Pražský dopravní podnik spolu s vědci testuje nové směsi trávy s nižší spotřebou vody
Od 11. listopadu jsou travní koberce v úseku mezi zastávkami Drinopol a U Kaštanu. "Pokud by se v rámci společného výzkumného projektu podařilo úspěšně otestovat a vyvinout travní směsi skutečně odolné vůči extrémním podmínkám, zejména suchu, znamenalo by to pro nás nejen výrazné snížení spotřeby vody a nákladů na jejich údržbu, ale v konečném důsledku by na 100 procent splňovaly všechny městotvorné a environmentální vlastnosti, které se od nich očekávají," uvedl Šurovský.
Traviny, jeteloviny a další rostliny použité v zelených kobercích v Bělohorské ulici pochází podle koordinátora projektu Vojtěcha Holubce z odolných rostlin, které výzkumníci nasbírali na extrémních lokalitách v Česku. U zastávek Drinopol a U Kaštanu budou vědci testovat varianty koberců pro slunná i stinná stanoviště.
V Praze je podle Šurovského zhruba 16 kilometrů tramvajových tratí se zatravněným svrškem. Za zavlažování vydá DPP zhruba 1,5 milionu korun ročně. Pokud by byly travní pásy ve stávajících směsích na všech úsecích tramvajových tratí, stálo by zalévání DPP ročně asi šest milionů korun.
Dopravní podnik hlavního města je největším dopravcem zajišťujícím městskou hromadnou dopravu v Česku. Obsluhuje 142 autobusových linek, jednu trolejbusovou linku, 25 denních a devět nočních tramvajových linek a tři linky metra. Jediným akcionářem je Praha.
reklama
Dále čtěte |
Online diskuse
Všechny komentáře (8)
Petr
28.11.2021 08:31Pokud sucho považujeme za městský standard, tak stavíme města špatně. Když nejsou vhodná pro rostliny, nejsou vhodná ani pro lidi.
Cíleně vytvářet sucho a pak se mu snažit přizpůsobovat je přece absurdní, a to nejen ve městě. Cesta vede opačným směrem - nevyrábět sucho.
Petr
28.11.2021 08:57 Reaguje na PetrJiří Svoboda
28.11.2021 14:38 Reaguje na PetrBílé střechy případně jiné zpevněné plochy, maximum vody z nich zasakovat a z tého vody roste spousta stromů skýtajících stín. To je jednoduchý návod, jak udělat z měst ostrovy chladu.
Tohle je třeba vtlouci do hlav urbanistům a architektům. Oni jsou ale zřejmě chytřejší.
Lukas B.
29.11.2021 12:37 Reaguje na Jiří Svobodatady se jedná o zatravnění tramvajového pásu, a to je skutečně velmi extrémní stanoviště (pod trávníkem je klasický "železniční" svršek - kolejnice jsou na betonových pražcích ve štěrkovém loži, to je perfektní drenáž), v kombinaci se zimním ostřikem slanou břečkou a znečištěním obrusem z pneumatik a kdejakým dalším sajrajtem. primárně se zalévání nedělá kvůli suchu, ale pro aspoň jakési odsolení trávníku.
Pavel Hanzl
28.11.2021 10:59Jakub Graňák
28.11.2021 23:13 Reaguje na Pavel HanzlPavel Hanzl
29.11.2021 09:03 Reaguje na Jakub GraňákJe ve strmém svahu otočeném k jihu a nemít staženou vodu z asi 100 m2 střechy, bude to polopoušť.