https://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/zpravy/capi-ve-spanelsku-se-kvuli-klimatickym-zmenam-zivi-odpadky
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Čápi ve Španělsku se kvůli klimatickým změnám živí odpadky

12.2.2023 16:30 | COLMENAR VIEJO (ČTK)
Vědci podle sčítání na podzim 2020 zjistili, že ve Španělsku žije 36 217 z přibližně 450 000 evropských čápů bílých. To z něj dělá spolu s Polskem nejoblíbenější hostitelskou zemi pro tento ptačí druh na kontinentě.
Vědci podle sčítání na podzim 2020 zjistili, že ve Španělsku žije 36 217 z přibližně 450 000 evropských čápů bílých. To z něj dělá spolu s Polskem nejoblíbenější hostitelskou zemi pro tento ptačí druh na kontinentě.
V podhůří Sierry de Guadarrama severně od Madridu se vznášejí čápi a krouží v hejnu nad skládkou. Pak přijede popelářské auto a vyklopí obsah. Ptáci se jeden po druhém vrhají k zemi - snídaně je tady. Evropští čápi bílí kdysi odlétali na zimu na jih do africké oblasti Sahelu a Španělsko pro ně bylo jen krátkou občerstvovací zastávkou na jejich dlouhé cestě. Vzhledem k vyšším teplotám způsobeným změnami klimatu a dostatku potravy na skládkách pod širým nebem se ale většina dospělých čápů na tuto dlouhou a vyčerpávající cestu už nevydává.
 

Na madridské skládce Colmenar Viejo denně zhruba stovka nákladních aut vysype domovní odpad do jámy, kterou pak bagry zahrnou pískem. Stovky čápů bílých si postavily až metr široká hnízda na střechách a ve zvonici nedalekého kostela, a hnízdí dokonce i na pouličních lampách, uvedla agentura AP.

"Je to čapí ráj, protože tu mají trávu, louky, a pak skládku, takže tady mají všechno, co potřebují," říká Alejandro López García. Madridskou populaci čápů studuje v rámci doktorátu na madridské univerzitě Complutense.

Vědci podle sčítání na podzim 2020 zjistili, že ve Španělsku žije 36 217 z přibližně 450 000 evropských čápů bílých. To z něj dělá spolu s Polskem nejoblíbenější hostitelskou zemi pro tento ptačí druh na kontinentě. López García uvedl, že jen v oblasti Madridu jeho pracovní skupina nedávno napočítala 2300 hnízdících párů, zatímco v roce 1984 jich bylo zaznamenáno jen 200.

Je pravděpodobné, že teploty budou i nadále stoupat, což znamená, že díky mírnější zimě bude v Madridu zůstávat čím dál vyšší počet čápů. Jiné druhy, jako například vlaštovky, už také nemigrují dál na jih do Afriky. Vědci z Technické univerzity v Curychu předpověděli, že průměrná teplota v nejchladnějším měsíci španělského hlavního města se do roku 2050 zvýší o 3,1 stupně Celsia.

Čápi se živí hmyzem, drobnými hlodavci a červy, které vytahují z odpadků a doplňují si tak svůj jídelníček. Ovšem mezi odpadky číhá na bájeslovného ptáka nosícího děti nebezpečí.

"Díky lepšímu počasí a vyšším teplotám mají čápi k dispozici více hmyzu a červů," upozorňuje ornitolog Blas Molina, který spolupracuje se španělskou ptačí charitou SEO/Birdlife. "Mláďata i dospělí jedinci ale každoročně hynou, protože pozřou plasty nebo gumu, které považují za červy," dodává. "V mnoha případech se jim nohy zamotají do plastových šňůr, které jim přeruší přívod krve, což také vede ke smrti."

Negativní dopady stravování čápů na hromadách odpadků se dostávají i k lidské populaci. Čápi z celé Evropy se v zimě stále vydávají na krátký skok na jih, ale pokud se krmí na místech, kde jsou odpadky, pak se potenciálně toxické chemikálie mohou přenést do nádrží a zdrojů pitné vody, u kterých se cestou zastaví.

"Všechny znečišťující látky, které tam jsou, anebo potenciálně toxické sloučeniny, končí v těchto vodách," vysvětluje López García. Čím dál viditelnější je podle něj i trend, kdy si čápi stavějí hnízda mimo tradiční mokřady v oblastech poblíž měst. Tito velcí ptáci jsou svým hnízdištím věrní, vracejí se na ně rok co rok - a nyní se jejich populace soustřeďuje kolem skládek po celém Španělsku. To může vést k problémům.

"Když se objeví dvě čapí hnízda na vesnickém kostele, na obecním úřadě nebo na radnici, je to v pořádku. Ale pokud stoupne koncentrace hnízd na tři desítky, tak to může lidem začít vadit," přiznává López García.


reklama

 
BEZK využívá agenturní zpravodajství ČTK, která si vyhrazuje veškerá práva. Publikování nebo další šíření obsahu ze zdrojů ČTK je výslovně zakázáno bez předchozího písemného souhlasu ze strany ČTK.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (27)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

Karel Zvářal

Karel Zvářal

12.2.2023 16:48
Takový nárůst populace lze označit za přemnožení. Nevadí to zdaleka jen lidem, ale i přírodě, protože predační tlak je neúměrný přirozeným zdrojům. Na jednu stranu se kritizují újedi jako vnadění na škodnou, zato zde mají prostřený stůl po celý rok, a to nejen místní, ale i tahoví čápi. A ti v místě hnízdění skládku většinou nemají, tak loví mj. poslední obojživelníky a plazy. Tento trend nemůže do budoucna přinést nic dobrého. Takže nejen prasata dobývají města, mají řadu následovníků.
Odpovědět

Zbyněk Šeděnka

12.2.2023 17:04 Reaguje na Karel Zvářal
Nejenom prasata. V městech se švunkem přemnožují lidé a to takovým tempem, že ta prasata o parník předběhla.
Odpovědět
RV

Richard Vacek

12.2.2023 17:00
I z růstu počtu je vidět, že pozitiva života u skládky jsou vyšší než negativa. Samozřejmě, když by tam nebyl plast a jedovaté chemikálie, bylo by to pro čápy ještě lepší, ale už dnes je to pro ně asi ráj.
Odpovědět

Zbyněk Šeděnka

12.2.2023 17:05 Reaguje na Richard Vacek
Když se podívám na složení potravin v supermarketech, tak jsme na tom podobně jako ti čápi. Taky žereme odpadky.
Odpovědět
RV

Richard Vacek

12.2.2023 17:32 Reaguje na Zbyněk Šeděnka
A jak nám takový žvotní styl prospívá stačí, když si porovnáme zdravotní stav a délku našeho života s délkou života sběračů bio kořínků.
Odpovědět

Zbyněk Šeděnka

12.2.2023 17:46 Reaguje na Richard Vacek
Kdybychom neměli kvalitní lékařskou péči, dožívali bychom se stejného věku jako ti sběrači kořínků.
Odpovědět

Zbyněk Šeděnka

12.2.2023 17:46 Reaguje na Richard Vacek
Kdybychom neměli kvalitní lékařskou péči, dožívali bychom se stejného věku jako ti sběrači kořínků.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

13.2.2023 07:55 Reaguje na Zbyněk Šeděnka
To těžko. Normální, zdravý člověk se dožije většinou padesátky - šedesátky bez jakéhokoliv lékařského zákroku. Nevím, jak sběrači kořínků, ale ve středověku byl u nás průměrný věk asi 35 let.
Odpovědět

Zbyněk Šeděnka

13.2.2023 12:30 Reaguje na Pavel Hanzl
Důležitá je i prevence. Víte kolik lidí přežilo třeba jenom díky očkování, hygieně při porodech, kvalitnější stravě a podobně?
Odpovědět
JV

Jaroslav Vozáb

12.2.2023 17:08
Skoro každé zvíře je potravní oportunista. I ten čáp. Každá skládka je takový fastfood pro všechny všežravé... Stačí jen pozorovat koncentraci života na skládce. Ptáci jsou nejlépe vidět ( krkavcovití jsou mistři vyhledávaní takových to zdrojů). Pokud takto dotujeme jednu skupinu predátorů, snadno dojde k úplné likvidaci jejich původních zdrojů potravy. Nějaké poučky o kořisti a predátorů jsou tak akorát do vlastivědy... Prostě to vyluxují jako pochoutku. ( V mém okolí je skladka ve Chvaleticích..každoročně vidím nárůst populace krkavce).
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

12.2.2023 17:14 Reaguje na Jaroslav Vozáb
Přesně tak, ten název je zavádějící. Čápi se živí odpadky ne kvůli klimazměně, ale kvůli rozežranosti lidí, resp "změně stravovacích návyků". Jen ať tam hynou s pozřenou gumou či plastem, toto je ukázka přírodního výběru. Už vidím ty rozhořčené reakce, že by jim to měli aspoň přetřídit, protože čáp je ch r á n ě n ý.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

12.2.2023 17:35 Reaguje na Jaroslav Vozáb
Možná tam lítá i ten čáp, kterého jsem viděl zkraje ledna na řepce u Kolína. Bylo teplo, žížaly na povrchu, a tu skládku má pro případ nouze. Naši zimu přežije snadno, má-li stabilní zdroj potravy.
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

12.2.2023 19:18 Reaguje na Karel Zvářal
Tak něco povzbudivého. Včera u nás byly v lese na olších
stovky čížků a dnes opět. No a taky několik husích hejn
opět směřujících do Polska. Skládky jsou opravdu asi
posledním místem k nasycení mnoha tvorů a po ukončení
skládkování dojde na lámání chleba o kterém ekologisté
nemají šajn! Hladoví všežravci dokončí dílo zkázy, které
započalo nesmyslným hájením mnoha predátorů a omezením
redukovat ty ostatní, včetně krkavcovitých a brodivých.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

12.2.2023 20:42 Reaguje na Břetislav Machaček
Čížci a stehlíci se motají v okolí, ale v minimálních počtech. Krmím celoročně slunečnici a vločky, plno sýkor, brhel, polňáci, kosi. Největší tupoun mezi pěvci je dlask, který si absolutně nepamazuje, kudy do krmítka vlezl (zezadu, na kosí způsob – šprušle proti dlaskům, sojkám, hrdličkám). Potom hodiny se snaží procpat zavřenou cestou - to je kino k nezaplacení!-) Zmínění zrnožravci doletí na krmítko, poskakují po plexisklové stříšce, ale dovniř nejdou - asi jsou sytí odjinud. Nebo možná dostali echo o “krmítkové nákaze”-) a lítají jen na bodláky, olše a břízu. To je asi jediná šance, jak přežít ptačí "kovit".

Konec skládkování se určitě neblíží, naopak! Španělsko je zásobárnou prasat pro celou eu – nemusí topit (!), zbytky zřejmě též vozí k zahrnutí, takže racci, čápi, supi, šakali... mají hody. Ještěže máme ten skot, ten vydrží i silné mrazy, a kolem narozených telátek je též živo, jak lišky a brkavci čekají na svou příležitost. Takže pozorovat lze stále něco, a na koroptev, chocholouše a vrabčáka si už nikdo ani nevzpomene.
Odpovědět
pp

pavel peregrin

13.2.2023 10:23 Reaguje na Karel Zvářal
Pane Zvářale, asi jste mi nevědomky vyřešil problém s hrdličkami. Létá jich na krmítko už neúměrný počet a mě může čert vzít, když vidím, jak vyhánějí ostatní malé pěvce. Chtěl jsem již přistoupit k redukci, ale je vidět, že člověk se může přiučit vždy- prostě udělat šprušličky. Jen nevím, jestli ze všech stran nebo stačí zezadu?
A ještě dotaz k těm hrdličkám- na zahradě byl párek, ten jsem samozřejmě toleroval, ale teď už jich je tam 16 kusů. Co s tím?
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

13.2.2023 11:27 Reaguje na pavel peregrin
Děkuji za dotaz, rád odpovím, neb je to obecně rozšířený "neřešitelný" problém. Mám krmítko na okně, kam mi chodí i hřivnáči a doupňák - ve městě! Mladým hrdličkám (až 12 ks) sypu ráno na římsu, starý je toleruje do srpna, pak je začne vyhánět.

Šprušle z lískových výmladků jsem dal 3,5-4 cm od sebe. Projdou sýkory, vrabci, zvonci, pěnkavy, červenka, brhel, stehlíci, čížci... - prostě drobotina. Nechci tam dlaska a hlavně sojky, které v hejnku to vybílí během krátké chvíle. Pro hrdličky dávám pšenici na římsu, starý si to v průběhu roku hlídá, hlasitým krůůů zahání vetřelce. Na vločky do krmítka chodí i kosi, většinou ze strany od okna, kde mají přístup, ale dovedou naletět i z přední strany (5,5-6 cm šprušle). Strakapoud sem chodí také (prostředňáky jsem po Usutu neviděl), ale velký asi raději tukové koule někde jinde, na slunečnici nebo vločky chodí sporadicky, dříve - zejména po hnízdění, tu bušívala celá rodinka. Hodně lidí mě za to kritizuje, ale při dnešním nedostaku hmyzu ve sterilní parkové "parádě" to ptákům pomáhá, a to tak, že velmi:-)
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

13.2.2023 12:05 Reaguje na Karel Zvářal
Ještě podotýkám, že šprušle mám VODOROVNĚ, neb zejména hřivnáč se svým dlouhým krkem a neskonalým apetitem je spolehlivý návštěvník a svislé laťky mu umožní se natáhnout i do hlubokého krmítka. Ale je-li krmítko na zahradě (tj bez římsy), tam se dostat nemůže.
Odpovědět
pp

pavel peregrin

13.2.2023 12:10 Reaguje na Karel Zvářal
Děkuji za odpověď a udělám to podle Vás. Ta vodorovnost by mě nenapadla- holt praxe je praxe.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

13.2.2023 12:23 Reaguje na pavel peregrin
A použijte tvrdé dřevo, jinak smrkové laťky vydrží pod zobanem strakapouda pár měsíců. On mezerou z venkovní strany dosáhne na slunečnici, do poloviny z vločkami může (jako kosi), ale velmi rád by vlezl do slunečnice celý a vybíral si velká jádra. Pak si dá semínko do rohu, jako brhel, a mlátí do něj, čímž blokuje přílet menších ptáků. Tak si vezme jedno jako sýkora a zpracuje na blízkých stromech.
Odpovědět
Homo Destruktor

Homo Destruktor

12.2.2023 19:49
Přemnožený čápy=přemnožený lidi
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

13.2.2023 08:03
V oboře Soutok (Dyje - Morava pod Lanžhotem) dříve hnízdlo asi 70 - 80 párů čápů bílých na starých, většinou už mrtvých dubech. Poslední léta prakticky zmizeli úplně, hajný říkal, že je tam asi 6 obydlených hnízd.
Čím to?
Prý tím, že byly asi dvě jara po sobě, kdy pozdě zamrzlo a čápata uhynula a staří se tam už nevrátili. Není to ale spíš tím, (jak se tam všichni chlubí), že tam hnízdí orel mořský a ještě královák?
Odpovědět
ss

smějící se bestie

13.2.2023 08:07 Reaguje na Pavel Hanzl
Aj tak možno.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

13.2.2023 08:16 Reaguje na Pavel Hanzl
Byla tu o tom kdysi řeč, a pán mi oponoval, že orel to těžko mohl dělat, protože se živí mršinami. Když jsem se ho ptal, jaký je rozdíl mezi padlinou a nehybným libovým, zalezl.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

13.2.2023 17:17 Reaguje na Karel Zvářal
Dobře. Mohl tedy párek (nebo několik párů) orlů tak zdecimovat čapí populaci?
Odpovědět
SV

Slavomil Vinkler

13.2.2023 19:50 Reaguje na Pavel Hanzl
Ornitologové říkají, že zdecimoval (vypudil i sežral) kolonii volavek i čápů na soutoku.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

13.2.2023 20:39 Reaguje na Pavel Hanzl
Mohl bych Vás odbýt ekologistickou frází, že za tím je "změna hospodaření", protože bredátor nemůůže, že... Dával jsem sem opakovaně videa, jak dravci (orel, jestřáb, výr) likvidují hnízdoše jiných (konkurenčních) dravců. A je to tak správně, protože tím se redukují predátoři navzájem, není možný neustálý vzestup populací, jak by si fanoušci ikon přáli. Nevěřili mi, že orel bělohlavý je schopen zredukovat populaci labutě trubače(?) téměř na nulu (na Aljašce). Proto přikročili k záchraně ohroženého druhu, ale jakou cestu zvolili, to v pořadu neřekli. Dnes díky kamerám je doloženo, že infanticidu mláďat provádí dokonce nespárovaný jedinec téhož druhu, např u pálenky.

Potravní spektrum čápa se s orlím částečně překrývá, takže on tím zkrmením řeší i likvidaci nežádoucí konkurence. Proto zřejmě čápi v minulosti tíhli k lidským sídlům, kde se orel zřejmě lovit neodváží, zatímco v přírodě je to běžné. A proto jsou i v koloniích (čápi, volavky), aby společně čelili útoku silnějšího predátora.
Odpovědět
pp

pavel peregrin

14.2.2023 07:02 Reaguje na Karel Zvářal
Zrovna nedávno bežel na ČT2 pěkný dokument o dravcích a bylo tam v přímém přenosu ukázáno, jak mladý jestřáb vyplenil hnízdo poštolky.Zbylo jedno mládě.
Odpovědět
 
reklama


Blíž přírodě

Pražská EVVOluce

reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Ecn studiu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist TOPlist