Chceme propojit otrávené zvíře s konkrétní plechovkou jedu, říkají čeští vědci

Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora

Zdroj | DES OP Záchranná stanice živočichů Plzeň

„V České republice je mnoho kauz otrav, ale velmi špatně se je daří prokazovat. Záměr našeho výzkumuje zjistit, zda by se dal zdroj jedu poznat podle jeho příměsí. Propojit konkrétní plechovku nalezenou u podezřelého ve stodole s otrávenou návnadou v lese,“ říká zooložka Pavla Říhová, zástupkyně vedoucího centra.

Výzkum podpořilo Ministerstvo vnitra v rámci programu bezpečnostního výzkumu IMPAKT. Práce jsou teprve v začátcích, ale počáteční výsledky dávají naději, že spojit jed z otráveného zvířete s jeho zdrojem bude možné.

Přečtěte si také |

V zemi cirkusáků je ochrana šelem problém. S Pavlou Říhovou o mazlení se lvy a odhalování zvířecích pašeráků

„Na začátku jsme měli problém sehnat vzorky karbofuranu. Spolupracujeme sice s policií a dostáváme pro výzkum vzorky z vyšetřovaných kauz, ale potřebovali jsme čistý karbofuran, ne metabolizovaný jed z žaludku otrávené zvěře,“ popisuje Pavla Říhová počáteční obtíže.

Její kolegové chemici z týmu vedeného Tomášem Cajthamlem potřebovali pro analýzu různé typy karbofuranu. Každý výrobce a každá šarže totiž může obsahovat různé příměsi. Trvalo hodně dlouho, než se povedlovzorky sehnat. Především proto, že pro výzkum bylo potřeba jen malé množství.

Propojit konkrétní plechovku nalezenou u podezřelého ve stodole s otrávenou návnadou v lese - to je cíl chemického výzkumu na Univerzitě Karlově.

Licence | Některá práva vyhrazena

Zdroj | WIkimedia Commons

„Karbofuran je v Evropské Unii zakázaný jed, ale mimo EU se koupit dá. Běžně se prodává například v Číně, jenže jde o balení třeba po 20 nebo 50 kg. Představte si, že bychom musela koupit od každého typu či šarže takové množství. Co bychom s tím dělali? To je na otrávení půlky Prahy,“ komentuje Říhová.

„Nakonec se díky spolupráci s velvyslanectvím ČR v USA podařilo kontaktovat amerického výrobce, který pro náš výzkum sehnal 10 různých šarží. A po vyřízení všech povolení se vzorky podařilo dostat k nám na univerzitu,“ vypráví Pavla Říhová.

Karbofuran je vysoce toxický jed, využívaný dříve v zemědělství jako pesticid, tedy k hubení nežádoucích rostlin a živočichů.V České republice je karbofuran stejně jako v celé Evropské unii zakázán od roku 2007, přesto ho traviči zvířat stále používají. Kde ho berou?

„Dlouho jsme si mysleli, že jde o staré zásoby různých zemědělských družstev. Což je pravda, hodně toho po nich zůstalo a bývalí zaměstnanci mají jed často doma,“ vysvětluje Pavla Říhová. Ale to není vše.

Přečtěte si také |

Vinen! Chovatel holubů a myslivec zabil luňáky „způsobem přivozujícím nepřiměřenou bolest a utrpení“

Bohužel se stávající zásoby dále doplňují.„K nám se tento jed dostává hlavně z Ukrajiny. Nevím, jak je to teď za situace, kdy je na Ukrajině válka a lidé mají zcela jiné starosti. Předtím se ale karbofuran z Ukrajiny vozil. Lidé, co k nám jezdili na práci, ho převáželi klidně autobusem v igelitce. Na Ukrajině bohužel karbofuran zakázaný není a dá se tam koupit,“ dodává Říhová.

Pokud bude výzkum chemického týmu Centra environmentálních forenzních věd úspěšný, mohl by vyšetřovatelům ulehčit práci s usvědčováním travičů chráněných zvířat. Zatím v České republice padly jen dva rozsudky za úmyslnou otravu dravých ptáků, v obou případech byl použitým jedem právě karbofuran.