Argentina jako první země na světě schválila pěstování GM pšenice
12.10.2020 13:41 | BUENOS AIRES
(ČTK)
O využívání geneticky modifikovaných zemědělských rostlin se vedou rozsáhlé spory. Zastánci tvrdí, že tento druh šlechtění umožňuje získat odolnější rostliny a zvýšit výnos na hektar. Odpůrci argumentují, že nové druhy rostlin představují nepřirozené a nevyzpytatelné organismy, které mohou být nebezpečné pro lidské zdraví nebo životní prostředí.
Podle zastánců je geneticky modifikovaná odrůda pšenice odolnější vůči suchu a umožní zemědělcům zvýšit výnos na hektar až o pětinu. Odrůdu vyvinula argentinská společnost Bioceres společně s francouzskou Florimond Desprez.
Argentinský ministr vědy a inovací Roberto Salvarezza podle Reuters uvedl, že výzkumy ukázaly, že rizika pěstování geneticky modifikované pšenice "se významné neliší od pěstování konvenční plodiny".
Krok argentinské vlády kritizovaly některé skupiny ekologů, podle kterých není dostatečně probádán dopad geneticky modifikovaných rostlin na lidské zdraví a na životní prostředí. Část argentinských zemědělských svazů se také obává, že schválení může snížit mezinárodní reputaci Argentiny, která většinu své produkce pšenice vyváží.
"Argentina tím může ztratit zahraniční trhy," varovala Komora argentinských vývozců obilnin. Zemědělci se také obávají, že nová odrůda může kontaminovat pole s tradiční pšenicí.
Podle argentinského tisku uvažují o povolení dovozu a pěstování geneticky modifikované pšenice nejen Brazílie, kam směřuje téměř polovina argentinského exportu pšenice, ale také Spojené státy či jiné země v Latinské Americe.
O využívání geneticky modifikovaných zemědělských rostlin se vedou rozsáhlé spory. Zastánci tvrdí, že tento druh šlechtění umožňuje získat odolnější rostliny a zvýšit výnos na hektar. Odpůrci argumentují, že nové druhy rostlin představují nepřirozené a nevyzpytatelné organismy, které mohou být nebezpečné pro lidské zdraví nebo životní prostředí.
V Evropské Unii je povoleno pěstovat pouze geneticky modifikovanou kukuřici. Zájem o její pěstování v posledních letech ale upadá. Podle českého ministerstva zemědělství v roce 2019 nepěstoval GM kukuřici ani jeden subjekt.
reklama
BEZK využívá agenturní zpravodajství ČTK, která si vyhrazuje veškerá práva. Publikování nebo další šíření obsahu ze zdrojů ČTK je výslovně zakázáno bez předchozího písemného souhlasu ze strany ČTK.
Dále čtěte |
Meziresortní rada má zrychlit šlechtění rostlin pomocí genomických technik
AV ČR: Genomické šlechtění rostlin by výrazně pomohlo s produkcí potravin
Europoslanci podpořili mírnější regulaci pro některé genomicky upravené rostlinyOnline diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (20)
JŠ
Jan Šimůnek
12.10.2020 10:22Jednoznačně krok správným směrem. Ekologické organizace jsou, pochopitelně, proti čemukoli pozitivnímu.
Odpovědět
Miroslav Vinkler
12.10.2020 12:19HB4® otevírá novou kapitolu v historii zemědělství. Zemědělství lépe připravené na klimatické výzvy.Bioceres, získala licenci na vývoj a přenos biotechnologií u druhů agronomického zájmu tak, aby se různé modifikované plodiny dostaly na trh.
Nevím, mám z toho smíšené pocity. Před cca rokem jsem viděl pořad Monsanto v akci v Mexiku s GM kukuřicí a výsledky ,z pohledu kontaminace okolních polí s tradiční kukuřicí, byly otřesné.
Abychom do budoucna nevydělali 50 a prodělali sto.
Odpovědět
Nevím, mám z toho smíšené pocity. Před cca rokem jsem viděl pořad Monsanto v akci v Mexiku s GM kukuřicí a výsledky ,z pohledu kontaminace okolních polí s tradiční kukuřicí, byly otřesné.
Abychom do budoucna nevydělali 50 a prodělali sto.
JS
Jiří S
12.10.2020 13:03 Reaguje na Miroslav Vinklerhttp://www.isaaa.org/kc/cropbiotechupdate/article/default.asp?ID=17178
Řekl bych, že jako u každé geneticky modifikované, či vyšlechtěné rostliny na sucho se sníží potenciál v něčem jiném (obvykle v maximálním potenciálním výnosu). Takto vyšlechtěná pšenice bude určitě dobrá jen v oblastech jižní Ameriky či USA, kde se nepohybují výnosy výše jak 3,5 t/ha. Myslím si, že k velkému rozšíření nakonec nedojde.
Odpovědět
Řekl bych, že jako u každé geneticky modifikované, či vyšlechtěné rostliny na sucho se sníží potenciál v něčem jiném (obvykle v maximálním potenciálním výnosu). Takto vyšlechtěná pšenice bude určitě dobrá jen v oblastech jižní Ameriky či USA, kde se nepohybují výnosy výše jak 3,5 t/ha. Myslím si, že k velkému rozšíření nakonec nedojde.
JŠ
Jan Šimůnek
12.10.2020 14:49 Reaguje na Miroslav VinklerTady něco dluží právníci: Znemožnění postihu zemědělců za to, že se jim GMO plodina vyprášila na jejich pole. Tady se negativně projevuje nenažranost GMO firem, které by nejraději od těchto zemědělců braly nějaké finanční kompenzace za zneužití patentu.
Odpovědět
12.10.2020 21:36 Reaguje na Jan Šimůnek
To jsou nesmysly. Vůbec nejde o nějaká patentová práva. Žádné vymáhání poplatků od konvenčního zemědělce, kterému se pyl z pole s GM plodinami dostal na jeho pole se nikdy nekonalo. Jde jen o to, že v případě detekce pylu z GMO nebo mikroskopického množství GM produkce mezi non GMO zemědělskou produkcí (což je technicky možné) se takováto "kontaminovaná" produkce označí že není GM free, čímž se stane evropském trhu postiženém idiocií zelených vyIízanců, neprodejnou. Díky stejnému mechanismu se nepěstuje zlatá rýže, která je jak známo open source, takže žádné patentové spory nehrozí. Zemědělec v JV Asii si prostě nemůže dovolit pěstovat zlatou rýží pro vlastní spotřebu a pro prodej (a případný export) nemodifikovanou rýži. Stačí totiž sebemenší detekce pylu z GM a celý náklad se rázem v Evropě stane neprodejný a příště od něj žádný velkoobchodník rýži nekoupí. Výsledek - v JV Asii u chudých lidí stále přetrvává nedostatek beta karotenu ve stravě a s tím související poškození zraku.
Odpovědět
JŠ
Jan Šimůnek
12.10.2020 22:19 Reaguje naJe mi líto, problematiku sleduji systematicky a dlouho.
Naprosto zásadní problém je ten, že pokud se zemědělci na pole napráší pyl z GMO plodin, tak v příštím roce budou mít jeho rostliny GMO markery. Nejde přitom o neprodejnost na místním trhu (nehledě k tomu, že velice často se jedná o plodiny pro vlastní spotřebu, ale o to, že majitelé patentů prudí s porušením svých patentových práv.
Druhou věcí je, že považuji tyto patenty za absurdní, protože GM technologie se dělají právě proto, že jsou lacinější (řádově) než klasické šlechtění, jehož výsledky patentovat nelze (a přesto šlechtitelé ekonomicky nestrádají).
Tažení proti zlaté rýži je čistě a výhradně dílem ekologických fanatiků, jejichž aktivity stojí životy řádově stovek tisíc lidí (hlavně dětí) ročně, protože když v důsledku nedostatku karotenoidů oslepnou, je to pro ně (v souvislosti s tamní socioekonomickou situací) rozsudek smrti. Když se to spočte, tak už jde o miliony obětí - skoro polovina holokaustu (tažení ekologů proti DDT už má víc obětí než holokaust).
Odpovědět
Naprosto zásadní problém je ten, že pokud se zemědělci na pole napráší pyl z GMO plodin, tak v příštím roce budou mít jeho rostliny GMO markery. Nejde přitom o neprodejnost na místním trhu (nehledě k tomu, že velice často se jedná o plodiny pro vlastní spotřebu, ale o to, že majitelé patentů prudí s porušením svých patentových práv.
Druhou věcí je, že považuji tyto patenty za absurdní, protože GM technologie se dělají právě proto, že jsou lacinější (řádově) než klasické šlechtění, jehož výsledky patentovat nelze (a přesto šlechtitelé ekonomicky nestrádají).
Tažení proti zlaté rýži je čistě a výhradně dílem ekologických fanatiků, jejichž aktivity stojí životy řádově stovek tisíc lidí (hlavně dětí) ročně, protože když v důsledku nedostatku karotenoidů oslepnou, je to pro ně (v souvislosti s tamní socioekonomickou situací) rozsudek smrti. Když se to spočte, tak už jde o miliony obětí - skoro polovina holokaustu (tažení ekologů proti DDT už má víc obětí než holokaust).
12.10.2020 22:40 Reaguje na Jan Šimůnek
No tak uveďte příklad takového "pruzení". Já sleduji problematiku systematicky a dlouhou a žádný takový příklad "pruzení" jsem nezaznamenal. Samozřejmě, že nejde o prodejnost na "místním" trhu ale o prodejnost potažmo neprodejnost na evropském trhu, pokud se v dovozeném nákladu rezidua GMO zjistí.
Vždyť o tom píši. A právě tažení evropských zelených fanatiků je příčinou toho, proč se zemědělci i mimo Evropu do GMO nepouštějí. Žádné patentové spory ale strach o neprodejnost jejich produkce v přídě detekce reziduí GMO (samozřejmě zcela neškodných).
To dokazuje příklad open source zlaté rýže (tedy žádné patenty), který jsem uvedl. Jaký vy máte příklad?
Odpovědět
Vždyť o tom píši. A právě tažení evropských zelených fanatiků je příčinou toho, proč se zemědělci i mimo Evropu do GMO nepouštějí. Žádné patentové spory ale strach o neprodejnost jejich produkce v přídě detekce reziduí GMO (samozřejmě zcela neškodných).
To dokazuje příklad open source zlaté rýže (tedy žádné patenty), který jsem uvedl. Jaký vy máte příklad?
JŠ
Jan Šimůnek
13.10.2020 07:59 Reaguje naPřed několika lety byl o tom na Oslovi docela rozsáhlý článek. Divím se, že jste ho nepostřehl.
Odpovědět
13.10.2020 22:37 Reaguje na Jan Šimůnek
Já si z Osla žádný článek, který by uváděl příklady "pruzení" zemědělců vlastníky patentů kvůli kontaminaci jejich úrody GMO, nepamatuji. Co vám zabránilo zde uvést odkaz?
Odpovědět
JŠ
Jan Šimůnek
14.10.2020 13:16 Reaguje naDost uživatelsky nepříjemný redakční systém tohoto webového časopisu.
Odpovědět
JŠ
Jan Šimůnek
14.10.2020 16:38 Reaguje nawww.osel.cz/index.php?clanek=1718
Vzpomenul jsem si, že mám odkaz v jedné přednášce a presentaci z ní mám náhodou i na domácím počítači.
Odpovědět
Vzpomenul jsem si, že mám odkaz v jedné přednášce a presentaci z ní mám náhodou i na domácím počítači.
PE
Petr Eliáš
13.10.2020 00:10 Reaguje na Jan ŠimůnekHezké no, tak jste se tu zase vyplakal jak jsou všichni ekologové špatní a jak zavraždili miliony lidí...
Zlatá rýže
Sám jste narazil na hlavní příčinu. Špatná socioekonomická situace. Zlatá rýže chudým lidem moc nepomůže (museli by jí sníst ohromnou porci každý den), ale zato velmi pomůže společnostem které ji prodávají k nahrabání hromady peněz.
DDT
Možná byste si mohl přečíst něco o tom, kde se stále DDT používá a také něco o rezistenci vůči DDT.
https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pmc/articles/PMC4672417/ (rezistence)
Odpovědět
Zlatá rýže
Sám jste narazil na hlavní příčinu. Špatná socioekonomická situace. Zlatá rýže chudým lidem moc nepomůže (museli by jí sníst ohromnou porci každý den), ale zato velmi pomůže společnostem které ji prodávají k nahrabání hromady peněz.
DDT
Možná byste si mohl přečíst něco o tom, kde se stále DDT používá a také něco o rezistenci vůči DDT.
https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pmc/articles/PMC4672417/ (rezistence)
JŠ
Jan Šimůnek
13.10.2020 07:57 Reaguje na Petr EliášZlatá rýže je balancována tak, že denní porce pokryje potřebu vitamínu A (oni tam prakticky nic jiného než rýži nejedí). Cena by měla být stejná jako u normální rýže, protože se jinak od ní neliší (náklady na pěstování, hektarové výnosy apod.).
Ano, pořád se ještě někde používá a plánuje se návrat DDT, právě pro relativně nízkou a pomalu vznikající rezistenci. Nicméně spousta zemí třetího světa přestala DDT používat a vrátila se do nich již vyhubená malárie, přičemž počet jejích obětí v současnosti výrazně převyšuje počet obětí nacistického holokaustu. Prostě ekologie je stejně zločinná ideologie jako nacismus a na ekologické aktivisty je nutné hledět právě z této perspektivy.
Odpovědět
Ano, pořád se ještě někde používá a plánuje se návrat DDT, právě pro relativně nízkou a pomalu vznikající rezistenci. Nicméně spousta zemí třetího světa přestala DDT používat a vrátila se do nich již vyhubená malárie, přičemž počet jejích obětí v současnosti výrazně převyšuje počet obětí nacistického holokaustu. Prostě ekologie je stejně zločinná ideologie jako nacismus a na ekologické aktivisty je nutné hledět právě z této perspektivy.
PE
Petr Eliáš
12.10.2020 23:40 Reaguje naAle hlavním důvodem není to, že nemají zlatou rýži. Hlavním důvodem je chudoba. Této rýže by museli denně sníst na kila, aby pokryla potřebu vit. A. ;)
Zlatá rýže bude opravdu zlatá, ale jen pro firmy, které ji vyrábí (Monsanto apod.). ;)
Odpovědět
Zlatá rýže bude opravdu zlatá, ale jen pro firmy, které ji vyrábí (Monsanto apod.). ;)
JŠ
Jan Šimůnek
13.10.2020 07:58 Reaguje na Petr EliášJen opakujete nesmysly. Zlaté rýže stačí ekvivalent denní dávky rýže normální a Monsato z ní nemá ani halíř, protože není patentově chráněná.
Odpovědět
13.10.2020 23:12 Reaguje na Petr Eliáš
Tady je vidět že anti GMO hysterie je motivována a poháněna buď z prstu vycucanými lžemi nebo vyloženě idiocií. Zlatá rýže je univerzitní projekt, který neměl a nemá se soukromou sférou nic společného a byl motivován jen veřejným dobrem, vyrostl zdola a byl určen pro drobné zemědělce třetího světa, aby si sami mohli pomoct od očních chorob daných stravou chudou na beta karoten. Tedy záležitost, kterou mají zelení tak rádi... přesto ji ti samí zadupali do země. Drobní zemědělci si pak pomohli jiným způsobem. Začali vypalovat pralesy na palmu olejnou, jejíž olej obsahuje dostatek beta karotenu, aby nahradil jeho nedostatek způsobený stravou založenou na (běžné) rýži. Jinými slovy, zelení vyIízanci mimo jiné svou anti GMO hysterií způsobili ekologickou katastrofu. Při tom vše se dalo řešit s nulovými dopady na životní prostředí. To by se ale zelení museli vzdát své ničím nepodložené hysterické anti GMO ideologie. Samozřejmě kila zlaté rýže nikdo jíst nemusí. Existuje několik vývojových variant zlaté rýže, přičemž ta finální zajistí dostatečnou dávku beta karotenu i v malém objemu rýže.
Odpovědět
12.10.2020 21:13 Reaguje na Miroslav Vinkler
To, že pyl z pole s jednou plodinou je zanesen na pole s jinou plodinou není "kontaminace", to je hysterie zelených vylízanců, kteří si tyhle zhovadilé konstrukce vycucali z prstu, aby měli páku na moderní životní prostředí šetřící technologii. Přesně podle hesla: kdo chce psa pít, hůl si vždycky najde.
Odpovědět
JŠ
Jan Šimůnek
14.10.2020 13:21 Reaguje naNení to tak dávno, kdy soudruzi ekologové krmili potkany GMO sojou a ti dostali rakovinu (pochopitelně, jsou tam karcinogenní fytoestrogeny, mimo jiné). Samozřejmě, že neudělali kontrolní pokus s neGMO sójou, udělali to za ně jiní a ti potkani zdechli taky. Ale dodnes se tím "pokusem" antiGMO agitátoři ohánějí.
(MMCH, že je soja pro potkany riziková, se vědělo už před tím, proto asi také byli pro ten "pokus" vybráni potkani.)
Odpovědět
(MMCH, že je soja pro potkany riziková, se vědělo už před tím, proto asi také byli pro ten "pokus" vybráni potkani.)
JD
Jiří Daneš
12.10.2020 14:36Zvýšit výnos o pětinu, ale oproti jakému srovnávanému výnosu? Z 1 tuny na 1,2 tuny, nebo z 6 tun na 7,2 tuny, nebo ...
Odpovědět
JS
Jiří S
13.10.2020 06:55 Reaguje na Jiří DanešPsal jsem o tom o něco výše, je to zcela jistě z pšenice, kde se nepřesahuje takřka nikdy výnos okolo 3,5 tuny. Proto je to použitelné jen na suchých pláních Argentiny, či velkých pláních USA.
Odpovědět
