https://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/zpravy/cesky-model-ziva-krajina-vyuziva-stale-vice-obci-zajem-je-i-v-zahranici
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Český model Živá krajina využívá stále více obcí, zájem je i v zahraničí

31.8.2023 12:50 (ČTK)
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Český model Živá krajina využívá stále více tuzemských měst a obcí, mají o něj zájem i v Tunisu nebo ve Francii. Spoluautor projektu Jiří Malík ČTK řekl, že by se model časem mohl zapojit i do státní a zemědělské politiky. Model vznikl z původního plánu lokální proměny krajiny v okolí Broumova na Náchodsku, která dokáže lépe zadržet vodu a čelit dopadům klimatické změny. Podle zástupců projektu je aplikovatelný na celé Česko i Evropu. Jedním z cílů projektu je i souhrnné mapové dílo Krajinný plán adaptace ČR na klimatickou změnu. V ideálním scénáři by podle Malíka mohlo být hotové do pěti let.
 

"Jednotlivé politiky a záměry státu byly zatím velmi slabé a neměly dobrý nástroj na adaptaci krajiny. My jsme ho vymysleli a nabízíme ho státu k aplikaci do státní politiky i dotační politiky ať už ministerstva zemědělství, životního prostředí nebo místního rozvoje. Skvělé by bylo, kdyby se stal podkladem pro pozemkové úpravy nebo pro územní plánování a veškeré úpravy v krajině," řekl Malík.

Největší prostor pro navrácení vody do krajiny je podle Malíka napravení zemědělské krajiny, zlepšila by se tím i samotná zemědělská půda. Proto začali zástupci projektu spolupracovat s ministerstvem zemědělství, podíleli se například na prvním kulatém stolu pro začlenění modelu do strategického plánu společné zemědělské politiky.

Model Živá krajina je podle Malíka unikátní, protože řeší všechny aspekty krajiny naráz. Často se podle něj dělají studie, které řeší například jen dopady povodní, neřeší už erozi nebo větrolamnost. Model pomáhá obcím, městům, zemědělcům i lesníkům řešit aktuální problémy, jako jsou například sucho, bleskové povodně nebo vodní a větrná eroze. Spolek proškoluje lidi, kteří se poté podílejí na mapování krajiny a tvorbě studií proveditelnosti. Ty slouží jako podklad pro realizaci přírodě blízkých opatření pro zádrž vody, obnovu biodiverzity, snížení eroze i zádrže uhlíku v krajině a obcích.

"Našim cílem je spojovat studie v mapové dílo, které se bude jmenovat Krajinný plán adaptace na klimatickou změnu a chceme ho rozšířit na celou Evropskou unii. Cílem je mimo jiné obnovit malý oběh vody a když se nám to podaří v Česku, tak to stejně nebude stačit, protože to je potřeba udělat v rozsahu celé Evropské unie," řekl Malík. Za jak dlouho bude mapové dílo hotové záleží i na tom, jak se bude dařit tvorba počítačového programu, který by nahrubo konturoval adaptační opatření do krajiny.

Do projektu se může zapojit i široká veřejnost prostřednictvím takzvaného mapování. Po krátkém proškolení mohou lidé pomocí chytrého telefonu a aplikace zaznamenávat krajinné jevy, které následně slouží jako podklad pro tvorbu studií proveditelnosti krajinných adaptačních plánů.

Data, která poskytne veřejnost, jsou kontrolována experty, kteří pak podle nich dokončí návrhy opatření, nakonec je proces finálně expertně ověřen. Aplikace i tvorba jednotlivých studií proveditelnosti se může průběžně aktualizovat.


reklama

 
BEZK využívá agenturní zpravodajství ČTK, která si vyhrazuje veškerá práva. Publikování nebo další šíření obsahu ze zdrojů ČTK je výslovně zakázáno bez předchozího písemného souhlasu ze strany ČTK.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (6)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

ss

smějící se bestie

31.8.2023 14:52
V zemích Koruny české, uměli už v dobách před Jakubem Krčínem z Jelčan i dlouho po něm.
Odpovědět
JS

Jiří Svoboda

1.9.2023 08:16
Celý tento projekt je koncepčně vadný a nedej bůh, aby se plošně rozšířil. Jeho vady jsou následující:

1. Nezadržuje přívalovou vodu a nebrání povodním, protože vodou nasycená půda ztrácí retenční schopnost, hladiny vodních ploch nemohou při regulovaném odtoku příliš kolísat a nejsou vytvářeny suché prohlubně, kam by byla voda při přívalových deštích svedena.

2. "Bohatost" na vodu je způsobena hlavně tím, že do oblasti přiteče z okolí více vody než z ní pak odteče - funguje to tedy na úkor okolí. Plošnější zavádění takového konceptu způsobí, že někde sice bude pěkně "vodnato" zato jinde o to více sucho.

Cílem poznámky je motivace, aby se o způsobu zadržování vody ne pouze psaly zavádějící cvalozpěvy, ale začalo se o tomto vážném problému opravdu kriticky přemýšlet a diskutovat.


Odpovědět

Jaroslav Řezáč

1.9.2023 19:25 Reaguje na Jiří Svoboda
půdní profil není všude stejně propustný, takže bych si s tím nedělal starosti. Obecně by se dalo říci, že jak se v zemědělství používá velmi těžké stroje, tak mají vliv na zhutňování půdního profilu a tedy negativně ovlivňuje schopnost půdy vsakovat, stejně tak nedostatek živin v půdě pro živočichy, kteří půdu kypří a provzdušňují jako je třeba žížala apod.
Odpovědět
Pe

Petr

1.9.2023 19:46 Reaguje na Jiří Svoboda
Váš bod č. 2 je divný. Naše krajina není závislá na přitékající vodě, ale na srážkové a voda z ní naopak odtéká.
Pokud tedy omezíme odtok, tak tím zvýšíme množství zdejší vody, ale jen těžko můžeme říkat, že je to na úkor jiných oblastí, když k nám nic nepřitéká. A pokud tím máte na mysli mikrolokality, tak pak ano, z některých voda opravdu odtéká do jiných. Ale tak to bude i potom, takže pro tahle místa se nic nezmění, zato jiná se ze suchých stanou "mokrá". No a "mokrá" místa pak malým vodním režimem budou ovlivňovat i ta suchá. Plošnější zavádění tedy způsobí jen plošnější zvýšení množství vody. A to mi jako vada nepřijde.
Odpovědět
Pe

Petr

2.9.2023 05:58 Reaguje na Jiří Svoboda
A i váš bod 1 je sice správná úvaha, ovšem ve skutečnosti velmi špatná. Udržovat celou krajinu suchou kvůli tomu, že jednou za nějaký čas může někde přijít přívalová voda, je přece nesmysl (velmi podobný kácení lesů, co kdyby hořelo - což se stává jednou za stovky let).
Odpovědět
JP

Jaroslav Pobeha

13.9.2023 10:23 Reaguje na Jiří Svoboda
Ad bod 1. V prvom rade sa prahovanie potokov, mokrade, hrádzky v terénnych lievikoch robia kvôli zásobe vody v suchých obdobiach.
Svejly a poldre kvôli bleskovým povodniam.
A údolné nádrže, riparské zony + meandre s rozlivom kvôli povodniam z dlhých dažďov a monzúnov.
Riparské zony - Meandre na riekach, bočné ramená vytvárajú zásoby vody v podzemí a ú vhodné aj na spoštenie povodňovej vlny.
Odpovědět
 
reklama


Pražská EVVOluce

reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Ecn studiu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist TOPlist