https://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/zpravy/drevene-pelety-maji-nalepku-ekopaliva-ale-ne-vzdy-tomu-tak-je
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Dřevěné pelety mají nálepku ekopaliva, ale ne vždy tomu tak je

28.3.2018 10:00 | PRAHA (Ekolist.cz)
Peletky dovezené přes půl světa nejsou to pravé ořechové. Ilustrační snímek.
Peletky dovezené přes půl světa nejsou to pravé ořechové. Ilustrační snímek.
Licence | Volné dílo (public domain)
Ročně zamíří ze Spojených států do Evropy okolo 7 milionů tun dřevěných pelet a briket. Proč? Protože je v EU považujeme za uhlíkově neutrální zdroj energie a tudíž na ně pohlíží jako na podstatný prvek naplnění Pařížské klimatické dohody. Jak moc se v tom mýlí, vysvětluje článek uveřejněný na ScienceMag.
 

Jeho autorem je William H. Schlesinger z newyorského Caryho Institutu pro ekosystémové studie (CIES), neziskové vzdělávací organizace, která se obvykle nesoustředí na rozbíjení mýtů. V případě „životnímu prostředí tolik prospěšného pálení dřeva“ ale udělali výjimku. Důvod? Ekonomický boom jejich lesních hospodářů, kteří bohatnou na vývozu dřevních pelet do Evropy, totiž nedávno inspiroval americký Kongres. Rádi by i v USA pasovali dřevní biomasu na uhlíkově neutrální zdroj. Což CIES nepovažuje za vůbec šťastný, ale přímo hned katastrofální nápad. Stejně jako myšlenka, že pálit dřevo je lepší, než pálit uhlí. Proč?

Dřevo, ve které věříme

Uhlí dnes globálně generuje 40 % elektrické energie (80 % každoroční těžby uhlí jde do elektráren). A jak tušíme, spalování uhlí produkuje oxid uhličitý a hezkou řádku dalších znečišťujících látek, unikajících do atmosféry. Což je špatně. A proto Evropa začala prosazovat spalování dřevní biomasy. Stromy totiž v průběhu svého životního cyklu čerpají oxid uhličitý z atmosféry a když je spálíme, jsme z hlediska uhlíkových emisí na nule. Do ovzduší při spalování unikne vlastně jen to, co do sebe stromy absorbovaly. Navíc je to obnovitelný zdroj energie. A EU je o tom natolik přesvědčena, že by ráda do roku 2020 získávala tímto způsobem 20 % veškeré energie.

Schlesinger ale upozorňuje na jisté mezery v této logice. Stromy jsou skutečně mimořádným „lapačem“ CO2. Každoročně do sebe zapracují 31 % uhlíku, který my lidé vypustíme do atmosféry. Za takové situace je ale poněkud scestné takové stromy kácet. Pokácený strom už žádný další uhlík neabsorbuje. Navíc není strom jako strom. Ty z hospodářských lesů, pěstované jako rychlý a obnovitelný zdroj energie, totiž absorbují uhlíku méně, než lesy neprodukční. Navíc plošná těžba lesů vede k výraznému uvolnění uhlíku z půdy do atmosféry. Je tedy spíše zdrojem, než zásobníkem uhlíku.

Nechme stromy růst

Pokud by nám tedy skutečně záleželo na tom, jak dostat co nejvíce uhlíku z atmosféry, měli bychom raději sázet stromy a nechat je růst. Ale my je potom kácíme a pálíme, čímž svou situaci rozhodně nezlepšujeme. Problematizující je i to, „v jakém věku“ je kácíme. Schlesinger upozorňuje na příklad americkými lesníky oblíbené borovice kadidlové. Na hektaru optimálního porostu se po čtyřiceti letech růstu sejde 125 tun dřevní biomasy, tedy vcelku slušné množství vázaného uhlíku. Jenže zažitá praxe velí pokácet vzrostlý porost o dvacet let dřív, „aby byla produkce a vývoz“. Potenciál vázaného uhlíku na hektar lesa je tím menší.

Další logickou mezerou je zažitý koncept, že pálení dřeva je čistším procesem, než pálení uhlí. Není. Dřevo v tomto porovnání má výrazně menší výhřevnost a tak k zisku stejných kilowatthodin musíme pálit více materiálu. Ze dřeva uniká méně oxidů uhlíku, než z uhlí, ale protože ho musíme spálit mnohem více než uhlí, je výsledkem jen více uhlíkových emisí k produkci jednoho kilowattu elektřiny. Energetické zhodnocení dřevní biomasy dává podle Schlesingera jakž takž smysl, pokud je realizována v místě spotřeby, respektive ne dále než 80 kilometrů od místa produkce. A za předpokladu, že porost je na daném místě plně obnoven.

Neutrální bilance, ve které chybí dovoz a výroba

Ale vyvážet americké peletky do Evropy? Bilance uhlíkových emisí paliva tím narůstá o 25 % na spáleném palivu nákladních lodí. A s tím se v EU nepočítá. Všechny tyto drobné detaily (plné neobnovení lesních porostů, faktory spojené s těžbou, zpracováním a vývozem) vedou k tomu, že spalování dřevní biomasy v konečném důsledku produkuje více emisí, než spalování uhlí. „Nedává žádný smysl, aby Evropané velebili dřevěné peletky jako uhlíkově neutrální, a přitom zcela přehlíželi CO2, emitované do atmosféry během jejich převozu. Je to jen export uhlíkových emisí za hranice, nic jiného,“ píše Schlesinger.

Produkční lesy jsou chudé

Ekonomové, kteří se zaštiťují životním prostředím, rádi upozorňují na to, že spalování dřevní biomasy dodává lesům hodnotu. Jinými slovy, dokud budou mít dřevěné pelety svou cenu, bude se vyplácet sázet a spravovat nové lesní porosty. Jinak by tato nezalesněná půda snadno mohla podlehnout developerskému rozvoji zástavby, která generuje zisk. Jenže hospodářské lesy, zvláště ty s rychlenou produkcí směrovanou na generování obnovitelného zdroje energie, plantáže, zastanou jen minimum ekosystémových funkcí. A případná vyšší poptávka po dřevní biomase může jen podepsat rozsudek nad lesy starými.

Věřit, že spalování dřeva je lepší než spalování uhlí, je tedy podle Schlesingera chybné. Větší poptávka po dřevní biomase povede jen k destrukci stávajících lesů, rozšíření druhově chudých stromových plantáží a samozřejmě, k uvolňování více uhlíku do atmosféry.


reklama

Další informace |
Líbil se vám článek? Přispějte si na napsání dalšího.
foto - Dohnal RadomírRadomír Dohnal
Autor je spolupracovníkem Ekolistu.cz.
tisknout poslat
 twitter

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk

Všechny komentáře (32)

Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení


Zapomněli jste heslo? Změňte si jej.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

VW

Vladimír Wagner

28.3.2018 09:45
To, že to může být hodně velký průšvih a boj zelených hnutí za vysoký podíl biomasy na produkci elektřiny v Evropě (biomasa má být klíčová podle těch našich i u nás) může mít katastrofické ekologické dopady jsem psal už několikrát, i na Ekolistu: https://ekolist.cz/cz/publicistika/nazory-a-komentare/vladimir-wagner-drevni-hmota-nahrazuje-uhli-schyluje-se-k-dalsimu-zelenemu-prusvihu
Bohužel žádná změna v názorech u nich nenastala, takže riziko, že způsobí ještě větší ekologický průšvih než z biopalivy stále trvá.
Odpovědět
MJ

Martin Jasan

28.3.2018 11:08 Reaguje na Vladimír Wagner
Pane doktore, mohl by jste upřesnit, která hnutí bojují za vysoký podíl dřevní biomasy v energetickém mixu?
Jinak dovoz energetických surovin (dřevěné pelety, ale i uhlí) na velké vzdálenosti, vzhledem k oběmu rozhodně není ekologický.
Odpovědět
VW

Vladimír Wagner

28.3.2018 15:36 Reaguje na Martin Jasan
Stačí se podívat do jejich energetických koncepcí Energetická revoluce a Chytrá energie, jaký podíl (množství) elektřiny vyrobené z biomasy se tam plánuje. V libovolné diskuzi, ve které vystupují zástupci těchto hnutí, když se mluví o ne úplně ideálních možnostech větru a fotovoltaiky u nás a nutnosti pokrytí období kdy nefouká a nesvítí, tito mluví o tom, že to zařídí biomasa.
Odpovědět
MJ

Martin Jasan

29.3.2018 16:40 Reaguje na Vladimír Wagner
Prvně, děkuji za odpověď.
Za druhé, když srovnám, Vámi zmiňovanou Energetickou revoluci českého Greenpeace, tak energie v součtu vychází např pro rok 2030:
1. Scénář IEA 6.1 % pro biomasu (str. 44)
2. Pokročilý scénář Energetické revoluce 12.3 % (str. 48)
pro biomasu.
To mi nepřijde tak radikální, jak vypadá z vašeho komentáře.

Za třetí, myslím, že kdokoliv z této organizace by se s Vámi shodnul, že transport energetických plodin (dřevo i jiná biomasa) a jejich masová produkce na velké vzdálenosti nejsou dobrou cestou.

Nakonec by mě zajímalo, zdali máte vyčísleno (nalezeno z jiných zdrojů), na jak douho by vystačila energie jaderných zdrojů se současně známými zásobami paliva, pokud by pokrývali veškerou světovou spotřebou?
Odpovědět
sv

30.3.2018 18:09 Reaguje na Martin Jasan
Samozřejmě, že to není radikální. Je to extrémní hovadina.
Proč tedy ty zelené organizace souhlasí s německou tzv. energiewende, nebo britskou či dánskou praxí dovážet zpoza oceánu dřevo nastojato a pálit ho v elektrárnách v pokrytecké hře na ekologii?
Dnes dostupné jaderné technologie jsou při využití dosud známých konvenčních zásob uranu (v to nepočítaje uran obsažený v mořské vodě, či thorimu) zásobovat lidstvo energií po tisíce let. http://proatom.luksoft.cz/view.php?cisloclanku=2008120001
Odpovědět
MJ

Martin Jasan

30.3.2018 22:55 Reaguje na
a) Jste zbytečně agresivní.
b) Nemáte pravdu.
c) Čerpáte ze stárnek, které jsou také dost mimo.
Odpovědět
sv

30.3.2018 23:24 Reaguje na Martin Jasan
a) až c) fakta vám nejdou pod čumák a nejste schopen je nijak vyvrátit.
Odpovědět
MJ

Martin Jasan

31.3.2018 09:32 Reaguje na
Pokud nazýváte fakty, to co píša Franta, Tonda s Matějem .. tak to mi pod čumák opravdu nejde a vyracet to ani nemám chuť.

Pokud se podívate na fakta zpráv IEA, OECD atp., tak ty s nukleární energií počítají, ale nesdílí váš naivní optimismus.
Odpovědět
sv

31.3.2018 14:11 Reaguje na Martin Jasan
Tak jak se vlastně jmenujete, Franta, Tonda nebo Matěj? A to co píšete se opravdu ale opravdu za fakta považovat nedá, a to ani při obou očích zavřených a obou uších sedřených.
Až se místo ohánění se názvy různých organizací zde skutečně pokusíte zveřejnit co vlastně ty organizace říkají, tak možná (jen možná) nebudete za naivu, který před tvrdými daty strká hlavu do kompostu, ale jen možná za někoho, kdo nerozumí psanému textu.
Odpovědět
MJ

Martin Jasan

31.3.2018 23:57 Reaguje na
Ne, jmenuji se Martin Jasan.

Fakta jsou například Red Book IEA 2016:
https://www.iaea.org/OurWork/ST/NE/NEFW/Technical-Areas/NFC/uranium-production-cycle-redbook.html

To co předhazuje te vy jsou spekulace. Tedy pokud by se počítalo se 100 % přechodem výroby pouze veškeré současné výroby elektřiny na jádro vystačí zásoby na cca 25 let.
Odpovědět
sv

1.4.2018 17:00 Reaguje na Martin Jasan
Tak proč o sobě píšete jako frantovi nebo tondovi, matěji?
Jiným slovy, nerozumíte psanému textu. Hned na prvních stránkách je uveden údaj sedm a půl milionů tun uranu těžitelných za cenu nižší než 260 dolarů za kilogram, což je víc než minimální odhad konvenčních zásob uranu v článku, na který jsem odkazoval já.
Kdyby pro vás čtenářská gramotnost nebyla španělskou vesnicí, nebo při čtení faktů nedostával hysterické záchvaty, tak byste se ze zbytku článku dozvěděl, že při aplikaci dnes dostupných a v praxi již využívaných technologií, tyto zásoby jsou sto poskytovat energii lidstvu po celá tisíciletí. A ani není nutno operovat s nekonvenčními zdroji uranu (např. v mořské vodě) nebo zdroji thoria.
To jsou jasná fakta, zeleným hysterkám, tak nepohodlná. Ti raději podporují dovoz dřeva přes oceán do německých a dánských tepelných elektráren a tváří se při tom jak je to ekologické.
Odpovědět

Jan Škrdla

31.3.2018 19:53 Reaguje na
1. Pokud jsou stránky ze kterých čezpáte seriózní, tak při konvenční výrobě toho času, na který vydrží zásoby uranu moc nezbývá. Stálo by za to, aby někdo znalý problematiky uvedl, jak reálné je zavedení tzv. množivých reaktorů.
2. Píšete také, že zelené organizace souhlasí s dovozem dřevní hmoty zpoza ocenánu. Můžete uvést které a dokázat to?


Odpovědět
sv

31.3.2018 21:58 Reaguje na Jan Škrdla
Množivé reaktory už zavedeny byly.
Viz níže.
Odpovědět
MJ

Martin Jasan

31.3.2018 09:33 Reaguje na
To že "zelné organizace" souhlasí s britskou praxí dovážet biomasu zpoza oceánu je váš blud.
Odpovědět
sv

31.3.2018 21:57 Reaguje na Martin Jasan
Když zelené organizace s něčím nesouhlasí, tak standardně řvou jako když je na nože bere. Teď mlčí, tedy souhlasí, blude.
Odpovědět
MJ

Martin Jasan

31.3.2018 23:36 Reaguje na
Tímhle nesmyslným vyjádřením jste se právě usvědčil ze šíření lži i neschopnosti používat logiku. Gratuluju.
Odpovědět
sv

2.4.2018 01:02 Reaguje na Martin Jasan
Tímhle blábolem jste se právě usvědčil z toho, že před popisem reality strkáte hlavu do kompostu.
Odpovědět

Jan Škrdla

2.4.2018 23:45 Reaguje na
Ještě doposud jste nepředložil důkaz toho, co tvrdíte - a to, že ekologické organizace podporují nesmyslný dovoz dřevní hmoty přes oceán.

Nebo si snad myslíte, že když proti něčemu neprotestuju, tak s tím plně souhlasím?

Jinak dle mého názoru se toto vlákno dostalo do slepé ulice. To naštěstí neplatí o dalších vláknech.
Odpovědět
sv

3.4.2018 18:31 Reaguje na Jan Škrdla
Proč bych měl předkládat nějaký důkaz? Zelení neváhají lít biliony do kanálu bez důkazu (viz tzv. antropogenní globální oteplování, viz tzv. biopaliva, viz tzv. oze) a najednou ti samí vyžadují důkazy svého přesvědčení.
Na to, abych konstatoval zjevný fakt, mi stačí logická úvaha. Viz výše.
Odpovědět
VW

Vladimír Wagner

3.4.2018 07:18 Reaguje na Martin Jasan
Známé těžitelné zásoby silně závisí na ceně uranu, ta je nyní relativně nízká. To je i důvod, proč je v Evropě v provozu jen jeden důl na uran ve Španělsku i když i zde jsou významné zásoby. Zásoby uranu jsou řádově méně prozkoumány, než je tomu u fosilních paliv. Takže při využívání klasických reaktorů a efektivním využití paliva (MOX) zásoby určitě stačí na staletí. I když otázka náhrady všech zdrojů energie jádrem je hodně nesmyslná. Jádro (podobně jako jiné zdroje) se nikdy nebude využívat všude a bude vždy jen jistá součást mixu. Postupným přechodem na vhodnou kombinací jaderných a obnovitelných zdrojů a snižováním využívání fosilních zdrojů můžete dostat velmi rychle (viz Francie ...) nízkoemisní produkci elektřiny. Stejně jako u biomasy či jiných zdrojů je třeba mít i u jádra vhodný podíl v mixu podle podmínek v regionu.
V případě množivých zdrojů jsou zásoby na tisíciletí.
Odpovědět
MJ

Martin Jasan

3.4.2018 10:43 Reaguje na Vladimír Wagner
Víceméně souhlasím. Příklad, že by se nahradila 100% výroby el. energie byl jen čistě teoretický (pochopitelně nahrazování např. již funkčních vodnich elektráren nený smysluplné atp.).
Stejně tak souhlasím, že zásoby vydřží déle.
Osobně bych dal raději přednost jádrné energii, než fosilní.
Zároveň však nevidím, technologii množivých reaktorů jako hotovou - už jen podle toho, kolik experimentálních reaktorů již bylo postaveno - a stále nebyly vyřešeny jejich problémy, tak aby se mohly srovnávat např. s lehokovodnými reaktory.


Odpovědět
R

Radek Kocián

28.3.2018 10:33
To je tak, když se něco podporuje a dotuje. Navíc většina (všechny) tyto články pro i proti, jsou vždy psány jednostranně, tj. nereflektují všechny argumenty a podmínky.
Samozřejmě je nesmysl (téměř) cokoli vozit přes oceán apod. (výrobky i suroviny).
Vždyť pár velkých lodí vytvoří takové emise, že se vyrovnají provozu všech automobilů na planetě.... takže budeme zavádět EURO 6, 7, 8,... lidé budou draze jezdit, ale (kazící se
drahé) součástky (ale třeba i baterie do elektromobilů) se budou vozit přes oceán a na cestě způsobí více emisí, než nakonec uspoří.
Nicméně, pelety spotřebovávané v ČR tady i vznikají. Zpracovává se však prakticky jen dřevní odpad (jinak nezpracovatelné dřevo, např. zbytky po těžbě nebo zbytky z dřevařského průmyslu). Pokácet les a ten nadrtit a vyrobit peletky je nesmysl (jak ekologický, tak ekonomický). Cena peletek v dnešní době není nijak zázračně výhodná a prakticky se vyrovná normálnímu palivovému dřevu, navíc kvalita bývá také různá.
Chvíli (jednu sezónu) jsem používal pelety k topení, žádné velké výhody to nemělo, a bylo to celkem drahé. Přešel jsem zpět na dřevo (ne pokácené kvůli topení, ale opět zbytky po těžbě, zbytky z pily, apod.
Člověk by měl využívat místních zdrojů v rozumné míře a nic nepřehánět. To se týče jak slunečních, větrných elektráren apod. (Fotovoltaické panely umístěné na střeše výrobní haly, mě vůbec nevadí, zastavěná louka mě tedy vadí (hodně).
Takže všeho s mírou.
Odpovědět
MJ

Martin Jasan

28.3.2018 11:16 Reaguje na Radek Kocián
Souhlasím s vámi, že emise z námořní dopravy jsou špatné.
Používáte ale zavádějící nebo chybné informace. Emise dusíku do vzduchu (NOx) jsou z lodí sice větší, ale vzhledem k jejich lokálnímu charakteru (na oceánu) nám tolik nevadí. Takže "sebemrskání" normami EURO má smysl do určité míry pořád svoje opodstaťnění.
Co se týká emisí skleníkových plynů, nemáte pravdu vůbec. Ilustrace je např. zde:
https://www.theicct.org/blogs/staff/a-world-of-thoughts-on-phase-2
To ale neznamená, že bychom měli tyto emise ignorovat.
Odpovědět
J

Jiří Svoboda

29.3.2018 21:20
V článku jsou hodně divné výroky, třeba: "Ty z hospodářských lesů, pěstované jako rychlý a obnovitelný zdroj energie, totiž absorbují uhlíku méně, než lesy neprodukční."

Například deštný prales, vydávaný ve školních učebnicích za plíce planety, musí mít nulovou bilanci CO2, neboť veškerá dřevní hmota tam opět shnije a CO2 se opět uvolní.

Čím více biomasy se nízkoenergeticky vytěží a pak využije, tím z hlediska bilance CO2 lépe. Jeden z dobrých příkladů je využívat dřevo na stavbu pasivních domů, viz např. www.optimalizmus.cz a zbytky samozřejmě využít jako další suroviny nebo energeticky. Význam hospodářského lesa, je-li dřevo smysluplně využíváno (ne např. na stavbu srubů), je OBROVSKÝ.
Odpovědět
MJ

Martin Jasan

30.3.2018 14:09 Reaguje na Jiří Svoboda
Souhlas, také bych uvítal pokud by v článku výše bylo vysvětlení, proč si autoři paperu, myslí/ví různé lesy mají různou absopci CO2. Je to zajímavá problematika.
Jinak negativní bilance uhlíku (víc se pojme než vydá), může nastat v případě, že dojde anaeronbnímu tlení a ukládání uhlíku do vody/země. Takže (odhaduji), že přirozený amazonský prales bude mít bilanci mírně negativní.
Odpovědět
J

Jiří Svoboda

29.3.2018 21:31
Také se v článku jaksi "pletou pojmy" v kapitole Nechme stromy růst. Přece není důležité, kolik uhlíku je v kmenech stromů naakumulováno, nýbrž jak rychle akumulace nastává. Klesne-li rychlost akumulace pod průměrnou hodnotu přes dobu růstu lesa, je to jasný signál k zahájení těžby.

Možná by v Ekolistu mohlo ubýt nekritických článků odvolávajících se na zmatené autory.
Odpovědět

29.3.2018 23:58 Reaguje na Jiří Svoboda
Vraťme se k těm deštným lesům. Třebaže mají vyrovnanou uhlíkovou bilanci, tak při jejich likvidaci se uvolní značné množství CO2.

Nehledě na to, že lesy (nejen ty tropické) mají kromě akumulace uhlíku (produkce dřeva) další důležité funkce, jako např. ochranu proti erozi, vliv na mikroklima, koloběh vody, funkce rekreační, ekologickou.

Pokud by byla jediným kritériem rychlost akumulace, tak by nejlépe vyšly plantáže rychle rostoucích dřevin. Osobně se mi více zamlouvají druhově pestré výmladkové lesy, které ovšem rostou o něco pomaleji.

Z hlediska vyrovnanosti produkce se jako výhodné jeví tzv. lesy trvale tvořivé - těží se zde průběžně jednotlivé stromy (nebo skupiny), které dorostou do cílových dimenzí. Mezitím o kousek dál dorůstá nová generace. Ovšem není to nic pro ty, co preferují schematičnost - vykácet holinu pravidelného tvaru, zalesnit, provádět výchovu a pak zase vytěžit.
Odpovědět
J

Jiří Svoboda

31.3.2018 20:56 Reaguje na
To asi myslíte poněměcku Dauerwald. Mně se ta myšlenka líbí, jak je to však s ekonomikou? Uznávám, že stahovat každých deset let dříví pomocí koní může být zajímavá práce a v budoucnu i asi docela žádaná. Asi pak bude stát kulatina 2x tolik, na ceně konstrukčního řeziva se to může podepsat 30%. To bude dřevěný hranol pořád levnější než traverza.
Odpovědět

Jan Škrdla

31.3.2018 21:55 Reaguje na Jiří Svoboda
Těžba je sice komplikovanější než u holosečného hospodaření, ale jsou zde i výhody.
1. při obnově se ve větší míře spoléhá na přirozené zmlazení - odpadají náklady na zalesnění a výchovu nejmladších porostů (problémem jsou ale škody zvěří)
2. vyšší odolnost porostů (díky druhové, prostorové a věkové diverzitě)
3. díky těžbě stromů cílových dimenzí lze v DW dosáhnout většího podílu cenných sortimentů.

Jinak nepočítám s tím, že se by se všechny porosty převedly na les trvale tvořivý, ale jsou případy, kdy to má smysl např.:
-porosty kolem vodotečí a vodních ploch
-lesy se zvýšennou ekologickou funkcí (mimo bezzásahové zóny)
-lesy ve větší míře rekreačně využívané
-porosty ve větší míře ohrožené erozí
Odpovědět
PD

Petr Dvořák

1.4.2018 13:23
Článek je dosti nesourodý a obsahuje i některá zvláštní tvrzení, v českém překladu pak zcela chybí závěr:

"Biodiversity losses in the southeastern United States mostly result from land clearing (15), and agricultural clearing during the past two centuries likely already had great impacts on biodiversity. Following agricultural abandonment in the early 20th century, forests are now more widespread but are mostly pine plantations with low biomass and low diversity. Ultimately, the question is what kinds of forests are most desirable for the future. Unless forests are guaranteed to regrow to carbon parity, production of wood pellets for fuel is likely to result in more CO2 in the atmosphere and fewer species than there are today."

Článek v zásadě tvrdí, že nahradit přirozený les hospodářským nebo jej rovnou nadobro vymýtit, není moc ekologické. Ano.
Je ale patrné, že v ČR je trochu jiná situace: prakticky veškeré lesy jsou hospodářské.

Zarazila mě ještě věta "Furthermore, wood contains less energy than coal, and wood burning thus generates higher CO2 emissions per kilowatt of electricity." (tedy jakási implikace selským rozumem, že totiž nižší energetická hustota dřeva znamená vyšší emise CO2; ovšem opak je pravdou, uhlí má mírně vyšší emise CO2 na jednotku energie - čísla jsou ale podobná, v obou případech se totiž jedná především o energii z oxidace uhlíku, dřevo však obsahuje také značné množství "nežádoucího" kyslíku, který snižuje praktickou energetickou hustotu)

Jsem jeden z těch zastánců biomasy, možná dokonce pan Wagner hovoří o mě, když píše výše o "libovolné diskuzi, ve které vystupují zástupci těchto hnutí", a ačkoliv nejsem ničím zástupcem, již jsme si tu pár příspěvků na toto téma vyměnili.


Opět, je třeba říct i ono "B".

Potíž je, že pokud má biomasa být součástí řešení problému, jak problému klimatické změny, tak problému zhoršující se dostupnosti fosilních paliv, ale třeba i problému degradace a eroze půd, je nutno začít hovořit o velké změně paradigmatu v zemědělství a lesnictví.

Stejně, jako není možné pěstovat pšenici na líh nebo řepku na olej s obrovskými vstupy hnojiv, pesticidů a nafty, bez ohledu na půdu a tvářit se, že jde o (udržitelnou!) energetiku, nelze ani nahradit deštný prales olejnou palmou, nelze vozit dřevo přes oceán, nelze ani biomasou ukojit celou poptávku po energii...

Tedy, za mě, pokud (v kontextu ČR) biomasa pro energii, pak nejlépe z citlivě obhospodařovávané smíšené výmladkové plantáže nebo lesa, která(ý) plní i některé nebo většinu svých ekologických funkcí, ale třeba i funkci rekreační nebo jinou produkční (produkce potravin)..
Pokud, pak s dopravou na minimální možné vzdálenosti (tj. např 10-20km).
Odpovědět
VW

Vladimír Wagner

3.4.2018 07:03 Reaguje na Petr Dvořák
S takovým využitím biomasy (tedy v decentralizované podobě a pouze ekologickým způsobem) plně souhlasím. V tom případě však to "B" znamená, že to nemůže nahradit fosilní a jaderné zdroje a nikdy to nemůže dodat tolik elektřiny, kolik tomu zelené organizace ve svých koncepcích přisuzují. A přesně to ukazuje situace třeba v Dánsku. Čili biomasa je užitečná součást ekologického energetického mixu, ale nemůže zajistit náhradu fosilních zdrojů a jádra.
Odpovědět
ad

13.4.2018 16:48
> Věřit, že spalování dřeva je lepší než spalování uhlí, je tedy podle Schlesingera chybné. Větší poptávka po dřevní biomase povede jen k destrukci stávajících lesů

Možná v USA, ale v česku si nemyslím, že hrozí destrukce lesů. Tady to funguje tak, že lesy se obnovují. A také nesouhlasím že by spalování dřeva bylo horší než spalování uhlí. Uhlí není obnovitelné, ale strom ano, protože za pokácený strom se vysadí nový a tak je uhlíková stopa nízká (nevím co znamená "plošná těžba lesů vede k výraznému uvolnění uhlíku z půdy do atmosféry"), otázka je kolik CO2 se spotřebuje kácením a zpracováním jednoho stromu. https://www.poradte.cz/skola/18658-co2-a-02-u-stromu.html
Odpovědět
reklama



Setkání s přírodou

 

Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Econnectu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist TOPlist