COP26: Na 40 států se zavázalo urychlit odklon od uhlí ve prospěch čistých zdrojů

Signatáři slíbili, že vyřadí své uhelné elektrárny z provozu do roku 2030 v případě velkých ekonomik a do roku 2040 v případě chudších zemí. Země také uvedly, že nebudou investovat do uhelných elektráren doma ani v zahraničí.

Licence | Volné dílo (public domain)

Zdroj | Piqsels

Dohodu podpořilo Polsko, Ukrajina, Vietnam nebo Chile, které se řadí mezi velké spotřebitele uhlí. Právě Polsko přitom dosud počítalo s odklonem od uhlí do roku 2049. K dohodě se připojily i desítky organizací, včetně několika velkých bank, které slíbily zastavit financování průmyslu spojeného s těžbou uhlí.

"Konec uhlí je na dohled," uvedl britský ministr pro podnikání Kwasi Kwarteng. "Svět jde správným směrem, je připraven zpečetit osud uhlí a přijmout ekologické a ekonomické výhody budování budoucnosti poháněné čistou energií," dodal Kwarteng.

Naopak britský stínový ministr pro podnikání Ed Miliband dnešní dohodu považuje za nedostatečnou, protože se k ní nepřipojila Čína. Upozornil také, že dohoda se nezmiňuje o ropě a plynu, píše BBC.

Uhlí je dnes hlavním tématem konference COP26 a účastnické státy jednají o několika různých dohodách. K jisté formě omezení používání uhlí se podle agentury Reuters zavázalo 77 zemí. Dvacet vlád, včetně USA nebo Kanady, by ještě dnes mělo slíbit, že do konce roku 2022 zastaví financování zahraničních projektů spojených s fosilními palivy. Část dohody, která se ale týká také investic do domácích projektů, odmítla podepsat Indie, Čína a Austrálie, uvádí Reuters.

Právě uhlí je samo o sobě faktorem, který nejzásadněji přispívá ke klimatickým změnám. V roce 2019 se z něj vyrábělo přibližně 37 procent elektrické energie na světě. Nejvíce uhlí na planetě spotřebuje Čína, která slíbila nestavět uhelné elektrárny v zahraničí, ale pro vlastní území tento závazek odmítla. Austrálie, kde pochází z uhlí rovná polovina elektřiny, otvírá nové doly, píše Le Monde. V Indii stojí na uhlí dokonce 70 procent elektřiny. Indický premiér Naréndra Módí slíbil snížit podíl na 50 procent do roku 2030, což Le Monde popisuje jako odvážný krok.

"Současná situace na energetických trzích není důvodem k pozastavení odchodu z uhlí. Naopak to dokazuje, že je důležité urychlit přechod na čisté energie a dramaticky snížit naši závislost na fosilních palivech," uvedla v Glasgow eurokomisařka pro energetiku Kadri Simsonová.

Na úvod dnešních jednání o uhlí účastníci konferenci vyslechli závěry vědců o objemech emisí oxidu uhličitého do ovzduší v posledních letech. Dramatický a vítaný pokles emisí CO2 během pandemie covidu-19 už zase do značné míry zmizel a svět vypouští do atmosféry téměř stejné objemy skleníkových plynů jako před pandemií, uvedli vědci z projektu Global Carbon Project.

Díky omezenému pohybu lidí a zastavení části ekonomiky v roce 2020 klesly globální emise oxidu uhličitého o 5,4 procenta, což je nejvýraznější pokles od druhé světové války. Letos ovšem emise podle odhadů vědců na základě dosavadních údajů stoupnou o 4,9 procenta a přiblíží se tak úrovni míry znečišťování v roce 2019, píše AP.