Česká města mohou čerpat inspiraci pro boj s teplými dny například v Německu
Podle Katariny Svitkové z Institutu pro Evropskou politiku české obce potřebují akční plány, aby je vlny veder zastihly už připravené. "Nad rámec současných předpovědí a výstrah nutně potřebujeme akční plány pro města a obce. K tomu je ale v první řadě zapotřebí včasný a systematický sběr dat o zranitelnosti měst, který provedla kupříkladu Barcelona. Na místě je také inventura klíčových zdrojů a infrastruktury pro lokální zvládání letních veder, a to ve spolupráci se samosprávami a složkami integrovaného záchranného systému," řekla dříve ČTK Svitková.
Například samospráva Barcelony podle ní provedla rozsáhlý sběr dat. Mapovala i typy budov, rozsah a dostupnost zelených ploch nebo data o typech provozoven a pohybu zboží. "Výsledný soubor dat pomáhá městu každoročně včas plánovat cílená opatření. Mimo třístupňový akční plán má Barcelona více než 200 klimatických útočišť v prostorách veřejně dostupných muzeí, galerií, úřadů a knihoven. Poskytují pitnou vodu, klimatizaci a informační servis. Město také provozuje téměř dva tisíce veřejných pítek, instaluje stínící prvky. O vlnách veder se snaží informovat co nejdříve pomocí různých komunikačních kanálů, třeba i letáků," dodala.
Drees & Sommer je globální společnost poskytující služby v oblasti realit, průmyslu, energetiky a infrastruktury. Ve svých projektech, mezi které patří i zmíněné ve městě Rastatt v Bádensku-Württembersku nebo v Berlíně, se zaměřuje na udržitelnost a digitalizaci v realitním sektoru.
reklama
Dále čtěte |
Online diskuse
Všechny komentáře (5)
Honza Honza
15.8.2024 20:10Zajímavé jsou výškové budovy, více stíní!
Jiří Svoboda
16.8.2024 10:48 Reaguje na Honza HonzaTonda Selektoda
16.8.2024 21:27Břetislav Machaček
17.8.2024 12:23 Reaguje na Tonda Selektodaje to dnes moc drahé) a že ty důvody o kterých píšete dnes nikdo neuvádí. To se už nepráší a není třeba ochlazovat ulice a chodníky alespoň takto? Slyšel jsem, že byrokraté nařídili, že ta voda musí
být nezávadná a nikoliv odněkud z rybníka, či řeky jako kdysi. Já
totiž pamatuji plnění toho kropícího vozu čerpadlem ze štěrkovny
a pískovny. Dnes prý to musí být voda pitná z hydrantu. Nechápu
proč, vždyť nekončí v žaludcích lidí, ale na silnici a chodníku.
Pak je mi jasné, že je to drahé a že se to nedělá. Minulý týden
kolem mne projel čistící vůz OSS a kartáči prach leda rozvířil
a sotva viditelný čurček vody "postrašil" vozovku. Koše kanálů od
zimy ještě nikdo nevyčistil a při lijáku stojí u kanálů voda. Na
co se čeká? Na příští zimu, až už ty posypy kanály zcela ucpou?
O prachu z komínů se neustále kecá, ale že se v létě práší v
okolí silnic více, než od těch komínů, je ticho po pěšině a je to
prach z asfaltu, gumy pneumatik, brzdového obložení , z nákladu
vozidel atd. A to lidem nevadí tak, jako polétavý popel ze dřeva,
kterého mimochodem při opěvovaném požáru v NP ČŠ vznikly stovky
tun?