Česko by mělo rychleji snižovat emise v ovzduší, myslí si ochránci přírody Aktualizováno

Česká republika by měla sedmkrát rychleji snižovat znečištění ovzduší než dosud. Ve společné tiskové zprávě to dnes uvedly organizace Hnutí Duha, Frank Bold, Greenpeace, Zelený kruh a Centrum pro životní prostředí a zdraví. Podle Aktualizace národního programu snižování emisí České republiky 2019 vydané Ministerstvem životního prostředí se od roku 2005 do 2016 snížil podíl většiny znečišťujících látek. Podle ochránců přírody je ale tempo příliš pomalé. ČTK zjišťuje vyjádření MŽP.

Z programu snižování emisí vyplývá, že nejvíce v ovzduší ubylo oxidu siřičitého o 45 procent a oxidu dusíku o 39 procent. "Za dalších 11 let musíme snížit emise o 22.000 tun, abychom dosáhli cíle pro rok 2030 a dostatečně chránili zdraví," uvedli ochránci přírody.

Největšími zdroji znečištění jsou podle programu domácnosti, které používají kotle a kamna na uhlí a dřevo. Druhým největším zdrojem je veřejná energetika a výroba tepla.

Pro zrychlení tempa snižování znečištění ochránci přírody navrhují pokračování kotlíkových dotací i pro nízkopříjmové domácnosti. Tím se zabývá třetí vlna kotlíkových dotací od MŽP. Domácnostem s nízkými příjmy poskytne úvěr před výměnou kotle. Dotace nebude možné využít na kotle umožňující spalování uhlí. Podporována budou zařízení na biomasu s ruční i automatickou dodávkou paliva, tepelná čerpadla a plynové kondenzační kotle.

Dalším řešením jsou podle ochránců přírody vyšší daně a poplatky z uhlí a splnění limitů pro uhelné elektrárny. "V celé Evropě platí nové emisní limity a ministerstvo by tedy mělo hlavně dohlédnout, aby se dodržovaly a aby z nich elektrárny nedostávaly výjimky," řekl tiskový mluvčí Greenpeace Lukáš Hrábek.

"Jde o evropskou legislativou zakotvené právo výjimky udělit v případech, kdy náklady převyšují efektivitu opatření, udělují je kraje, ale nelze předjímat, zda nějaké elektrárny na výjimky vůbec dosáhnou a zda budou jejich žádosti podloženy dostatečnými argumenty. Na základě podnětu Poslanecké sněmovny vznikla pracovní skupina, která se zabývá případnými reálnými dopady omezení aplikace výjimek," napsala ČTK tisková mluvčí MŽP Petra Roubíčková.

Dále ochránci doporučují podporovat rozvoj udržitelných forem dopravy či novelizovat pravidla pro vznik nízkoemisních zón (NEZ).

Podle MŽP jsou regulační řády a NEZ nástroje, které dostávají od státu do rukou přímo obce. Ty ale ani jedno dosud nezavedly. Aby MŽP k zavádění obce motivovalo, poskytuje jim dotace na studie proveditelnosti. Nástroje patří mezi témata, která ministerstvo bude řešit i v letošním roce.

"Aktuálně připravujeme změnu legislativy, která by měla vést k zefektivnění a rozšíření systému NEZ, kdy dojde k rozšíření počtu emisních kategorií a emisních plaket. Jedná se o iniciativu MŽP," oznámila tisková mluvčí MŽP Petra Roubíčková.

---

reklama

---