Tiskové zprávy
MŽP ČR: V Bonnu se připravuje návrh textu kodaňské dohody o ochraně klimatu
V německém Bonnu dnes začalo dvoutýdenní klimatické jednání na úrovni OSN, jehož cílem je připravit novou globální dohodu o ochraně klimatu tak, aby mohla být v prosinci přijata na klimatickém summitu v Kodani. Delegaci českého předsednictví vede ředitel odboru změny klimatu MŽP Pavel Zámyslický.
Klíčem k nové klimatické dohodě jsou především jasné závazky rozvinutých zemí snížit do roku 2020 emise skleníkových plynů v rozmezí minus 25 - 40 % oproti roku 1990. „Rozvojové země by měly také přispět, a to významným odklonem (15 - 30 %) od stávajícího strmého nárůstu produkce těchto plynů a připravit své politiky a strategie nízkouhlíkového rozvoje,“ říká Pavel Zámyslický. Významnou součástí má být rovněž dohoda o financování těchto opatření (odhady hovoří o řádu desítek miliard dolarů ročně) – zejména transferu nízkouhlíkových technologií a nákladů na adaptaci na negativní dopady změny klimatu.
Delegáti se budou zabývat také budoucí rolí emisního obchodování a změnami ve flexibilních mechanismech Kjótského protokolu a případného zapojení geologického ukládání uhlíku (CCS) do tohoto mechanismu. Významnou roli má i otázka emisních redukcí z odlesňování a degradace lesa v rozvojových zemí – tento specifický zdroj se podílí na celosvětových antropogenních emisích 20 %.
Česká republika na konferenci, které se účastní několik tisíc zástupců vlád i neziskového sektoru koordinuje členské státy EU a vystupuje při vyjednávání jejím jménem. Na programu je také řada bilaterálních jednání s nejvýznamnějšími světovými ekonomikami (USA, Čína, Rusko, Brazílie, atd.).
V Bonnu by v následujících dnech měly být diskutovány již první konkrétní návrhy textů, které připravili předsedající jednotlivých pracovních skupin. Tyto texty mají již sloužit jako základ nové “Kodaňské dohody“.
Klíčem k nové klimatické dohodě jsou především jasné závazky rozvinutých zemí snížit do roku 2020 emise skleníkových plynů v rozmezí minus 25 - 40 % oproti roku 1990. „Rozvojové země by měly také přispět, a to významným odklonem (15 - 30 %) od stávajícího strmého nárůstu produkce těchto plynů a připravit své politiky a strategie nízkouhlíkového rozvoje,“ říká Pavel Zámyslický. Významnou součástí má být rovněž dohoda o financování těchto opatření (odhady hovoří o řádu desítek miliard dolarů ročně) – zejména transferu nízkouhlíkových technologií a nákladů na adaptaci na negativní dopady změny klimatu.
Delegáti se budou zabývat také budoucí rolí emisního obchodování a změnami ve flexibilních mechanismech Kjótského protokolu a případného zapojení geologického ukládání uhlíku (CCS) do tohoto mechanismu. Významnou roli má i otázka emisních redukcí z odlesňování a degradace lesa v rozvojových zemí – tento specifický zdroj se podílí na celosvětových antropogenních emisích 20 %.
Česká republika na konferenci, které se účastní několik tisíc zástupců vlád i neziskového sektoru koordinuje členské státy EU a vystupuje při vyjednávání jejím jménem. Na programu je také řada bilaterálních jednání s nejvýznamnějšími světovými ekonomikami (USA, Čína, Rusko, Brazílie, atd.).
V Bonnu by v následujících dnech měly být diskutovány již první konkrétní návrhy textů, které připravili předsedající jednotlivých pracovních skupin. Tyto texty mají již sloužit jako základ nové “Kodaňské dohody“.
Tento článek patří do kategorie |
Online diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk