Brabec: Zpráva komise k Bečvě je zpolitizovaná, jsou v ní neodborné závěry

Licence | Některá práva vyhrazena

Foto | Martin Mach Ondřej / Ekolist.cz

Brabec závěry komise nazval politickým pamfletem. Zároveň uvedl, že ČIŽP je naprosto nezávislou organizací a do jejího fungování nezasahoval. "Hraje se tu špinavá hra. Není to poprvé," řekl. Podle něj tomu tak bylo už před loňskými krajskými volbami. Zprávu komise i letos bere jakožto politikum před říjnovými sněmovními volbami.

Mezi podezřelými z úniku nebezpečných látek se loni ocitla chemička Deza ze svěřenského fondu založeného premiérem Andrejem Babišem (ANO). Firma bezprostředně poté uvedla, že zcela jistě není původcem úhynu ryb. Že by kyanidy pocházely od ní, odmítá dodnes. Policie letos v létě obvinila z otravy Bečvy společnost Energoaqua z Rožnova pod Radhoštěm na Vsetínsku a jejího jednatele Oldřicha Havelku, vinu odmítají. Vyšetřování začalo v pátek přezkoumávat Krajské státní zastupitelství v Ostravě.

Sněmovní komise zkritizovala postup při odběru i analýze vzorků vody a ryb bezprostředně po loňské havárii. Podle poslanců mimo jiné nedostatečně koordinovaly kroky vodoprávní úřad ve Valašském Meziříčí a ČIŽP. Podle komise také v den havárie pochybil pracovník Oblastního inspektorátu (OI) ČIŽP Brno, který dostal informace od pracovníka vodoprávního úřadu a inspektora OI ČIŽP Olomouc, nevyjel však na místo a situaci konzultoval telefonicky.

Přítomnost zástupce brněnského inspektorátu by průběh vyšetřování havárie výrazně neposunula, reagoval na tiskové konferenci ředitel Odboru technické ochrany životního prostředí a integrované prevence ČIŽP Lukáš Kůs. Vodoprávní úřad si podle něj fyzickou přítomnost inspektora nevyžádal, což potvrzuje i zpráva komise. V dalších zhruba pěti dnech se podle Kůse zapojilo už zhruba 14 inspektorů.

Poznamenal také, že u řady havárií není přítomnost inspektora ostatními složkami vyžadována vůbec. Vodoprávní úřady, hasiči či policie často situaci zvládnou sami. Pokud vyhodnotí, že je potřeba oslovit ČIŽP, tak tak učiní, a inspektor buď poskytuje informace na dálku, nebo v případě vyžádání si jeho účasti dorazí.

Odběr vzorků na Bečvě nebyl podle komise dostatečně koordinován. V den havárie byl odebrán pouze jeden v oblasti nad místem pozorování prvních příznaků otravy ryb, avšak ne z potenciálně rizikových výustí. Vzorky měly být podle komise zajištěny maximálně do hodiny od příjezdu na místo, a to nejen po proudu řeky, ale i výše po toku z vyústění, která do Bečvy vedou. To se však stalo až následující den, a to jen z některých vyústění.

Inspektoři se podle Kůse v případě odběru vzorků rozhodovali na základě dlouholetých zkušeností s jednotlivými provozy. "U 21 subjektů, které jsme zkontrolovali, rozhodl, že se odeberou vzorky u dvou. Tam viděl nějaké markanty, nějakou změnu," řekl Kůs. Podle něj tomu tak bylo ve shodě s odborníky z vodoprávního úřadu či Povodí Moravy.

Vzorků podle Kůse už v první den havárie bylo odebráno více, ale níže po toku, nad oblastí úhynu ryb pouze jeden. Podle něj šlo o instrukci vodoprávního úřadu. V danou chvíli bylo nutné zjistit, jaká je kontaminující látka v toku, poznamenal Kůs.

Komise má také pochybnosti ohledně postupu ČIŽP v tom, že zahájila řízení o uložení nápravných opatření podle zákona o ekologické újmě až letos v červnu, a to takzvaně na podnět. Poslanci upozornili na to, že podle legislativy, jakmile se ČIŽP dozví o skutečnosti, která nasvědčuje tomu, že mohla vzniknout ekologická újma, má povinnost řízení zahájit.

Podle Kůse byla okamžitě provedena opatření typu naředění kontaminantu. "Primárním cílem bylo minimalizovat dopady na životní prostředí, a to bylo provedeno," řekl Kůs. Podle něj 20. září 2020 ani v následujících dnech nebylo zřejmé, zda vznikla ekologická újma provozní činností, a jestli je tak možné zákon aplikovat. "Pokud některý z oprávněných subjektů měl jiný názor, mohl podat žádost, ale to učinil až v červnu," dodal.

ČIŽP v prohlášení pro ČTK uvedla, že zprávu bere jako výplod politiků, kteří si potřebují nasbírat před volbami body, nikoliv jako odbornou analýzu. Ve zprávě je podle inspekce bez důkazů poukazováno na údajná selhání ČIŽP, přestože vyšetřování v souladu s vodním zákonem vede vodoprávní úřad. ČIŽP byla požádána o součinnost až v dalších dnech po havárii, na místě vykonávali inspektoři zadání na základě pokynů vodoprávního úřadu, který prověřování řídil, uvedl mluvčí inspekce Jiří Ovečka.

V konkrétních výtkách podle něj není jediná založená na faktech. Zpráva je vnitřně rozporná a nepřináší nic nového, míní. Údajná pochybení inspekce se dají jednoduše vyvrátit věcnými důkazy, sdělil Ovečka.

Sněmovní komise závěrečnou zprávu minulý týden schválila téměř jednomyslně, nehlasoval pro ni jeden z devíti poslanců. Komise zároveň požádala předsedu Sněmovny Radka Vondráčka (ANO) o svolání mimořádné schůze. Měla by se sejít do konce září.