Británie štědře dotovala nákupy hybridních aut. Výsledek je bizarní. Řada řidičů vůz nikdy nenabila
Začalo to nenápadně. Britská společnost Miles Consultancy prováděla od jara letošního roku praktický průzkum spotřeby paliv v hybridních vozech. Zaměřila se přitom na stroje, které si se státní dotací pořídily nejrůznější soukromé podniky. Taxislužby, rozvozci potravin, pohřebáci. A když se podívali, kolik paliva tyhle úsporné vozy spotřebují, nestačili se divit. Drtivá většina z 1500 zkoumaných aut totiž místo úsporných dvou nebo tří litrů spotřeby na sto kilometrů jízdy „žrala“ kolem sedmi a víc. Prakticky řečeno, nikdo jejich úsporný elektrický motor nevyužíval, a nemálo řidičů dosud nevybalilo dobíjecí kabely z kufru. Což nepotěší.
Podpora podnikání, nebo životního prostředí?
Ve Velké Británii totiž zavedli tenhle motivační model na podporu prodeje hybridních vozů už v roce 2011. A když jste se tehdy rozhodli vzít si hybrida na firmu, mohli jste ušetřit až 4500 liber (cca 130 000 korun). Prvotní nesmělost a rozpaky soukromníků ale záhy vystřídal velký zájem, a do letošního roku bylo „s podporou státu“ prodáno 37 000 vozů. Některé firmy teď obhospodařují vozový park, ve kterém se nachází třeba 70 % hybridů. To by se samozřejmě dalo považovat za úspěch a jistý pokrok k šetrnějšímu přístupu vůči životnímu prostředí.
Jenže jak právě zjistila Miles Consultancy, většina firem se do hybridů pustila jen proto, že byly s vládním bonusem. A dál s nimi jezdí výhradně na benzín nebo naftu. Že něco není úplně v pořádku, zavětřila ta samá společnost už v září loňského roku. To, když zjistila, že v zónách, kam se nově dostanou jen hybridy, není vzduch o moc čistší, než před omezením vjezdu nečistých aut. On totiž standardní hybrid, který ale jezdí na naftu, čmoudí o něco víc než průměrný udržovaný diesel. Přesněji tedy, v průměru produkuje kolem 168 g emisí CO2 na kilometr, zatímco klasický firemní diesel jen 159 g/km.
Hybrid pokrok nepřináší
Aktuální zpráva Miles Consultancy pak dost přesvědčivě dává vědět, proč tomu tak je a s hybridy žádné zlepšení nepřichází. Navíc většina firemních hybridů se počítá mezi vozy, které toho za den najezdí srovnatelně více, než obyčejná osobní auta. „Majitelé firem si je pořizovali proto, že byly levnější, nikoliv pro jejich úsporné a životní prostředí šetřící kvality,“ shrnuje Toby Postin, mluvčí britské Asociace půjčoven vozů. Země, které se od roku 2011 inspirovaly britským pokročilým modelem motivace řidičů, ať už formou dotace nebo daňové úlevy, teď mají o čem přemýšlet.
reklama
Další informace |
Dále čtěte |
Další články autora |
Online diskuse
Všechny komentáře (31)
Lukas B.
23.11.2018 10:04čili opět a znova: dotace jsou zlo a na nedeformovaném trhu eko=eko.
Martin Jasan
23.11.2018 11:00b) Částečně se shodneme, že dotace jsou problematické.
Jednak je relativně složité je správně nastavit, aby nebyly zneužity jako tato.
A druhak, jak kontrolovat jejich účinek, což sebou vždy nese další byrokratickou zátěž.
c) V určitých případech se i shodneme, že ekonomické chování, může být šetrnější k životními prostředí.
To odpovídá případu, kdy se snažím "neplýtvat" ... a tedy šetřit paliva, materiály, zboží atp. Skvělé? Ne tak uplně.
Jsou k tomu dva důvody.
Jednak, ne vždy šetřím životní prostředí... např. ekonomicky vyhodím, pračku, protože dávat několik tisíc za opraváře (ušetřím lidskou práci), je neekonomické. Ale pořídím si novou (spotřebuji spoustu materiálu, nafty na dopravu, energie na výrobu). Což je výrazně neekologičtěší. Takže eko =/= eko.
Za druhé, existují externality (nebudu rozepisovat).
Za třetí, většina světa se chová tržně (šetří prostředky a maximaluzuje užitek), ale jsme dost bohatí na to, aby jsme si s tímto přístupem planetu zlikvidovali: emise GHG, zničená krajina těžbou, vysušená krajina z přemíry zavlažování, zaplavení odpadem atp.
A tento poslední důvod je také asi ten největší důvod, proč eko =/= eko.
Lukas B.
23.11.2018 14:07 Reaguje na Martin Jasans tou pračkou se to pokusím vysvětlit. nová pračka stojí osm tisíc, oprava pět tisíc. pračka se rozsype po průměrně osmi letech.
1. poznámka: opravou se pračka nevrátí do výchozího stavu, ale zprovozní se, tentokrát se vysypalo třeba ložisko, za dva roky třeba shoří motor, zadře se čerpadlo, rozpadne spirála, ulomí klika nebo se zblázní elektronika. opravou pořízení nové pračky pouze oddálím. to asi není mezi námi sporu. ekonomicky je jasno, vyhodit (tedy, přiměřeně recyklovat, z motoru vyrobíme brusku, buben použijeme na vsakovačku pod okapem u kůlny, z řemenice vyrobíme převodovku pro opékání prasete) a koupit novou.
2. připomínka: opravář musí přijet prohlédnout pračku, navrhnout a schválit si s Vámi řešení, odjet, objednat díl, díl nejede jako pračka plně vytíženým kamionem, ale dodávkou a opravář si pro něj dojede osobákem, přijede dodávkou pro pračku, odveze si na dílnu, opraví, opravené přiveze zpět. každá z popsaných činností má "ekostopu", která je nejlépe ohodnotitelná cenou opravy. eko = eko.
3. poznámka: kdybyste se neunáhlil, a místo pračky napsal třeba lednička, zahnal byste mě do kouta a musel bych přiznat, že na těch externalitách něco bude. přiznávám, externality jsou a nějaká rozumná míra regulace, třeba zabraňující vyhození staré freonové lednice do lesa je zcela na místě. někdy jsou mantinely potřeba, ale to souvisí s posledním bodem níže.
4. poznámka: tragédie obecní pastviny je jasným argumentem, že nejlépe a nejvíce eko=eko se postará soukromý majitel. všelicí indiáni a aboridžíni a eskymáci nechápali, že někdo může vlastnit zemi, a poměrně primitivními prostředky dokázali velmi efektivně zlikvidovat kdeco (ne, mýtus ušlechtilého divocha prosím ne). myslíte, že by moře bylo tolik plundrováno přehnaným rybolovem, kdyby mělo svého jasného majitele, který by si byl jist, že to po něm zdědí děti a pak jejich děti? a co vzduch? dokážeme se oprostit od naivistického komixu z ogoňku (prodavjéc vozdůcha se to jmenovalo)?
Jan Škrdla
23.11.2018 22:28 Reaguje na Lukas B.Stáda bizonů málem zlikvidovali osadníci z Evropy, kteří si přivlastňovali půdu. Totéž platí o pralesech, nejen v těch v Amazonii. Že by Eskymáci dokázali přelovit moře - děláte si srandu?
Souhlasil bych, kdybyste jako příklad uvedl rozdíl mezi zlatokopem, který primárně čerpá dotace a pěstuje jen to co nejvíce vynáší a mezi zemědělcem hospodařícím na svojem, který chce půdu zanechat svým dětem.
Jan Škrdla
24.11.2018 18:09 Reaguje naTu likvidaci dešťných lesů vysvětlíte jak?
Martin Jasan
25.11.2018 12:06 Reaguje naTO ŽE DOMORODCI VYHUBILI MEGAFAUNU A POUŠŤ JE V AUSTRÁLII KVULI NIM JE ALE HODNĚ ZAVÁDĚJÍCÍ.
Ano např. vypalováním pastvin, aby si býložravce přilákali blíže jejich teritoriu a lépe se jim lovili. Rozdíl byl ale v tom, že původní obyvatele uspokovali svoji poptávku v malém rozsahu a snažili se ji mít udržitelnou (ve vlasním zájmu v rámci zachování podobného stylu hospodaření do budoucna).
Jenže bez GLOBÁLNÍHO TRHU bylo toto niční výrazně nižší.
"VOLNÝ a NEREGULOVANÝ trh" tomu dává nový rozměr.
Viz soya z Jižní Ameriky sloužící k výkrumu dobytka pro miliony obyvatel z Severní Ameriky a Evropy.
Poptávka po tropickém dřeve za Afriky na uspokojení poptávky celém VYSPĚLÉM západním světě.
Atd.
Krom decimace stáda bizonů je příkladem, kdy trh zlikvidoval celý druh např. Holub stěhovavý.
Z populace 5mld. na nulu za několik málo desetiletí.
https://cs.wikipedia.org/wiki/Holub_st%C4%9Bhovav%C3%BD
Obrázek čeho je naše vyspělá tržní ekonomika schipná bez manitnelů, které ji nastavíme, si může udělat každý sám.
Lukas B.
29.11.2018 08:04 Reaguje na Martin Jasanmimochodem, zrovna ty bizony před vyhynutím nezachránil žádný dobrotivý osvícený zákon, ale pár soukromých majitelů půdy.
Martin Jasan
29.11.2018 13:33 Reaguje na Lukas B.b) Ne, přesně naopak, např.:
https://blogs.scientificamerican.com/guest-blog/the-president-who-saved-the-american-bison/
Volný trh pouze stimuloval jejich vybíjení.
Martin Jasan
24.11.2018 10:58 Reaguje na Lukas B.2. Pokud jste z principu proti regulaci, uvědomte si, že regulace je např. povinná školní docházka, hygienické normy pro potraviny, záruční lhůta na výrobky, dopravní předpisy.
3. To je největší omyl.
a) Jsou věci, které leze jen obtížně rozdělit - voda, vzduch.
b) Kdo by takové nerozdělitelné věci měl vlastnit? Např. všechen vzduch na planetě.
c) Pokud statky vlastním, např. vlastním uhelné ložisko, nebo celé moře - "postarám" se o to ekonomicky, tak že ložisko vytěžím a za utržené peníze si koupím vilu, jachu, ostrov a za zbytek třeba doly na diamanty.
Zachoval jsem se ekonomicky a postaral se o to. Takhle jste to myslel? To je totiž běžná praxe tržního fungovní korporátního kapitalismu.
Martin Jasan
25.11.2018 11:34 Reaguje naI. Nic jako nominální životnost pračky tu neexistuje, prostě se nám jednou rozbije topné těleso jindy čerpadlo nebo motor.
II. Osobně mám pračku cca 6 let a dvakrát se rozbila přesně jedna součástka (madlo u dvířek).
III. Občas se objeví zvěst o úmyslných "kurvítkách", které mají za účel umyslně výrobek po určité době znehodnotit (např. korodující tenké drátky hluboko v útrobách).
III. Když se pračka porouchá, tak se stejně nejdřív volá opravář,aby nacenil opravu (pak by se tu mohlo stát, že ji vyhodíte kvuli ucpanému filtru).
Doprava kamionem (např. z Turecka), do skladu, potom do obchodu a potom z obchodu je určitě větší než, cesta opraváře k vám domů. O výrobě nemluvě.
Čímž chci říct, že po zhodnocení toho všeho existuje něco jako optimální životnost té pračky (či čehokoliv jiného). A nejen cenově, ale i s naturálně ohledem na žp. Třeba nalezení bodu, kdy je jedna doprava 250 praček (nebo kolik se jich vejde na kamion) z Turecka méně zatěžující než výroba zmíněných fenolických pryskyřic, mědi, železa + dalších nezmíněných materiálů z jiných komponent pračky.
Martin Jasan
25.11.2018 15:17 Reaguje naJe to ale nesmírně zajímavé. Máte tam i jiné anomálie?
Martin Jasan
26.11.2018 13:19 Reaguje naPodle této hypotézy by se všechny součásti pračky rozbíjely statisticky stejně.
Např. u naší pračky (u rodičů) jsme vyměnily topné těleso po 10 letech. Od té doby ji mají dalších 8. Celý zbytek pračky ne nadále funkční.
Vy už byste měl druhou pračku.
Lukas B.
26.11.2018 07:46 Reaguje na Martin Jasantak si zazmanemente na papír: suroviny na součástku, podíl na lince, energii, zaměstnancích, fabrice (všechno to jsou eko=eko nákladové položky)
pračky se rozbíjejí nikoli just-in-time, ale nahodile (tedy, podle nějakého statistického rozdělení podle stáří a počtu cyklů, na které jsou konstruovány), takže součástky se musí držet v nějakém centrálním skladu pro region, třeba střední a východní evropu, a zaberou jednu paletu (pište si: sklad, skladník, dodávka).
zákaznkovi se rozbije pračka, opravář přijede (pište si: člověk, auto), objedná pračku od lokálního distributora, ten si ji objedná v centrálním skladu, dojede to nějakým DHL, v lokálním skladu si to opravář vyzvedne, opraví, hotovo nazdar (pište si další položky). a ano, může se stát, že je výhodnější vyrobit novou pračku a starou vyhodit, protože je to méně eko=eko náročnejsí.
já Vás chápu, jste citliví lidé, plýtvání Vám připadá nemravné (mě taktéž), ale pamatujte: kdo lituje podkováku, ztratí podkovu. kdo lituje podkovu, ztratí koně. kdo lituje koně, ztratí sebe sama. mysli globálně a nezaujatě, jednej lokálně.
Martin Jasan
26.11.2018 13:17 Reaguje na Lukas B.a)Součástky se berou ze stejného stroje, který vyrábí tu samou součástku do lednice.
b) Logistika, kterou popisujete je stejná i pro celou pračku (využívají stejný sklad), jen pračka zabere výrazně víc, protože je výrazně větší než ložisko.
Lukas B.
26.11.2018 13:57 Reaguje na Martin Jasanstroj (linka), kde se vyrábí třeba ložisko k pračce nebo brzdy k myčce, není jednoúčelový, ten stroj se vždy nějak seřídí a pak několik hodin/dnů něco chrlí, pak se přeřídí, a ozlomvaz chrlí zas něco jiného. ten čas, kdy se seřizuje, nic neprodukuje, ale eko-eko náklady těžce plynou.
hele, já to po letech zopakuju zase: buďto hledáme řešení a "pravdu" a měřitelně porovnáváme, nebo se srdcem na něco upneme, a to si potom zdůvodňujeme. toho prvního se rád zúčastním. ale míchat argumenty a pocity, a nějaké vypuštět a jiné ohýbat, to nemá cenu.
Martin Jasan
28.11.2018 21:58 Reaguje na Lukas B.Martin Jasan
25.11.2018 11:50- S pomocí dotací u nás byly například postaveny ČOV takže nemáme řeky plné splašků.
- S pomocí dotací funguje hromadná doprava - takže ve městech ve městech je méně zácep (výhoda i pro motoristy) protože část lidí používá efektivnější MHD.
- S pomocí dotací se snaží MŽP podpořit např. solární ohřev vody a tím snížit emise z ohřevu vody.
Takže dětinská radost z toho, že to je to jak to přece chodí vždycky není na místě.
Jan Šimůnek
26.11.2018 07:55-Takže před zavedením dotací jsme u nás neměli čistírny odpadních vod?
-Takže je mravné někomu ukrást peníze a někomu jinému za ně kupovat lístky na MHD?
-Na solární ohřev vody nepotřebuji MŽP, ale možnost jít do obchodu a ten solární panel koupit. Pokud musím ještě složitě žádat o dotaci, podplácet úředníky abych ji dostal, atd., tak se na to leda vybodnu.
Martin Jasan
26.11.2018 13:13 Reaguje na Jan Šimůnek2. Peníze na dotace se nekradou. Nebo je podle vás krádež financování výuky ve školách nebo soudnictví?
3. Pletete se, nikoho žádat nemusíte. Můžete klidně jít do toho obchodu a koupit si ho. Už jste si ho koupil nebo jen prudíte?
Jan Šimůnek
29.11.2018 09:501. Většina ČOV postavených za dotace byla postavena tam, kde jsme to bezprostředně nepotřebovali a na úkor (protože na dotovaných stavbách je "spoluúčast" příjemce dotace) důležitějších věcí, z nichž mnohé nestojí dodnes.
2. Ano, aby stát fungoval, tak potřebuje financovat zákonodárství, soudnictví i exekutivu. Rozhodně nepotřebuje dotovat nesmysly. Čím menší objemy přerozdělování (u nás by stačila na udržení funkčního státu necelá polovina toho, co se tč. přerozděluje), tím lépe. Druhá věc je, že ti, kdo mají moc přerozdělovat, to v naprosté většině činí kvůli vlastním zájmům a ne kvůli potřebě společnosti.
3. Problém je, že nedotovaný panel je hnusně předražený daněmi a dalšími poplatky a já po zaplacení daní z příjmu a dalších poplatků (protože odněkud se ty peníze na dotace vzít musejí) na něj prostě nemám.
Martin Jasan
29.11.2018 13:22 Reaguje na Jan Šimůnek2. Jaké nesmysly myslíte? MHD, ČOV nebo projekty na snížení zátěže životního prostředí. Mně vše přijde jako důležité.
A pokud vám příjde péče o životní prostředí jako "nesmysl", proč potom chodíte na ekolist.cz? Nebo jen rád prudíte?
3. Ne, na panel je stejná daň jako na vše ostatní co si kupujete. Máte svobodnou vůli, co si za to pořídíte.
U solárního systému pro ohřev, máte navíc možnost zažádat o vrácení 40% nákladů, protože se očekává, že na oplátku budte mít spotřbu energie (produkce CO2 atp.).
To vy ale nechcete nebo neumíte a raději prudíte.
To je fér nabídka.
Josef Mozek
29.11.2018 16:41 Reaguje na Martin JasanMartin Jasan
29.11.2018 17:01 Reaguje na Josef MozekA pravdu mám. To ty, ale těžko posoudíš.