Dát se cestou obnovitelných zdrojů nebo jádra? Ke skutečnému snížení národní emisní bilance vede jen první směr
Jaderná energetika má tu vlastnost, že v poměru k objemu produkované energie jsou její uhlíkové emise podobně zanedbatelné, jako u OZE, tedy solárních a větrných elektráren. A to včetně situace, kdy do vzájemného srovnání započítáme jejich výstavbu, provoz a údržbu. Přesto se řada lidí zdráhá jadernou elektrárnu nízkouhlíkovým zdrojem nazvat, byť z principu jím určitě je. Celý problém jde totiž za hranu debaty o efektivitě nízkoemisních zdrojů a snahy o dekarbonizaci energetiky a záleží, jak velkou výseč z něj chceme vidět.
Losnu, anebo Mažňáka?
Otázka, zda jako řešení pro budoucnost zvolit jadernou energetiku či OZE často ostře rozděluje společnost. Jistým paradoxem je, že na znesvářené tábory dělí i ty, kteří se jinak společně hlásí k nízkoemisní energetice. Tým Simone Abramové, profesorky Univerzity v Durhamu a spoluředitelky tamního Institutu pro energetiku, se proto rozhodl prozkoumat dopady této volby u zemí, které se již pro jednu z variant nízkouhlíkové energetiky rozhodly. A dnes buď podporují preferenčně spíše OZE anebo jadernou energetiku.
Vycházeli přitom z dat, které za léta 1990-2014 sesbírali akademikové univerzity v Sussexu, ve 123 zemích světa. Tématem k řešení přitom bylo, jak se zemím (které jsou spíše pro jádro/spíše pro OZE) daří snižovat jejich celonárodní emisní bilanci. Výsledek? Výstavba nových a provoz již existujících jaderných elektráren prokazatelně nepřispíval k efektu snížení celonárodních emisí. A v kontrastu k tomu – tam, kde si jako cestu vybrali OZE, se prokazatelně podařilo snížit celonárodní emisní bilanci.
Dekarbonizaci garantují obě koncepce, ale...
A znovu: OZE i jaderná energetika jsou ze svého principu nízkouhlíkové, nízkoemisní zdroje energie. Oba přístupy jsou ze své definice efektivním nástrojem dekarbonizace energetiky. Jen OZE ale v dlouhodobém měřítku vedou ke skutečnému snížení národní emisní bilance. Čím to? Autoři upozorňují na korelaci mezi zvolenými energetickými koncepcemi a přijímanou politikou států. Tam, kde zvolili OZE, se snaží o celkovou změnu systému, fungování. Kde zvolili jádro, tam se zhusta širší opatření pro dosažení nižších emisí na národní úrovni neaplikují.
Jinými slovy, pokud nám jde jen o dekarbonizaci, je jaderná energetika fajn a naprosto v pořádku. Pokud chceme něco víc, je třeba hledat u OZE. Abramová také upozornila na těsný vztah mezi OZE a jádrem. Tyto energetické koncepce se vyznačují silně konkurenčním vztahem. Dotace jednoho sektoru ubírají z rozvoje toho druhého, stojí proti sobě. Vyrovnaná koncepce obojího ve světě k vidění zatím není.
Abramová dále zmiňuje roli technického pokroku, především na úrovni záložních bateriových systémů a chytrých sítí. Ty jsou schopny zpracovávat a uchovávat menší objemy elektřiny a pohotověji tak reagovat na vlastní výpadky či nadprodukci. Touto flexibilitou masivní jaderné elektrárny nedisponují. A pokud prý stávající trend přetrvá, přestane být role jaderných elektráren – dodávajících s dokonalou vytrvalostí stálý objem energie do sítě – tak významná, jako je nyní.
K řešení tedy zůstává, zda chceme jen dekarbonizaci energetiky, anebo skutečně snižovat národní emise.
reklama
Dále čtěte |
Další články autora |
Online diskuse
Všechny komentáře (143)
Miroslav Vinkler
6.11.2020 06:47Četl jsem už tady hodně věcí, ale tohle je skutečně ujeté a mám k tomu řadu výhrad.
1) Skutečným zdrojem není zmiňovaný Conservation, ale časopis Nature Energy a komplet dílko najdete zde :
https://www.nature.com/articles/s41560-020-00696-3
2) Autoři nejsou odborníci na energetiku nebo OZE nebo jádro. Britská část pochází z Oddělení pro výzkum vědecké politiky (SPRU), škola obchodu, managementu a ekonomiky, University of Sussex, Sussex, Velká Británie
Německá větev zase z ISM International School of Management, Mnichov, Německo.
3) Jedná se doslova o účetní operaci - použití několika regresních analýz globálních datových souborů národních emisí uhlíku a výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů a jaderné energie ve 123 zemích během 25 let
k účelové interpretaci
4) Autoři se jak čert kříži vyhnuli dvěma základním věcem
- vztahu OZE k životnímu prostředí
- nutným nákladům na úpravu národní distribuční sítě a vybudování náhradních zdroj a dopadům na koncové ceny pro zákazníky.
Michal Gregor
6.11.2020 07:24 Reaguje na Miroslav VinklerPavel Hanzl
6.11.2020 10:06 Reaguje na Michal Gregorhttps://oenergetice.cz/vetrne-elektrarny/nemecko-provozovatele-vetrnych-elektraren-mori-by-mohli-namisto-cerpani-podpory-statu-platit/
"Již několik provozovatelů vyhrálo aukce podáním nejnižší, tedy nulové, nabídky. V praxi se tak vzdali státem garantované odměny za dodávku elektřiny do sítě".
Emil Novák
6.11.2020 10:30 Reaguje na Pavel HanzlPavel Hanzl
6.11.2020 22:38 Reaguje na Emil Novák"Již několik provozovatelů vyhrálo aukce podáním nejnižší, tedy nulové, nabídky. V praxi se tak vzdali státem garantované odměny za dodávku elektřiny do sítě. Provozovatelé pak hledají zákazníky, například v průmyslu, s nimiž uzavírají smlouvy o přímém nákupu, neboli tzv. Power Purchase Aggreements (PPA)".
Emil Novák
6.11.2020 23:21 Reaguje na Pavel Hanzlhttps://www.euro.cz/byznys/danska-firma-rsted-stavi-v-nemecku-prvni-vetrny-park-bez-dotaci-1476851
Cituji: "dánský Ørsted staví pro Němce první větrný park bez státní pomoci. První větrný park na moři, který se staví bez státní podpory, má být hotov v roce 2025."
Pavel Hanzl
7.11.2020 09:12 Reaguje na Emil NovákTo přece znamená, že ti provozovatelé to už provozují!! Kdyby to nestálo, těžko by to mohli provozovat!! Nemáte problém chápat text?
Emil Novák
7.11.2020 09:38 Reaguje na Pavel HanzlJelikož je potřeba vám vše vysvětlovat jako malému dítěti, tak tady máte čtyři dny starý seznam vysoutěžených německých větrných farem v aukcích, včetně ceny, s jakou byly vysoutěženy, a včetně předpokládaného data uvedení do provozu:
https://www.spglobal.com/platts/en/market-insights/latest-news/electric-power/110320-germany-may-have-to-draw-lots-to-decide-offshore-tenders-as-coalition-clears-way-for-new-law
Jak si můžete všimnout, u větrných farem s nulovou vysoutěženou cenou je očekáváno uvedení do provozu v roce 2025. Pokud máte pocit, že S&P Global Platts na nějaké farmy zapomněl, nic vám nebrání uvést na ně nějaký odkaz. Vy ale pochopitelně žádné takové nenajdete, protože i o těchto aukcích víte velké kulové a opět jen hloupě žvaníte.
Jan Šimůnek
6.11.2020 12:15 Reaguje na Pavel HanzlPavel Hanzl
6.11.2020 22:33 Reaguje na Jan ŠimůnekJan Šimůnek
7.11.2020 08:08 Reaguje na Pavel HanzlPavel Hanzl
7.11.2020 09:17 Reaguje na Jan ŠimůnekŽádné poškození se nekoná, ta síť je na to stavěná.
Příště napíšete,že je nesmysl stavět rodinný dům, protože při každém dešti obyvatelům naprší do postele.
Nějak jste si asi nevšiml, že existuje zařízení, které se jmenuje střecha.
Jan Šimůnek
7.11.2020 13:38 Reaguje na Pavel HanzlZbyněk Poisl
8.11.2020 19:06 Reaguje na Pavel HanzlProblém OZE je jejich nekvalita! Žádný provozovatel FVE nebo VE není schopen zaručit dodávku v čase, což je zcela zásadní věc. Neumím si představit situaci, kdy by zaměstnavatel povolal své zaměstnance do práce v neděli odpoledne, protože právě začalo svítit sluníčko nebo naopak o půlnoci, protože začal foukat vítr. Jestliže vezmu v úvahu, že existují případy, kdy délka slunečního svítu během jednoho měsíce je na našem zemí 30 minut!!! což je věc, která se stala v prosinci 2017 (asi), tak za těchto okolností jsou FVE zcela k ničemu! Bezvětří nebo vítr pod 5m/s se také na našem území vyskytují docela často a ve velké míře. Odkud pak vezmeme veškerou potřebnou energii?
Jako další fakt je potřeba vzít v úvahu, že výtěžnost FVE a VE se na našem území pohybuje kolem 15%. Takže pro pokrytí spotřeby státu by bylo nutné mít instalovaných nejméně 90GW výkonu, což je 90 temelínských bloků. To by ovšem platilo pouze za předpokladu, že by slunce svítilo i v noci, což není možné. Takže je nutné vzít v úvahu, že FVE je možné provozovat pouze 8h/denně a i to je velmi optimistické. V takovémto případě se ale brzy dostaneme k problému, kam ty tisíce km2 FVE umístit a to nemluvím o nutné akumulaci. PVE Dlouhé stráně má kapacitu cca 7GWh, takže je možné uvažovat, že by teoreticky dokázala dodávat 10% průměrné spotřeby státu po dobu 10hodin. Kde postavíme dalších 25 takových elektráren? A to by bylo jen za předpokladu, že by během 24 hodin dokázaly všechny OZE vodu v PVE zase vytáhnout nahoru. Pokud by bylo 2 dny zatženo a bezvětří, seděli bychom všichni doma oblečení do kožichů a svítili svíčkami.....
Milan Smrž
13.1.2021 09:57 Reaguje na Zbyněk PoislVaše představy o obnovitelném systému jsou poněkud naivní, a to sice z principu a mnohem více než činí rozdíl mezi 380 a 400 V. Budoucí energetický systém musí vedle intermitentních zdrojů pozůstávat z akumulace a z inteligentního managementu. Přečerpávací elektrárny jsou investičně náročné a představují dost zásadní zásah do krajiny, existuje mnoho jiných akumulačních technik, pro něž již existuje skladovací kapacita mnohem větší, než v případě potenciální energie vody na vrcholu kopce. Jedná se P2G (Power to Gas) založený na výrobě syntetického metanu s přídavkem vodíku a uskladnění tohoto plynu v podzemních zásobnících, kterých má ČR dostatek. Vedle této možnosti je i řada dalších (amoniak, kapalný vzduch, roztavené sole), všechno technologie s minimální ekologickou stopou či nárokem na speciální materiály. V těchto technologiích je možno uskladnit levnou obnovitelnou elektřinu (3-4 krát levnější než z jádra), o externalitách (radioaktivní odpad, těžba uranu, nedostatek chladící vody, nenulová možnost havárie, teroristický útok...) raději ani nemluvě.
Vedle akumulace je třeba jiný management obchodu s elektřinou, především obsahující flexibilní cenu, diverzifikované využívání elektřiny (velkokapacitní i decentrální ohřev vody, využití tepla na diskontinuální tepelné procesy, apod.)
Vedlo toho v Německu provozně vyzkoušeli systém drakových elektráren, které mají velmi výhodné parametry: pro 400 m nad terénem snižují LCOE o 75 %, snižují CAPEX o 90 %, jejich FLH (využitelnost v ročním průměru) je 80 %, OPEX je ve srovnání s běžnými větrnými elektrárnami v závislosti na místě nižší o 20 – 75 %. Většina zemí na světě může pokrývat své energetické nároky z tohoto obnovitelného zdroje. Tyto elektrárny jsou schopny zajistit základní energetickou spotřebu tzv. base load.
https://www.energiezukunft.eu/erneuerbare-energien/wind/mit-winddrachen-strom-erzeugen/
Místa pro fotovoltaiku i vítr je dost, stačí jenom přijmout potřebná opatření.
Jan Šimůnek
6.11.2020 07:33Mirek Bárta
6.11.2020 08:48 Reaguje na Jan ŠimůnekKrejcar Stanislav
6.11.2020 09:45 Reaguje naJan Šimůnek
7.11.2020 08:11 Reaguje na Krejcar StanislavPochopitelně, existují zájmové skupiny, které si něco podobného přejí a "shodou okolností" k nim patří tvrdá jádra některých ekologických organizací, případně ekologií se ohánějících politických stran.
Pavel Hanzl
6.11.2020 10:01 Reaguje na Mirek BártaVýkyvy jsou obrovské, ovšem max cena vydržela 15 minut.
Není tam napsáno, kolik času je cena vysoká a kolik ta nízká (40 eur/MWD).
JE to těžko zachrání (jsou každou chvíli v odstávce) a proto je velmi důležité a i cenově výhodné jít do akumulací.
Pokud bych kupoval přetoky do giga vodíkové vyvíječky prakticky zadara a pak prodával za 200 eur/MWh, bohatě se to vyrentuje, i kdybych takhle jel pár týdnů do roka.
Němci v té době kupovali od sousedů, takže ČEZ si sanoval svoje prodělečné uhláky.
Jenže tudy cesta nevede, uhlák není špička a musí jet pořád, tj. většinu roku prodělává.
Mirek Bárta
6.11.2020 11:33 Reaguje na Pavel HanzlAkumulační úložiště by jistě pomohla, ale při dlouhodobém bezvětří zejména v zimě by to kapacitně nezvládla žádná v současné době stavěná úložiště.
To bude hlavně problém Němců po vyřazení JE a po vyřazení uhelných elektráren. Němci sami si to uvědomují a proto je tam hnutí za zachoování provozu JE. Jen se obávám, že na to zachování JE je už dost pozdě. A na dovoz elektřiny z francouzských jaderných elektráren také nelze stoprocentně spoléhat. Němci spoléhají na výstavbu plynových elektráren (k tomu potřebují ten Nord stream 2), ale spalování plynu ztaké daleka není bezuhlíkatý proces. Co tomu řekne EU? Asi nic, protože Německo je příliš hospodářsky silné na to, aby ho někdo peskoval.
Pavel Hanzl
6.11.2020 22:43 Reaguje na Mirek Bártahttps://oenergetice.cz/plyn/poptavka-vodiku-severozapadni-evrope-by-mohla-roku-2050-vzrust-az-700-twh/
Emil Novák
6.11.2020 23:39 Reaguje na Pavel HanzlPavel Hanzl
7.11.2020 09:27 Reaguje na Emil Novák"Součástí velkých projektů s elektrolyzéry by měla být sezónní akumulace vodíku a elektřina produkovaná z obnovitelných zdrojů, aby byly zajištěny nízké provozní náklady".
Další informace:
https://oenergetice.cz/evropska-unie/evropska-komise-oficialne-sazi-vodik-prijala-dlouho-ocekavane-strategie/
Vy teď doložte, že "EU naopak počítá s dost zásadním dovozem vodíku ze zemí mimo EU".
Pro ČR žádné kapacity nebudou, pokud si je nevybudujeme sami, to dá rozum. To srovnání jsem použil jen jako poměr výkonů.
Právě proto tvrdím, že my bychom se mohli stát akumulátorem Evropy, protože nejvýkonnější OZE (offshore VE) použít nemůžeme.
Emil Novák
7.11.2020 09:45 Reaguje na Pavel Hanzlhttps://www.ceskenoviny.cz/zpravy/experti-vodik-ma-v-cesku-potencial-v-energetice-nebo-doprave/1954406?utm_source=rss&utm_medium=feed
V ČR si těžko nějaké významné kapacity na výrobu vodíku vybudujeme, protože oproti zemím s lepšími větrnými nebo slunečními podmínkami máme zásadní komparativní nevýhodu. Opět to zaznělo na té konferenci.
Jaroslav Studnička
7.11.2020 10:30 Reaguje na Emil NovákEmil Novák
7.11.2020 10:49 Reaguje na Jaroslav StudničkaZbyněk Poisl
9.11.2020 10:05 Reaguje na Pavel HanzlJan Šimůnek
9.11.2020 16:43 Reaguje na Zbyněk PoislMilan Smrž
13.1.2021 10:12 Reaguje na Jan ŠimůnekA propos do Číny se výroby delimitovaly již před dvaceti a více lety, kdy emise zajímaly jenom některé vizionáře. Důvodem byl vyšší zisk.
Richard Vacek
6.11.2020 08:18Jan Šimůnek
6.11.2020 08:30 Reaguje na Richard VacekPavel Hanzl
6.11.2020 09:15 Reaguje na Jan ŠimůnekVýsledkem je, že za giga mega máme rozvoj OZE skoro nula.
Tohle je ale poroblém naší vlády a ne OZE!!
V normálních zemích to funguje dobře:
https://oenergetice.cz/elektrarny-evropa/ve-spojenem-kralovstvi-ve-vystavbe-pres-8-gw-obnovitelnych-zdroju-sestina-soucasneho-vykonu-oze-zemi/
Jaroslav Studnička
6.11.2020 09:23 Reaguje na Pavel HanzlNemůžete jenom tak zrušit platnost podobných zákonů, to byste okamžitě měl na triku ohromnou vlnu arbitráží.
Pavel Hanzl
6.11.2020 09:34 Reaguje na Jaroslav StudničkaGiganticky dotuje nesmyslná biopaliva a bioplynky, podpora fve klesla na minimální úroveň, co je možné. Od roku 12 fve skoro vůbec neroste, přitom je to naše jediná skutečně výkonová OZE.
https://oenergetice.cz/elektrarny-cr/prispevek-statu-podporovanym-zdrojum-energie-ma-i-pristi-rok-byt-27-mld-kc/
Jaroslav Studnička
6.11.2020 09:36 Reaguje na Pavel Hanzlhttps://www.ote-cr.cz/cs/statistika/statistika-poze/poskytnuta-podpora-2013-2019
Pavel Hanzl
6.11.2020 22:48 Reaguje na Jaroslav StudničkaJá vidím výsledek a to je dost katastrofa. Za cenu už snad jaderného bloku jsme si pořídili kulový ho... i s přehazovačkou.
Jaroslav Studnička
7.11.2020 09:10 Reaguje na Pavel HanzlV odkazu se tedy dočtete jaká část dotací jde na jaké zdroje OZE a opět si ostatní můžou udělat obr, jak pravdivé informace uvádíte...
Pavel Hanzl
7.11.2020 09:51 Reaguje na Jaroslav Studnička3.27 mld. biomasa
6.17 mld. bioplyn
29 mld. solární tunel
nenašel jsem tam biopaliva.
Je to do roku 19.
Pro rok 21 je ale provozní podpora pro nové fve nula.
https://www.cefas.cz/ostatni/fotovoltaika-bez-dotaci-ma-to-smysl.html
Jaroslav Studnička
7.11.2020 13:53 Reaguje na Pavel HanzlSamozřejmě že to je statistika do roku 2019.
S biomasou Babiš moc společného nemá. V rámci celé sumy za OZE to jsou jednotky procent pro Babiše.
Jan Šimůnek
6.11.2020 12:21 Reaguje na Pavel HanzlBásníte tady o tom, jak OZE v Německu dodávají elektřinu za nulovou cenu, přitom každému, s odpuštěním, blbci musí být jasné, že by pomřeli hlady. Čili musejí mít nějaký přísun financí, který nahrazuje ty naše transparentně zorganizované dotace. Že by to provozovali jako koníčka a financovali ze své kapsy odmítám předpokládat.
Pavel Hanzl
6.11.2020 22:52 Reaguje na Jan ŠimůnekJan Šimůnek
7.11.2020 08:16 Reaguje na Pavel HanzlProstě, musí se to dotovat z kapes daňových poplatníků nebo příplatky za elektřinu nebo jinými cestami. A právě z tohoto důvodu je provozování OZE čirá zlodějina, byť zatím legální. A celá společnost na tom prodělává, protože ty peníze na provoz OZE chybí pro smysluplné a ekonomicky skutečně přínosné projekty, jako je jádro (ale nejen ono).
Pavel Hanzl
7.11.2020 09:58 Reaguje na Jan ŠimůnekDotuje se v Německu minimálně, na úroveň asi 60 eur/MWh, což je daleko méně, než je cena u nás.
Nikde se nepíše o vratkách dotací.
U nás se dotuje asi 45 mld. ročně, což je příšerné číslo a výsledek? Rozvoj nula, baroni ve zlatě.
Emil Novák
7.11.2020 10:45 Reaguje na Pavel HanzlPrůměrná vyrobená MWh z německých OZE se dotuje se dotuje částkou 118 Euro, žádných 60 - údaje pro příští rok. Veškeré potřebné informace naleznete v tomto článku, můžete si to přepočítat:
https://oenergetice.cz/obnovitelne-zdroje/nemecko-zastropovalo-prispevek-podporu-oze-kvuli-deficitu-uctu-by-jinak-prudce-vzrostl
Pavel Hanzl
6.11.2020 09:11 Reaguje na Richard VacekDaleko lepší je systém, kdy jsou dominantní levné OZE a jádro je stavěno jako špičkový zdroj (moderní reaktory to umí) a tím se šetří drahé a špinavé palivo.
Otázkou ale je, jestli vývoj akumulací veškerou potřebu špičkové a zálohové elektřiny časem nenahradí a za jakou cenu:
https://oenergetice.cz/akumulace-energie/ceny-velkych-bateriovych-ulozist-usa-poklesly-za-3-roky-70/
Mirek Bárta
6.11.2020 09:33 Reaguje na Pavel HanzlFrancouzi také říkají, že postaví JE za investiční náklady srovnatelnými s náklady na výstavbu plynových elektráren.
Pavel Hanzl
6.11.2020 09:40 Reaguje na Mirek BártaChápu Británii, která už zrušila uhlí úplně, nebo Polsko, které nemá jedinou JE a mohutně investuje taky do VE a FVE. Ale my s podílem 30% jádra na 10 mil. obyvatel jsme saturování dost.
Jaroslav Studnička
6.11.2020 09:43 Reaguje na Pavel HanzlPavel Hanzl
6.11.2020 10:10 Reaguje na Jaroslav StudničkaJaroslav Studnička
6.11.2020 10:21 Reaguje na Pavel HanzlNikdo nám žádnou levnou elektřinu posílat nebude. Každý stát si bude řešit svoje systémy akumulace, pokud chce splnit závazky dané EU.
Navíc, kdo by zaplatil vedení pro takové přetoky elektřiny?
Jan Šimůnek
6.11.2020 12:35 Reaguje na Jaroslav StudničkaPochopitelně, pokud by se vyrobily nějaké akumulační prostředky, tak by to byl vysoce rizikový provoz. Lidé by asi protestovali proti umístění zařízení, schopného vybuchnout silou řádově srovnatelnou s "Chlapečkem", který zdemoloval Hirošimu. Tu na Ekolistu se psalo o protestech britských obyvatel proti podobnému zařízení (a kapacitou cca 0,1 Chlapečka), protože jsou v případě havárie bezprostředně ohroženy jejich životy i majetky. Přičemž toto zařízení by neutáhlo ani celou Prahu po obvyklou dobu bezvětří a nízké oblačnosti v zimním období. Zásobník energie pro celou ČR by představoval více Chlapečků, možná až desítky. Pokud bychom měli být akumulátorem pro celou EU, tak bychom si říkali o možnost exploze na úrovni pořádné vodíkové bomby. Jistěže bez následné radioaktivity, ale to už by obětem výbuchu mohlo být šumafu.
A je úplně jedno jestli by to byla nějaká obří soustava LiIon, olověných akumulátorů, nebo třeba gigantická nádrž na vodík. Prostě by záleželo prakticky čistě na množství aktuálně uskladněné energie, nikoli na její konkrétní formě.
Jaroslav Studnička
6.11.2020 12:44 Reaguje na Jan ŠimůnekHlavně to nedává smysl, aby případné přetoky elektřiny např. z offshore VtE posílali do ČR a pak platili za drahou akumulovanou elektřinu.
Prostě si postaví svoji vodíkárnu na břehu Severního moře.
Jan Šimůnek
7.11.2020 08:17 Reaguje na Jaroslav StudničkaPavel Hanzl
6.11.2020 22:59 Reaguje na Jaroslav StudničkaEvropa je jediné elektrické území a už dávno se s elektřinou kšeftuje ve velkým. Za komára to byl jeden z mála vývozních artiklů, taky Dukovany i Temelín jely dost na vývoz.
Jan Šimůnek
7.11.2020 08:22 Reaguje na Pavel HanzlProdávala se akorát elektřina do Rakouska (vedení křižuje státní silnici Brno - Znojmo, kousek před Znojmem). Bylo to ovšem problematické tím, že frekvence RVHP a EHS elektřiny nebyly stejné.
Emil Novák
6.11.2020 10:38 Reaguje na Pavel HanzlMirek Bárta
6.11.2020 10:44 Reaguje na Pavel HanzlFrancie chce postavit 6 dalších reaktorů, ale časový plán je dost neurčitý. Tam chce použít dosud neexistující EPR 2.
Emil Novák
6.11.2020 11:16 Reaguje na Mirek BártaBudoucí nový model má být představen v polovině příštího roku, ale jde o optimalizaci na základě zkušeností z výstavby a provozu současných EPR.
https://www.usinenouvelle.com/article/le-gouvernement-etudierait-le-financement-de-nouveaux-reacteurs-nucleaires-en-france.N1024469
Mirek Bárta
6.11.2020 11:38 Reaguje na Emil NovákEmil Novák
6.11.2020 11:50 Reaguje na Mirek BártaPavel Hanzl
6.11.2020 23:06 Reaguje na Mirek BártaJan Šimůnek
7.11.2020 08:24 Reaguje na Pavel HanzlRichard Vacek
6.11.2020 13:10 Reaguje na Pavel HanzlPavel Hanzl
6.11.2020 23:12 Reaguje na Richard VacekJan Šimůnek
7.11.2020 08:29 Reaguje na Pavel HanzlPavel Hanzl
7.11.2020 10:04 Reaguje na Jan Šimůnek"Podle renomované ročenky „World Nuclear Industry Status Report“ dosahují náklady na výrobu jedné megawatthodiny u solárních elektráren 36 až 47 dolarů, u větrných parků na pevnině 29 až 56 dolarů, zatímco v jaderných blocích 112 až 189 dolarů. Podstatný je také vývoj nákladů v čase. Ceny sluneční energie poklesly za posledních deset let o 88 procent, u větrné o 69, u jádra naopak o 23 procent vzrostly.
https://ekolist.cz/cz/publicistika/nazory-a-komentare/danieln-vondrous-kanal-reaktor.vanocni-prani-andreje-babise-ktera-mu-splnit-nechcete
Emil Novák
7.11.2020 11:04 Reaguje na Pavel HanzlZbyněk Poisl
9.11.2020 10:10 Reaguje na Pavel HanzlVáclav Kain
6.11.2020 08:32Pavel Hanzl
6.11.2020 09:00 Reaguje na Václav Kainhttps://oenergetice.cz/obnovitelne-zdroje/nemecko-letos-vyrobilo-vice-nez-50-elektriny-oze-solarni-elektrarny-dosahly-noveho-rekordu/
Jan Šimůnek
6.11.2020 12:37 Reaguje na Pavel HanzlPavel Hanzl
6.11.2020 23:14 Reaguje na Jan ŠimůnekZaložím si ji do složky kuriozit.
Jan Šimůnek
7.11.2020 08:31 Reaguje na Pavel HanzlZbyněk Poisl
9.11.2020 10:13 Reaguje na Pavel HanzlMirek Bárta
6.11.2020 08:40Ještě smutnější je fakt, že o výstavbě jaderných elektrárnách u nás rozhodují političtí hysterici a ne odborníci. Třeba vítěz tendru na dostavbu Dukovan je z odborného (technického, ekonomického a bezpečnostního) hlediska naprosto jasný a máme s ním dlouhodobě velmi dobré zkušenosti, ale retardovaní politrukové mají jiný názor a vnucují jej národu jako názor odborníků.
Pavel Hanzl
6.11.2020 09:17 Reaguje na Mirek BártaMirek Bárta
6.11.2020 09:58 Reaguje na Pavel HanzlAle pamatuji se, jak D. Drábová horovala za společnost KEPCO (Jižní Korea). Ovšem problémy s výstavbou korejských reaktorů APR1400 v SAE této společnosti moc slávy nepřinesly. Arabové se obrátili na francouzskou společnost EDF, aby dohlížela na dostavbu, provoz a bezpečnost těchto reaktorů v SAE. TA nedůvěra Korejce přímo rozzuřila. Nikdo jiný si jejich reaktory neobjednal. Jižní Korea sama zastavuje mnoho svých vlastních jaderných projektů. Jak by mohla něco vyvážet? Velmi významný dodavatel pro korejský jaderný průmysl Doosan má velké finanční potíže. Teď už Drábová, pokud vím, o Korejcích nemluví.
S Danou Drábovou v lecčems souhlasím, v lecčems nesouhlasím. Zcela se ztrapnila, když se vyjadřovala k novičoku. Ukázalo se, že tomu vůbec nerozumí a čučkaři ji snadno obalamutí. E-majloval jsem si s ní na téma jaderných elektráren i novičoku. Jeden její pracovní kolega se k jejím názorům vyjádřil mnohem kritičtěji než já.
Dana Drábová je taková extrovertka, ráda se prezentuje v médiích. Působí suverénně. Ale už je za zenitem. Odborníky zajímá spíše to, co říká, a ne to, jak rozšafně to říká.
Pavel Hanzl
6.11.2020 23:17 Reaguje na Mirek Bártahttps://www.youtube.com/watch?v=8NULH-WOb_o&feature=emb_title
Emil Novák
7.11.2020 08:15 Reaguje na Pavel HanzlPavel Hanzl
9.11.2020 20:01 Reaguje na Emil NovákEmil Novák
11.11.2020 09:26 Reaguje na Pavel HanzlPavel Hanzl
6.11.2020 08:48"Samotné reaktory přímo neprodukují emise skleníkových plynů, ovšem stavba a likvidace odpadů či těžba, zpracování a přeprava uranu ano. Jaderná energetika tak vypustí do ovzduší až 25krát více emisí CO2 než větrné elektrárny. Emise naskakují i v případě odstávek jaderných elektráren či zvýšení spotřeby ve špičkách, kdy musí být výpadek nahrazen záložním zdrojem. Takovou zálohu zpravidla představují velké uhelné elektrárny".
https://ekolist.cz/cz/publicistika/nazory-a-komentare/daniel-vondrous-statnici-a-jaderne-reaktory
Mirek Bárta
6.11.2020 09:03 Reaguje na Pavel HanzlV Německu chtějí kromě větru a fotovoltaiky ve velkém využívat plynové elektrárny. Ty ale vůbec nejsou bezuhlíkaté. Investiční náklady na výstavbu plynových elektráren jsou sice nižší než JE, ale náklady na vlastní provoz jsou zase nižší u JE.
Pavel Hanzl
6.11.2020 09:24 Reaguje na Mirek BártaNež ale naše jaderná lobby ve vládě pohne p.delí a začne stavět mastodonta v Dukovanech, snad budou akumulace na takové úrovni, že to už bude zbytečné. Nejspíš už budou k dispozici SMR za výrazně příznivější cenu a ty by mohly celý problém řešit, včetně dálkového tepla.
Mirek Bárta
6.11.2020 10:27 Reaguje na Pavel HanzlProjektů SMR resp. MMR ve světě je asi sto (včetně ČR). Ale k využití v praxi mají hodně hodně daleko, třeba na Západě nejpokročilejší projekt NuScale bude v USA a v Kanadě v nejlepším případě komerčně k dispozici až v posledníchuprostřed 30. let.
Výjimkou jsou Rusové, hlavně se svým systémem RITM, a Číňané s projektem HTR-PM.
A pokud jde o cenu SMR: Nedávno jsem viděl porovnání dnešních teoretických cen SMR a v současnosti stavěných kapacitních reaktorů. Cena SMR vztažená na výkon byla vyšší. Nemluvě o tom, že reálná cena SMR někdy v budoucnosti bude jistě vyšší než nyní uváděná teoretiská cena. Tu cenu lze i přijmout někde v energeticky izolovaných oblastech, ale ne u nás jako náhradu kapacitních reaktorů. SMR - možná třeba v Mělníku apod., kde bude využíván hlavně jejich tepelný výkon.
Pavel Hanzl
6.11.2020 23:20 Reaguje na Mirek BártaZa pár let bude k mání, mastodont NIKDY.
Emil Novák
6.11.2020 23:49 Reaguje na Pavel Hanzlkarel uzel
6.11.2020 12:53 Reaguje na Pavel HanzlPavel Hanzl
6.11.2020 23:22 Reaguje na karel uzelhttps://oenergetice.cz/akumulace-energie/ceny-velkych-bateriovych-ulozist-usa-poklesly-za-3-roky-70/
Jaroslav Studnička
6.11.2020 09:28 Reaguje na Pavel HanzlUváděné hodnoty uhlíkové intenzity, tak jak se posuzují např. podle IPCC obsahují celý životní cyklus daného zdroje, tedy včetně palivové části.
Ty hodnoty jsou: VtE = 11, JE = 12, FVE = 45
Pavel Hanzl
6.11.2020 09:43 Reaguje na Jaroslav StudničkaPavel Hanzl
6.11.2020 23:24 Reaguje na Jaroslav StudničkaIPCC není ropácká a není demgogická, Rusi jsou ropáčtí a demagogie je jejich jedinou zbraní.
Jednodušeji to skutečně sdělit neumím.
Jaroslav Studnička
7.11.2020 09:16 Reaguje na Pavel HanzlEmil Novák
6.11.2020 10:15 Reaguje na Pavel HanzlTřeba tady je rozepsaná emisní náročnost celého životního cyklu švédských jaderných elektráren, vychází v jednotkách g CO2ekv na kWh vyrobené elektřiny: https://gryphon4.environdec.com/system/data/files/6/17371/S-P-00923%20EPD%20Electricity%20from%20Vattenfall%20Nordic%20Nuclear%20Power%20Plants%202019.pdf
Jaroslav Studnička
6.11.2020 10:35 Reaguje na Emil NovákJan Šimůnek
7.11.2020 08:38 Reaguje na Emil NovákNa přechod mraku nebo pokles (či naopak zesílení nad bezpečnou mez) síly větru se připravit nedá, už proto, že rosničkáři tyto jevy nejsou často s to předpovědět ani s minutovým předstihem. V podstatě se to pozná, až začne do sítě přitékat méně elektřiny. Musí se kvůli tomu držet drahé a čmoudící záložní zdroje, jejichž emise CO2 podvodníci, prosazující OZE, ignorují.
Naprostá většina emisí z paroplynu by měla být přičtena k tíži OZE, protože ty generují nutnost paroplyn používat.
Pavel Hanzl
7.11.2020 15:10 Reaguje na Jan ŠimůnekAle záloha z fosilu je pořád jen záloha, která se aktivuje jen občas, kdežto vy byste čadil pořád.
Ale proto se staví ty giga akumulátory, aby se memuselo čadit.
Jaroslav Studnička
7.11.2020 17:20 Reaguje na Pavel HanzlJan Šimůnek
7.11.2020 20:49 Reaguje na Pavel HanzlPavel Hanzl
9.11.2020 19:59 Reaguje na Jan ŠimůnekEmil Novák
11.11.2020 09:27 Reaguje na Pavel HanzlZbyněk Poisl
8.11.2020 18:39 Reaguje na Pavel HanzlZbyněk Šeděnka
6.11.2020 09:44Čím budeme svítit a topit, pokud bude bezvětří a na území republiky se bude delší dobu vyskytovat mlha?
P.S. A taky by mě zajímalo, jakým způsobem bude zatíženo životní prostředí při výrobě obnovitelných zařízení na výrobu energie.
Mirek Bárta
6.11.2020 10:53 Reaguje na Zbyněk ŠeděnkaOdpověď je jednoduchá - větrníky budou poháněné elektřinou ze zásuvky a na fotovoltaické články se bude svítit noční lampičkou. :-) :-) :-)
Pavel Hanzl
7.11.2020 15:12 Reaguje na Zbyněk ŠeděnkaMiroslav Vinkler
6.11.2020 09:47Nemáme k tomu vhodné podmínky a nikdy je mít nebudeme.
Zato máme solidní odborné a technické zázemí pro JE , veřejné mínění jádru nakloněné (70%) a možnost solidního výběru z řady osvědčených dodavatel JE.
Zejména Rosatom , klidně i AREVU.
Nechme Němce ať si prokazují co chtějí, ale nenechme je přes Brusel strkat ruce do výsostně českých zájmů.
Zbyněk Šeděnka
6.11.2020 10:11 Reaguje na Miroslav VinklerPavel Hanzl
6.11.2020 23:32 Reaguje na Zbyněk ŠeděnkaEmil Novák
7.11.2020 08:10 Reaguje na Pavel Hanzlhttps://energy-charts.info/charts/import_export/chart.htm?l=en&c=DE&flow=physical_flows_eu
Pavel Hanzl
7.11.2020 14:55 Reaguje na Emil NovákEmil Novák
7.11.2020 15:00 Reaguje na Pavel HanzlPavel Hanzl
6.11.2020 23:30 Reaguje na Miroslav VinklerNa Paroubkově Marsu máme zásoby gigatun zlata, nemá už cenu vůbec pracovat, protože jsme obrovsky bohatí!!
Pavel Hanzl
7.11.2020 14:59 Reaguje na Miroslav VinklerDnes se rozvíjí OZE po celém světě skutečně nevídanou rychlostí a my jen kritizujeme a čadíme.
Obávám se, že je to otázka pouze pár let, až nám to EU zarazí a my budeme o svíčkách.
Tento svět není stavěn pro blbý.
Emil Novák
6.11.2020 10:092) Jak píše pan Vinkler, skutečným zdrojem je studie Benjamina K. Sovacoola, publikovaná v časopise Nature. Tato studie byla přitom ze všech stran kritizována např. za to, že zaměňuje korelaci s kauzalitou, nebo že účelově omezuje období, ve kterém zkoumá přírůstky jádra a OZE. Z korelace mezi přírůstky OZE a jádra a emisemi skleníkových plynů pak vyvozuje již zmiňovaný nesmyslný závěr, že jádro ke snížení emisí nevede, zatímco OZE ano. Jak upozorňují kritici, podobně nesmyslné závěry lze dělat např. z korelace mezi podílem OZE a dobou dožití v jednotlivých zemích. Pokud bychom aplikovali stejně hloupou logiku jako Sovacool a další, kteří tuto studii přebírají, snadno můžeme dojít k závěru, že vysoký podíl OZE snižuje dobu dožití: https://ibb.co/rcWv7hS
3) Na příkladu Německa a Francie je naopak krásně vidět, že obě země z podobné startovací pozice v 70. letech došly k řádově rozdílným výsledkům, Francie má díky jádru zhruba 9× nižší emise při výrobě elektřiny než Německo, které sází na OZE, a to se ještě ani veškerého jádra nezbavilo. Francie za 20 let dokázala vybudovat skutečně nízkoemisní energetiku, Německo za stejných dvacet let pořád patří mezi 6 zemích s nejvyššími emisemi na kWh z celé EU.
4) Ve skutečnosti je to totiž tak, že velký podíl jádra mají vyspělé země s vysokou spotřebou elektřiny na obyvatele a tudíž s vysokými emisemi, zatímco země s vysokým podílem OZE jsou převážně rozvojové země s nízkými emisemi, kde je často jediným zdrojem elektřiny vodní elektrárna.
Jirka Černý
6.11.2020 17:34Ale ono ne, milují lány smradlavé žluté řepky, hektary fotovoltaických panelů a větrníky hyzdící krajinu desítky kilometrů okolo.
Pavel Hanzl
7.11.2020 15:01 Reaguje na Jirka ČernýJan Šimůnek
7.11.2020 20:51 Reaguje na Pavel HanzlJan Šimůnek
8.11.2020 08:11 Reaguje na Pavel HanzlPavel Hanzl
9.11.2020 09:45 Reaguje na Jan Šimůnek"Vláda v roce 2014 schválila nový program podpory biopaliv, který má trvat do roku 2020. Na tento program poté navázala kontroverzní novela zákona o spotřebních daních, která zavedla program další daňové podpory biopaliv."
Zajímavé je, že v roce 2020, kdy se ta celá prasárna obnovuje, už nikdo ani nepípne.
Jan Šimůnek
9.11.2020 16:46 Reaguje na Pavel HanzlBřetislav Machaček
6.11.2020 19:46parků a větrník na každý kopec. Pokud ne, tak dovážet energii"odněkud"
a bude splněno. Možná taky zavřít továrny a zdražit elektřinu tak, že
si ji nebudou moci někteří ani dovolit. Pak bude týden bezvětří a
zataženo, v baterkách nula a plyn z Ruska spálí už Němci. U nás bez
proudu, bez tepla, bez dopravy, bez funkčních nemocnic, ale nulové
emise. Ještě, že jsem doposud žil v realitě a ne ve snu "ekologů".
Snad už tak i dožiju a doufám v moudrost všech budoucích vlád.
Každopádně tak vím koho volit a koho nikoliv i kdyby slibovali
bezproblémový bezuhlíkový život. Tak si ještě zatopím a zasvítím,
než se vše bude řídit počasím a dovozem ze zahraničí.
Jan Šimůnek
7.11.2020 08:43 Reaguje na Břetislav MachačekZbyněk Poisl
7.11.2020 12:52Jan Šimůnek
7.11.2020 13:53 Reaguje na Zbyněk PoislPavel Hanzl
7.11.2020 15:06 Reaguje na Zbyněk PoislJaroslav Studnička
7.11.2020 17:23 Reaguje na Pavel HanzlJinak si koledujete o trestní oznámení vy.
Pavel Hanzl
10.11.2020 08:29 Reaguje na Jaroslav Studnička"Na přípravy hlubinného úložiště radioaktivního odpadu vynaložila Správa úložišť radioaktivních odpadů (SÚRAO) přes 1,8 miliardy korun, jasno, kde má vzniknout, ale za 23 let nemá".
https://oenergetice.cz/jaderne-elektrarny/nku-na-pripravu-uloziste-radioaktivniho-odpadu-vynalozil-stat-18-mld-kc-o-miste-jasno-nema/
Jan Šimůnek
7.11.2020 20:54 Reaguje na Pavel HanzlPavel Hanzl
8.11.2020 18:36 Reaguje na Jan ŠimůnekJeště pár čísel. JE o výkonu 1000 MW vyprodukuje za rok 30 tun radioaktivního odpadu.
V ČR máme dvě JE , Temelín(2x1055) a Dukovany (4x510)MW
Suma: 4,150 x 30 = 124,5tun odpadu/rok
Za dvacet let to bude 2490 tun vyhořelého paliva, které se nachází v meziskladech.Jde o směs původního oxidu uraničitého (více než 96 %) a nově vzniklých příměsí oxidu plutoničitého a sloučenin téměř všech prvků Mendělejevovy tabulky, které vznikly štěpením jader 235U během řízené štěpné řetězové reakce. Většina štěpných produktů jsou radioaktivní izotopy, které by po uvolnění do životního prostředí představovaly pro člověka vážné nebezpečí.
Teď třešnička na dortu !!!!!
ČEZ, a. s., je odpovědná pouze za skladování, za konečné uložení však odpovídá stát.
K tomu účelu byla zřízena Správa úložišť radioaktivních odpadů (SÚRAO)
To je bezva kšeft, ČEZ si vytváří zisky a odpovědnost za odpad hodí na stát. Tedy na všechny občany.
Jan Šimůnek
8.11.2020 20:41 Reaguje na Pavel HanzlZbytek je bezpečný materiál s radioaktivitou a toxicitou +- srovnatelnou s uranovou rudou. A obsahuje to opravdu spoustu cenných surovin.
Jan Šimůnek
8.11.2020 20:43 Reaguje na Pavel HanzlPavel Hanzl
9.11.2020 09:28 Reaguje na Jan ŠimůnekJan Šimůnek
9.11.2020 16:48 Reaguje na Pavel HanzlPavel Hanzl
9.11.2020 19:54 Reaguje na Jan ŠimůnekJá si skutečně nemyslím, že JE je mrtvá a je to hudbou minulosti, ale bude se rozvíjet v jiném, modernějším provedení. Stavět dnes mastodonta je skutečně krok zpátky.
Zbyněk Poisl
11.11.2020 08:54 Reaguje na Pavel HanzlPavel Hanzl
9.11.2020 09:34 Reaguje na Jan ŠimůnekAle třeba je v Dukovanech trezorová místnost, kam se stále fedrují stovky s Gottwaldem, čort znajet.
Jan Šimůnek
9.11.2020 16:49 Reaguje na Pavel HanzlPavel Hanzl
9.11.2020 19:43 Reaguje na Jan ŠimůnekJen jsem si vzpomněl na poslední autentickou taškařici soudruha Míly Ransdorfa, když chtěl vykrást švýcarskou banku a při zatýkání se oháněl legitimací poslance EP!!
To byla čurina naprosto neskutečná!!
Ale hrabiš je jiný kadet....takovou srandu nám nedopřeje.....