Tiskové zprávy
Arnika - program Toxické látky a odpady: Převoz hexachlorbenzenu - stejně riskantní jako převoz radioaktivního odpadu
<a href="http://bezjedu.arnika.org/chemicka-latka.shtml?x=214894">Hexachlorbenzen</a>, látka, která vytekla ze sudů včera havarovaného kamionu na dálnici D8 na Mělnicku, je na seznamu dvanácti nejtoxičtějších látek na světě, jejichž výrobu a používání má zakázat nová mezinárodní <a href="http://bezjedu.arnika.org/clanky.shtml?x=208406">Stockholmská úmluva</a>. Stejně tak má omezit úniky těchto látek do životního prostředí na minimum. Její ratifikaci Českou republikou má tento pátek projednávat Senát Parlamentu ČR. "Převozy hexachlorbenzenu by podle nás měly být hlášeny podobně jako převozy vysoce radioaktivního odpadu," komentuje včerejší havárii vedoucí kampaně <a href="http://bezjedu.arnika.org">Budoucnost bez jedů</a> RNDr. Jindřich Petrlík ze sdružení Arnika.
"Obracíme se na Českou inspekci životního prostředí a Ministerstvo životního prostředí ČR se žádostí, aby místo havárie kamionu nechaly prozkoumat a případně viníkům havárie a kontaminace životního prostředí uložily povinnost dekontaminovat zamořenou půdu či těleso dálnice. Únik <a href="http://bezjedu.arnika.org/chemicka-latka.shtml?x=214894">hexachlorbenzenu</a> na dálnici v zemědělské oblasti může významně přispět k již i tak hodně zatíženému potravinovému řetězci. Nebezpečný je i přenos par hexachlorbenzenu vzduchem," doplňuje Petrlík.
<br><br>
Hexachlorbenzen patří společně s polychlorovanými bifenyly do skupiny látek s tzv. dioxinovým efektem. Tyto látky jsou nebezpečné již ve stopových koncentracích. Znečištění životního prostředí a potravního řetězce těmito látkami přispívá k poškození imunitního a hormonálního systému lidí. Bezprostřední zasažení vyššími dávkami hexachlorbenzenu může vést ke vzniku tzv. chlorakné.
<br><br>
Převážený hexachlorbenzen vznikl v <a href="http://bezjedu.arnika.org/horka-mista/ustinadlabem">ústecké Spolchemii</a> jako vedlejší produkt při výrobě <a href="http://bezjedu.arnika.org/horka-mista/ustinadlabem/tetrachlormetan.shtml">tetrachlormetanu </a> vysokotlakou a vysokoteplotní chlorací. Látka byla jako vysoce nebezpečný odpad převážena do spalovny odpadů Aliachem - MCHZ Ostrava, která má jako jediná v České republice povolení likvidovat vysoce halogenované látky jako hexachlorbenzen či <a href="http://bezjedu.arnika.org/chemicka-latka.shtml?x=319920">polychlorované bifenyly</a>. <a href="http://bezjedu.arnika.org/horka-mista/ostrava/">Spalovna stojí v Ostravě</a> necelý kilometr daleko od sídliště Mariánské hory. "Spalování těchto látek nepovažujeme za ekologicky nejbezpečnější. I v České republice by měl vzniknout provoz likvidace těchto látek chemickou cestou bez vzniku dalších perzistentních organických látek podobně jako je jeho výstavba s pomocí UNIDO plánována na Slovensku. Nejlepší by samozřejmě bylo, kdyby Spolchemie změnila technologii natolik, aby hexachlorbenzen vůbec nevznikal," uzavírá Petrlík.
Výroba hexachlorbenzenu jako pesticidu byla v ČR zakázána v roce 1977. Byl mimo jiné vyráběn také v provozu <a href="http://bezjedu.arnika.org/horka-mista/spolana">Spolany Neratovice</a> v části, která je dnes jako zóna kontaminovaná dioxiny uzavřena. Jeden z baráků byl zalit betonovým sarkofágem. Další dvě větší kontaminované budovy čekají na likvidaci.
<br><br>
Vedle hexachlorbenzenu má Stockholmská úmluva zakázat výrobu a používání dalších devíti <a href="http://pesticidy.arnika.org">nebezpečných pesticidů</a> a průmyslových látek a chce dosáhnout eliminace úniků <a href="http://bezjedu.arnika.org/chemicka-latka.shtml?x=587130">polychlorovaných dibenzo-p-dioxinů a dibenzofuranů</a>, polychlorovaných bifenylů a hexachlorbenzenu do životního prostředí. Hexachlorbenzen lze najít také v kouřových plynech vzniklých při spalování odpadů či při výrobě železa.
<br><br>
<a href="http://bezjedu.arnika.org/clanky.shtml?x=208406">Stockholmskou úmluvu</a> projednávaly výbory Senátu pro životní prostředí a zahraniční, oba její ratifikaci doporučily. Souběžně s touto úmluvou projednávaly však také Protokol o <a href="http://bezjedu.arnika.org/clanky.shtml?x=208407">perzistentních organických látkách</a> Úmluvy o dálkovém znečišťování ovzduší přecházejícím hranice států podepsaném v Aarhusu. Tento protokol se vztahuje na více látek nežli Stockholmská úmluva, například na u nás stále ještě používaný pesticid <a href="http://bezjedu.arnika.org/chemicka-latka.shtml?x=307008">lindan</a> (gama-hexachlorcyklohexan), jehož nebezpečnost pro životní prostředí je srovnatelná s hexachlorbenzenem.
"Obracíme se na Českou inspekci životního prostředí a Ministerstvo životního prostředí ČR se žádostí, aby místo havárie kamionu nechaly prozkoumat a případně viníkům havárie a kontaminace životního prostředí uložily povinnost dekontaminovat zamořenou půdu či těleso dálnice. Únik <a href="http://bezjedu.arnika.org/chemicka-latka.shtml?x=214894">hexachlorbenzenu</a> na dálnici v zemědělské oblasti může významně přispět k již i tak hodně zatíženému potravinovému řetězci. Nebezpečný je i přenos par hexachlorbenzenu vzduchem," doplňuje Petrlík.
<br><br>
Hexachlorbenzen patří společně s polychlorovanými bifenyly do skupiny látek s tzv. dioxinovým efektem. Tyto látky jsou nebezpečné již ve stopových koncentracích. Znečištění životního prostředí a potravního řetězce těmito látkami přispívá k poškození imunitního a hormonálního systému lidí. Bezprostřední zasažení vyššími dávkami hexachlorbenzenu může vést ke vzniku tzv. chlorakné.
<br><br>
Převážený hexachlorbenzen vznikl v <a href="http://bezjedu.arnika.org/horka-mista/ustinadlabem">ústecké Spolchemii</a> jako vedlejší produkt při výrobě <a href="http://bezjedu.arnika.org/horka-mista/ustinadlabem/tetrachlormetan.shtml">tetrachlormetanu </a> vysokotlakou a vysokoteplotní chlorací. Látka byla jako vysoce nebezpečný odpad převážena do spalovny odpadů Aliachem - MCHZ Ostrava, která má jako jediná v České republice povolení likvidovat vysoce halogenované látky jako hexachlorbenzen či <a href="http://bezjedu.arnika.org/chemicka-latka.shtml?x=319920">polychlorované bifenyly</a>. <a href="http://bezjedu.arnika.org/horka-mista/ostrava/">Spalovna stojí v Ostravě</a> necelý kilometr daleko od sídliště Mariánské hory. "Spalování těchto látek nepovažujeme za ekologicky nejbezpečnější. I v České republice by měl vzniknout provoz likvidace těchto látek chemickou cestou bez vzniku dalších perzistentních organických látek podobně jako je jeho výstavba s pomocí UNIDO plánována na Slovensku. Nejlepší by samozřejmě bylo, kdyby Spolchemie změnila technologii natolik, aby hexachlorbenzen vůbec nevznikal," uzavírá Petrlík.
Výroba hexachlorbenzenu jako pesticidu byla v ČR zakázána v roce 1977. Byl mimo jiné vyráběn také v provozu <a href="http://bezjedu.arnika.org/horka-mista/spolana">Spolany Neratovice</a> v části, která je dnes jako zóna kontaminovaná dioxiny uzavřena. Jeden z baráků byl zalit betonovým sarkofágem. Další dvě větší kontaminované budovy čekají na likvidaci.
<br><br>
Vedle hexachlorbenzenu má Stockholmská úmluva zakázat výrobu a používání dalších devíti <a href="http://pesticidy.arnika.org">nebezpečných pesticidů</a> a průmyslových látek a chce dosáhnout eliminace úniků <a href="http://bezjedu.arnika.org/chemicka-latka.shtml?x=587130">polychlorovaných dibenzo-p-dioxinů a dibenzofuranů</a>, polychlorovaných bifenylů a hexachlorbenzenu do životního prostředí. Hexachlorbenzen lze najít také v kouřových plynech vzniklých při spalování odpadů či při výrobě železa.
<br><br>
<a href="http://bezjedu.arnika.org/clanky.shtml?x=208406">Stockholmskou úmluvu</a> projednávaly výbory Senátu pro životní prostředí a zahraniční, oba její ratifikaci doporučily. Souběžně s touto úmluvou projednávaly však také Protokol o <a href="http://bezjedu.arnika.org/clanky.shtml?x=208407">perzistentních organických látkách</a> Úmluvy o dálkovém znečišťování ovzduší přecházejícím hranice států podepsaném v Aarhusu. Tento protokol se vztahuje na více látek nežli Stockholmská úmluva, například na u nás stále ještě používaný pesticid <a href="http://bezjedu.arnika.org/chemicka-latka.shtml?x=307008">lindan</a> (gama-hexachlorcyklohexan), jehož nebezpečnost pro životní prostředí je srovnatelná s hexachlorbenzenem.
Tento článek patří do kategorie |
Online diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk