AgroRisk: Riziko poničení vykvetlých ovocných stromů mrazy je poměrně velké
V největším ohrožení jsou v nadcházejících dnech meruňky, méně broskvoně a také mandloně v teplých oblastech, uvedli tvůrci AgroRisku. Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Riziko, že úrodu ovocných stromů, které už stihly vykvést, poničí mrazy, je poměrně velké. Vyplývá to jak z předpovědi počasí, tak z webu AgroRisk, který je podpůrným projektem pro zemědělce a na mapě zobrazuje míru různých rizik včetně mrazů. Riziko hrozí v noci na úterý a ještě větší v noci na středu. Po krátkém oteplení se mrazy mají vrátit i na začátku příštího týdne, přičemž předpověď je zatím do úterý, ale mrazy mohou přijít až do poloviny května. Jak velké bude případné poškození, se ukáže až později.
Podle vědců z Ústavu výzkumu globální změny Akademie věd ČR, kteří stojí za projektem Intersucho i AgroRisk, jarní mrazy poničily úrodu sedmkrát za posledních deset let, uvedli na twittrovém účtu InterSucho. Podle klimatologa Pavla Zahradníčka se stalo pouze osmkrát v letech 2002 až 2022, že mrazy významně nepoškodily ovocné stromy, naposledy v roce 2018, řekl ČTK. Klimatické modely v nejhorším scénáři pro konec století, tedy v případě dalšího růstu emisí, ukazují šedesátiprocentní riziko poškození ovocných stromů pozdním mrazem. Aktuální zkušenosti tedy odpovídají modelům pro konec století.
V největším ohrožení jsou v nadcházejících dnech meruňky, méně broskvoně a také mandloně v teplých oblastech, uvedli tvůrci AgroRisku na twitteru. Na Znojemsku či Břeclavsku už byly meruňky v plném květu první jarní den. Kvůli tomu, jak brzo stromy vykvetly a jak dlouho ještě trvá období rizika nočních mrazů, nechystají mnozí ovocnáři žádná ochranná opatření. Jsou příliš drahá na to, aby je mohli opakovat s nejistým výsledkem několikrát, než v polovině května riziko pomine.
Důvodem stále častěji se opakujícího scénáře, kdy stromy brzy vykvetou a pak je zasáhnou pozdní mrazy, je globální změna klimatu a růst průměrných teplot. Zimy jsou výrazně teplejší než v minulosti, letos byly všechny tři zimní měsíce teplotně velmi nadprůměrné. Stromy se tak brzy probudí z dormance, tedy stavu, kdy neprobíhají fyziologické procesy, a vyšší teploty koncem února či začátkem března je vybudí k tomu, aby se začaly chystat na vegetační sezonu. S teplejšími zimami však neklesá riziko vpádu studeného vzduchu a pozdních mrazů. "Meruňky se stávají rizikovou plodinou," řekl ČTK minulý týden předseda Ovocnářské unie Moravy a Slezska Ivo Pokorný.
reklama
BEZK využívá agenturní zpravodajství ČTK, která si vyhrazuje veškerá práva. Publikování nebo další šíření obsahu ze zdrojů ČTK je výslovně zakázáno bez předchozího písemného souhlasu ze strany ČTK.
Online diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (8)
Ať se na mě nikdo nezlobí, ale co pamatuji, tak stejné odrůdy meruněk alespoň u nás vykvétají plus minus stejně, tj. na přelomu března a února, tudíž kvetení na Moravě není nic neobvyklého. Meruňka si prostě na svůj mráz počká, bohužel.
Odpovědět
To není tak docela pravda: s teplejšími zimami nastupuje kvetení např u naší (myšleno ČR ne na mojí zahrádce) tradiční Velkopavlovické zhruba o čtrnáct dnů dříve, než bývalo zhruba ještě před 25-30 lety běžné a to pak je riziko různých přímrazků větší. Na místě je asi změna druhové skladby sadů za pozdnější odrůdy, ale s tím bude problém poněvadž výše zmíněná má špičkovou kvalitu plodů (na výrobu pálenky dokonce v mezinárodním srovnání), nemluvě o tom, že meruňky se u nás pěstujou už jenom na výměře do cca 1000ha.
Odpovědět
Nevím, co si pamatuji, tak meruňky u nás v naší oblasti skutečně kvetou pořád stejně, plus minus ten přelom března a dubna. Protože jsem okrajová oblast, mám doma Bergeron a Krajovou. Bergeron je vysoce odolný, ale chuťově ostřejší, to je pravda, nicméně volba, jestli meruňky nebo nic, je jasná. Jistě, Velkopavlovická a ještě spíš Maďarská jsou chuťově jinde, ale u mě nepřipadají v úvahu.
Odpovědět
Tak to je máte na nějakém dobře orientovaném krytém stanovišti. Proto vám taky kvetou o něco dřív bych řekl, ale takových stanovišť pro nějaký větší komerční sad moc není. V těchhle procesech hraje podstatnou roli suma efektivních teplot - meruňka končí dormanci někdy v půlce prosince a jakmile se nasčítají sumy teplot, tak to vyraší i "do sněhu". Ono se sice otepluje, ale předjaří a jaro mi příjde oproti minulosti o dost rozkolísanější co se nejenom teplot týče, a v tom je myslím jádro problému
Odpovědět
Mě přijde, že se jakoby přetáčejí roční období, tzn. zima do jara, jaro do léta, léto do podzimu a podzim do zimy.Jinak meruňka ještě drží, ale na příští týden opět mrazíky a tak už budu muset zalít nebo k ránu rosit. Prostě opět si na ten svůj mrazík počká, bohužel.
Odpovědět
Lze to tak ve zkratce označit, spíše bych to ale přirovnal ze zimy hned do léta. Zejména jarní mrazy poškozují úrodu (v době květu), prostě teploty lítají divoce nahoru a dolů, a to nic dobrého přinést nemůže. Ani ski areálům, ani sadařům.
Odpovědět
Na krytějších místech se ten nebo onen keř splete a dá se do rašení; v únoru jej spálí mráz, ale letošní leden mu nedal kategorický rozkaz, aby spal. Potrvá-li to měkké počasí ještě nějaký den, počne rašit kdeco; pak to zničí únorový mráz nebo březnový mrazík. Sadaři už dnes počítají, že letos bude málo ovoce; a sadaři tomu rozumějí. Nemáme letos jenom mírnou zimu, nýbrž zimu plnou nejistoty; teploměr kolísá ustavičně kolem nuly; stačí rozdíl výšky o pár metrů, a celá krajina je zamrzlá nebo roztálá do měkoty. A tu nejistotu cítíme nějak i my lidé; ta zima nám dosud nedala jasnou odpověď, jaký rok se nám urodí.
Lidové noviny 27. 1. 1936
Zdroj: https://www.lidovky.cz/nazory/karel-capek-zima-jez-neni-v-poradku.A120113_115920_ln_nazory_glu
Odpovědět
|
|
Ministerstvo zemědělství podpoří výzkum pesticidů ve vodách nebo udržitelnou produkci osiv
Zemědělci s podporou ANO a SPD podají ústavní stížnost kvůli nastavení dotací
Podle svazu zemědělců klesá potravinová soběstačnost České republiky
