Ekonomické důsledky změny klimatu: makroekonomické škody jsou zřejmě šest krát vyšší než se předpokládalo
Vědci ve své studii dokládají, že makroekonomické škody způsobené změnou klimatu jsou šestkrát větší, než se dosud předpokládalo.
„Využíváme přirozené proměnlivosti globální teploty a vycházíme z časových řad. Zvýšení globální teploty o 1 °C vede k 12% poklesu světového HDP,“ popisují Bilal a Känzig své zjištění.
„Globální teplotní šoky korelují s extrémními klimatickými jevy mnohem silněji než teplotní šoky na úrovni jednotlivých zemí, které se běžně používají v literatuře, což vysvětluje, proč je náš odhad podstatně vyšší,“ vysvětlují vědci rozdíl.
„Z našich výsledků vyplývají společenské náklady uhlíku ve výši 1 056 USD na tunu oxidu uhličitého. Scénář oteplování za běžných podmínek vede ke ztrátě současné hodnoty blahobytu ve výši 31 %,“ popisují vědci. Obě hodnoty jsou o několik řádů vyšší než předchozí odhady.
„Náš odhad je šestkrát vyšší než v předchozích pracích, protože se zaměřujeme na jiný zdroj kolísání teplot, který zachycuje komplexní dopad změny klimatu: změny globální průměrné teploty,“ popisují dále Bilal a Känzig.
Naproti tomu předchozí práce využívaly rozdíly v místních teplotách na úrovni jednotlivých zemí. Ukazuje se, že globální teplota má mnohem výraznější dopady na ekonomickou aktivitu než místní teplota.
Proč globální teplota snižuje ekonomickou aktivitu mnohem více než místní teplota? „Odhalujeme nový vztah, který tento rozdíl vysvětluje. Globální teplotní šoky předpovídají velký a trvalý nárůst extrémních klimatických jevů, které způsobují ekonomické škody: extrémní teploty, extrémní vítr a extrémní srážky,“ popisují vědci.
Naproti tomu lokální teplotní šoky předpovídají mnohem slabší nárůst extrémních teplot a téměř žádný nárůst extrémní rychlosti větru a srážek.
Přečtěte si také |
Sršeň asijská. Jak se k nám dostala, proč ji u nás nechceme a jak se s ní vypořádat?Nový pohled na ekonomické důsledky klimatické změny ukazuje, že globální oteplování má mnohem větší ekonomické dopady, než se dříve myslelo. Podle obou výzkumníku je třeba přehodnotit politické strategie a zaměřit se na globální přístup k řešení klimatických změn.
reklama
Dále čtěte |
Online diskuse
Všechny komentáře (12)
Honza Honza
14.5.2024 12:12Je třeba přírodu podporovat jako celek a ne vytrhnout jednu věc, soustředit se jen na ni a ostatní věci podcenit.
smějící se bestie
14.5.2024 17:04 Reaguje na Honza HonzaRadek Čuda
14.5.2024 15:42"Období 2011–2020 bylo nejteplejším desetiletím v zaznamenané historii. Průměrná celosvětová teplota v roce 2019 byla 1,1 °C nad úrovní před průmyslovou revolucí. Globální oteplování vyvolané člověkem v současné době roste tempem 0,2 °C za desetiletí."
https://climate.ec.europa.eu/climate-change/causes-climate-change_cs
To je cca ten v článku uváděný 1 stupeň, tedy prý -12% HDP. A ve skutečnosti za to období vzrostl HDP o kolik? Bez nějakého velkého hloubaní lze směla říci, že ale kua o hodně.
Viz. graf ... https://climate.ec.europa.eu/climate-change/causes-climate-change_cs
A stejně tak tomu bude i v budoucnu, kdy by teplota měla o ten jeden stupeň vzrůst za 50 let. A kolik tam může vzrůst celkový HDP za to půlstoletí?
Plus v článku zcela chybí jak by vývoj HDP ovlivnilo ten nárůst teplot snížit třeba "jen" na polovinu ... o zastavení ani nemluvě.
Jaroslav Řezáč
14.5.2024 16:49 Reaguje na Radek ČudaJE JEDNO KDO O CO PŘIŠEL, PROTOŽE TAM SE PODSTATA NENACHÁZÍ. Teoretizace situaci nepomůže.
Richard Vacek
14.5.2024 15:42Miloš Zahradník
14.5.2024 16:52Jiří Svoboda
15.5.2024 10:51 Reaguje na Miloš ZahradníkVladimir Mertan
15.5.2024 21:50Radek Čuda
16.5.2024 15:10 Reaguje na Vladimir MertanTak na ní buďte hodný:-).
I když je fakt, že kdyby se držela toho baletizolu a špiček, tak by to bylo lepší;-).
Vladimir Mertan
17.5.2024 06:18 Reaguje na Radek ČudaMiroslav Vinkler
16.5.2024 09:19Zcela se zatím neznámým zásahem vymkl jakékoli kontrole a bude jenom dobře dojde-li k jeho výrazné regulaci.