Evropané se shodují, že proti změně klimatu je třeba bojovat. Nejsou ale ochotni měnit svůj životní styl, zjistil průzkum
Ačkoli dotázaní věděli o pozitivech, které by pro životní prostředí představovala nižší konzumace masa, naprostá většina z nich není ochotná tomu svůj jídelníček přizpůsobit a na mase trvá alespoň 3x týdně. Negativní postoj mají lidé i vůči některým návrhům, které mají proti změně klimatu bojovat - především se jedná o zákaz prodeje benzinových a dieselových aut po roce 2030 nebo vyšší zdanění letecké dopravy.
Průzkum také zjišťoval povědomí o konferenci OSN o změně klimatu COP26, která zanedlouho proběhne v Glasgow. O tom, že ve Skotsku toto důležité jednání proběhne, ví podle průzkumu pouze necelá třetina dospělých Britů. V porovnání s ostatními zeměmi je to ale pořád velmi dobré číslo - ve Francii o existenci COP26 ví pouze 17 % lidí, ve Švédsku 9 % a v Německu jen 7 %.
Přečtěte si také |
Katastrofický narativ na Čechy nefunguje. Vystrašení jsou už dost, ukazuje výzkum postojů lidí ke změnám klimatu“Důsledky změny klimatu pociťujeme opravdu všude na světě. A konference COP26 by měla hrát důležitou roli v jejich řešení. Špatná zpráva je, že většina lidí vůbec nezaznamenala, že světoví představitelé, kteří mají kompetence změny klimatu řešit, se za pár dní budou nacházet za našimi humny,” komentuje vedoucí průzkumu Emily Shuckburgh.
reklama
Dále čtěte |
Další články autora |
Online diskuse
Všechny komentáře (23)
Richard Vacek
24.10.2021 07:25Tím, že se podle toho neřídí, se ukazuje, že to není jejich názor a že jakmile vnější tlak na akceptaci tohoto názoru ustane, nebudou ho zastávat.
https://cs.wikipedia.org/wiki/Konformita
Jaroslav Řezáč
24.10.2021 08:10 Reaguje na Richard VacekMiroslav Vinkler
24.10.2021 08:40To by se ovšem nemohlo dít způsobem , jehož jsme svědky. Vrchnost vydá patent, ten se přitluče na vrata a přes to nejede vlak.
Postačí se podívat na link v souvislosti s volbou předsedy Evropské komise mohutně podporovaný doslova goeblessovkou propagandou ala Gréta.
Na takový způsob "demokratické" vlády nejsem ani zvědavý a ani jej nemohu podporovat.
Doslova sadistické protlačování elitářských názorů skrze společnost , navzdory zdravému rozumu a v rozporu s názory odborníků, nelze nazvat jinak než vládou autokracie = forma vlády, ve které je držitelem veškeré moci úzká a sociálně uzavřená skupina lidí.
Naopak , je zapotřebí využít každé příležitosti, od uplatnění politických práv občanů až po mezní formy občanské neposlušnosti, aby došlo k nápravě zcela neuspokojivého stavu věcí.
Vladimir Mertan
24.10.2021 09:07vaber
24.10.2021 09:19ale nemoc planety a životního prostředí nikoho nezmění, to je nemoc cizího organizmu a ta má na nás vliv jako nemoc neznámého člověka ,tedy žádný
průzkumy vycházejí tak jak se položí otázka a ta bývá vždy taková jakou chci odpověd
Richard Vacek
24.10.2021 09:29 Reaguje na vaberCo byste říkal na atmosféru za dynosaurů? koncentrace CO2 v ovzduší byla 10x vyšší.
Žijeme v éře, kdy je výjimečně chladno. To má být optimum, kterého se máme držet?
vaber
24.10.2021 09:47 Reaguje na Richard Vacekrovněž teplota vhodná pro život má jen úzké pásmo ,pochopte že teploty co se blíží 50°C život zničí, takže v historii se takové teploty nemohly vyskytovat ,jaké teploty byly v tom vašem imaginárním teplém období? už jsem vám psal ,zkuste v takovém prostředí přežít ,ale člověk chce žít ne jen přežít,
Richard Vacek
24.10.2021 18:05 Reaguje na vaberS tímto vyrovnáním extrémů souvisel i pokles mořských proudů a pokles větrů, protože gradienty teplot byly nižší.
Tak tady neoperujte teplotami 50 st.C za situace, kdy je střední teplota Země nějakých 13 st.C. Podívejte se do nějakého tropického pralesa, kde takové stabilní teploty 25 st.C máte po celý rok.
Petr
24.10.2021 21:06 Reaguje na Richard Vacekhttps://www.chmi.cz/files/portal/docs/meteo/om/svet/T2m_svet.gif
Občas tam mrkněte. Aktuálně má půlka světa přes 30, místy skoro 40.
Střední teplota je informace k ničemu. Letos bylo ve Středomoří skoro 50, a dokonce v Kanadě skoro 50!
vaber
25.10.2021 08:13 Reaguje na Richard Vacekstřední teplotu 13°C si naložte do octa ta vám nezpůsobí zástavu srdce jak 50°C,
souhlasím s tím že teploty mohly být kdysi více vyrovnané, ale příčinou byla atmosféra, která byla mnohem silnější, atmos znamená pára a jsou i teorie,že Země měla parní obal ,jak se píše v některých indických spisech.Dnešní atmosféra je extrémně tenká a další její úbytek způsobí to, co se stalo na Marsu.
V tropickém pralese nejsou teploty 25°C , to bývalo na malých tichomořských ostrovech ,ale dnes to již neplatí
Zbyněk Šeděnka
24.10.2021 10:47 Reaguje na Richard VacekMiloš Zahradník
24.10.2021 13:04 Reaguje na Zbyněk ŠeděnkaVladimir Mertan
24.10.2021 13:05 Reaguje na Zbyněk ŠeděnkaV rámci geologických útvarov má osobité postavenie – jeho začiatok je vymedzený výrazným ochladením zemského povrchu, typickým znakom je tvorba sedimentov súvisiacich so zaľadnením, počas trvania kvartéru sa sformovala dnešná fauna aj flóra a v konečnom dôsledku v tomto období prebehol vznik a vývoj človeka. Z tohto dôvodu sa kvartér niekedy nazýva aj ako antropogén či antropozoikum.Základné črty kvartéru
Rozsah zaľadnenia počas najsilnejších glaciálov
Kvartér sa od čias sira Edwarda FORBESA (1846) dlhodobo považoval za obdobie jednej doby ľadovej, resp. glaciálnej epochy. V súčasnosti na základe nový údajov, predovšetkým z vrtných jadier z grónskeho ľadovca a analýzy sedimentov z morského dna vieme, že počas celého trvania kvartéru sa vystriedalo minimálne 50 ľadových dôb, oddelených rovnakým počtom teplejších, tzv. medziľadových období. Takýto veľký počet klima- tických fluktuácií malo za dôsledok výrazne zmeny v reliéfe krajiny, charaktere ekosystémov a vo vývoji bioty.
V krajine je najcharakteristickejším znakom kvartérnych procesov modelácia zemského povrchu do dnešného stavu, na čom sa zúčastnovali ako exogénne sily, tak aj výkyvy podnebia, pričom svoju úlohu zohral aj proces kontinentálneho a horského zaľadnenia a s ním spojené kolísanie morskej hladiny.
Výkyvy podnebia sa prejavili predovšetkým striedaním chladných období (glaciály) s teplými medziobdobiami (interglaciály) v kombinácii s obdobiami sucha a vlhka. Zatiaľ čo glaciály (Cold Period, Kaltzeit) trvali v priemere 40 až 100 000 rokov, interglaciály (Warm Period, Warmzeit) boli výraznejšie kratšie (v priemere 10-20 tis. rokov). V chladných obdobiach prevládala chladná, zväčša suchá kontinentálna klíma a prebiehala tvorba ľadovcov, ktoré mohli pokrývať až 14-30% zemského povrchu s priemernou hrúbkou pevninského ľadovca 2500-3000 metrov. Naopak, v teplých medziodobiach dominovala teplá a vlhká oceánska klíma, ktorá spôsobila ústup ľadovcov do vyšších polôh alebo k polárnym oblastiam. Tieto klimatické zmeny sa prejavili aj v priemerných teplotách, keď teplotné výkyvy medzi glaciálmi a interglaciálmi v rôznych častiach sveta mohli kolísať až v rozmedzí 15 st. C. Popri glaciálnych osciláciach to vyvolalo aj zmeny v sedimentárnych a pôdotvorných procesoch, eróziu, migráciu fauny a flóry a v neposlednom rade aj kolísanie hladiny morí.
Predpokladá sa, že hladina svetového oceána kolísala v závislosti od klimatických výkyvov a stupňa zaľadnenia vo vertikálnom rozsahu v priemere o 140 až 150 metrov. V chladných obdobiach bola voda viazaná v ľadovcovch a tak hladina svetového oceána klesala, zatiaľ čo počas interglaciálov sa voda z roztápajúcich sa ľadovcov vracala späť do oceána a jeho hladina stúpala.
Kvartér je jediné geologické obdobie, v ktorom máme zdanlivú prevahu suchozemských (najmä eolických, deluviálnych a fluviálnych) sedimentov oproti predchádzajúcim dobám, čo je spôsobené predovšetkým kratšou dobou pôsobenia erózie. Tieto suchozemské sedimenty sú dobrými ukazovateľmi podnebných zmien, pretože ako v glaciáloch, tak aj v interglaciáloch sa tvorili rozdielné typy sedimentov." Vytiahnuté z pamäti googla, original stranka už zanikla, píše Doc. Mgr. Martin Sabol, PhD. http://webcache.googleusercontent.com/search?q=cache:qeDChYaYwiwJ:www.archeologiask.sk/slovenska-archeologia/chronologia-a-kultury/kvarter.html&hl=sk&gl=sk&strip=1&vwsrc=0
vaber
25.10.2021 08:24 Reaguje na Vladimir Mertansedimenty se nejen tvořily ,ale i mizely a tím zmizely i časové údaje ,stejně jak u ledovců
když za miliony let bude někdo kopat na Sahaře a někdo bude kopat v Amazonii, dojdou k zcela odlišným závěrům ,ale odborníci to vyřeší tak, že Amazonie a Sahara neexistovaly současně ale jsou o milion let posunuty
Milan Milan
24.10.2021 09:49Druhá věc je, jak lidé odpovídají na průzkum, ze kterého si minimálně část respondentů jistě dělá legraci (zmiňují tam Extinction Rebellion jako referenční postoj). V obdobných případech pravidelně odpovídám, že věřím, že Země je placatá apod.
Slavomil Vinkler
24.10.2021 18:40Viktor Šedivý
24.10.2021 21:13 Reaguje na Slavomil VinklerMimochodem, když ta "zelená kritéria" jsou ze všeho nejdůležitější - co by z hlediska ochrany životního prostředí znamenalo být nejchudší nejzaostalejší kout světa je asi jasné :-(
Jarka O.
25.10.2021 13:20 Reaguje na Viktor Šedivý"Což o to, že se propadnem o sto let zpátky. Horší je, že zbytek světa se nepropadne (protože nikde jinde si podobné blbosti nikdo netroufne zavádět). Takže sehrajem roli nejzaostalejšího koutu světa, který nikdo nerespektuje a každý si s námi vytře ...." :-)
Pavlína Novinska
25.10.2021 13:57Svatá Prostoto
25.10.2021 16:20 Reaguje na Pavlína NovinskaJsou lidé, kteří to fakt potřebují a nemusím vydělat na všem.