Antiekologická cena Ropák roku po 30 letech končí, dál se hledá Zelená perla

Sdružení Děti Země po 30. ročnících ukončilo oceňování antiekologických činů Ropák roku. Podle pořadatelů anketa splnila svůj porevoluční účel. Posledním Ropákem byl za rok 2021 loni vyhlášený bývalý ministr životního prostředí Richard Brabec (ANO). Dál pokračuje anketa Zelená perla o antiekologický výrok roku. Děti Země přijímají nominace do tétp ankety podvacáté osmé.

Děti Země anketu Ropák roku uspořádaly v letech 1993 až 2022. "Po této době ale usoudily, že je možné ji ukončit, neboť splnila svůj hlavní porevoluční účel: sarkastickou formou zdůraznit osoby, které podporovaly, prosazovaly či dokonce prováděly nějakou antiekologickou činnost, upozornit veřejnost na činnost ekologického hnutí a vytvořit delší historický přehled závažných antiekologických témat ČR," uvedl Miroslav Patrik za pořadatele.

Spolek dával antiekologické Ropáky především politikům, prvním držitelem Ropáka se ale 16. dubna 1993 stal ředitel podniku Vodohospodářské výstavby Bratislava Július Binder za vodní dílo Gabčíkovo-Nagymaros. Téměř všichni ocenění jsou muži, jen v roce 2020 dostala Ropáka roku tehdejší ministryně pro místní rozvoj Klára Dostálová (za ANO) za abnormálně zrychlenou přípravu nového stavebního zákona. Ocenění získal jako prezident v roce 2013 například Miloš Zeman, o 20 let dříve jako předseda české vlády Václav Klaus (ODS).

Ropáka, který se z recesistické akce vyvinul v respektovanou anketu, i Zelenou perlu pořádá ekologické sdružení Děti Země. To je jedno z nejstarších fungujících ekologických sdružení v ČR, jeho vznik se datuje už krátce před listopad 1989.

"Začalo to vlastně jakoby recese, kdy jsme v roce 93 si řekli, že je potřeba trošku zviditelnit některé ekologické problémy a v té době hýbalo československou veřejností vodní dílo Gabčíkovo-Nagymaros, pak to Nagymaros odpadlo, představitelem této obrovské stavby byl Julius Binder, takže jsme narychlo sesbírali deset kauz, oslovili jsme šestnáct osobností veřejného života, zejména z ekologického hnutí a lidí, kteří mají blízko k životnímu prostředí a narychlo jsme vytvořili jakousi anketu Ropák roku," vzpomínal na počátky ankety Miroslav Patrik, dlouholetý šéf Dětí Země.

Prvním držitelem anticeny se sice stal vodohospodářský inženýr, naprostou většinu Ropáků i Zelených perel ale získali aktivní či bývalí politici. Mezi nimi je rekordmanem Václav Klaus, který už ve druhém ročníku získal Ropáka a později se stal (jednou jako předseda vlády a dvakrát jako prezident) laureátem Zelené perly. Jediným, kdo má na kontě dva ropáky, je exministr průmyslu a obchodu Jan Mládek (ČSSD), expremiér a šéf hnutí ANO Andrej Babiš pak dvakrát vyhrál anketu Zelená perla.

Šestice mužů pak získala po jednom Ropákovi a jedné Zelené perle, exministrovi životního prostředí Pavlu Drobilovi (ODS) a tehdejšímu řediteli šumavského národního parku Janu Stráskému se to podařilo dokonce podařilo v jednom roce. Dalšími byli Miloš Zeman (ve funkci prezidenta), někdejší sociálnědemokratický politik Jaroslav Foldyna (nynější poslanec za SPD), exministr průmyslu a nyní prezident Hospodářské komory Vladimír Dlouhý a bývalý ministr životního prostředí Richard Brabec (ANO).

Ropák je sice anticena a jeho nositelé by se jím podle všeho neměli chlubit, našly se ale i výjimky. V roce 2007 například senátor a primátor Teplic Jaroslav Kubera (ODS) řekl, že mu udělením ceny ekologové dali hezký dárek k jeho dnešnímu svátku, a že ceny si váží, protože se ocitl ve stejné společnosti jako prezident Václav Klaus. O dva roky později pak tehdejší pražský primátor Pavel Bém (ODS) řekl, že má z Ropáka "mimořádnou radost" a ocenění považuje za poctu i pro obchvat kolem Prahy.

Ve třicetileté historii ankety se ale vyskytl kvůli udělení Ropáka i soudní spor, který pořadatelé prohráli. V lednu 2007 se na základě verdiktu Vrchního soudu v Olomouci omluvili bývalému řediteli Unipetrolu Pavlu Švarcovi za tvrzení, jimž odůvodnilo udělení ceny Ropák roku 2002. Švarcovi vadila jedna formulace v odůvodnění udělení ceny. Titul Ropák roku mu sdružení Děti Země udělilo mimo jiné "za osobní angažovanost na přidělení několikamiliardové veřejné zakázky na sanaci Spolany bez výběrového řízení, což nyní šetří policie a Úřad pro ochranu hospodářské soutěže". Švarc toto tvrzení popřel. Krajský soud Brno mu dal za pravdu, což pak potvrdil olomoucký soud.

Název ceny inspiroval mystifikační "dokumentární" film režiséra Jana Svěráka z roku 1988 s názvem Ropáci. Smyšlený Ropák bahnomilný (Petroleus mostensis) je v něm vykreslen jako tvor libující si v pobytu v životním prostředí zničeném člověkem. Svěrák si v červnu 1989 ze Spojených států odvezl prestižní ocenění americké Akademie filmového umění a věd, takzvaného studentského Oscara, a jím vymyšlená zvířata se stala jedním ze symbolů ničení přírody.

Pokračuje anketa o antiekologický výrok Zelená perla, která se vyhlašuje od roku 1996 za nejhorší výrok z oblasti životního prostředí. Anketa původně vznikla pod názvem "o nejpitomější výrok v oblasti životního prostředí", v roce 1997 dostala nynější název. O vítězích rozhoduje zhruba stočlenná porota.

Nominaci s výroky z roku 2022 může do půlnoci neděle 11. června poslat kdokoliv na e-mail dz.brno@ecn.cz,. Je potřeba uvést jméno autora výroku, znění jeho výroku a zdroj. Formulář pro vyplnění je také na webu.

Zelenou perlu 2021 loni získala místopředsedkyně hnutí Švýcarská demokracie Pynelopi Cimprichová, a to jako první žena v historii ankety. Podle ekologických aktivistů v předvolební debatě řekla: "Rostliny potřebují kysličník uhličitý na fotosyntézu, aby vyráběly kyslík. Nevím, jak dalece se chce tento kysličník uhličitý snížit... A z čeho budou ty rostliny žít? Z čeho nám budou vytvářet kyslík?" Šlo o odpověď na otázku, zda Evropská unie bude v roce 2050 skutečně takzvaně uhlíkově neutrální.

Výsledky nového ročníku zveřejní sdružení 30. června.

---

reklama

---