Cisterciáci z Vyššího Brodu obnovili chov včel
Podle archivních pramenů se v klášteře včelařilo zřejmě již v 18. století, poslední doklady jsou z první republiky. Chov včel začali mniši rozvíjet před dvěma lety. Stará se o ně novic Gerard, jemuž pomáhá včelař Václav Kajer. Rámečky, jichž bude letos potřeba 572, stlouká ale celá desetičlenná komunita.
Gerard, rodák z Vyššího Brodu, je vystudovaný lesník. Do kláštera vstoupil před rokem a půl. Občas ještě dostane žihadlo, ale chov ho hodně baví. „Pro mnicha je to krásná inspirace k rozjímání, protože můžu pozorovat boží stvoření, to dokonalé společenství, které Pánbůh stvořil a které funguje lépe než naše společnost,“ řekl ČTK 23letý novic.
Loni včely namnožili. Letos se zaměřili na jarní květový med, prodávat ho chtějí v turistické sezoně. Postupně chtějí přidat i propolis, svíčky a další včelí produkty. Včely chovají v polohách kolem 600 metrů nad mořem. „Rozvoj je tak pomalejší, podmínky jsou náročnější. Musí se chovat včela zvyklá na naše podnebí,“ řekl Kajer.
Řád rovněž rozšiřuje ovocné sady, nyní v Lipanovicích na Českobudějovicku. Téměř na dvou hektarech, i ve svém areálu, pěstuje hlavně jablka. Předloni vyrobili cisterciáci přes 1300 litrů moštu, loni kolem čtyř set. Stejně jako vlastní marmelády, jež dělá řád poslední dva roky, prodává vše v klášterním obchodě, jejž provozuje od roku 2005. Pro cisterciáky, kteří se starají i o 20 hektarů rybníků, je to důležité i ekonomicky. „Každá koruna je dobrá. Všechno, co vyděláme, dáme do oprav,“ řekl ČTK převor řádu Justin Berka.
Na konci roku 2019 přišli cisterciáci zhruba o 2400 hektarů lesa. Podle soudů na ně nemají restituční nárok, protože šlo o konfiskaci na základě Benešových dekretů. Řád se obrátil na Ústavní soud, na verdikt čeká. Převor soudní rozhodnutí nechápe, o majetek přišel řád jak za nacismu, tak za komunismu.
Většinu lesníků musel klášter propustit, zbyli dva. Spor brzdí obnovu, řád by rád opravil pivovar i mlýn, chtěl zažádat o dotaci z EU a zčásti ji předfinancovat, teď ale nemá z čeho. Dalších 1100 hektarů lesních a zemědělských pozemků, které získalo opatství v restitucích, zatím státu vracet nemusí, jak rozhodl už dřív krajský soud. Státní pozemkový úřad ale podal kasační stížnost k Nejvyššímu správnímu soudu.
Vyšebrodský klášter je jediný fungující mužský cisterciácký klášter v ČR a národní kulturní památka. Opatství založil v roce 1259 Vok z Rožmberka. Po vzniku Československa přišel klášter po pozemkové reformě o většinu statků. Za nacismu obsadilo budovy gestapo. Komunisté klášter v roce 1950 zrušili, obnovený je od roku 1990. Klášter ročně navštíví 30.000 lidí.
reklama
Slavnost zakončila sezonu v krušlovském včelíně na Strakonicku
Výstava na Staré radnici v Brně nabízí akátový, lipový, pohankový či mrkvový med
Praha 8 umístila na střechu radnice úly se 40 000 včelami
