Čína už nechce podporovat stavbu uhelných elektráren v zahraničí. Kam jinam své peníze tedy investuje?
Prohlášení hlavy státu přineslo téměř okamžitou reakci čínských bankovních institucí, které do tří dnů přejaly tuto politiku za vlastní, s platností od posledního kvartálu roku 2021. Finanční podpory se tak nedočkají plánované projekty uhelných elektráren v zahraničí, u nichž stavba ještě nezapočala a které Čína hodlala financovat. Dohromady přitom šlo o elektrárny s odhadovaným výkonem okolo 54 GW. Takže to, že nakonec nejspíš nevzniknou, lze interpretovat i jako teoretickou „úsporu“ ekvivalentu tří měsíců současných globálních emisí. Čína navíc stáhla svou podporu předjednaným projektům těžby uhlí v zahraničí. Což zní jako velmi dobré zprávy pro životní prostředí.
Lepší budoucnost, horší životní prostředí
Souběžně se stopnutím výstavby nových uhelných elektráren v zahraničí Čína i nadále pokračuje s finanční podporou rozvoje obnovitelných zdrojů energie. Loni do tohoto sektoru Čína vpravila 57 % objemu svých zahraničních investic, a je nyní garantem OZE ve více než dvaceti rozvojových zemích světa. Kromě toho v rozmezí let 2008-2019 (s výrazným navýšením po roce 2013, kvůli spuštění iniciativy Nové Hedvábné stezky) proinvestovala přes 426 miliard dolarů do projektů rozvoje infrastruktury v 93 zemích. Tedy zhruba ty samé peníze jako Světová banka, dosud největší světový sponzor rozvojových projektů.
Což jsou ale dobré zprávy spíš jen pro Čínu, protože tím dál úspěšně razí svou komplexní finanční a obchodní strategii. Za peníze Číny se totiž v zahraničí realizují projekty s využitím čínských produktů, firem, know-how, a Peking na tom rozhodně netratí. Navíc si Čína při volbě rozvojových investičních záměrů – na rozdíl od Světové banky – počíná dost neselektivně a umí se zhostit záměrů poškozujících životní prostředí. Podle analýz Bostonské univerzity je vlastně polovina (60 %) všech rozvojových projektů v zahraničí podporovaných dvěma největšími čínskými bankami zasazena do lokalit s kritickými habitaty.
Přesněji, jeden z každých tří rozvojových projektů podporovaných Čínou v zahraničí se geograficky překrývá s existujícím chráněným územím a jeden ze čtyř pak s územím, které spravují domorodá etnika. Jinými slovy, stávající investiční portfolio Číny v zahraničí dopadá přímo na 24 % druhů ohrožených obojživelníků, ptáků, plazů a savců z celého světa. Což je jeden z hlavních rozdílů mezi rozvojovými projekty, podporovanými Světovou bankou a čínskými bankovními institucemi.
Čína je globální sponzor, který se neptá
Světová banka se podpory environmentálně kontroverzních projektů oficiálně zříká, konzultuje je s odbornými poradními orgány, ochranáři a biology, zatímco Čína zafinancuje za splnění vlastních podmínek teoreticky cokoliv. Zastává totiž tzv. neinferenční princip. Tedy, že rozhodnutí o vhodnosti/přiměřenosti investice (do železnice, vodní elektrárny, těžby, silnice, letiště) ponechává na příjemci investice, konkrétní zemi. „Tyto země ale obvykle kladou zlepšení vlastní ekonomické situace a energetiky nad snahou o snižování emisí nebo ochranu přírody,“ dodává Yixian Sun, rozvojový analytik.
Čína se oficiálně cítí být vázána k ochraně vlastní přírody, nikoliv však přírody v zahraničí. A právě v tomto kontextu, jak upozorňují analytici z Bostonské univerzity, je třeba vnímat i současné kladně hodnocené stopnutí podpory uhelných elektráren. Ty sice velmi pravděpodobně nevzniknou, ale je otázkou, co je v daných zemích zastoupí či nahradí. Ukončení podpory financování projektů uhelných elektráren v zahraničí je od Číny veskrze pozitivní krok, který se ale může snadno přetavit v ještě výraznější škody na životním prostředí. Čína svou podporou rozvoje infrastruktury v zahraničí podporuje v první řadě svůj vlastní růst, a neřeší, jaké následky to ve sponzorovaných zemích může mít.
reklama
Dále čtěte |
Další články autora |
Online diskuse
Všechny komentáře (10)
Katka Pazderů
20.10.2021 05:44Miroslav Vinkler
20.10.2021 06:25Ničení krajiny a jejich obyvatel OZE , zejména v šelfech, nebo výstavba moderních fosilních elektráren. (emise CO2)
Bez jakékoli diskuze je nejhorší strmý nárůst populace a její materiální nároky jako akcelerátor růstu výroby energií.
Richard Vacek
20.10.2021 06:53Lukáš Kašpárek
20.10.2021 07:01Viktor Šedivý
20.10.2021 09:16 Reaguje na Lukáš KašpárekVaclav Sobr
20.10.2021 10:05 Reaguje na Lukáš KašpárekLukas B.
20.10.2021 18:48 Reaguje na Lukáš KašpárekVaclav Sobr
20.10.2021 10:03chějí jich tam stavět pár desítek a otvírají 30 nových dolů :D