Chorvatská farma provozuje "včelí hotel" pro zaneprázdněné majitele
Domagoj Balja říká, že tento podnik je reakcí na rostoucí zájem lidí, kterým prodává med, o to, jak tento produkt vzniká. Děje se tak v době, kdy včelařství trpí celosvětovým úbytkem včelí populace.
"Často se nás ptali: 'Je váš med skutečně domácí?' Jako zkušené včelaře nás to trochu naštvalo, ba urazilo," říká Balja, jehož rodina chová včely desítky let. "Pak nás s manželkou napadlo, že necháme lidi, aby se sami naučili chovat včely tím, že budou mít vlastní úly," dodává.
Lidem, kteří chtějí mít vlastní domácí med, nabízí rodina z města Garešnica na severovýchodě Chorvatska tříletou smlouvu za 2500 kun (asi 8500 korun). Po uplynutí tohoto období mohou majitelé přemístit své úly jinam, byť najít pro ně jiné místo nemusí být snadné.
"Mohou si u nás koupit úl, o který se jim poté postaráme. Během těch tří let je polovina produkce medu jejich," řekl. "Med vybíráme z úlu společně. V dobrých časech může jeden úl vyprodukovat asi 30 kilogramů medu (ročně)," uvádí Balja.
Včely má na farmě v současnosti 25 zákazníků. Většina pochází z chorvatských měst, někteří jsou ale z daleké ciziny, včetně pilota z Dubaje či fotbalového trenéra ze saudskoarabské Džiddy.
"Tento aspekt naší práce ve skutečnosti není o hromadění zisků, ale o učení lidí chovat včely," říká Balja, jehož cílem je mít nakonec 40 "hotelových" klientů.
Nena Salopeková si loni koupila úl, z nějž získala čtyři kilogramy medu. "Chutná výborně", říká a dodává, že ji však znepokojuje vliv změny klimatu na produktivitu včel.
Včely, které jsou nezbytnou součástí pěstitelství rostlin, ohrožuje intenzivní zemědělství, které ve velkém používá pesticidy a hnojiva. K úbytku včelstev přispívá také klimatická změna.
Podle Balji bude letošek z hlediska produkce medu nejhorší za poslední desetiletí, což je dáno mimo jiné množstvím sněhu a silným mrazem v jarních měsících. "Na jaře jsme museli včely dokrmovat, aby nepošly hlady, což se nám nikdy předtím nestalo," říká Balja.
reklama
Dále čtěte |
Podíl stanovišť včelstev bez varroázy letos meziročně vzrostl 
V Moravskoslezském kraji loni přibylo nákazy morem i hnilobou včelího plodu
Včelařská sezona začala letos předčasně, může to způsobit úhyn včelOnline diskuse
Všechny komentáře (3)
Zbyněk Šeděnka
1.10.2021 01:11Břetislav Machaček
1.10.2021 09:13kšeft za každou cenu. Znám i včelaře krmiče, kteří zkrmili metráky cukru
a i v letošním roce prodávají metráky medu. Na sichr ale ze dvora, aby si
na ně nedošlápla kontrola. Skuteční včelaři jsou z těchto praktik zhnuseni,
ale co se dá dělat. Byznys zasáhl dnes už vše. Doufám, že brzy někdo otevře
i "farmářský hotel", kdy farmář půdu nachystá, lidé to zasadí a přijedou až sklízet. To, co se dělo do sklizně jim bude neznámé a fuk. Doma se pochválí BIO produktem z "hotelu". Práce se včelstvy není pouze koupě úlu, včelstev
a vytočení medu. Toto vše je pouze investice a sladká odměna za celoroční
práci a starost o zdraví včel. Jinak asi dobrý nápad, jak získat investory,
kteří vědí prd, kolik ze včelstev vytočí před společným medobraním a jak
se ke včelám chove hoteliér mimo návštěvu majitele. Nedovedu si navíc vůbec
představit, že v době vhodné k vytáčení mě budou při práci zdržovat dotazy
a neumětelstvím majitelé včelstev. Mít tam najednou třeba pět amatérů, často i s rodinami, tak neudělám nic. Držme se každý svého kopyta a nikdy
nefušujme do něčí práce, pokud ji nechceme dělat na 100%. Zájem je věc
jedna, ale realita věc druhá a já to považuji za slepou cestu včelaření.
