https://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/zpravy/budeme-v-budoucnu-bez-plastoveho-odpadu-slibnou-nadeji-je-super-enzym-ktery-umi-rozlozit-pet-lahev-s-udivujici-rychlosti
reklama
reklama
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Budeme v budoucnu bez plastového odpadu? Slibnou nadějí je super enzym, který umí rozložit PET láhev s udivující rychlostí

28.10.2020 08:59 | PRAHA (Ekolist.cz)
Enzymy na ni!
Enzymy na ni!
Foto | Bo Eide / Flickr
Některé mikroorganismy, žijící v půdě, se místo na recyklaci rostlin přeorientovaly na plast. Jedna z těchto bakterií, Ideonella sakaiensis, byla objevena v roce 2016 v Japonsku. Výzkum na univerzitě v Portsmouthu prokázal, že vylučuje enzym, který je schopen rozložit PET. Vědci ho proto pojmenovali PETáza. Informuje o tom server Phys.org
 

Objev je slibnou nadějí, že by světu zamořenému plastem mohlo svítat na lepší časy. PET nebo také polyethylentereftalát je nejběžnější termoplast ze všech a bývá používán na výrobu nápojových láhví, oblečení nebo třeba koberců. V přírodě trvá stovky let, než se rozloží. PETáza tento proces zkracuje na dny.

Tým vědcům, který objevil schopnost bakterií rozkládat PET, učinil opravdový průlom. Enzym PETázu zkombinoval s jiným nově objeveným enzymem zvaným METáza a vznikl tak opravdu efektivní požírač plastů.

Profesor McGeehan, který byl u výzkumu od samotného počátku k tomu říká: „Zatímco PETáza zničí povrch plastu, METáza umí 'rozkrájet' zbytek. Bylo pro nás tedy přirozené vyzkoušet, jak tyto dva enzymy fungují pohromadě.“

A výsledek předčil všechna očekávání. Když se PETáza a METáza dají dohromady do PET láhve, rozloží ji dvakrát rychleji, než když je na to PETáza sama. A když vědci vytvořili mezi PETázou a METázou spojení natolik silné, že vzniklo něco jako jeden super enzym, rozložila se PET láhev šestkrát rychleji.

Po práci tohoto super enzymu zůstávají z PETu pouze základní stavební kameny. To znamená, že je makromolekula PET rozštěpena na základní složky – kyselinu tereftalovou a ethylenglykol. Tím se teoreticky otvírá cesta k tomu, aby byl plast nekonečně recyklován a snížilo se tak zamoření planety plastem, naše závislost na fosilních palivech a množství skleníkových plynů v atmosféře.

V přírodě není neobvyklé, že enzymy vylučované mikroorganismy, pracují bok po boku, aby například rozložili celulózu nebo chitin. A tým, který úspěšně propojil PETázu s METázou, vidí právě v propojování enzymů slibnou cestu, po které bude jejich výzkum dál pokračovat.


reklama

 
foto - Mráčková Lucie
Lucie Mráčková
Autorka je spolupracovnice Ekolist.cz

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (16)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

Jan Šimůnek

28.10.2020 07:24
Ne pád do primitivního barbarství, který prosazují ekologové, ale rozvoj nových technologií, včetně GMO, to je cesta, kterou bychom se měli dát. GB už prakticky není v EU, takže může dělat věci, které směrnice škůdců na postech komisařů zakazují. A to by byla vhodná cesta i pro nás.
Odpovědět
Miroslav Vinkler

Miroslav Vinkler

28.10.2020 08:28 Reaguje na Jan Šimůnek
Dovolím si oponovat, pokud rozvoj nových technologií nebude položen na změně společenského systému , který odsune z prvního místa tvorbu zisku a nahradí jej principem skutečně udržitelného rozvoje společnosti, nikam se nedostaneme.
Problematiku odpadů považuji za nejdůležitější věc, kterou by společnost měla řešit.
M.j. i tzv. antropogenní emise GHG nejsou z tohoto pohledu ničím jiným než nechtěným odpadem při zajišťování energetických potřeb světa.
A hodlá se nahradit OZE + úložišti elektrické energie , které paradoxně vedou ještě k vyšší produkci odpadů a drancování přírodních zdrojů. Tudy cesta nevede.
Odpovědět
KS

Krejcar Stanislav

28.10.2020 08:38 Reaguje na Miroslav Vinkler
Otázka se může dále aplikovat - klasikou herce Vojty - A KAM JDE TEN ENZIMOVÝ ODPAD ? I po rozložení petmateriálu enzimem určitě vznikne odpad. Třeba i pro ekology nepostřehnutelným. Je to vítězství nebo jen potěmkinovština 21.století ???
Odpovědět
KS

Krejcar Stanislav

28.10.2020 08:43 Reaguje na Krejcar Stanislav
Od dob hnutí Brontosaurus se v některých lokalitách ČR udržuje a aplikuje jarní a podzimní úklid přírody od návštěv homo sapiens cz. Je jistě enzim jedním řešením, ale levnějším by snad bylo aplikace chování se člověka v přírodě .
Odpovědět

Jan Šimůnek

28.10.2020 11:58 Reaguje na Miroslav Vinkler
Změna společenského systému je nutná zcela jistě: Je nutné odstranit prvky fašistoidní či komunistoidní diktatury, přinášené k nám z EU a šířené pro EUnijními politickými silami. Potom přestanou deformace ekonomiky, kdy se vyplatí nesmyslné ničení přírody třebas těmi OZE a dalšími zelenými nesmysly. Protože v tržní ekonomice se to prostě nevyplatí.
Antropogenní emise GHG jsou v prostředí demokracie a tržní ekonomiky vyřešitelné stavbou jaderných elektráren, bez naprosto zbytečného a nesmyslného splachování ekonomických prostředků na podporu provozu vysoce ztrátových OZE a infrastruktury, kterou nutně potřebují, aby mohly alespoň předstírat funkčnost (za to, co se do nich naprosto zbytečně a nesmyslně nacpalo, mohl už stát jeden nový blok v Dukovanech nebo v Temelíně).
Temelín se podařilo dostavět v podstatě jen proto, že jsme tehdy naštěstí ještě nebyli v EU. Kdybychom do ní vstoupili hned v roce 1990, tak by na jeho místě bylo torzo osázené symbolickými FV panely, jako v rakouském Zwettendorfu.

V článku se ovšem hovoří spíš o likvidaci shromážděného odpadu ne v přírodě, ale separovaného, nicméně nepoužitelného k recyklaci. Při této biolikvidaci by se z fermentoru uvolňovaly příslušné monomery, které lze poměrně snadno vyčistit na vysoký stupeň čistoty a nechat znovu zpolymerovat na "panenský" plast. Tedy stoprocentně využitelný (a ne jako recyklovaný plast, který je pro mnoho použití nevhodný).
Opět - zavedení této technologie je něco kvalitativně odlišného od bezcenných bruselských nesmyslů, jako je zakazování jednorázových příborů a talířů v době covidové epidemie (přičemž právě jejich používání je velice vhodnou formou prevence).
Ovšem úředník (jakýkoli) se absolutně na nic jiného než na vymýšlení zákazů a nařízení nezmůže, protože přechod ke kvalitativně nové technologii jednak mentálně nezvládá, jednak ho taková věc děsí, protože by v konfrontaci s ní dopadl jak ten císař s novými šaty. Proto také byrokratické struktury EU trvale omezují a likvidují výzkum, který se přesouvá (alespoň takový, z něhož by mohly vzniknout kvalitativně nové technologie) mimo ni. A mj. i proto potřebujeme drsnou reformu systému, v němž by úředníci zaujímali to postavení, které jim náleží, a nemohli kafrat prakticky do všeho, jako v EU.
Odpovědět
JD

Jiří Daneš

28.10.2020 16:27 Reaguje na Jan Šimůnek
On totiž fašizmus a nacismus,a ni jiný totalitní ismus, bez těch perfektně fungujících výkonných úředníků ani existovat nemůže. Samotní ideologové na to nestačí.
Odpovědět

Jan Šimůnek

29.10.2020 08:20 Reaguje na Jiří Daneš
V tom máte jistě pravdu, ale prakticky vždy, pokud režim není zničen válkou (jako třeba nacismu) dojde k jeho vnitřnímu zhroucení na přebyrokratizování. Tak zdechl režim Franca ve Španělsku, Salazara v Portugalsku, "černých plukovníků" v Řecku a v podstatě i komunistické režimy ve východním bloku.

Byrokraté mají jedinou šanci: vytvořit ze státu cosi na způsob Severní Korey.
Odpovědět
SP

Svatá Prostoto

28.10.2020 14:11
Jak píše pak Krejcar ... první co mne napadlo bylo, co se stane s tím rozloženým sajrajtem. Na což článek bohužel neodpovídá.

Druhá věc je, že to taky může být celkem hraní si s ohněm ... protože sice někdy potřebujeme, aby se plasty fofrem rozložily, ale jindy zase naopak. Ta rizika zneužití mi nepřijdou úplně nicotná.
Ale třeba zbytečně maluji čerta na zeď.
Odpovědět
JD

Jiří Daneš

28.10.2020 18:33 Reaguje na Svatá Prostoto
Ono to, při využívání v praxi nebude tak jednoduché jak je to v článku popsáno a kyselina tereftalová a etylenglykol,nejsou pro přírodní prostředí nic moc, etylenglykol je na příklad dost jedovatý i pro lidi. Za 2. sv. války zahynulo na tu otravu několik letců, kteří létali se stihačkami, co měly motor chlazený etylenglykolem a ten po zásahu nepřátelskou střelbou se dostal do kabiny přes dýchací masku.
Odpovědět

Jan Šimůnek

31.10.2020 07:58 Reaguje na Jiří Daneš
Proto uvádím, že by bylo nejlepší to dělat ve fermentorech, kde by se monomery mohly zachytit a použít na výrobu panenského plastu.
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

28.10.2020 20:40
Moc pěkné, pokud to neunikne z uzavřených provozů, o čemž pochybuji.
Pak to může být problém horší, než samotné plasty. Nač to dělat jednoduše,
když to jde složitě. Vytěsnit plasty z obalového průmyslu a je rázem pouhý
zlomek odpadu. Bohužel producenti a i uživatelé ho mimo pár firem a lidí preferují. Vidím ty mladé ekology kráčející přírodou s PET láhví a v ní
nějakou obarvenou sračku místo plechové polní láhve a nebo s nanejvýš vratnou skleněnou láhví. Budou mi oponovat váhou obalu a tím, že tu PETku dají k recyklaci. I ty posbírané odpadky dají zase do pytle z plastu. Tím vyrobí nový odpad a odbudou to tím, že to je pouze zlomek z celkového odpadu. Ano to je, ale v globále jsou to už tuny pouhých plastových pytlíků do odpadkových košů. Nechci být skeptik, ale pochybuji, že se brzo najde opravdové řešení, co s plasty dál. Spíše to vidím na další znásobení produkce a zamořením planety tímto morem. Nikdo přesně neví, jaký vliv mají mikroplasty na všechny živé tvory a to i do budoucna, protože ty stávající se samy z přírody už nikdy nedostanou. Bohužel vinni jsme všichni od výrobců po spotřebitele a alibisticky přesouváme likvidaci buď jinam a nebo pouze k polovičaté recyklaci. Snažme se alespoň všichni minimalizovat jejich spotřebu u těch jednorázových obalů a obaly obalů, neboť i to je dnes běžné. Kdysi byly křehké výrobky při přepravě chráněny dřevitou
vlnou, jako zcela rozložitelným materiálem. Dnes ji nahradil polystyrén,
polyuretan a jiné napěněné plasty končící většinou bez dalšího využití
na skládkách, či v lepším případě ve spalovnách, pokud tu jejich
výstavbu neblokují ekologové. Proč se nepřivážou u vrat továren ,které
produkují nevratné obaly a blokují až spalovnu? Není lépe řešit již
výrobu budoucího odpadu, než až jeho likvidaci? Ale to je tak se vším.
Je to hlavně na mladé generaci, aby vzala rozum do hrsti a řešila
příčiny a ne až následky. Ty taky, ale pokud tu nebude příčina, tak
následek bude pouze ten přetrvávající a ne už žádný nový. Bohužel na
to není chuť ani odvaha a tak zkoumáme účinek enzymů na plasty a ne
to, čím ty plasty nahradit. Nemohu se ubránit kacířské otázce. Jak
mohli lidé bez plastů žít tisíce let, když my už bez nich neuděláme
ani krok. Nevím, jestli si to pouze nenamlouváme.
Odpovědět
JD

Jiří Daneš

29.10.2020 09:49 Reaguje na Břetislav Machaček
Jediná možnost, jak znížit množství plastového odpadu v přírodě, je vyrábět plastů čím dál tím méně a nakonec je přestat vyrábět vůbec. To ovšem všemocní a všeovládající ekonomové (jinak jde ve skutečnosti o zvrhlé účetní, kteří se označují za vědce v oborech sčítíní-odčítání a násobení-dělení!), v žádném případě nepřipustí, klesly by jim číselně hodnoty HDP a očekávané zisky, prostě byly by v červených číslech.
Lidé žili bez plastů tisíce let a bez újmy na čemkoliv, ještě i já pamatuji papírové sáčky, balící pepír, pergamen u řezníka a také dráteníky opravující požkozené hrnce hliněné i plechové, a pořád jsem ještě na živu.
Odpovědět
Miroslav Vinkler

Miroslav Vinkler

29.10.2020 10:54 Reaguje na Jiří Daneš
Bingo !
Odpovědět

Jan Šimůnek

29.10.2020 12:24 Reaguje na Jiří Daneš
Jenže za ten plast nemáme rovnocennou náhradu.
Plastové výrobky se začaly používat nikoli proto, že někdo chtěl škodit životnímu prostředí, ale proto, že jsou ekonomicky a v některých případech i sanitačně výhodné.
Kdyby již vstoupil v platnost naprosto nesmyslný zákaz jednorázových příborů a stolního nádobí made in EU, měla by současná covidová epidemie daleko drastičtější průběh. To samé se týká i jednorázových hygienických pomůcek a podobných výrobků.

Prostě je třeba jít vpřed, tedy i k technologiím na bio recyklaci plastu a podobným kvalitativně novým procesům, než se snažit vrátit společnost do barbarského primitivismu, jak se o to snaží evropští úředníci, zaštiťovaní ekofašistickou ideologií.
Odpovědět
SP

Svatá Prostoto

29.10.2020 16:18 Reaguje na Břetislav Machaček
Nic ve zlém, ale jako vandrák, čundrák, pionýr, tomík i skaut musím oponovat. Čutora je stylová a dá se na ni i sednout. A to je tak všechno. Neskutečně blbě se to vymejvá ... ono to prakticky ani nejde, max po čundru vyvařit, je to těžký a většinou do půl litru, což je hodně málo. Ostatně už za totáče jsme to řešívali na delší vandry vymytými lahvemi od octa (no, spíš se to muselo tak týden louhovat ve vodě:-).
Když se jde na den a navíc je šance na nějakou hospu cestou, tak samozřejmě klidně i ta feldflaška, navíc to tradicionalistům ladí:-). Ale jinak petka rulezz, to je marný. Jo, dělaj se i moderní kovový i o větším objemu, třeba SIGGy, taky mám jednu doma, ale pokud nepočítám, že do flašky budu potřebovat nalejt něco horkého (a to pak je většinou lepší rovnou termoska), tak zůstane ve skříni.
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

29.10.2020 17:20 Reaguje na Svatá Prostoto
S tím co jste byl a jste, jsme na tom podobně a mě šlo
pouze o to, že ta recyklace se z kdysi x krát použité
octové flašky smrskla na recyklaci pokaždé nové flašky.
My ji kdysi použili třeba 20 krát, ale dnes je to jednou
a je naivní představa, že když ji odevzdám k recyklaci,
tak zachraňuji planetu. Dnešní nerezové "čutory" se dají
celkem slušně vymýt, vypařit a při skladování nechat ale
otevřené, aby se odvětraly od různých pachů. No a vždy
jsem se pozastavoval nad tím, že plnou láhev každý rád
nese, ale prázdná už je přítěží. Jedni ji zahodí a druzí
preferují jednorázový lehký plast, který odnesou k té
"recyklaci". To se snažím všem vždy vysvětlit, že tou
preferencí jednorázových obalů sami přispívají k tomu
zahlcení planety odpadem a to ani neví, zda byla vůbec
nakonec zrecyklována a neskončila pouze na skládce.
Odpovědět
reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Ecn studiu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist TOPlist