arnika společně s dalšími evropskými ekologickými a spotřebitelskými organizacemi prosazovat, aby poslanci Evropského parlamentu ve druhém čtení do nařízení o REACHi zapracovali:
1) povinnost náhrady nebezpečných chemických látek tam, kde je to možné
2) právo na informace o obsahu nebezpečných chemických látek ve výrobcích včetně dostupnosti informací o jejich působení na zdraví lidí a životní prostředí
3) garantování chemické bezpečnosti výrobků ze strany průmyslu
4) průhlednost a dostupnost informací neomezovanou pod záminkou "obchodního tajemství".
"Všechny naše požadavky jsou v souladu s peticí Budoucnost bez jedů II, kterou podepsalo přes 14 tisíc lidí včetně Martina Bursíka. Doufáme, že tentokrát jejich přání bude ignorovat i méně českých poslanců Evropského parlamentu," řekl Petrlík.
Poznámky a přílohy:
• (1) Ftaláty představují skupinu asi 40 látek. Jsou častým kontaminantem ovzduší v interiérech vzhledem k jejich širokému využívání ve stavebních materiálech a výrobcích pro domácnost. Jsou používány jako změkčovadlo v PVC - podlahové krytiny, stavební materiály, zařízení pro bytové, kancelářské i automobilové interiéry, kabely apod. Dalšími aplikacemi jsou např. složky nátěrů a těsnících materiálů. Hlavní nebezpečí, které je s těmito látkami spojováno, spočívá v jejich negativním vlivu na hormonální a reprodukční systém. Nezanedbatelné jsou také jejich účinky na játra, ledviny, plíce a na srážlivost krve. K nejvíce nebezpečným náleží i DEHP (di-2-ethylhexyl ftalát).
• (2) REACH: Zkratka slov Registrace, Evaluace, Autorizace Chemikálií.
Tento návrh nařízení Evropské komise a Evropského parlamentu si klade za cíl zavést nový systém regulace pohybu chemikálií. Jeho podstatou je:
A. Registrace zhruba 30 000 chemických látek, které se v současnosti objevují na evropském trhu v množství větším než 1 tuna.
B. Evaluace (zhodnocení) použití těchto chemikálií a dalších látek, u kterých existuje vážné podezření, že mohou mít škodlivé účinky na lidské zdraví.
C. Autorizace (osvědčení) látek, označených za vysoce rizikové. V praxi by to znamenalo, že u těchto rizikových chemikálií by podniky musely žádat o autorizaci k povolení jejich užití při výrobě produktů.
Návrh legislativní úpravy REACH vychází z principu předběžné opatrnosti. V souvislosti s chemickými látkami to znamená, že předtím, než bude možné chemickou látku bez omezení vyrábět a používat, je nezbytné mít dostatečné informace o její bezpečnosti. REACH má nahradit současný systém, kdy dochází k používání desítek tisíc látek, o kterých existuje jen minimum informací.
Současná podoba návrhu prošla prvním čtením v Evropském parlamentu a projednáváním v Radě ministrů. Na podzim 2006 je naplánované druhé čtení v EP, kde se budou poslanci vyjadřovat ke změnám navrženým Radou. Největší diskuse se pravděpodobně bude týkat principu substituce, tedy náhrady látek vzbuzujících mimořádné obavy, pokud existuje dostupná alternativa. Zatímco EP tento požadavek v prvním čtení prosadil, Rada ho při svém projednávání značně oslabila. Pokud parlament ve druhém čtení přijme všechny změny provedené Radou, zákon bude schválen. V opačném případě bude REACH projednáván ve výboru složeném ze zástupců EP a Rady (tzv. smírčí soud). Návrh vzešlý z tohoto jednání je pak v EP projednáván ve třetím čtení, kdy buď dojde k jeho potvrzení, nebo konečnému zamítnutí. 12. července bude REACH projednávat Výbor EP pro životní prostředí. Českou republiku v něm reprezentují Miroslav Ouzký (ODS) a Jiří Maštálka (KSČM) jako náhradník.
• (3) Bromované zpomalovače hoření se používají jako přísada např. v elektrických a elektronických zařízeních, dopravních prostředcích, osvětlovacích tělesech a elektrických vodičích, nábytku, kobercích a bytových textiliích, v balících a izolačních materiálech (zejména v polystyrénu). Ze studií o účincích některých zpomalovačů na zvířata víme, že chronická expozice těmito látkami (zejména během nitroděložního vývoje) může vést k ovlivnění vývoje mozku a kostry a následně k poruše nervového systému.
• (4) Alkylfenoly (AP) jsou organické sloučeniny ze kterých se vyrábějí především neiontové detergenty. Ty mohou mít dle své chemické povahy různá využití. Často se používají jako průmyslová čistidla, nebo jako emulgátory při povrchové úpravě kůže a textilu. Mohou také sloužit jako součást některých barviv, šampónů a dalších výrobků osobní hygieny. Některé odvozené sloučeniny mohou být součástí plastů. Nejvýznamnější rizika spojená s alkylfenoly souvisí s jejich schopností napodobovat účinky přirozených estrogenních hormonů, což může vést ke změnám v sexuálním vývoji některých organismů. Alkylfenoly jsou také látky, které se těžko odbourávají z prostředí a mají tendenci se akumulovat v rámci potravního řetězce. Nejohroženou skupinou jsou vodní organismy, pro které jsou alkylfenoly toxické.
• (5) Polybromované difenylétery jsou skupinou více jak 70 organických sloučenin bromu. Používají se jako zpomalovače hoření (náležejí do širší skupiny bromovaných zpomalovačů hoření). Svým charakterem jsou podobné PCB, které nahradily v řadě aplikací. Stejně jako v případě PCB, i PBDE zahrnují 209 kongenerů (látek). Liší počtem (1 - 10) a polohu atomů bromu navázaných na benzenová jádra. PBDE jsou perzistentní (velmi dlouhou dobu přetrvávající v životním prostředí či v živých organismech) a bioakumulativní (mají schopnost ukládat se v živých organismech, zejména v tucích) a jsou již přítomny všude v životním prostředí – v půdě, vodě, ve splaškových vodách, v tkáních ryb, ptáků, tuleňů, velryb a polárních medvědů, v lidské krvi i v mateřském mléce. Koncentrace PBDE v životním prostředí se prudce zvyšují. Vědci zjistili, že PBDE mohou ovlivňovat funkci hormonů a mohou narušovat vývoj mozku. Jsou spojovány s non-Hodgkinovým lymfomem u lidí, různými druhy rakoviny u krys a narušením rovnováhy hormonů štítné žlázy. Mají také genotoxické účinky. Vysoké koncentrace PBDE lze najít v prachu. Z tohoto důvodu je pozornost věnována účinkům těchto látek na malé děti. Dosud nebylo dostatečně prozkoumáno, zda PBDE mohou způsobovat rakovinu u lidí či nikoliv.
• (6) Konkrétně jde o látku tris(2-chlor-1-methylethyl)-fosfát anebo také tri(chlorizopropyl)-fosfát (TCPP). Patří k organofosfátovým zpomalovačům hoření s nízkou hydrolytickou stabilitou. Používá se do polyuretanových pěn, PVC, EVA plastu, fenolových a epoxydových pryskyřic. V roce 2003 ho bylo na český trh uvedeno 53 tun, zatímco v předchozích třech letech mezi 68 až 80 tunami. V roce 1997 byla jeho celosvětová spotřeba na úrovni 40 tisíc tun. TCPP byl zařazen podle Nařízení Komise (ES) č. 2364/2000 ze dne 25. října 2000 na seznam tzv. prioritních látek, které mají být prozkoumány z hlediska jejich rizikových vlastností. O vlivu TCPP na lidské zdraví a na živočichy toho víme velice málo. O působení této látky na lidi neexistují žádné informace. Látka nebyla zkoumána z hlediska její karcinogenity, mutagenity či reprotoxicity. Z testů na zvířatech nebylo prokázáno, že by dráždila pokožku, rovněž se u ní neprojevila opožděná neurotoxicita při testech na krysách. Z pokusů na králících vyplynulo, že TCPP nulově až středně dráždí oči.
Pravděpodobně nejvíce se přítomností TCPP v životním prostředí zabývali Švédové, kteří u této látky zjistili schopnost přetrvávat déle v životním prostředí. Studie zaměřená na čistírenské kaly prokázala přítomnost TCPP ve velkém procentu vzorků. Rovněž se ukázalo, že organofosfátové zpomalovače hoření se obecně špatně odbourávají v čistírnách odpadních vod (Marklund, A. et al. 2005a).
Více informací k této problematice najdete na:
http://bezjedu.arnika.org
http://arnika.org/reach
Online diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
