https://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/zpravy/anglicke-cistirny-odpadnich-vod-nemaji-chemikalie-na-provoz.splasky-vypousti-volne-do-rek
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Anglické čistírny odpadních vod nemají chemikálie na provoz. Splašky vypouští volně do řek

27.10.2021 06:34 | PRAHA (Ekolist.cz)
Vodárenské společnosti mohou až do konce tohoto roku vypouštět do řek a moří odpadní vodu ne zcela dočištěnou nebo procesně vůbec nezpracovanou, nečištěnou.
Vodárenské společnosti mohou až do konce tohoto roku vypouštět do řek a moří odpadní vodu ne zcela dočištěnou nebo procesně vůbec nezpracovanou, nečištěnou.
Foto | Ivan Bandura / Unsplash
Pouze 14 % řek v Anglii je z hlediska ekologických vazeb v dobrém stavu a žádná řeka v Anglii se nedá považovat za neznečištěnou chemikáliemi. Do budoucna se to nejspíš nezlepší, protože britští poslanci nedokázali prohlasovat sněmovnou pozměňovací dodatek k zákonu o ochraně životního prostředí, který by vodárenským společnostem ukládal zákonnou povinnost nepumpovat splaškovou vodu z čistíren odpadních vod do řek. Píše o tom DailyNews.
 

Nejprve brexit, pak pandemie covid, která v důsledku karanténních opatření odstavila od práce miliony řidičů a závozníků, a narušila tím zásobování. Zhruba tak vládní představitelé popisují řetězec souvislostí, jež vedl k aktuálnímu stavu. Situaci, kdy čistírny odpadních vod po celé zemi nemají dostatek chemikálií k tomu, aby mohly efektivně dočišťovat splaškovou vodu z kanalizací. Konkrétně by mělo jít o síran železitý, využívaný v třetím stupni dočišťování. Nedostává se ale i dalších procesních látek, které pomáhají s odbouráváním a vysrážením znečišťujících látek v odpadní vodě.

Vláda zareagovala pohotově, ale z pohledu kritiků poněkud nečekaně. Udělením dočasné provozní výjimky vodárenským společnostem, které mohou až do konce tohoto roku dál vypouštět do řek a moří odpadní vodu ne zcela dočištěnou nebo procesně vůbec nezpracovanou, nečištěnou. Doposud něco takového mohly legálně anglické vodárenské společnosti činit jen v případech extrémního vodního nadstavu, vydatných dešťových srážek vedoucích k přehlcení kanalizace. Krize s nouzovým přepouštěním kvůli nedostatku procesních chemikálií se vleče už 7 týdnů, a vydání univerzálního pardonu na nečištění do konce roku proto lidé vnímají krajně nelibě.

V minulých letech byly vodárenské společnosti opakovaně obviňovány z toho, že si jejich akcionáři rozdělují miliardové dividendy, zatímco čistírny odpadních vod víc splašků vypouští než reálně čistí. A nyní byl prý tento stav do konce roku v podstatě legalizován, jako nová povolená norma.

Environmentální organizace Rivers Trust zmiňuje, že v současnosti je 53 % anglických řek z ekologického hlediska a celkové čistoty ve velmi špatném stavu. Stavu, za nějž jsou odpovědné právě vodárenské společnosti, jejichž čističky jen za loňský rok 403 171x přepouštěly kvůli „mimořádným okolnostem“ do řek nepřečištěnou odpadní vodu. V součtu hodinového výkonu strávili všechny anglické čistírny loni 3,1 milionu hodin tím, že vypouštěli splašky do řek. „Za poslední dekádu se přitom dostalo k soudu, kvůli narušení životního prostředí, jen 174 případů,“ doplňuje Peter Hammond, profesor biologie z College London, který delikty vodárenských společností mapuje.

Pro návrh pozměňovacího dodatku, který by vodárenské společnosti nutil přijmout plnou odpovědnost za momentální stav, hlasovalo jen 22 konzervativců. Vláda se přitom brání nařčení, že by snad nepřijetím pozměňovacího dodatku došlo k úplné legalizaci vypouštění splašků: „Zákon o životním prostředí vyžaduje, abychom si stanovili cíl, který povede k pokroku v oblasti kvality vody, a v současnosti již podnikáme významná opatření k širšímu řešení kvality vody.“

Kritický bod zákona o životním prostředí, který umožňuje vodárenským společnostem při mimořádných situacích vypouštět splaškovou vodu do řek, tedy platí i nadále. S tím, že do konce roku nemusí řešit, kolik splašků jejich čistírny odpadních vod budou do řek vypouštět.


reklama

 
foto - Dohnal Radomír
Radomír Dohnal
Autor je spolupracovníkem Ekolistu.cz.
 twitter

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (13)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

RV

Richard Vacek

27.10.2021 07:00
Opět se ukazuje, že základem je bohatá společnost. Jakmile přijde krize a kolaps, mají přednost jiné věci.
Odpovědět
RP

Radim Polášek

31.10.2021 18:23 Reaguje na Richard Vacek
Přesně tak.
Odpovědět
kk

karel krasensky

27.10.2021 07:09
Po vystoupení VB z EU se stalo přesně to co sedalo čekát.Plno dehonestujících ,pomlouvačných článku od novodobých Kojzaru.Časem se dozvím,že je tam hladomor,jedí dětí tak jak jsem kdysi zachytil v článku o severní korei.Taky si vzpomínám na články v idnes,kde jeden tvrdil,že je Putin pedofil a další,že má rakovinu.Je to asi pět roku dozadu a putin pořad výsmatý.Ono i lhát se musí umět.Jinak heslem EU je staré poctivé soudružské heslo-Kdo nejde s námi jde proti nám
Odpovědět
Radomír  Dohnal

Radomír Dohnal

27.10.2021 08:00 Reaguje na karel krasensky
Já bych to tak dramaticky neviděl. Ty nemoci dospívání, respektive osamostatňujících se dětí (Velká Británie byla součástí rodiny EU opravdu dlouho) sleduji vcelku pozorně, protože mě ten brexitový stav zajímá. Ten problém s omezeným dovozem čehokoliv (který v důsledku narušení odběratelsko-dodavatelských řetězců dopadl na celou Evropu) zasáhl Angličany o to víc, že na těch ostrovech jsou opravdu na importu ledasčeho kriticky závislí. V potravinách třeba na dovozu ovoce/zeleniny, masa. Měli jsme tu pár článků, v časech dlouho před-brexitem, o tom jak jsou potravně nesoběstační. A evidentně s tou soběstačností pokulhávají i u procesní chemie. Britové si trochu sami naběhli, když v rámci (teď ať nekecám – druhé vlny?) udělali velký lockdown, a jako pravděpodobné vektory covidu nechali doma na karanténách pár týdnů všechny řidiče kamionů, náklaďáků, dodávek. Ti se samozřejmě poté nešli pást. Podle posledních zpráv jim v tom sektoru transportu nyní chybí cca 1,5 milionu řidičů. Takže i když ty nejrůznější zásoby (třeba i procesních chemikálií) dostupné jsou, jejich distribuce na místo spotřeby je teď pro Brity logistický problém. Problém, který má pochopitelně druhou stranu. Tamním vodárenským společnostem (o nichž osobně mnoho dobrého nesmýšlím) stav aktuálního nedostatku náramně vyhovuje. Protože vytváří krizi, mimořádný stav. Situaci, kdy jejich čističky nemusí čistit, jedou jen na průtok. Což je pochopitelně vyjde v nákladech výrazně levněji. V zásadě se nehněvám ani na britskou vládu, protože to řešení zákazem vypouštění nedočištěné vody nedává moc smysl – nádrže nejsou nafukovací, posílat zpět to nemohou. Britové nejdřív musí vyřešit ten dodavatelský řetězec, řidiče a čertvíco, než budou moci direktivně nakázat vodárnám opět čistit. Že to bude trvat až do Vánoc? Z toho vodárenské společnosti a jejich akcionáři mindrák určitě nemají. A že je na tom bita voda v řekách… no, to už je příběh pro Ekolist.
Odpovědět
JO

Jarka O.

27.10.2021 08:52 Reaguje na Radomír Dohnal
Zajímavý článek, děkuji, a nepřekvapil ani trochu. Známý pracoval pro angl. čistírnu odp. vod dávno pred Brexitem a vzorky odp. vod si vozil s sebou do CR. Ani sledování parametrů neměli na úrovni, některé nesledovali vůbec, které se jinde v Evropě sledují běžně. Dost hospodářských činností měli dimenzované krátkozrace a bez výhledu na zvýšení potřeby, jen podle peněz. Stejně barbarský je přístup k doktorum, prevence - neexistuje, způsob stavení domů - zde by podle norem neprošel, jenže oni snad normy nemají, pracovní smlouvy - asociální. Prostě jinak nastavené myšlení, jednání, možná se to jmenuje kapitalismus, a dost tvrdý, lépe si z nich nebrat příklad. Brexit s tím nesouvisí.
Odpovědět
RP

Radim Polášek

31.10.2021 18:33 Reaguje na Radomír Dohnal
No, zrovna produkce síranu železitého závisí hodně na provozování všelijakých nesouvisejících technologií. Síran železitý se asi nejvíc vyrábí oxidací síranu železnatého. A ten je odpadní vedlejší produkt třeba z výroby titanové běloby, z čištění všelijakých nerostných surovin, třeba fosfátu na výrobu hnojiv nebo písku na výrobu skla a potom hlavně je odpadní produkt z moření povrchů ocelových výrobků. To znamená, že vzniká v hutnickém průmyslu při finální povrchové úpravě hutních výrobků a potom ve strojírenském průmyslu při čištění a moření povrchů před lakováním.
Pokud tyto průmyslová odvětví skomírají, snižuje se i zdroje odpadního síranu železnatého a tím i železitého.
Odpovědět
LK

Lukáš Kašpárek

27.10.2021 07:42
Ať si ten Brexit užijí..... když jsou blbý, tak jsou blblý....
Odpovědět

Viktor Šedivý

27.10.2021 08:34 Reaguje na Lukáš Kašpárek
Se stoupajícími cenami plynu padne těžká chemie i u nás.
Holt ten přechod k čisté bezuhlíkové společnosti bude znamenat zasviněné řeky ... ale co bychom pro Grétu neudělali, že?
Odpovědět
LK

Lukáš Kašpárek

27.10.2021 09:54 Reaguje na Viktor Šedivý
Jenom Gréta má zájem na budoucnosti planety i lidstva? Hmmmm... zajímavé...

My inteligentní lidé nesdílíme váš sebedestruktivní přístup... a taky víme, že nejde o nějakou Grétu, ale o to co říká a na co velice správně upozorňuje... ale vám to vysvětlovat je to zřejmě úplně zbytečné...

Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

27.10.2021 11:22
Kolikrát u nás šla voda z čističek za poslední rok ochozy bez čištění
do řek rovnou? Spočítal to někdo a nebo se to nehodí do krámu? Kolik
výpustí má stálé výjimky na škodliviny, které se kousek od výpusti
hromadí někde v bahně a nebo slepém rameni? Nic vhodného ke kritice?
Bodejž, by ano kálet si do vlastního hnízda, když mohu kálet do cizího.
Nijak jejich problémy nezamlouvám, ale bylo by lépe si zamést před svým
vlastním prahem a nespat na pochybných vavřínech "čisté" vody bez
zdravých tvorů v ní. Jedni se nemnoží, druzí zakrňují, třetí vymírají
a zbytek je konzumovatelný leda sebevrahy. Při koupání není třeba mýdlo
ani šampón, protože saponátová pěna je bohatě nahradí a ta vůně řeky
připomíná v takových místech pach žumpy. Odpověď? Vody přiteklo více,
než se dalo zpracovat, ale ona to povodeň propláchne a řeka si s tím
poradí. Neporadí, ono to odteče pouze jinam, kde se to projeví. Viz.
některé přehrady s kožichem řas a sinic, s vodou nevhodnou ke koupání
a co k životu živočichů ta voda je? Zatím je, ale občas už není a to
bývá malér jako na Bečvě. Ono i to malé povolené množství se může
jednou přehnat a dopadne to katastrofou. Že to nejde bez vyjímek ?
Jde, ale pokuta, či stálá platba vyjde levněji, než to řešit nastálo
tak, aby k tomu nedocházelo vůbec.
Odpovědět
ss

smějící se bestie

27.10.2021 12:38 Reaguje na Břetislav Machaček
Při každém větším dešti, to jde do potoků už před čističkou !
Odpovědět
RP

Radim Polášek

31.10.2021 18:37 Reaguje na smějící se bestie
Na spoustě míst je už splašková a dešťová kanalizace oddělena a není tak proč přepouštět odpadní vody už před čističkou do vodotečí.
Pokud je ta splašková kanalizace provedena správně.
Jeden z mála případů - dotování těch kanalizací, kdy zásah Brusele přinesl dobro.
Odpovědět
RP

Radim Polášek

31.10.2021 18:23
Síran železitý se ale používá až v závěrečné fázi čištění odpadních vod, pro dosrážení obtížně sražitelných nečistot. Čištění odpadních vod v čističkách probíhá bez síranu železitého normálně, probíhá úplně stejně odstranění mechanických nečistot jejich usazováním a jejich hromaděním na filtračních rámech, úplně stejně probíhá biologické čištění odpadních vod od živin, dusíku a fosforu obsaženého v odpadních vodách. Jediné, co nedostatek síranu železitého při čištění odpadních vod ovlivňuje, je odstraňování pevných vysrážených látek po biologickém čištění. Bez síranu železitého dochází k jejich nedostatečnému vysrážení a oddělení do čistírenského kalu, takže určitá část kalu se místo do čistírenských kalů vypustí s odpadní vodou do řek. S tím kalem se tak do řek dostávají živiny, které potom v řekách a přilehlých mořích způsobí namnožení řas a dalších podobných organismů. Pravděpodobně až s oteplením vody na jaře a v létě.
Předpokládám, že alternativní látku k síranu železitému, síran nebo chlorid hlinitý taky nemají.
Odpovědět
reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Econnectu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist TOPlist