Častější vlny extrémního horka? Mrtvých bude přibývat, varují vědci

V Evropě je vedro a bude hůř. Po celém světě. Bude také rapidně přibývat počtu úmrtí v důsledku horka, v extrémech až o 2000 %. Zhruba tak můžeme shrnout obsáhlou globální studii tří univerzit, zacílenou na vývoj klimatu a budoucí pravděpodobnost výskytu vln veder. Píše o tom ScienceAlert.

Lidé snesou ledacos. Extrémní mráz i horko. Pokud se na jedno či druhé pozvolna adaptují. Nárazové navýšení teploty, které přiblíží klima evropských měst rozpálené troubě, ale nesvědčí nikomu. Umrtvující čtyřicítky ve stínu, nehybný vzduch a rozpálený asfalt může pořádně zamávat se zdravím dětí, důchodců i dospělých. Úpal, přehřátí, dehydratace, problémy se srdcem a krevním tlakem, to vše je přitom jen jednou částí problému. V tropickém vedru se totiž rychle mění i další podmínky prostředí. Přibývá například smogu, který dále život obyvatel přehřátých měst komplikuje.

Výsledkem je a bude více mrtvých, jejichž skon bude tak či onak souviset s vlnami veder. Alespoň tak to vidí profesor Yuming Guo a Antonio Gasparrini, kteří fenomén současných a budoucích teplotních extrémů podrobili globální analýze. Originalita jejich přístupu vycházela z toho, že jako první dali do přímé souvislosti frekvenci mimořádně teplých období s počtem úmrtí „z horka“. Vycházeli přitom z podrobných meteorologických dat (od roku 1984 po 2015) celkem 412 měst dvaceti států. A z takových dat pak vypracovali projekci, jak by to mohlo v rámci různých scénářů na světě vypadat třeba v roce 2080. Nic hezkého to není.

„Pokud například vezmeme v potaz scénář „budeme dělat, jako že se nic neděje“, který je aplikován nyní, jsou výsledky dost děsivé,“ říká Gasparrini. „Nárůst počtu úmrtí z horka v hustě zasídlených oblastech, nebo v tropech a subtropech, bude rapidní.“ Konkrétně? V roce 2080 by počet úmrtí z horka mohl být v Kolumbii třicetkrát vyšší, než dnes. Brazílie a Filipíny? Desetkrát a dvacetkrát vyšší. Spojené státy a Austrálie? Přibližně čtyřnásobek současných čísel. Na první pohled to nevypadá až tak drasticky. Například minulý měsíc napočítali ve sluncem nečekaně rozpáleném Montrealu 70 úmrtí, souvisejících s horkem. Za šedesát let by bilance byla něco kolem tří stovek.

Jinde by to ale bylo o poznání tvrdší. Separátní studie MIT, zacílená na sever Číny, vytváří obraz apokalypsy. Rozsáhlé území, obývané 400 miliony lidí, by se prakticky stalo neobyvatelné. Jak to? Zemědělská produkce a extrémní horko nejdou dohromady. Jediným výsledkem by bylo vytvoření masivního skleníkového efektu, který by oblast ještě více zahřál. Jenže ve vlhkém klimatu by ani odpar nebyl možný: pocením se tu neochladíte. Lidé by tu už prostě nemohli žít.

„Jsou to hypotetická čísla a situace, schopnost predikce budoucnosti je tu limitována,“ nepopírá možnou nepřesnost Gasparrini. „Varovný potenciál studie je ale značný. I poslání, že situaci je možné částečně zvrátit.“ Jak? Pochopitelně, naplněním závazků Pařížské dohody o klimatu. Pokud by se to podařilo, zažijí tropické země v roce 2080 jen dvojnásobné zvýšení počtu úmrtí z horka. Což zní o něco lépe, než desetinásobky.

Gasparrini a Guo také vidí „potenciál“ v lidské populaci. Ta si bude na horka postupně zvykat a upravovat své návyky, což další ztráty na životech sníží. Na vlny veder, pokud se s nimi začne počítat, se adaptují i města. Například chytrou infrastrukturou, bránící zbytečnému přehřívání a vytvářením stinných míst. V Evropě a po celém světě bude tepleji, a vlny veder budou častější. Jak moc drastické to bude, teď záleží na nás.

---

reklama

---