https://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/zpravy/co-je-pravidlo-peti-necekane-jednoducha-strategie-s-velkym-efektem
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Co je Pravidlo pěti? Nečekaně jednoduchá strategie s velkým efektem

18.3.2020 01:00 | PRAHA (Ekolist.cz)
Emise skleníkových plynů vztažené k potravinám tvoří 25 % celoroční globální uhlíkové bilance. Když už se rozhodnete bojovat s klimatickou změnou, je tedy naprosto logické soustředit svou pozornost na to, co jíte. Vaše volba, vyjádřená peněženkou či obsahem nákupního košíku, totiž může ze zmíněné čtvrtiny odebrat 29-70 %. / Ilustrační foto
Emise skleníkových plynů vztažené k potravinám tvoří 25 % celoroční globální uhlíkové bilance. Když už se rozhodnete bojovat s klimatickou změnou, je tedy naprosto logické soustředit svou pozornost na to, co jíte. Vaše volba, vyjádřená peněženkou či obsahem nákupního košíku, totiž může ze zmíněné čtvrtiny odebrat 29-70 %. / Ilustrační foto
Licence | Volné dílo (public domain)
Emise skleníkových plynů vztažené k potravinám tvoří 25 % celoroční globální uhlíkové bilance. Když už se rozhodnete bojovat s klimatickou změnou, je tedy naprosto logické zaměřit svou pozornost na to, co jíte. Vaše volba, vyjádřená peněženkou či obsahem nákupního košíku, totiž může ze zmíněné čtvrtiny odebrat 29-70 %. Až potud je to vcelku jasné.

Komplikace nastanou hned poté, co se rozhodnete onu pro planetu pozitivní změnu učinit. Ne každá strategie výběru potravin má skutečný efekt a často se ve snaze dobrat změny dobereme jen vyšších emisí. Kde nejčastěji chybujeme a jak to napravit? Na to se podívali badatelé z univerzity v Leedsu. Píše o tom například The Conversation.
 
Ve své práci upozorňují na zmatek v číslech, způsobený například nejrůznějšími kalkulačkami uhlíkových stop. Sice patří k nejnázornějším a nepraktičtějším ukazatelům průměrné emisní bilance potravin „z pole až na vidličku“, ale ve své podstatě selhávají ve vyčíslení reálných podmínek. Neexistuje nic jako univerzální mrkev nebo biftek. Energie potřebná k růstu, zpracování, zabalení a přepravy se může zásadním způsobem lišit. Ano, hovězí maso bude asi mít s  převahou horší bilanci než mrkev. Ale vždycky tu narazíme na výjimky z výjimek, které průměrné výsledky kalkulaček shodí.

Třeba stejk z krávy od souseda za plotem bude nakonec lepší, než mrkev vypěstovaná a dovezená z jihokorejského skleníku. Ostatně o tom, že jedna dieta nebude a není správná pro celý svět, se už na Ekolistu psalo.

Příliš komplexní systém plný výjimek

Pro řekněme západní svět je expertně doporučováno vyvarovat se konzumace masa a mléčných výrobků, a nahradit je spíše alternativy rostlinného základu či původu. Nakolik by to byla výhra pro klima a na kolik pro přírodu, je poněkud sporné. Hned druhým dechem je ale třeba dodat, že pokud tato rostlinná náhražka masa musela vyrůst v komerčním vytápěném skleníku nebo přiletět/připlout lodí, z hlediska klimatických změn si rozhodně nepomůžeme. Podobně pak borůvky, rajčata nebo mrkve vyjdou ze srovnání emisní bilance lépe jen tehdy, pokud je zrovna jejich sezóna. Vzniká tak zajímavá situace, ze které se lidé s dobrými záměry dobírají nezamýšlených důsledků.

Je třeba řešit nezměrně komplexní systém provázaných faktorů a čím více toho víme, tím hůře se nám daří volit ta nejlepší rozhodnutí. Joel Millward-Hopkins spolu se svými kolegy z Leedsu se na tento fenomén soustředí, přičemž jej v praxi demonstruje několika otázkami. Myslíte, že je větším problémem pro klima bio-organická mrkev zabalená v plastu, anebo obyčejná mrkev nezabalená? Je horší jogurt z kravského mléka, anebo ze sóji vyrobené v Amazonii? A co čerstvé banány, které právě doputovaly z Ekvádoru? Nejsou snad nakonec lepší, než jahody ze Skotska, které musí čekat na kupujícího v ledničce? A kdo to nakonec má k čertu vědět, my jsme chtěli jen něco k jídlu, ne?

„Ke zvážení je toho hodně, ať už jde o přítomnost plastových obalů, organickou produkci, pohodu chovaných zvířat, odlesnění pralesů, procestované míle nebo spotřeba energie,“ říká Millward-Hopkins. „A upřímně, většina z nás nemá čas, motivaci a schopnosti vždy počítat, která z kombinací nabízených variant je ta momentálně nejvhodnější. Zvlášť když ještě chceme, aby jídlo bylo zdravé a chutnalo dobře.“ Řešení, které v tomto nelehkém uvažování nabízí výzkumníci z Leedsu, prý má podobu „univerzálního“ Pravidla pěti. Co to znamená?

Kolik prstů, tolik porcí

V zásadě jen to, že byste do sebe měli každý den dostat pět porcí zeleniny nebo ovoce. Co je na tom tak chytrého, tedy kromě toho, že při pěti prstech na ruce si tohle číslo nepopletete? Podstatné je, že při pěti porcích ovoce nebo zeleniny za den velmi pravděpodobně snížíte svou spotřebu jiných poživatin, jejichž uhlíková stopa (vyjádřená balením, energií potřebnou ke zpracování, převozu, skladování) by byla nepochybně vyšší.

Pravidlo pěti vám v zásadě nezakazuje jíst maso. Dá se ale předpokládat, že při pěti porcích zeleniny a ovoce za den už na něj nebudete mít místo v žaludku. Takže jeho spotřebu omezíte mimoděk.

Vaše strava bude pestřejší a zdravější. A co sezonalita a dovoz onoho ovoce a zeleniny? Pochybení se samozřejmě stoprocentně nevyvarujete, ale rozplynou se v pozitivním průměru. Když už nic jiného, vaše peněženka vás nenechá sníst pět avokád nebo vaniček borůvek za den, ani pět dokonale bio vypěstovaných porcí. Nejspíš by vám brzy přestalo chutnat.

Pravidlo pěti vás do jisté míry zbavuje odpovědnosti přemýšlet nad komplikovanými externalitami výpočtu uhlíkové stopy. Nasměruje vás přirozeně k sezónně dostupné stravě, s omezeným příjmem masitých bílkovin. „Pravidlo pěti je ukázkou heuristického přístupu, který má ale pozoruhodně efektivní výsledky, ve srovnání s mnohem komplexnějšími strategiemi,“ říká Millward-Hopkins.

Ano, můžete vyrážet do obchodu vybaveni encyklopedií, atlasem a kalkulačkou uhlíkové stopy a trávit hodiny pročítáním popisek a počítáním uhlíku. Anebo můžete nakupovat s prostým vědomím, že potřebujete pět porcí ovoce/zeleniny na den. A vaše bilance nakonec bude srovnatelná, nebo lepší, než u pře-informovaných počtářů. Desítky doporučení, pravd a faktů můžete nahradit, se stejným nebo lepším efektem, Pravidlem pěti.


reklama

Další informace |
Líbil se vám článek? Přispějte si na napsání dalšího.
foto - Dohnal Radomír
Radomír Dohnal
Autor je spolupracovníkem Ekolistu.cz.
 twitter

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (5)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

ig

18.3.2020 01:07
Za život jsem už slyšel mnoho vědecky zdůvodněných doporučení co jíst, co nejíst a čemu se velkým obloukem vyhnout. A _vždycky_ se později ukázalo, že to byl nesmysl založený na něčích domněnkách a přáních. Proto jsem rád, že to konečně pan Millward-Hopkins uvedl na pravou míru. Tentokrát to už bude určitě správně!
Odpovědět

Jan Šimůnek

18.3.2020 07:53
" Je horší jogurt z kravského mléka, anebo ze sóji vyrobené v Amazonii?"
Vzhledem k tomu, sojový "jogurt" je v podstatně bezcenná náhražka (neobsahuje vápník, ale i některé další mikroprvky, neobsahuje řadu vitamínů, nebo jen v nepatrném množství, jeho bílkoviny mají cca poloviční hodnotu než bílkoviny kravského mléka a nic bych za to nedal, že i mikroflóra, kterou je zakysáván sojový jogurt, bude méně kvalitní a lidskému zdraví méně přínosná v porovnání s normálním jogurtem).
Odpovědět
Radomír  Dohnal

Radomír Dohnal

18.3.2020 08:55 Reaguje na Jan Šimůnek
Právě. Spotřebitel vybavený pro přežití instrukcí: „Vyhněte se mléčným výrobkům (třeba proto, že kravičky trpí, metan uniká,…)“ udělá sobě a přírodě více škody, než s mléčným jogurtem. Na každou „dobrou“ radu se tu váže nějaký další problém, nějaká další nepříjemná externalita. To banální Pravidlo pěti do toho háže poměrně originálním způsobem vidle. Není dokonalé, ale v průměru má lepší výstup.
Odpovědět

Jan Šimůnek

19.3.2020 07:06 Reaguje na Radomír Dohnal
Ekologové jsou sto let za opicemi. Program "Pětkrát denně" (myšleno ovoce a zeleninu) u nás výživáři zaváděli v 90. letech, přičemž se, pokud si to správně pamatuji, inspirovali z některých zahraničních států, kde to už měli ještě dříve.
Zavádělo se to, pochopitelně, ze zdravotních důvodů, ne kvůli nějaké "ekologii".
Odpovědět
VH

Vladimír Hošek

18.3.2020 10:10
Nejhorší skutečností je to, že tyto formy reklamy existují. Nikdy většina neví za jakým účelem tato informace (skrytá reklama) vznikla. No, a jak se toho chytnou sociální inženýři, Sibyly a Nostradámové je na problém zaděláno.
Odpovědět
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Econnectu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist TOPlist