Anketa Ekolistu: Náš ministr by životní prostředí chápal jako základní podmínku života na zemi, říkají Zelení

Redakce Ekolistu oslovila všechny politické strany a hnutí, která kandidují do Poslanecké sněmovny, s krátkou anketou. Zde si můžete přečíst odpovědi Zelených. Jejich volební program je zde.

1. Letos byla schválena úprava stavebního zákona, která podle odborníků a neziskových organizací povede k vyloučení veřejnosti z povolovacích řízení. Jste s touto novou úpravou spokojeni, nebo se pokusíte vrátit původní stav?

Zelení iniciovali podání návrhu Ústavnímu soudu na zrušení některých zákonných ustanovení přijatých touto poslední novelizací, provedenou zákonem č. 225/2017 Sb. Novela stavebního zákona selhává v tom, že slibované zrychlení řízení nenastalo, nebyla nijak omezena účast dotčených orgánů v řízení, byla pouze vyloučena veřejnost. Toto vyloučení veřejnosti považujeme za protiústavní zásah do občanských práv. Zásadním způsobem byla rovněž omezena možnost přezkumu zákonnosti závazných stanovisek vydávaných pro účely řízení podle stavebního zákona. Proto s novelou rozhodně spokojeni nejsme a budeme nadále usilovat o vrácení možnosti účasti veřejnosti, prostřednictvím účasti spolků ve správních řízeních vedených stavebními úřady podle stavebního zákona.

2. Jak se zdá, proces hledání trvalého úložiště jaderného odpadu nepostupuje nijak hladce. Máte představu, jak by se měla tato situace vyřešit?

Česká republika se rozhodla pro uložení vyhořelého jaderného paliva hledat lokalitu, ve které by bylo možno palivo a radioaktivní odpad uložit hluboko pod povrchem země. Takovéto řešení ovšem vyžaduje naprostou stabilitu a izolační schopnost horninového prostředí, které zároveň musí dokázat odvádět teplo, a to po desítky až stovky tisíc let. Po tuto dobu je totiž odpad stále radioaktivní a jeho uvolněním do okolí by mohly vzniknout nenávratné škody na zdraví lidí i přírody. Hledání lokality začalo v 90. letech, dodnes však významně nepokročilo. Provázejí jej nejen zmatky, ale i snaha rozhodovat za zavřenými dveřmi. Jako zelení budeme prosazovat zákon, který by řešil zapojení veřejnosti do procesu výběru a garantoval všem dotčeným stranám jasná práva. Zároveň budeme usilovat o to, aby byla přehodnocena celá koncepce nakládání s radioaktivním odpadem, která v současné chvíli nezvažuje jinou variantu, než hlubinné uložení. Ze strany státu a Správy úložišť radioaktivních odpadů (SÚRAO), která je procesem výběru lokality pověřena, je přitom vyvíjen nátlak na urychlení celého procesu. SÚRAO chce na základě dílčích dat již v příštím roce rozhodnout a zúžit počet vytipovaných lokalit směrem k výběru finální lokality, o níž má být rozhodnuto v roce 2025.

3. Velkým tématem posledních let je zemědělská půda, její úbytek kvůli erozím či úbytek její kvality kvůli nešetrnému hospodaření. Budete se tématu ochrany zemědělské půdy věnovat? Co konkrétně chcete prosadit?

Zelení budou prosazovat komplexní zákonnou ochranu půdy, která omezí všechny typy hrozeb, to je erozi, ztrátu organických složek, zhutnění, zábory pro výstavbu a zpevňování povrchu, kontaminaci škodlivými látkami a využívání průmyslových hnojiv. Chceme rovněž usilovat a schválení rámcové směrnice o půdě na úrovni EU. Zároveň posílíme postavení vlastníků půdy tak, aby mohlo být po uživatelích půdy požadováno odpovědné nakládání a bylo možno jednat jak o podmínkách ekonomických, tak obecně o hospodaření a technologických postupech. Dalším významným opatřením je systematická podpora ekologického zemědělství, které významně snižuje negativní dopady do životního prostředí.

4. V souvislosti se snahou zadržet vodu v krajině se hovoří i o možnosti vystavět nové přehrady. Je to podle vás vhodné řešení? Kde by podle vás mohli nové přehrady vzniknout?

Přehrady nejsou řešení pro zadržení vody v krajině. Přesto proti stavbě vodních děl apriori nejsme, musí mít však jasné opodstatnění. Přehrada zabere miliony hektarů půdy, ohrozí obce v okolí a spolyká obrovské finance. Navíc příprava stavby a stavba samotná trvá i několik desítek let. Před přehradami dáváme přednost budování malých vodních nádrží, jejichž akumulačním objem je menší než 2 miliony kubíků a zároveň u hráze jsou hluboké nejvýš 9 metrů. Pro zadržení vody v krajině upřednostňujeme přírodně blízká opatření, která jsou levnější, účinnější a do budoucna prakticky bezúdržbová.

5. Pokud se v budoucím volebním období bude rozhodovat o dostavbě českých jaderných elektráren, podpoříte ji?

Zelení rozhodně nechtějí výstavbu nových jaderných zdrojů s podporou veřejných financí. Ekonomika jaderných provozů je celosvětově velmi problematická, od několika rozestavěných projektů bylo zcela upuštěno, další jsou v několikaletém zpoždění a násobně překročily svůj plánovaný rozpočet. Energie vyrobená z nových jaderných zdrojů bude velmi drahá a nekonkurenceschopná, proto investoři usilují o předem stanovené výkupní ceny, nebo jinou formu státní podpory. Zelení budou prosazovat, aby byl nejprve využit a vyčerpán potenciál obnovitelných zdrojů, ty mají již nyní slibnou ekonomickou bilanci a ta se bude do budoucna s rozvojem technologií nadále zlepšovat. Obnovitelné zdroje jsou nejen ekonomicky výhodné a jejich čisté technologie pomohou v boji se změnami klimatu, ale jsou zároveň bezpečné, přibližují výrobu místu spotřeby a na úkor moci monopolů mohou přinést více energetické svobody pro vlastníky.

6. Co je podle vás největší ekologický problém Česka? A jak chcete přispět k jeho řešení?

Jedním z největších problémů je hospodaření s ornou půdou, půdní eroze, ztráta organických složek, nadužívání pesticidů a minerálních hnojiv, který se projevuje ve stavu podzemních vod. Už nyní se potýkáme se suchem a razantním snížením vydatnosti podzemních zdrojů. Problém vody začíná od sucha, přes povodně až po kontaminaci povrchových i podzemních vod. Zelení mají připravená komplexní opatření pro zadržení vody v krajině, snižování dávek pesticidů a průmyslových hnojiv, podporu ekologického zemědělství a přírodně blízkého hospodaření v lesích a řadu dalších opatření podpořených posílením statusu Ministerstva životního prostředí ČR.

7. Kdo by podle Vás měl být příštím ministrem životního prostředí a proč?

V boji s klimatickými změnami, suchem, o kvalitu vody, půdy i ovzduší se osvědčí jedině takový ministr, který s životním prostředím nebude ochoten obchodovat, ale bude ho chápat jako základní podmínku života na zemi. Zároveň bude schopen realizovat nikoliv dílčí opatření (tu remízek, tu kompostárnu,...), ale komplexní, systematická a provázaná opatření, která v synergickém efektu přinesou do našeho životního prostředí zlepšení a garantují dobrou kvalitu života i pro budoucí generace. Takové kvality by splňoval nejlépe ministr životního prostředí ze Strany zelených.

Za Zelené odpovídala Hana Veronika Konvalinková.

---

reklama

---