Austrálie se k novému závazku ochrany biodiverzity nehlásí. A není v tom sama

Letošní Biodiversity Summit, mezinárodní generální jednání pod záštitou OSN, které bylo zahájeno 30. září, s sebou přináší řadu globálních výzev k řešení. Proto se 64 zemí ještě před jeho zahájením přihlásilo k podepsání nového Závazku o biodiverzitě. Austrálie k nim ale nepatří. Píše o tom SBSnews.

Zabránit s urgentní naléhavostí ztrátám biodiverzity, okamžitě přijmout patřičná opatření k nápravě degradovaného stavu, vynaložit maximální energii na zvrat neradostného trendu ve stavu životního prostředí, snížit znečištění ovzduší, oceánů, přislíbit a zajistit přechod na udržitelné systémy výživy obyvatel do roku 2030. A k tomu ještě připustit, že se lidstvo nachází ve stavu planetární pohotovosti umocněné klimatickými změnami. Zhruba to vystihuje poselství tzv. Slibu lídrů přírodě, k jehož naplnění se teď 64 států světa zavázalo. Mezi signatáři objevíme Velkou Británii, Francii, Německo a třeba Mexiko, Bangladéš, Barbados. Nechybí ani Česká republika, za kterou slib podepsal premiér vlády, Andrej Babiš.

Mezi podepsanými ale citelně chybí ti skutečně velcí hráči, kteří na globální úrovni skutečně mají potenciál něco změnit. Spojené státy americké, Čína, Indie, Indonésie, Rusko a Brazílie. A nově také Austrálie, která neprojevila o další podobné sliby a závazky zájem. Globální a celoplanetární závazek tak už od svého počátku krachuje na tom, že 3,8 miliardy lidí, polovina obyvatel planety Země, vyjadřuje prostřednictvím svých vůdců se záměrem nesouhlas. A o hodnotě závazku nehezky vypovídá i to, že jej zatím z 53 afrických zemí (na které klimatické změny a ztráta biodiverzity dopadá zvláště těžce) podepsalo jen 7 států.

Počet signatářů Slibu lídrů přírodě může pochopitelně po ukončení Biodiversity Summit vypadat odlišně, ale jeho start tak byl poněkud nešťastný. Proč o něj zatím není takový zájem? To právě dobře vystihuje postoj Scotta Morrisona, premiéra Austrálie. Tedy představitele rozvinuté země, která disponuje zdroji a prostředky, bohatou biodiverzitou a propracovaným systémem ochrany přírody a stejně tak spoustou environmentálních problémů k řešení, od znečištění oceánů až po nedávné ničivé požáry.

Morrison prostřednictvím svého tiskového mluvčího sdělil, že Austrálie již přijala a začlenila cíle Pařížské dohody do národního plánu a pracuje na jejich naplnění. Přesněji, že tyto ambiciózní leč dosažitelné cíle k dosažení nulových emisí vyhodnotila a pracuje na jejich dosažení tak rychle, jak jen je to možné. „Ale nebudeme souhlasit s dalšími návrhy a cíli, dokud nebudeme schopni říct, za jakou cenu pro obyvatele Austrálie vlastně jsou a jak se jich konkrétně dá dosáhnout.“

Morrison přitom odmítá četná nařčení z nečinnosti, neangažovanosti pro současná environmentální témata. Aktuálně například schválil balík vládních investic ve výši 18 miliard dolarů pro rozvoj zelené energetiky. Další závazky, které se navíc podbízejí panickým tónem, globální krizí a absolutní naléhavostí, mu ale přijdou jako zbytečné a nadbytečné dobrodružství. Navržený desetibodový plán Slibu lídrů přírodě, který se kryje s cíli Pařížské dohody, k jejímž naplnění se už Austrálie do roku 2050 zavázala, považuje za nekonzistentní se současnou australskou politikou.

---

reklama

---