https://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/zpravy/ani-zelena-technologie-neni-zadarmo.pro-zacatek-nas-bude-stat-poust-v-chile-a-kus-bolivie
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Ani zelená technologie není zadarmo. Pro začátek nás bude stát poušť v Chile a kus Bolívie Video

24.2.2020 01:00 | PRAHA (Ekolist.cz)
Atacama na severu Chile rozhodně patří k nejsušším místům na planetě Zemi a možná k nejstarším pouštím celého světa. Její území, připomínající měsíční krajinu, je z ekologického hlediska naprosto unikátní. A bohužel zajímavé je i pro energetický průmysl. Nachází se tu totiž 40 % světových zásob lithia, ústředního prvku pro výrobu bateriových systémů a zelených technologií.  / Ilustrační foto
Atacama na severu Chile rozhodně patří k nejsušším místům na planetě Zemi a možná k nejstarším pouštím celého světa. Její území, připomínající měsíční krajinu, je z ekologického hlediska naprosto unikátní. A bohužel zajímavé je i pro energetický průmysl. Nachází se tu totiž 40 % světových zásob lithia, ústředního prvku pro výrobu bateriových systémů a zelených technologií. / Ilustrační foto
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Atacama na severu Chile rozhodně patří k nejsušším místům na planetě Zemi a možná k nejstarším pouštím celého světa. Její území, připomínající měsíční krajinu, je z ekologického hlediska naprosto unikátní. A zajímavé je i pro energetický průmysl. Nachází se tu totiž 40 % světových zásob lithia, ústředního prvku pro výrobu bateriových systémů a zelených technologií. V souboji buď/anebo nad krajinou jednoznačně vítězí poptávka po technologicky hodnotných minerálech. Píše o tom Guardian.
 
Atacama.
Atacama.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
roce 2002 stála tuna lithia 2244 dolarů, předloni 16 500. V roce 2010 bylo vytěženo 28 100 tun lithia, předloni 77 000 tun. To jen pro názornou demonstraci trendů, které kupředu už dávno nežene výroba zábavní pyrotechniky, maziv, kosmetiky, keramiky ani výroba klimatizací nebo polymerů. Tyto aplikace lithia už dávno nehrají prim.

Nejvýraznější oblastí průmyslové spotřeby jsou dnes bateriové systémy, uchovávající energii. Pro mobilní telefony, elektromobily, ekologické domácnosti se střešními solárními elektrárnami. Pro chytré a zelené technologie lepší budoucnosti, které se zaštiťují čistotou a udržitelností. V Chile to tak ale zatím nevidí. Stříbřitě bílé zlato vnímají spíš jako své další prokletí.

Jižní Amerika v popředí zájmu

Světové zásoby lithia jsou zatím odhadované na 64 milionů tun a nachází se na území 23 zemí. Ne všude je těžitelné a ne všude jej těží. Země „lithiového trojúhelníků“ – Chile, Argentiny a Bolívie – patří mezi desítku zemí, které rostoucí světovou poptávku zatím aktivně uspokojují. Platí za to vlastní zdevastovanou přírodou.

Vytěžení lithiových solí, jejich odpařování, filtrace uhličitanu lithného, opakovaná aplikace 18 měsíců trvající chemikálií urychlujících proces. A enormní spotřeba vody: za každou tunou zpracovaného lithia stojí 1,95 miliardy litrů. V poušti. Při současném narůstajícím trendu spotřeby nám veškeré světové zásoby vydrží do roku 2090, recyklace je zatím pod 5 %, tedy hůře, než třeba u plastových odpadů. Nic veselého.

„Snažíme se vládě a lidem vysvětlit, že slaniska a pouště v Chile kvůli lithiu umírají, ale nechtějí tomu rozumět. Vidí jen energii,“ říká Sonya Raomosová, jedna z domorodých žen, které protestují proti plánům na rozšíření stávajících těžebních ploch. Emotivně hovoří o tom, že globální poptávka po čisté energii zabíjí jejich domov. „Lidé by si měli uvědomit, že vytěžením tu dochází k úplné likvidaci něčeho, čemu se hodnota lithia nikdy přiblížit nemůže.“

Bolívie by to bez zelených investorů nezvládla

V Bolívii, která disponuje ve světovém pořadí šestými nejvýznamnějšími zásobami lithia, se zatím těžba plně nerozběhla. Je ve fázi příprav. Záměrem zdejší vlády je nahradit dosud nejvýraznější, 90 % přínos do státního rozpočtu – cestovní ruch – ekonomicky výnosnější perspektivou. Lithiem. A protože se zdejší minerálně příhodná slaniska nachází ve vyšší nadmořské výšce, pod horou Uyuni, je zde odpar o něco menší a nádrže musí být mělčí a větší.

Dochází tu k masivnímu záboru půdy a samozřejmě, likvidaci celého izolovaného ekosystému. V rámci zavodnění sedimentačních a odpařovacích pánví došlo ke komercionalizaci řek. Bolivijská vláda by prý nikdy nebyla schopna takový projekt zafinancovat sama, ale s 1,3 miliardou dolarů od německé společnosti ACI Systems to dokázala.

Jak dále zmiňuje National Geographic, jedna z verzí elektromobilu Tesla Model S v sobě nese 65 kilogramů nejrůznějších lithiových komponent, množství ekvivalentní 10 000 mobilních telefonů.

Francie i Velká Británie se shodli na tom, že od roku 2040 u nich budou jezdit jen auta nepoháněná benzínem a naftou, tedy v zásadě elektromobily. Poptávka tedy bude strmě růst. V roce 2017 brázdilo silnice světa 3,2 milionů elektromobilů, ale v roce 2030 by se jejich počet měl zvýšit na 130 milionů.

Stačí jen domyslet, co to bude znamenat pro Chile, Bolívii nebo Argentinu. Boom zelených technologií není zadarmo. A není to poprvé, co za ně vědomě necháváme platit někoho jiného.


reklama

Další informace |
Líbil se vám článek? Přispějte si na napsání dalšího.
foto - Dohnal Radomír
Radomír Dohnal
Autor je spolupracovníkem Ekolistu.cz.
 twitter

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (81)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

Miroslav Vinkler

Miroslav Vinkler

24.2.2020 06:23
Přirozený důsledek technokratického jednání ,bohužel schovaných za frázemi o bezemisním světě.
Kdybychom vsadilo i na JE , nemuselo by k takovým excesům v přírodě docházet.
Odpovědět
MK

Mojmir Kosco

24.2.2020 06:40 Reaguje na Miroslav Vinkler
I uran se tezi
Odpovědět
RV

Richard Vacek

24.2.2020 08:09 Reaguje na Mojmir Kosco
Ale stačí ho těžit na násobně menší ploše. Jaderná energetika je nejméně náročná na prostor.
Odpovědět
LK

Lukáš Kašpárek

24.2.2020 09:04 Reaguje na Miroslav Vinkler
Teď se tu bavíme o lithiu a negativech jeho těžby, ale bateriové technologie se v dnešní době rychle vyvíjejí a pracuje se na mnoha jiných technologiích než těch založených na lithiu, takže za pár let může být všechno jinak a můžeme se tu bavit o jiném nerostu a jeho těžbě nebo jiném poškozování přírody z důvodu hledání lepších cest než je ta aktuální fosilní, která je destruktivní mnohem víc než doly na lithium.. lidstvo je ve fázi hledání té nejvhodnější cesty..

Opravdu čistá a ŽP neničící technologie zatím neexistuje, ale měli bychom jít cestou nejmenšího zla a tou je zatím cesta tato.

To ale neznamená, že budeme přehlížet poškozování přírody jako je popsáno v tomto článku. Všechny technologie a jejich důsledky na ŽP je potřeba neustále podrobovat kritickému myšlení a přehodnocovat její vhodnost.

Lidstvo prochází zkouškou, kterou si samo vyvolalo a teď hledá řešení se vším co k takovému lidskému hledání patří (různé zájmy různých subjektů a místních komunit vs. zájmy globální společnosti)... nic víc..
Odpovědět
ig

24.2.2020 10:52 Reaguje na Lukáš Kašpárek
U lithia je blbé, že lehčí kov už není, ale Faradayova konstanta zůstává pořád stejná. Jednoduchý výpočet ukáže horní odhad hustoty energie v jakémkoliv současném i budoucím akumulátoru a z toho si můžeme odvodit chmurnou jistotu, že limit je už na dohled a náhrada lithia čímkoliv jiným situaci nezlepší... Bráno čistě pragmaticky, vyvíjejme lepší akumulátory, proč ne, ale nevsázejme na ně svoji budoucnost :-)
Odpovědět
PD

Petr Dvořák

24.2.2020 14:23 Reaguje na Lukáš Kašpárek
To je právě otázka, jestli to je menší zlo. Elektromobilismus se ještě vůbec nerozjel a už je hlavním spotřebitelem lithia. Byl bych na pozoru.
Zastávám názor, že úsporný diesel typu Audi A2 3L je menší zlo (když už je nutné auto), než jakýkoliv současný elektromobil. Bohužel lidi chtějí spíše větší auto s pořádným odpichem a mají pocit, že když je ta 350kW raketa elektrická, tak je hrozně eko. Naopak maličké Audi A2 nebo VW Lupo se svými 45 koňmi byly propadáky. Přitom dnes by se daly postavit ještě o poznání lépe, ale asi to jentak nějaká automobilka neriskne.
A největší zlo je to, jak jsme si zvykli jezdit. ;)
Odpovědět
ig

24.2.2020 15:20 Reaguje na Petr Dvořák
Je rozdíl, když křižovatku projedou na jeden cyklus zelené čtyři auta nebo deset. Toho se dá docílit buď rozumně navrženými městskými ulicemi s významnou paralelizací procesů, pak stačí i to Cinquecento, nebo pořízením Q7 4.2 s pořádným odpichem a schopností hladkého přejíždění retardérů, pokud jsou ty ulice úmyslně zúžené a zneprůjezdněné :-)
Odpovědět
PD

Petr Dvořák

24.2.2020 15:40 Reaguje na
LOL, tak takhle je to! :D :D :D
Jdu spořit na tesla roadster :))
Odpovědět
ig

24.2.2020 20:27 Reaguje na Petr Dvořák
Výborná volba, jestli máte vlastní garáž kvůli nabíjení, tak na pojíždění po městě těžko seženete něco svižnějšího :D
Odpovědět
KP

Karel Ploranský

29.2.2020 13:26 Reaguje na
Hlavně aby mu do té garáže někdo dodal elektriku s potřebným výkonem (25 A jistič, který se dnes považuje za skoro zbytečný luxus, mu stačit nebude). Aby nemusel jezdit jen obden, protože za noc se to jaksi nestihlo nabít. :-((
Odpovědět
JD

Jiří Daneš

24.2.2020 17:13 Reaguje na
A proč je nutné, aby na jeden cyklus projelo deset aut. Nebylo by lépe, kdyby projel jeden autobus?
Odpovědět
ig

24.2.2020 20:30 Reaguje na Jiří Daneš
Čistě z kvantitativního hlediska ano, ale jel jste někdy autobusem? Já už ano a bylo to dost hrozné. Musíte sdílet prostor a své cestovní plány s dalšími lidmi, zpravidla se nevyhnete přestupu a čekání, jste při tom vystaven rozmarům počasí, ... Individuální doprava je jasně vyšší level.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

24.2.2020 20:12 Reaguje na Miroslav Vinkler
Těžba uranu a jeho zpracování je taky dost děsivá, louhování kyselinou zničí vše živé, hornicky to lepší není. Největším problémem je ale radioaktivita, se kterou se nejsme schopni popasovat.
Jenže je to celé o něčem úplně jiném, lithiun není na výrobu energie, ale na baterie. A ty budou potřeba vždycky, s JE nebo bez JE.
Odpovědět

Jan Šimůnek

25.2.2020 09:12 Reaguje na Pavel Hanzl
Ve skutečnosti nesmysl. Kyselina se rychle zneutralizuje a radioaktivita je srovnatelná s pozadím. Problém při únicích může být toxicita (uran a prvky, které se vyluhují s ním jsou těžké kovy s poměrně značnou toxicitou).
V případě JE buď nebude potřeba baterií vůbec (alespoň v energetice), nebo jen v podstatně menší míře (odhadem až 2 řády) než v případě vrtulí a panelů.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

25.2.2020 09:37 Reaguje na Jan Šimůnek
Jo. A elektroauta budou jezdit jak trolejáky s fajfkama po drátech.
Odpovědět
ig

25.2.2020 10:38 Reaguje na Pavel Hanzl
Proč ne? Existuje třeba bezdrátové indukční dobíjení. Sice má mizernou účinnost, ale třeba pod dálnicemi by být mohlo. A jako vedlejší účinek bude automaticky odstraňovat sníh :-)
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

25.2.2020 13:14 Reaguje na
Vše se dávno zkoušelo, je to cypovina. Lionka to řeší celý. Ale vodík by byl ještě lepší, ale ne v kryonádržích.
Odpovědět
PD

Petr Dvořák

25.2.2020 13:21 Reaguje na Pavel Hanzl
proč ne p2g? metan..
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

25.2.2020 15:21 Reaguje na Petr Dvořák
Metan je uhlíkáč.
Odpovědět
PD

Petr Dvořák

25.2.2020 15:38 Reaguje na Pavel Hanzl
syntetizovaný,viz power to gas, power to liquid, blue crude, atd.
Odpovědět

Jan Šimůnek

25.2.2020 13:27 Reaguje na Pavel Hanzl
A auto poveze na střeše balón o desítkách nebo stovkách kubíků?
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

25.2.2020 15:23 Reaguje na Jan Šimůnek
Proto píšu: až to bude vyřešeno.
Ale maká se na tom:
https://www.autojournal.cz/vodikova-auta-mohou-poslat-elektromobily-zpatky-do-minulosti/?utm_source=www.seznam.cz&utm_medium=sekce-z-internetu
Odpovědět
PD

Petr Dvořák

25.2.2020 15:56 Reaguje na Pavel Hanzl
O vodíku se mluví dlouho, ale je problematický v mnoha ohledech. Mimo jiné nejsou známy dostatečně dobře interakce ve vyšší atmosféře. (někde jsem četl něco o formování velmi vysoké oblačnosti) Je to také nepřímý skleníkový plyn (např. http://www.ghgonline.org/otherhydrogen.htm)

Ten článek, co odkazujete, je dost slabý. A třešnička na závěr: "Vodík má však přesto šanci. Proč? Protože ho umíme získat z mořské vody." opravdu moc důvěry nebudí.

Naopak P2G je poměrně zmáknuté a metan je použitelný okamžitě s dnešními motory. Po jednoduché úpravě dokonce i ve stávajících autech, náklaďácích i lokomotivách, které už sjely z linky a jezdí na benzín nebo naftu.
Drobným problémem tu samozřejmě je zdroj energie, který pořád nemáme. ;) .. potom se můžeme donekonečna dohadovat, který nosič je ten nejlepší a nejčistší a je to jen mlácení prázdné slámy.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

25.2.2020 16:11 Reaguje na Petr Dvořák
Zdroj energie samozřejmě máme a to ten nejsilnější. Slunce.
A právě vodík se dá jednoduše vyrábět elektrolýzou vody z fve panelů a pálit ho přímo jako plyn s velkou výhřevností,nebo přes palivový článek zase na elektřinu. Problém je ve skladovatelnosti vodíku, ale celý problém je asi nejčistší, který znám. Zplodinami je vždy jen destilovaná voda.
Odpovědět
PD

Petr Dvořák

25.2.2020 16:19 Reaguje na Pavel Hanzl
https://en.wikipedia.org/wiki/Power-to-gas
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

26.2.2020 08:50 Reaguje na Petr Dvořák
Asi taky řešení, ale nic moc. Dodávat k vodíku uhlík abychom zase dostali CO2 je přece nesmysl, to můžeme pálit rovnou zemní plyn zalevno. Ja tam asi daleko více vodíku, takže ta uhlíková stopa je daleko nižší. Postup je možný asi jen malými přískoky vpřed.
Odpovědět
PD

Petr Dvořák

26.2.2020 12:24 Reaguje na Pavel Hanzl
Je to lepší a rcyhlejší řešení, než bájná vodíková ekonomika. Ten uhlík vezmete z atmosférického CO2, nebo např. z kogenerace na biomasu.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

27.2.2020 07:25 Reaguje na Petr Dvořák
Tohle prostě projít nemůže, za x násobně vyšší náklady si pořídit zemní plyn je nesmysl. Jediný model, kdy by to význam mělo, kdyby ve směsi bylo přes 90% vodíku, pak by to význam mělo.
Odpovědět
PD

Petr Dvořák

27.2.2020 07:38 Reaguje na Pavel Hanzl
Jste zbytečně posedlý tím vodíkem. Víte, z čeho se průmyslově vyrábí vodík? Ze zemního plynu. Je to x násobně levnější, než elektrolýza.

Takže rozdíl, jestli budete dělat zemní plyn, nebo vodík, není velký. Jen v případě vodíku si za x násobné náklady pořídíte plyn, pro který není žádná infrastruktura, nejsou pro něj vyvinutá auta ani elektrárny a který je nesmírně těkavý a explozivní v obrovském rozsahu koncentrací.

Naopak zemní plyn můžete vtlačovat do existujících plynovodů, kterými je protkaná celá evropa a které vedou téměř do každé vísky. Do stejných plynovodů můžete hnát i vyčištěný bioplyn. A můžete to začít rozjíždět ve velkém již dnes, bez čekání na nové technologie a budování paralelní infrastruktury pro vodík.
Odpovědět

Jan Šimůnek

25.2.2020 13:26 Reaguje na Pavel Hanzl
Dovedu si představit kombinované auto, které by takto jelo po dálnici (nebo jiné dálkové komunikaci) a na dojezd mimo dosah drátů (a návrat k nim) by použilo benzínový nebo naftový motor.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

25.2.2020 15:21 Reaguje na Jan Šimůnek
Cypovina jak zvon. Tolik drátů neměli ani v Mathausenu. Stačí mít přece malou lionku a pár panelů na střeše......
Odpovědět
KP

Karel Ploranský

29.2.2020 13:50 Reaguje na Pavel Hanzl
"...radioaktivita, se kterou se nejsme schopni popasovat"
Vidíte - a je tolik oblastí, kde se o to ani nesnažíme...
Když zelení ve svatém boji proti jádru straší radioaktivitou, ještě jsem neslyšel, že by se byť jen zmínili o radioaktivitě popílku z uhelné elektrárny. Nebo o tisících domů, do kterých proniká radon (a lidé v nich šťastně žijí mnohdy už po řadu generací).

"lithiun není na výrobu energie, ale na baterie" - no právě. Bude-li potřebu elektřiny krýt v podstatně větší míře jádro, nebudeme závislí na dodávce z FVE a větrníků, takže nebude nutné řešit bateriemi její nepředvídatelnost. Čili nebude jich třeba o moc víc než dosud.
Pak totiž můžeme taky klidně nechat dál jezdit auta na benzin a naftu, protože uhlíková stopa poklesne i bez silně problematických elektromobilů.
A těch pár baterek co budou zapotřebí jako doplněk k FVE na střechách domků, kvůli těm Atacamu zdevastovat nemusíme.

Ví to každý kromě božstva v Bruselu.
Odpovědět
MM

Milan Milan

24.2.2020 09:05
Je evidentní že dnešní spíše populistické než odborné pohledy na přizpůsobení se probíhajícím klimatickým změnám planety nadělají více škody než samotné CO2. Mimochodem jeho nárůst se dramaticky zvýšil po zavedení katalyzátorů spalovacích motorů, které měly ulehčit životnímu prostředí. Stejně slepá ulička jsou JE, vyspělý svět to pochopil a již po nich netouží. Jejich bezpečnost, provoz i relativně krátká životnost je vykoupen neskutečnými náklady. Jen naše vláda si pořád mele svou a pořád hledá úložiště jaderného odpadu. To nám jednou další generace poděkují. Budoucnost energetiky je v urychleném vývoji nových, silných a bezpečných zdrojů energií, tam by měli především směřovat peníze...Mimochodem zrovna dnes byla v TV glosa o výzkumu termonukleárních zdrojů energií na principu slučování molekul vodíku.....nádherná myšlenka, silný, čistý a bezpečný zdroj, násobně lepší než JE. Cesta ke komerčnímu využití je pochopitelně ještě dlouhá, ale směr a cíl tady je.
Odpovědět
ig

24.2.2020 10:35 Reaguje na Milan Milan
O možnosti jaderné fúze se ví už víc než sto let, ale zatím furt nic. Čili myšlenka nádherná, ale tak trochu k ničemu. A bohužel dost podobně je to s nemálo dalšími nádhernými myšlenkami. Jediné co máme k dispozici je realita a v té musíme nějak přežívat, pokud možno účinně a šetrně, to je vše co se dá dělat :-)
Odpovědět
MM

Milan Milan

24.2.2020 11:08 Reaguje na
Já tomu pochopitelně rozumím, ale absolutně nefandím. Není jenom tady a teď, je i zítra, za 50 let, za 500 let. Nesmíme zanechat po sobě budoucím generacím kostlivce v podobě zaneřáděné krajiny jaderným odpadem, no-go zónami, radioaktivitou zamořenými oceány a vše jen pro udržení svého (biologicky velmi krátkého) konzumního způsobu života. Se podívejte, jeden koronavirus a část světa je v karanténě a nedejbůh aby to došlo dál, pak nebudeme jezdit, ani lítat a možná ani vyměňovat s některými zeměmi zboží. To bude cena za touhu poznat neprobádané, plést se přírodě do genofondů, cena neskutečného energetického konzumu? Nepoučitelnost lidské společnosti je nezměrná a u možnosti havárií JE jak říká klasik není jestli, ale kdy. Byly jsme sice malá ale krásná země, lesy, řeky a jezera a kam to teď spěje?? Odborníky se to všude jen hemží a realita???
Odpovědět
VH

Vladimír Hošek

24.2.2020 11:41 Reaguje na Milan Milan
To, že jste od přírody pesimista neznamená, že musí pesimisté řídit zeměkouli.
Odpovědět
JB

Josef Benek

24.2.2020 13:08 Reaguje na Milan Milan
Jenže kostlivce v "spravedlivém zápalu" za čistou energii vyrábíme , a to zcela bezhlavě a intenzivně. Ať jsou to větrné elektrárny, či bioplynové elektrárny atd. A to zanechat budoucím generacím je možné ??
Odpovědět
JB

Josef Benek

24.2.2020 13:28 Reaguje na Milan Milan
Ještě se vracím k oné "čisté" energii získané jadernou fůzí. Více se můžete dočíst třeba zde a prosil bych, kdyby jste mi mohl vysvětlit kde tu čistotu , všeobecně proklamovanou, vidíte...
Odpovědět
JB

Josef Benek

24.2.2020 13:29 Reaguje na Josef Benek
http://fyzika.jreichl.com/main.article/view/814-jaderna-fuze
Odpovědět
JD

Jiří Daneš

24.2.2020 17:17 Reaguje na Milan Milan
Ono už to s tím koronavirem došlo do severní Itálie, to je zeměpisně také střední Evropa. A došlo to tak, že bez dohledatelné čínské spoluúčasti, což je víc než trochu, podivné.
Odpovědět
KP

Karel Ploranský

29.2.2020 14:31 Reaguje na Jiří Daneš
Váš pohled na koronavirus by se značně změnil, kdybyste znal statistiky úmrtnosti na docela OBYČEJNOU klasickou chřipku. O které nikde ani muk.
Síla médií je neskutečná a lidé se bojí vlastně docela rádi.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

25.2.2020 09:41 Reaguje na Milan Milan
Příštím generacím nožná už nepředáme vůbec nic, žádné nebudou.
Dnešní mladí budou muset nějak vyřešit tu klimatickou katastrofu, což vůbec netuším, jak by to měli udělat. (Oni taky ne).
Takže to vypadá na vývoj směr Venuše, spolíhat na černou labuť je dost blbost. Ale rád bych se mýlil.
Odpovědět
KP

Karel Ploranský

29.2.2020 14:26 Reaguje na Pavel Hanzl
Nepřehánějte, další generace BUDOU!
Budou, i kdyby to všechno bylo ještě o dva řády horší, než to skutečně je. Lidi jsou odolné potvory, ty nevyhubíte o nic snadněji než potkany.
A mladí? Právě dnešní mladí se na té klimatické katastrofě (což po vás opakuji, přestože ten výraz považuji za přemrštěný) výrazně podílejí. Pokud lze někoho obviňovat z konzumního způsobu života a sklonu k bezuzdného plýtvání vším, tak moje generace rozhodně není na prvním místě.
Odpovědět
KP

Karel Ploranský

29.2.2020 14:56 Reaguje na Milan Milan
Nechápu, kde někdo, kdo se bojí jaderných elektráren a šermuje pravděpodobností jejich havárie, bere odvahu (například) vlézt do kteréhokoliv (!) dopravního prostředku.
Pohybujete se výhradně pěší chůzí, pane Milane?

O kousek výš se zamýšlíte nad dědictvím, které zanecháme potomkům v podobě úložišť jaderného odpadu. A máte pravdu! Za ty nám budoucí generace poděkují. Budou si tam totiž chodit pro palivo. Protože to, že budoucí generace ho už budou umět opakovaně použít, je rozhodně mnohem jistější než to, že lidstvu pomůže ten v Bruselu slátaný Green Deal. U kterého šance na (alespoň nějaký) úspěch v podstatě visí na baterkách, o nichž celá tahle debata je.
Proč nepláčete i nad tím, jaké dědictví po sobě zanechá potomkům a jak krajinu zaneřádí jejich výroba a pozdější likvidace? Nebo výroba a likvidace FV panelů? Jejich recyklace zatím není vyřešena o nic víc než opakované využití jaderného paliva (i když věřím, že i ta se jednou vyřeší).
Odpovědět
JB

Josef Benek

24.2.2020 13:00 Reaguje na Milan Milan
Ano, přesně to samé jako ig jsem chtěl napsat. Jistě, jadernému štěpení fandit nemusíme , jen tak mimochodem, i jaderná fůze je jadernou energií a vzniká i de určitá část radioaktivního odpadu, ale to je vedlejší. Jaderná fůze v intenzivním hledáčku již nějaké to desetiletí a zatím se společnost zmohla na stavbu obrovského urychlovače, mimo jiné se na této stavbě podílí třicet zemí,žádná by náklady neutáhla samostatně, pomocí kterého se snaží vědci nastartovat jaderné slučování atomů vodíku. A to, prosím, pouze v laboratorních podmínkách. Takže je zcela na místě přemýšlet o skutečnosti v jakém časovém horizontu bude, a zda vůbec bude, tento princip získávání energie doveden k komerčnímu využití. A je nabíledni, že JE bude ještě dlouho zapotřebí a opuštění této výroby by taky mohlo znamenat to, že energie z jaderné fůze nebude ještě dlouho k dispozicia energie z JE nebude už k dispozici... Mne tyhle teoretické úvahy zastánců všeho čistého dost děsí abych řekl pravdu...
Odpovědět
rb

r b

24.2.2020 13:14 Reaguje na Milan Milan
Zvlastne, ze sa placete nad populistickim pohladom na problematiku a hned v dalsej vete vyuzivate rovnaky populizmus (dokonca az klamstvo) "Stejně slepá ulička jsou JE, vyspělý svět to pochopil a již po nich netouží. Jejich bezpečnost, provoz i relativně krátká životnost je vykoupen neskutečnými náklady."
Odpovědět
rb

r b

24.2.2020 13:18 Reaguje na r b
samozrejme ma byt populistickYm
Odpovědět
MM

Milan Milan

24.2.2020 20:15 Reaguje na r b
Než něco napíši snažím se něco dozvědět z různých zdrojů. Neplácám a nevěštím z křišťálové koule. Takže pro některé dávám jeden možný zdroj jak to vlastně s těmi JE v současnosti je.

PŘEHLED: V Evropě se staví šest jaderných bloků. Stejný počet se plánuje

17. února 2016 20:00
Finsko, Slovensko, Francie a Bělorusko jsou jediné země, které v současnosti v Evropě budují nové jaderné zdroje. Přibýt by k nim mohly ještě Velká Británie, Maďarsko a Litva. Většina projektů však bojuje s nemalými problémy. Dokonce i ty, které jsou teprve na papíře.

Jaderná éra v Evropě je možná už za svým zenitem. Vypovídá o tom statistka, kolik reaktorů se na kontinentu v současnosti staví a kolik jich je v plánu. Celkem vzniká šest bloků ve čtyřech elektrárnách a stejný počet reaktorů se i připravuje. Většina staveb má mnohaletá zpoždění a náklady několikanásobně převýšily původní rozpočet. Vyplývá to z analýzy serveru Oenergetice.cz.
Čísla zarazí hlavně ve srovnání se zlatou érou v osmdesátých letech. V rekordním roce 1984 bylo podle Světové zprávy o stavu jaderného průmyslu (World Nuclear Industry Status Report) na kontinentu uvedeno do provozu 15 bloků. O rok později to bylo 13, mezi nimi i první blok jaderné elektrárny Dukovany. A ještě v devadesátých letech startoval v Evropě každý rok aspoň jeden nový blok.

Výstavba jaderných bloků v Evropě.
Se začátkem milénia však výstavba téměř ustala. Štěpnou reakci ve zcela novém rektoru naposledy energetici spustili v roce 2007 na druhém bloku elektrárny Cernavodă v Rumunsku. Od té doby nepřibyl žádný, i když podle původních plánů měly elektřinu vyrábět minimálně čtyři další bloky. Jejich zprovoznění se však několikrát odsunulo.
Nejnovější reaktor vzniká na Slovensku
Pokud bude dodržen dosavadní harmonogram - což je vzhledem mnoha předchozím odkladům a nedořešenému financování velmi nejisté - stane se v letech 2017 a 2018 nejnovější jadernou elektrárnou druhý a čtvrtý blok slovenských Mochovců. Jejich výstavba přitom začala už v roce 1987, kvůli nedostatku peněz však byly práce později pozastaveny a až v roce 2008 je znovu rozjel nový vlastník Slovenských elektráren italská společnost Enel.
Pro Enel se však ukázaly být Mochovce prokletím. Původní termín spuštění v roce 2013 by dnes Italové raději zapomněli, stejně jako původní rozpočet 2,8 miliardy eur. Mochovce se staly dírou na peníze, zatím se počítá, že se konečný účet vyšplhá na 4,6 miliardy eur. Nově zkusí štěstí s elektrárnou holding EPH Daniela Křetínského, který se s Italy dohodl na prodeji Slovenských elektráren (více čtěte zde https://www.idnes.cz/ekonomika/podniky/kretisnkeho-eph-koupi-od-italu-slovenske-elektrarne-za-35-miliard-korun.A151215_152648_ekoakcie_rts).
Doslova odstrašujícím příkladem pro všechny zájemce o výstavbu jaderného zdroje je však finská elektrárna Olkiluoto 3. Její spuštění je naplánováno souběžně s Mochovci. I v tomto případě se však jedná spíše o orientační termín, Finové měli totiž elektřinou z nového bloku svítit už bezmála šest let. Stejně nejisté je i to, zda se náklady zastaví na současném odhadu 8,5 miliard eur, téměř trojnásobku původní částky.
Olkiluoto se stala reputační katastrofou především pro francouzský koncern Areva a jeho tlakovodní rektory EPR, které se doposud nikde nepodařilo zprovoznit. Pověst firmy tak nezachraňuje ani stavba bloku Flamanville v domovské Francii. Také tamní zdroj měl už dávno fungovat a stát pouze třetinu z 10,5 miliardy eur, se kterými se počítá nyní.
Jedinou z evropských zemí, která má nakročeno stát se novým členem jaderného klubu, je Bělorusko. Dva bloky své první elektrárny Ostrovets začala země stavět v roce 2013. Původní termín spuštění kolem roku 2020 se zatím neposunul a ani odhadované náklady ve výši 9 miliard eur neexplodovaly do astronomické výše. Za tím může být skutečnost, že se stavbou se začalo relativně nedávno. Roli však může hrát i fakt, že režim Alexandra Lukašenka si elektrárnu přísně střeží a vstup či natáčení nezávislým médiím neumožňuje.
Na rozdíl od Evropy se v jiných částech světa jádru nadále daří. V Číně se podle Světové zprávy o stavu jaderného průmyslu v současnosti staví 24 bloků, v Rusku osm, v Indii šest, v USA pět a v Jižní Koreji čtyři.
Problémy Francouzů trápí i Brity
Zatím nevypadá příliš optimisticky ani nejbližší budoucnost jádra v Evropě. Po krachu tendru na dostavbu Temelína a odkladu českých jaderných plánů na rok 2025 je v plánu výstava šesti reaktorů v elektrárnách ve Velké Británii, Maďarsku, Finsku a Litvě.
Pro Česko je zřejmě nejdůležitější projekt britské elektrárny Hinkley Point C. Britská vláda totiž kývla provozovatelům elektrárny na garanci velmi štědrých výkupních cen elektřiny, což je model, o které uvažuje i Česko. Přesto není jisté, zda se elektrárna začne stavět. Na garanci výkupních cen si jednak stěžují u Evropského soudního dvora Rakušané, i přes záruky britské vlády však zůstává financování výstavby stále nejisté.
V konsorciu, které má elektrárnu postavit, má dvoutřetinovou většinu francouzská energetická společnost EdF. Fracouzká vláda však plánuje, aby polostátní společnost převzala hroutící se Arevu. Podle deníku Financial Times panuje v Británii obava, že finančně náročné převzetí výrobce jaderných rektorů ohrozí financování Hinkley Point.
Nezdar Finy neodradil. Naopak
Nejistota panuje i kolem maďarské jaderné elektrárny Paks. Kabinet premiéra Viktora Orbána zadal výstavbu v hodnotě 12,5 miliardy eur bez výběrového řízení ruské společnosti Rosatom. Zároveň ji plánuje financovat ruskými půjčkami. Takový postup je však v rozporu s evropskými předpisy, Evropská komise proto loni na podzim zahájila šetření celého postupu a je pravděpodobné, že plány Maďarů nakonec smete ze stolu.
Zkušenosti z Olkiluoto neodradily od další výstavby Finy. Elektrárna Hanhikivi by teoreticky už měla spadat to kategorie „ve výstavbě“, v polovině ledna byly v Hanhikivi slavnostně zahájeny výkopové práce. Na rozdíl od Olkiluoto nestaví tentokrát elektrárnu Areva, ale ruský Rosatom.
Posledním z nových zdrojů by se měla stát litevská elektrárna Visaginas. Její výstavbu v roce 2012 odmítli Litevci v referendu. Výsledek hlasování pro vládu však nebyl závazný. A podle Deutschlandradio litevská vláda po vypuknutí bojů na Ukrajině věří, že postoj veřejnosti by se mohl změnit a ta by mohla nový vlastní zdroj energie nezávislý na Rusku uvítat.

Autor: Jan Brož
Zdroj: https://www.idnes.cz/ekonomika/zahranicni/infografika-vystavba-jadernych-bloku-v-evrope.A160216_140938_eko-zahranicni_ozr

Související
Dukovany obnovují štěpnou reakci. Místo jednoho najedou tři bloky ze čtyř
Požár, trhliny, vadné potrubí. Belgické jaderné elektrárny čelí sérii závad
Japonsko se po čtyřech letech od Fukušimy vrací k jádru. Lidé se bouří
Křetínského EPH koupí od Italů Slovenské elektrárne za 35 miliard
Německo ukončilo provoz nejstarší jaderné elektrárny
Jaderné elektrárny nakupují palivo. Chtějí zásoby, kdyby přišel konflikt










Komerční sdělení

NOVÝ O
Zdroj: https://www.idnes.cz/ekonomika/zahranicni/infografika-vystavba-jadernych-bloku-v-evrope.A160216_140938_eko-zahranicni_ozr
Odpovědět

Jan Šimůnek

25.2.2020 09:15 Reaguje na Milan Milan
Jenže uvedené problémy vyvolávají cíleně ekologové a další levičáci. Pokud občané dostanou do čela státu politiky, kteří vezmou možnost levičákům do toho kafrat, může být výstavba JE provedena velmi rychle.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

25.2.2020 09:53 Reaguje na Jan Šimůnek
U nás jsou ve vedení státu pouze ropáci a nechumelisti a nějaké rychlé stavby JE jsem si nevšiml.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

26.2.2020 08:54
To nevím, asi minimum. Totálně neschopná a zkrumpovaná státní správa se na ně velmi ráda vymlouvá.
v každé normální zemi mají právo aktivisti všeho druhu zasahovat do stavebního řízení, ale rozhodnutí je nakonec vždy na státním úřadu. A tohle je ten problém.
Odpovědět
rb

r b

25.2.2020 10:30 Reaguje na Milan Milan
Ano, to su ale problemy s aktualnou vystavbou sposobenu viacerymi problemami (okrem ineho aj politikou a obstrukciami ekoloby) co vsak vobec neimplikuje opravenost tvrdenia: "Stejně slepá ulička jsou JE, vyspělý svět to pochopil a již po nich netouží. Jejich bezpečnost, provoz i relativně krátká životnost je vykoupen neskutečnými náklady."
Rozumnym pristupom by aj ta vystavba bola rychlejsia a lacnejsia. Okrem ekoteroristickeho pristupu je velkym problem aj dlhsia navratnost investicie do JE, no v dlhodobejsom horizonte je pravdepodobne najlepsia (a to teraz nemyslim, len priamu financnu navratnost, ale aj financne ohodnotenie externalit a dopadov na ekologiu zivotne prostredie ako take).
Zial v sucasnosti je pre iste skupiny vyhodnejsie udrziavat ekopaniku a tazit z nezmyselnych dotacii na "takzvane" ekologicke zdroje - pretoze tie dalsie suvisiace dopady a naklady uz nie su niekde verejne prezentovane, alebo zamerne marginalizovane.
Odpovědět
Miroslav Vinkler

Miroslav Vinkler

24.2.2020 11:20
Fúze, jaderná reakce, která pohání Slunce a hvězdy, je potenciálním zdrojem bezpečné, neuhlíkové emise a prakticky neomezené energie. Využití energie jaderné syntézy je cílem projektu ITER , jehož členy jsou Čína , Evropská unie , Indie , Japonsko , Korea , Rusko a Spojené státy. Dnešní předpoklady - do r. 2050 nebude tato technologie k dispozici.

Zato je k dispozici JE , kde Rusko oznámilo, že našlo cestu k uzavřenému cyklu jaderného paliva . Tzn. že tzv. vyhořelé palivo lze po úpravě použít znovu v neutronových reaktorech. Dva takové reaktory (BN 300, BN 800 ) už mají Rusové k dispozici . Podle jaderné společnosti Rosatom je nyní reaktor BN-800 v ruské jaderné elektrárně v Bělojarsku v provozu s první šarží palivových článků MOX ze sériové výroby.
Jestli jsou tyto informace objektivní, dostali se Rusové před ostatními do "trháku".
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

25.2.2020 09:57 Reaguje na Miroslav Vinkler
Pálit znovu vyhořelé palivo se zkoumá už od války, nejdále byli Frantíci, ale stále to nějak nejde.
A že by to zvládli zrovna Rusi? Při jejich prolhanosti tomu silně nevěřím.
Odpovědět
va

vaber

27.2.2020 10:33 Reaguje na Pavel Hanzl
tato technologie je zvládnutá jen se toho všichni bojí a já, i když jsem pro jadernou energii, myslím oprávněně bojí , ale to neznamená, že je špatná a měla by se zavrhnout
Odpovědět
ig

27.2.2020 11:21 Reaguje na Pavel Hanzl
Ono to jde, experimentální reaktory existovaly a některé jsou stále v provozu. Zjištění je, že je to možné, ale komplikované, tudíž drahé a při aktuálních cenách to nemůže soupeřit s fosilními palivy.
Odpovědět
KP

Karel Ploranský

29.2.2020 14:00 Reaguje na
Ale FVE, větrníky a obecně OZE taky nemohou cenově s uhlím soutěžit - přesto se jim poskytuje masivní a všemožná podpora včetně dotací, zatímco jádro bylo v Green Deal cíleně tarifikováno jako neperspektivní a nepatřící k ekologickým. Což jinými slovy znamená značné zkomplikování financování a zdražení úvěrů, bez kterých JE prakticky nelze postavit.
Kdopak z toho asi profituje?
Odpovědět
J

Jiří Svoboda

24.2.2020 19:23
Svetove zasoby jsou zhruba 10 kg na hlavu. Baterky k solarum i elektromobily tim zjevne nepokryjeme. Samozrejme, technicky vyvoj muze byt prevratny!

Zatim to ale vypada spise na jadro + elektromobilita.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

24.2.2020 19:52 Reaguje na Jiří Svoboda
Já to spíš vidím na fve a vodík.
Odpovědět

Jan Šimůnek

25.2.2020 09:16 Reaguje na Pavel Hanzl
Vodík se nedá rozumně skladovat.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

25.2.2020 09:45 Reaguje na Jan Šimůnek
No právě. To je taky hlavní problém, testují jeho navázání na metan nebo jiné látky, čort znajet. Tohle vyřešit, je skladování energie z velké části vyřešené.
Odpovědět
ig

25.2.2020 10:56 Reaguje na Pavel Hanzl
Navázání vodíku na chemický nosič (ideálně rozvětvený řetězec osmi atomů uhlíku) je dávno vyřešené, dá se tím dosáhnout dokonce větší objemové hustoty vodíku než je v samotném kapalném vodíku.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

26.2.2020 09:58 Reaguje na
Tak kde je problém? Proč to teda nejede nejen v automobilovém průmyslu naplno?
Odpovědět
ig

26.2.2020 13:41 Reaguje na Pavel Hanzl
Jede to naplno. To co popisuju je totiž 100oktanový benzín :-) Akorát se nevyrábí z elektrolyticky získaného vodíku, protože z ropy je to nesrovnatelně levnější.
Odpovědět
PD

Petr Dvořák

26.2.2020 14:57 Reaguje na
Omyl. Oktan je referenční palivo, jehož oktanové číslo je, z definice, 100. Oktanové číslo benzinu vyjadřuje odolnost paliva proti samovznícení a je vyjádřeno jako poměr oktanu a cetanu v referenčním palivu (tvořeném pouze oktanem a cetanem) se stejnou schopností odolat samovznícení.
Ale to jen taková terminologická vsuvka.

Když tady postnu znovu tenhle obrázek: https://en.wikipedia.org/wiki/World_energy_consumption#/media/File:Bp_world_energy_consumption_2016.gif

tak je z něj docela dobře jasné, proč nejezdíme na vodík nebo syntetická paliva, nebo elektřinu, nebo řepkový olej. Z ropy získáváme totiž opravdu hodně energie. O řády víc, než kde jsme teď s fotovoltaikou.
Odpovědět
ig

26.2.2020 18:37 Reaguje na Petr Dvořák
Popisoval jsem (byť trochu vágněji jako rozvětvený uhlíkový řetězec o osmi uhlících) isooktan, což je z definice stooktanové palivo :-) Ale nenutím vás, abyste se smál mým žertům, to jsem tam jen tak přihodil.
Odpovědět
PD

Petr Dvořák

26.2.2020 19:39 Reaguje na
no však, chápu, že to byl vtip, ale 100 oktanový benzín je něco jiného, tak jsem to upřesnil :)
Odpovědět
va

vaber

27.2.2020 10:42 Reaguje na Petr Dvořák
nejsem v tomhe odborník ,ale vím ,že auto se spotřebou 5l na 100km vyrobí po ujetí 100km ,10kg CO2 a zničí 5kg kyslíku . Kolik CO2 vyrobí z jednoho litru vámi uváděné palivo?
Odpovědět
ig

27.2.2020 11:17 Reaguje na vaber
Plus mínus stejně, záleží na přesném složení konkrétního benzínu. Ten isooktan je v benzínech běžně obsažen.
Odpovědět
va

vaber

27.2.2020 11:47 Reaguje na
samozřejmě ještě je důležitá energie, nebo výhřevnost 1 litru, jinak vlastně žádná výhoda, ale samotný vodík spálením udělá jen vodu. Výroba vodíku však musí být taky čistá a elektrolýza vody ,samotná ,je asi čistá
Odpovědět
ig

27.2.2020 13:03 Reaguje na vaber
Jistě, formálně vzato je to přesně tak. Kdyby byla například výroba vodíku elektrolýzou skutečně tak bezproblémová a ukládání vodíku s vysokou objemovou hustotou možné, dal by se problém čisté energie v podstatě považovat za vyřešený. Ale prakticky to zatím moc nevychází.
Odpovědět
KP

Karel Ploranský

29.2.2020 14:11 Reaguje na Jiří Svoboda
Četl jste Green Deal?
Zatím to bohužel vypadá tak, že nesmyslným elektromobilům se málem staví oltáře a jádro, které jediné by mohlo zajistit jejich rozumný provoz i bez skladování energie v baterkách, se zavrhuje.
Odpovědět
KP

Karel Ploranský

29.2.2020 15:14 Reaguje na Karel Ploranský
Aby to bylo zcela jasné: ...bez skladování energie PRO NABÍJENÍ elektromobilů v baterkách...
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

24.2.2020 19:50
Zadarmo není nikdy nic. Ale vše je otázkou poměru. Odtěžit části pouště (jak velkou tu není) mi připadá jako daleko menší poškození přírody, naž gigantické ropné věže s neméně obrovskou kontaminací prostředí většinou na velmi ekologicky křehkém Severu, gigantické ropné havárie, obrovské emise skleníkových plynů atd. atd. atd.
Ale nejsilnější argument vidím v tom, že lithium v bateriích se neztrácí a je asi jen otázka času, kdy se bude běžně recyklovat.
Bohužel, každý litr nafty má za sebou uhlíkovou stopu a musí se těžit další a další a další jen proto, aby se z něho udělal zase CO2. Baterie má životnost asi tisíc cyklů.
Odpovědět
KP

Karel Ploranský

29.2.2020 14:06 Reaguje na Pavel Hanzl
Jestli víte kde se dá koupit baterie s životností tisíc cyklů, sem s adresou!!!
Mám ovšem na mysli skutečnou životnost, ne tu proklamovanou.
Odpovědět
Miloš Večeřa

Miloš Večeřa

25.2.2020 02:30
Bohužel taková je realita, kterou My Evropané přehlížíme, jelikož suroviny či výrobky z velké části dovážíme. Těžba NS je už taková, velká spotřeba energie (nafta, elektřina), zábor a likvidace ekosystémů, kontaminace složek ŽP toxickými prvky a jejich sloučeninami, odkaliště, haldy hlušiny, skládky skrývky,... To není případ jen Li, platí to obecně. Např. je zde také těžba kobaltu v Kongu, kdy je využívána dětská práce. Ten je v současnosti mnohem limitnější pro baterie než samotné Li, pokud se nedočkáme v blízké době např. Li-S.
Je třeba brát to jako fakt. V současnosti již není reálné z mnoha důvodů, aby byla města pobořena a většina lidí se vrátila do zemědělství k usedlému způsobu života.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

25.2.2020 09:52 Reaguje na Miloš Večeřa
Tohle je jeden z hlavních problémů, ovšem opořád by se to dalo nějak ukočírovat, kdyby ovšem lidí na planetě ročně nepřibývalo několik desítek miliónů.
Odpovědět
KP

Karel Ploranský

29.2.2020 14:03 Reaguje na Pavel Hanzl
Kdyby se zastavení populační exploze věnovala jen desetina pozornosti a prostředků, jaké se věnují nejistému boji s klimatem pomocí OZE a elektrických autíček...
Odpovědět
KP

Karel Ploranský

29.2.2020 15:12 Reaguje na Miloš Večeřa
V současnosti již není reálné z mnoha důvodů, aby byla města pobořena a většina lidí se vrátila do zemědělství k usedlému způsobu života.
Máte nesporně pravdu.
Ale ono je tolik jiných věcí, které také nejsou reálné - a přesto jsou nadšeně vyhlašovány, nekompromisně prosazovány a vkládají se do nich astronomické částky...
Není to k zamyšlení?
Odpovědět
Miloš Večeřa

Miloš Večeřa

1.3.2020 00:24 Reaguje na Karel Ploranský
Ano, problémy jsou vskutku komplexní. Nechtěl jsem diskuzní příspěvěk natahovat, vydal by na celý článek. Mírné narušení rovnováhy může zbourat celý systém. Kritické či komplexní uvažování především mladým lidem dnes chybí. Nestačí jen křičet např. po omezovaní emisí, je třeba vidět následky na opačném konci.
Odpovědět
KP

Karel Ploranský

29.2.2020 15:08
I kdyby celý článek byl přímo gejzírem geniálních myšlenek, jeho titulek je doslova idiotský.
Napsat, že "ANI zelená technologie není zadarmo", to je opravdu hodně mimo. Ona je totiž drahá tak extrémně, že se z ní stal největší byznys od dob, kdy Hospodin vyhnal z ráje Adama s Evou. Ve srovnání s ní je zadarmo skoro všechno.
Odpovědět
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Econnectu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist TOPlist