https://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/zpravy/co-se-da-delat-s-plastovymi-odpady-inspirujte-se-priklady-ze-stavebnictvi
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Co se dá dělat s plastovými odpady? Inspirujte se příklady ze stavebnictví

28.12.2018 01:15 | PRAHA (Ekolist.cz)
Existuje několika návrhů a variant, které zapracovávají plastové odpady do stavebních materiálů a tím je s různou mírou efektivity recyklují.
Existuje několika návrhů a variant, které zapracovávají plastové odpady do stavebních materiálů a tím je s různou mírou efektivity recyklují.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Foto | Enfield Council / resource.co
Abychom před Vánoci jen nepropadali environmentální skepsi, je tu krátký seznam několika návrhů a variant, které zapracovávají plastové odpady do stavebních materiálů a tím je s různou mírou efektivity recyklují. Seznam to rozhodně není definitivní, příkladů využití recyklovaných plastů ve stavebnictví by se jistě našlo mnohem víc. Berte to jako inspiraci.
 

Stavební průmysl je sektor, který je na setrvalém vzestupu a i když na něj dopadají nejrůznější „krize“, peněz má relativně pořád dost. Stavět se prostě musí. Teoreticky je tu tedy slušný prostor pro nějakou změnu k lepšímu, k účelné snaze o recyklaci plastových odpadů zužitkovaných formou stavebních materiálů. Dobrá zpráva? Nápady jsou! V roce 2007 nabídl indický inženýr Rajagopalan Vasudevan variantu „plastových silnic“, ve kterých by se odpad ze skládek stal novým asfaltem. I když ne tak docela. Po sérii testů se zajímavý projekt omezil na tvorbu krycích dlaždic, které zachovávají poměr asfaltu k plastu 9:1. Místo deseti tun asfaltu tedy na kilometr silnice spotřebujete jen devět. Takových dlážděných silnic už v Indii mají 8600 kilometrů.

Silnice z plastů

Nápad se evidentně ujal a „silnice s plastovou příměsí“ teď už mají i ve Velké Británii. Pravda, v tuně asfaltu se tu schovávají jen asi tři kila plastů, ale nemůžeme říct, že se nesnaží. O poznání dál se dostali holandští VolkerWessels, kteří navrhli komplexní silniční těleso vyrobené z plastu. Včetně nejrůznějších perforačních vložek, zasakovacích pruhů a různých typů penetračního makadamu, včetně zanořeného vedení sítí. Je to hodně propracovaný model, který takřka stoprocentně sází na výrobu z plastových odpadů. Výhoda? Levný materiál ve formě předlisovaných a tepelně upravených modulů, které se kladou na budoucí silnici. A k tomu bonus: pokud dojde k poškození jednoho modulu, jednoduše ho vyměníte za jiný, nemusíte uzavírat celou silnici.

Bločky, bloky, cihly a stavebnice

Ind Vasudevan nicméně rozpracoval i další varianty, při které je plastová frakce přidávána do tvárnic a dalších stavebních prefabrikátů, protože si myslí, že to má větší smysl. Berme ho s rezervou jako průkopníka stavebně-recyklačního trendu, který inspiroval desítky podobných projektů po celém světě. Novozélandská ByFusion, argentinský institut CONICET nebo kolumbijská Conceptos Plásticos jsou ukázkou pokračující materiálové evoluce. Od prostých extrémně slisovaných balíků plastů, poměrně nevzhledných protože si zachovávají původní vzhled, přes plasty částečně tepelně upravené do forem stavebních bločků až po lisovanou a termálně upravenou plastovou drť ve směsi s jinými materiály. Je toho vlastně dost.

Účelná jednoduchost

Přidávat plastovou frakci do betonu, nebo tuto plastovou drť obohacovat o dřevní odpad (jak činí britská společnost Polymer Solutions) jsou jedny z dalších četných variant. Na „čistý plast“, tedy nadrcenou plastovou štěpku modifikovanou vysokou teplotou sází zase mexická EcoDomum. Jak to dělají? Po hodině a půl se při 350°C ze štěpky stane tekutá hmota, která je v průběhu chladnutí vytvarována hydraulickým lisem. Během jednoho dne 5,5 tun plastových odpadů a vyrobí okolo 120 desek, které slouží jako základní stavební materiál „plastových“ domů. Na jeden je přitom zapotřebí okolo osmi desítek desek.

Aby nebylo víc škody než užitku

Mexičané v tomto případě poukázali na dost důležitou věc. Jistě, potřebujeme plasty recyklovat a nějak je zapracovat do stavebních materiálů. Jenže jak moc si s nimi (těmi plasty) chceme hrát? Ekonomicky a současně ekologicky přínosné je, když s nimi máme práce co nejmíň. Sběr, separace, drcení, tepelná úprava, lisování, to by snad ještě šlo. Ale v ten moment, kdy si budeme hrát s nejrůznějšími designovými formičkami a vytvářet předimenzovanou stavebnici LEGO, jak učinily například KITE BRICKS, míjíme se už původním cílem a recyklace se začíná silně prodražovat.

Jsou tu i cesty zapracování plastů do stavby v jejich „panenské“ podobě. Tedy ve formě plastových PET lahví naplněných pískem, bavlnou nebo dalšími plastovými odpady, jež pak slouží jako stavební materiál. Proslavily se tím například Ecobricks, ale přiznejme si, že je to spíš takový nenáročný a líbivý úlet než smysluplný projekt s reálným velkým dopadem. Dopadnout by to mohlo jako s nigerijským projektem ECOTEC, který nakonec musel svážet a vykupovat „odpadní“ PET láhve z velkých vzdáleností a kromě zajímavého designu byl nakonec spíše zdrojem problémů v regionu, než ukázkou řešení.

Návrhy pro venkov i velkoměsta

Dalším takovým extrémem je „zahrabávání odpadů pod zem“. Konkrétně starých pneumatik. Jak ukázal Juan Bernal-Sáncheze z Edinburské univerzity, s ekologií to mnoho společného nemá, ale v Nepálu nebo Indonésii to může pomoci s řešením přebytku odpadů na skládkách a současně s ničivým účinkem zemětřesení. Pokud totiž vystavíte dům na 1-5 metrové vrstvě zakopaných pneumatik, snížíte horizontální akceleraci zemětřesení o 50 až 70 %. Což je podobný výsledek, jaký mají japonské super-odpružené mrakodrapy. Jenže ty vyjdou na miliony a tohle je zadarmo.

Podobnými úlety, ale s trochu větším potenciálem, jsou projekty nejrůznějších plastových hexagonů a samo-zasakovacích dlaždic, nebo dynamicky proměnlivých dlaždic od Carla Rattiho, využitelných v městském prostředí. V poslední době je takových projektů tolik, že je můžeme přehrabovat vidlemi. A na špici opět stojí Holanďané, kterým to evidentně pálí. Plastový recyklát také nachází uplatnění jako přídavek do střešní krytiny, nebo rovnou komplexní střešní krytina (americký Polychem nebo skotský Eco Slate).

Tento hrubý a jistě nedokonalý výčet variant recyklace plastů coby stavebního materiálu ale dokládá, že nápady lidem rozhodně nechybí. Teď to jen nějak smysluplně převést do praxe.

Stavební průmysl: špinavec s velkým potenciálem k pozitivní změně

Stavební průmysl je globálně odpovědný za čtvrtinu všech produkovaných emisí oxidu uhličitého, je jedním z největších žroutů energie a patří mezi největší spotřebitele surovin. Z hlediska „závadnosti“ životnímu prostředí sedí někde mezi průmyslem energetickým, přepravou a zemědělstvím, záleží, na kterou kategorii environmentální škodlivosti se budeme zrovna dívat. Roli hraje i geografie: stavební průmysl v nově-oživovaných ekonomikách (tak neutrálně se říká některým asijským či africkým zemím) je odpovědný až za 60% bilance emisí/spotřeby energie. A samozřejmě, globálně je stavební průmysl jeden z největších producentů odpadů, protože stavby a demolice jej produkují po desítkách tun.


reklama

Další informace |
Líbil se vám článek? Přispějte si na napsání dalšího.
foto - Dohnal Radomír
Radomír Dohnal
Autor je spolupracovníkem Ekolistu.cz.
tisknout poslat
 twitter

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (37)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

ig

28.12.2018 01:55
To je asi ten nejrozumnější směr recyklace plastů - vymyslet technologie, které si poradí se znečištěnými plasty. Původní sny o recyklaci až na úroveň "virgin PET" jsou sice technicky možné, ale ekonomicky nereálné.
Odpovědět

Jan Šimůnek

28.12.2018 10:06
Dost bych se bál toho, co takové přimíchané plasty udělají se stavebními materiály v případě požáru. Abychom pak neřešili domy plné mrtvol i při relativně banálních požárech ...
Odpovědět
LK

Lukáš Kašpárek

29.12.2018 09:16
No já si jen říkám jak chtějí tyto firmy zabránit uvolňování nežádoucích látek (a mikročástic) z těchto recyklovaných plastů. Přijde mi, že je to stejné zamořování plasty jako při skládkování, jen to nebude koncentrované na jednom místě, ale bude to všude přítomné. Přijde mi to jako řízené zamořování plasty a ještě to stojí dost energií a CO2. Mně osobně se tento způsob uvažování moc nelíbí.

Myslím si, že základní úvaha by měla znít "jak nahradit plasty v co největší míře za jiné méně problémové materiály" a ne jen uvažovat co s nimi když už jich je tolik....

Osobně si myslím, že změna lidského přístupu musí být mnohem rozsáhlejší, hlubší a promyšlenější....
Odpovědět
J

Jiří Svoboda

29.12.2018 10:20 Reaguje na Lukáš Kašpárek
Všechny plasty na bázi uhlovodíků lze "bezemisně" energeticky zužitkovat (spálit). Případný chlór lze, myslím, docela lehce neutralizovat. Co takhle používat jen plasty na bázi uhlovodíků, případně jen s trochou chloru a ty netříděné spolu s komunálním odpadem ve spalovnách energeticky využívat?
Odpovědět

29.12.2018 13:24 Reaguje na Jiří Svoboda
Ono to s tím chlórem není tak žhavé, stačí skrápění spalin vodou. Navíc neměkčené PVC je asi jediný plast u kterého je recyklace (na méně náročné výrobky) ekonomicky výhodnější než výroba z primárních surovin, tak nějaký zanícený ekolog může zkusit vymyslet automatický detektor a třídičku PVC :-)
Odpovědět

Jan Škrdla

29.12.2018 21:36 Reaguje na
Neměl jste na mysli PET?
Novodurové trubky, které patří mezi neměkčený PVC, většinou zpracovatelé nechtějí a končí ve směsném odpadu.
Odpovědět
ig

29.12.2018 22:34 Reaguje na Jan Škrdla
Neměl, opravdu se to týká PVC. Pokud vím, u nás to ale nikdo nezpracovává, takže to končí na skládce, ale třeba v Německu, aspoň v některých lokalitách, to berou (ale jen nové, neznečištěné, v podstatě odřezky). Tady je ještě kus práce, kterou je nutné udělat (možná malý trh?).
PET už u nás někdo zpracovává, ale jen na té nejnižší úrovni, na takové to plastové dřevo na venkovní lavičky nebo zatravňovací dlažice plus jedna firma která to čistí až na úroveň regranulátu druhé jakosti, ale tipuju, že ti na to berou dotace.
Odpovědět
LK

Lukáš Kašpárek

29.12.2018 13:43 Reaguje na Jiří Svoboda
Mně osobně přijde spalování čehokoliv jako až to poslední možné využití (nejméně vhodné). Podle toho co o spalovnách vím, tak bezemisně to nejde nikdy a i když jsou v ideálním stavu emise velmi nízké (mnohastupňová filtrace atd.) je problém s tím, že by tyto spalovny musely být pod drobnohledem, aby proces probíhal opravdu "ideálně" a aby ledabylostí nedocházelo k neplánovaným únikům spalin horší čistoty.

Navíc spálením se celkový materiál "zredukuje" jen z určité části a výstup je tak mimo energii a nějaké emise do ovzduší ještě právě struska a "popílek" z filtrace, které jsou plné toxických látek. Kam pak s tímto nebezpečným a toxickým odpadem?

Dnes mají spalovny výjimku a mohou tak dodávat tyto toxické materiály právě do stavebnictví a to hlavně při stavbě silnic a nebo na skládky jako "zakrývací" materiál.

Můj osobní pohled na spalovny je velice negativní a vidím je pouze jako nástroj pro energetické společnosti, který má čistě ekonomické využití. V podání politiků ČR se potom bojím, že ti budou chtít stavět víc a víc spaloven, do kterých se bude vozit odpad třeba i z okolních zemí a bude se tím poškozovat ŽP jen proto, že na tom chtějí jisté společnosti a jistí politici vydělat... stejně jako je to u energetického využití uhlí...

Doporučuji podívat se na toto:

https://www.ceskatelevize.cz/porady/1095913550-nedej-se/218562248410036-konec-spaloven-v-cechach/



Odpovědět
ig

29.12.2018 15:04 Reaguje na Lukáš Kašpárek
Třeba s měkčeným PVC se, na rozdíl od neměkčeného, nedá dělat prakticky nic jiného než spalovat. I skládkování je nevhodné, protože se z něj během let uvolňují změkčovadla (oleje) se kterými se děje bůhvíco. A že je toho měkčeného PVC pořád hodně, hlavně v čínských výrobcích. Ale toxicita se snižuje, už v něm není Pb a Cd.
Odpovědět
J

Jiří Svoboda

30.12.2018 12:06 Reaguje na Lukáš Kašpárek
Nezbývá, než položit všechny možnosti na stůl a vybrat tu nejméně špatnou. Taková řeči "mně se to nelíbí" nikam nevedou.
Odpovědět
J

Jiří Svoboda

31.12.2018 13:33 Reaguje na Lukáš Kašpárek
V komunálním odpadu by nic toxického být nemělo a spalováním uhlovodíkového plastu žádný popel nevzniká. Každopádně sofistikovaně řízený proces spalování (oxidace) si s mnohými toxickými látkami velmi dobře poradí.

Ale samozřejmě, brblat lze na cokoliv.
Odpovědět

Jan Šimůnek

29.12.2018 10:01
Za komunistů, v době, kdy propukl skandál s PCB, se nějaké materiály s nimi likvidovaly přimícháním do asfaltu a zapracováním do silničních těles (s tím, že se to následně ještě překrylo vrstvou normálního asfaltu). Snad od toho existuje nějaký mapový záznam nebo něco takového, ale veřejně informace o konkrétních úsecích konkrétních silnic dostupná není.
Odpovědět
LK

Lukáš Kašpárek

29.12.2018 14:03 Reaguje na Jan Šimůnek
Ano, myslím si, že jak v historii, tak nyní člověk produkuje extrémní množství nepřírodních toxických látek a ty se pak snaží někde "udat a ututlat" jen proto, aby to nepoškodilo to podnikání, kde tyto nebezpečné látky vznikají. Jde zase jako vždy jen o maximalizaci zisku a minimalizaci nákladu (nakládání s toxickými látkami například).

Dle mého je to jeden obrovský průser, který ještě zdaleka nebyl celý odhalen a kde nejsou zdaleka domyšleny následky.

A to všechno jen kvůli penězům a krmení onoho nenasytného globálního trhu, který nás tu jako Otesánek jednou všechny sežere..

Nemusíte se mnou souhlasit, ale já sám jsem o tomto hluboce přesvědčen....
Odpovědět
ig

29.12.2018 15:07 Reaguje na Lukáš Kašpárek
Trh je tady proto, že lidi chtějí zboží. Chtějí ho hodně a levně, na kvalitě jim moc nesejde. Zkuste na to jít z téhle strany, přesvědčit lidi, že nemají pořád něco chtít a když už, tak jen nejvyšší kvalitu. To je imho jediná cesta.
Odpovědět
ad

29.12.2018 17:57
"zapracovávají plastové odpady do stavebních materiálů a tím je s různou mírou efektivity recyklují"
Přijde mi to jako způsob jak odložit problém o pár desetiletí do budoucna. Jak se bude pak recyklovat ta složitá směs až bude člověk dům bourat o pár desítek let později? Jak tu psal Lukáš Kašpárek, nejlepší přístup je asi nahradit plasty něčím co je snadno odbouratlené/rozložitelné a nebo použít výrobek z jiného materiálu.
Odpovědět
ig

29.12.2018 18:02 Reaguje na
Ale v tom stavebnictví se plasty docela hodí. Potrubí, izolace, střešní krytiny, ono je toho hodně. A je lepší na ně použít recyklovaný plast než nový. Navíc lidi brečí, že nemají kde bydlet, že bydlení je drahé - při tom použití plastů snižuje náklady na novou výstavbu a je tak šance, že problém přijatelného bydlení pro každého tak bude jednou vyřešen.
Odpovědět
LK

Lukáš Kašpárek

30.12.2018 10:36 Reaguje na
Samozřejmě, pokud by se podchytil způsob využití na takové materiály, které by se daly snadno separovat, pak by se to využít jistě dalo. Byl bych jen rád, kdyby se řešila víc příčina, než následky.

Odpovědět
VH

Vladimír Hošek

31.12.2018 13:17
Tato výše zveřejněná diskuse, včetně článku je vypovídající. Naznačuje jak je škodlivé sociální inženýrství, zpravidla vytváří slepé uličky a přerozdělovací procesy toto ještě umocňují.
Odpovědět
D

Daniel Vondrouš

3.1.2019 12:40 Reaguje na Vladimír Hošek
To samozřejmě. Ale také článek a diskuse ukazují, že nehledat žádné řešení je o mnoho řádů horší.
Odpovědět
VH

Vladimír Hošek

3.1.2019 14:32 Reaguje na Daniel Vondrouš
No s těmi řády bych tak neplýtval. Jen se těším, kdy ustane ta hysterie kolem plastů a velmi by mě zajímalo, kdo za ní stojí a komu bude ku prospěchu.
Odpovědět

Jan Škrdla

3.1.2019 16:56 Reaguje na Vladimír Hošek
Mě by spíše zajímalo, kdo stojí za plastovou mánií, a kdo z ní má prospěch.
Odpovědět
ig

3.1.2019 18:17 Reaguje na Jan Škrdla
Myslíte recyklační mánii?
Odpovědět

Jan Škrdla

3.1.2019 22:05 Reaguje na
Ne, myslím mánii PET lahví, pijeme vodu z lahví místo vody z kohoutku, která má často podobnou kvalitu.
Taky mám na mysli zbytečné balení do plastu, i toho, co není potřeba.
Odpovědět

Jan Škrdla

3.1.2019 22:46 Reaguje na Jan Škrdla
Před chvílí jsem vygoogloval, jinak existuje více verzí:
https://vtipy.cyberserver.cz/prijde-pan-do-zeleniny-a-pta-se-prominte-ale-co
Odpovědět
ig

3.1.2019 22:57 Reaguje na Jan Škrdla
Nj, to je problém, že lidi se dají houfně zblbnout pro kdejaký nesmysl a pak všichni chtějí vodu v lahvích a souhlasně tvrdí, jak je ta kohoutková hnusná. I když ve skutečnosti to vůbec nepoznají.
Odpovědět
VH

Vladimír Hošek

4.1.2019 11:47 Reaguje na Jan Škrdla
Pane Škrdlo, víte co je hlasování nohama? Kupující jasně dávají najevo co jim vyhovuje, tím že to kupují.

Zato vy máte potřebu vědět co je správné a tento váš názor někomu vnucovat stůj co stůj. Dovedeno do důsledků si příliš nezadáte s totalitním systémem.
Odpovědět

Jan Škrdla

4.1.2019 13:00 Reaguje na Vladimír Hošek
Nikomu nic nevnucuji, jen konstatuji.
V tom je rozdíl, který jste nepoznal.
Pokud je někdo pohodlný, zřejmě jako vy, nebudu jej přesvědčovat. Ale zároveň nebudu tvrdit, že je jeho jednání v pořádku.
Jinak popularita PET lahví je z velké části dílem marketingové masáže.
Odpovědět
VH

Vladimír Hošek

4.1.2019 15:13 Reaguje na Jan Škrdla
No pokud by jste byl poslancem nebo pracovníkem MŽP, tak by jste tak jistě činil.

Materiál PET nepotřebuje žádnou marketingovou masáž, je to geniální obal s vlastnostmi, které žádný jiný obal nemá.
Odpovědět

Jan Škrdla

4.1.2019 21:42 Reaguje na Vladimír Hošek
Politika nemí pro mě. Jistě jsou tady vhodnější adepti na vámi uváděné pozice.

Podle vašich komentářů bych si tipoval, že vyrábíte PET lahve nebo balenou vodu. Říká se, že každá liška chválí svůj ohon.
Odpovědět
ig

3.1.2019 15:55 Reaguje na Daniel Vondrouš
Leckdy zrovna urputné hledání "řešení" nadělá víc škody než užitku, viz nejen odpadové hospodářství :-)
Odpovědět

Jan Škrdla

3.1.2019 16:58 Reaguje na
Právě naopak, rozumné řešení je potřeba hledat.
Žít v době "kosmické" a nakládat s odpady jako ve středověku, to k sobě nejde.
Odpovědět
ig

3.1.2019 18:16 Reaguje na Jan Škrdla
Ano, a klíčové je to slovo "rozumné" :-) Mnoho z toho co bylo u nás zavedeno má bohužel do rozumnosti daleko.
Odpovědět
ig

3.1.2019 18:24 Reaguje na Jan Škrdla
...někdy je to středověké skládkování nakonec ta nejvhodnější cesta. Naprostá většina plastů se na skládce nikdy nerozloží, tudíž nevstupuje do životního prostředí a nijak neškodí. Cokoliv jiného spotřebovává energii a uvolňuje nežádoucí látky do okolí. Jenže je to z nějakého důvodu pro spoustu lidí neskousnutelné, tak raději vymýšlejí spousty nerozumných řešení než tohle :-)
Odpovědět
KP

Katka Pazderů

3.1.2019 21:17 Reaguje na
A dá se z těch plastů postavit i kopec! Takoví my jsme!
Odpovědět
ig

3.1.2019 22:09 Reaguje na Katka Pazderů
Dá, ale lepší je zavézt tím třeba vytěžený jámový lom, aby vítr nerozfoukával lehké kousky. I skládkování se dá dělat dobře nebo špatně, tak když už, tak raději dobře :-)
Odpovědět

Jan Škrdla

3.1.2019 22:50 Reaguje na
Takový starý lom, může být cenným ekosystémem. Zvláště pokud je zatopený může sloužit k rekreaci.

Jinak plasty, které se už nevyplatí dál zpracovávat je rozhodně lepší energeticky zužitkovat (ve spalovně, ne v kamnech).
Odpovědět
ig

3.1.2019 23:04 Reaguje na Jan Škrdla
Do zatopeného určitě ne, to by byla škoda. To spalování je tu vždycky jako možnost, skládkování jsem zmínil hlavně kvůli tomu paradoxu nulových emisí :-)
Odpovědět
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Econnectu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist TOPlist