Ekologické organizace kritizují opatření v plánu obnovy, navrhly přesuny peněz
Ekologičtí aktivisté dodali, že v plánu lze očekávat změny a přesuny nejméně sedmi miliard korun. K tomu organizace uvedly několik návrhů. Vyjádření ministerstva zemědělství ČTK shání.
Plán by Česku umožnil v následujících letech čerpat až 172 miliard korun z mimořádného unijního fondu obnovy po koronavirové krizi. Dalších 405 miliard by si mohlo výhodně půjčit.
Organizace v úvodu odkazují na analýzu připravenou AMO, podle níž český plán přispívá k ochraně klimatu jen z 22 procent, a ne požadovaných 37 procent. "Řada z toho, co vláda označuje 'zeleně', totiž neobstojí při bližším pohledu - ať už jde o plánované investice do fosilního plynu v teplárenství, neadresnou podporu podnikatelů zasažených pandemií, nebo zcela mimochodné navyšování základního kapitálu Českomoravské záruční a rozvojové banky," uvedli ekologové.
Velký díl kritiky organizace adresují ministerstvu zemědělství. Aktivisté zdůraznili, že podíl klimatických opatřeních měla naplnit především komponenta tohoto resortu, zahrnující 15 miliard korun. "Ministerstvo v rozporu s metodikou EU vykazovalo 100procentní příspěvek ke klimatickým opatřením. Při správné aplikaci metodiky však ministerstvem navrhovaná opatření dosahují maximálně 40procentního příspěvku k ochraně klimatu, pokud ministerstvo dopředu nevyjasní detaily jejich realizace," uvedli ekologové.
Zástupci ekologů uvedli, že třeba u největší položky, zahrnující osm miliard korun na zalesňování, musí MZe garantovat, že lesy budou věkově i druhově rozrůzněné a a v budoucnu hospodářsky nevyužívané. "Bez této garance není možné zaručit nárůst biodiverzity a pohlcování uhlíku, které jsou efektivním opatřením na ochranu klimatu, a tedy ani položce připsat 100procentní přínos," stojí ve zprávě.
Mluvčí MZe Vojtěch Bílý za resort ČTK napsal, že opatření byla vybrána tak, aby maximálně kombinovala přínosy k adaptaci na klimatickou změnu a přinášela "zásadní ekosystémové benefity" přispívající k rozmanitosti druhů. "Jednotlivá opatření organicky spojují oblasti půdy, vody, ukládání uhlíku a biodiverzity, doplňují se vzájemně i s dalšími opatřeními mimo Národní plán obnovy," uvedl mluvčí.
"Podle nařízení EU z 12. února 2021, kterým byly stanoveny podmínky pro Národní plány obnovy, spadají protipovodňová opatření do oblasti intervence 035 'Opatření pro přizpůsobování se změně klimatu - povodně' a toto nařízení stanoví koeficient pro výpočet plnění cílů v oblasti změny klimatu ve výši 100 procent. V témže nařízení mají opatření týkající se sucha v rámci oblasti intervence 037 také koeficient 100 procent," napsal dále mluvčí. "Není proto zřejmé, z jakého právního základu vychází názor Hnutí Duha, že by koeficient měl být ve výši 40 procent," uzavřel Bílý.
Aktivisté navrhují třeba navýšení alokace programu Nová zelená úsporám, kterou má na starosti MŽP, z deseti miliard na 20 miliard korun. K dalším návrhům těchto organizací patří přesun podpory fotovoltaiky z dotací pro podniky, které podle mohou žádat i v jiných programech, k domácnostem.
Brusel bude peníze z balíku o celkovém objemu 672,5 miliardy eur (asi 17,3 bilionu Kč) přidělovat na základě Národních plánů obnovy. V těch musí členské země specifikovat, jak hodlají vyjít vstříc požadavkům na reformy a splnit také povinný podíl peněz věnovaný na ekologické projekty či digitalizaci.
Do 30. dubna, který unijní exekutiva původně stanovila jako mezní termín pro předání plánů na využití peněz, odevzdalo Evropské komisi plány jen devět ze 27 zemí EU, ČR mezi nimi nebyla. Komise sice nyní zdůrazňuje, že dává přednost kvalitě plánů před jejich včasným odevzdáním, avšak pozdější doručení může zdržet první výplatu peněz původně plánovanou na léto.
reklama
EU definitivně schválila roční odklad nařízení proti výrobkům z odlesněné půdy
Nábytkáři požadují, aby odlesňovací certifikace byla pouze dobrovolná
Europoslanci schválili odklad platnosti unijního nařízení o odlesňování