https://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/zpravy/expedice-polarstern-bije-na-poplach-ohledne-pobrezniho-ledu
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Expedice Polarstern bije na poplach ohledně pobřežního ledu

12.10.2020 13:38 | BERLÍN (ČTK)
Analýza získaných údajů bude trvat jeden až dva roky.
Analýza získaných údajů bude trvat jeden až dva roky.
Po roce bádání kolem Severního pólu konstatovala dosud největší mezinárodní vědecká expedice alarmující skutečnost: pobřežní led v Arktidě taje "dramatickou" rychlostí. Píše o tom agentura AFP.
 

Kvůli pandemii koronaviru se ledoborec Polarstern německého Institutu Alfreda Wegenera vrací do domovského přístavu Bremerhaven na severozápadě Německa v relativní tichosti.

Obrovské množství údajů, které mezinárodní týmy vědců za měsíce plavby kolem Severního pólu nashromáždily, jim však umožňují vydat svědectví o klimatických změnách.

V průběhu léta mohli vědci zmapovat rozsah tání pobřežního ledu v tomto regionu považovaném vědci za "epicentrum globálního oteplování", vysvětlil šéf mise Markus Rex.

"Viděli jsme velké plochy vody táhnoucí se téměř k pólu, obklopené ledem, který byl proděravělý z důvodu masívního tání," říká tento klimatolog a fyzik. A rezolutně dodává: "Pobřežní led v Arktidě taje dramatickou rychlostí."

Diagnózu potvrzuje satelitní pozorování ze Spojených států. Pohled z družice ukázal, že pobřežní led v létě roztál a nyní se rozkládá na dosud nejmenší registrované ploše od roku 2012.

Vědci z mise pojmenované MOSAIC studovali atmosféru, oceán, pobřežní led a ekosystém, aby získali údaje dosvědčující dopad klimatických změn na arktický region i celý svět.

Analýza získaných údajů bude trvat jeden až dva roky. Cílem je zpřesnit modely předpovědi klimatu, aby se zjistilo, zda a jak se vzájemně podobají vlny veder a vydatné deště nebo bouře, které se cyklicky objevují každých 20, 50 či 100 let.

"Abychom vytvořili klimatické modely, potřebovali jsme pozorování přímo na místě," uvádí vědkyně Radiance Calmerová z Coloradské univerzity, která na lodi Polarstern pobývala od června do září.

"S pomocí dronů jsme měřili teplotu, vlhkost, tlak a vítr. To nám poskytne informace o atmosférické vrstvě, které budou velmi užitečné pro vytvoření klimatického modelu," říká vědkyně a popisuje magické chvíle, které zažila při chůzi po pobřežním ledu.

"Když se soustředíte, můžete cítit, jak se led pohybuje. Je důležité chvíli pozorovat okolí, ne se jenom soustředit na práci," dodává.

Po odjezdu expedice z norského města Tromsø 20. září 2019 se vědci ocitli po měsíce v úplné tmě s teplotami klesajícími až k mínus 39,5 stupně Celsia a potkali na dvě desítky ledních medvědů.

Na jaře však jejich misi narušila pandemie covidu-19 a vědci museli na Severním pólu zůstat o dva měsíce déle.

Na německé lodi bylo několik stovek expertů a vědců z 20 zemí. Zkoumali život pod ledem a za polární noci shromažďovali vzorky vody, aby studovali rostlinný plankton a bakterie a lépe poznali fungování mořského ekosystému v extrémních podmínkách. Expedice, jejíž rozpočet dosáhl 140 milionů eur (3,78 miliardy Kč), se vrátila rovněž s více než 1100 vzorky ledu.

Projekt byl vědeckou, ale také logistickou výzvou. V útrobách lodi bylo 14 000 vajec, 2000 litrů mléka a 200 kilogramů tuřínů na první tři měsíce plavby a kuchař Sven Schneider si byl vědom své zodpovědnosti. "Mým úkolem bylo udržovat morálku stovky lidí žijících v naprosté tmě," svěřil se listu Die Zeit.


reklama

 
BEZK využívá agenturní zpravodajství ČTK, která si vyhrazuje veškerá práva. Publikování nebo další šíření obsahu ze zdrojů ČTK je výslovně zakázáno bez předchozího písemného souhlasu ze strany ČTK.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (13)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

PH

Pavel Hanzl

12.10.2020 13:33
Myslím, že se dá odhadnout, co zjistili. Je to horší, než prorokují všichni klimaalarmisti.
Prakticky v dnešní době vždycky, když se udělá nějaké rozsáhlé měření, zjistí se, že je to horší (nebo minimálně stejné)jak předpovídají ti nejhorší strašílci. To nebude způsobeno oteplovací lobby, nebo výrobci fve panelů.
Odpovědět
JD

Jiří Daneš

12.10.2020 18:34 Reaguje na Pavel Hanzl
Budu ironický, ta vedra jsou nesnesitelná, venku je 6°C a to je teprve 12.října 2020, za pár dnů se úplně uvaříme.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

12.10.2020 19:48 Reaguje na Jiří Daneš
Ironie vám skutečně nejde. Zkuste to znovu.
Odpovědět
JD

Jiří Daneš

12.10.2020 14:27
"... pobřežní led v létě roztál a nyní se rozkládá na dosud nejmenší registrované ploše od roku 2012".
Před rokem 2012, to je před 8 lety, byla plocha pobřežního ledu kolem severního pólu ještě menší?
Odpovědět
AM

Aleš Malík

12.10.2020 15:30 Reaguje na Jiří Daneš
Ne před, ale konkrétně v roce 2012 byla plocha arktického ledu nejmenší, pak následuje rok 2020. Vývoj minimální ledové pokrývky naleznete zde:
https://climate.nasa.gov/vital-signs/arctic-sea-ice/
Odpovědět
JD

Jiří Daneš

12.10.2020 18:28 Reaguje na Aleš Malík
Děkuji za informaci.
Odpovědět
V

Vladimir Mertan

12.10.2020 22:11
K veľkému - možno najvačšiemu otepleniu doško v Arktíde od roku 1900 do roku 1930 Píše o tom napríklad významný starší klimatológ v diele "Klíma v histórii Zeme" Píše na Islande rozmrzla 600 rokov zamrznutá pôda, polárny ľad výrazne zmenšil plochu a stenšil sa, v Arktíde sa objavili nové druhy teplomilných rýb, priemerné teploty na brehu Grónska stúpli v zime o 4-6 stupnov https://www.nun.sk/koncek.pdf strana 24-25, treba si to zvacsit ale text je citatelny
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

12.10.2020 22:39 Reaguje na Vladimir Mertan
Tohle je ojedinělá informace založená na subjektivním pozorování, tj. má to vypovídající hodnotu nula. Muselo by být k tomu hodně nezávislých měření, nebo aspoň séria solidních proxydat.
Ale i tak by to nic nevyopovídalo o celosvětovém klimatu, jen o anomáli právě na Islandu.
Se současnými datovými soubory to skutečně srovnávat nelze.
Odpovědět
va

vaber

13.10.2020 08:52 Reaguje na Vladimir Mertan
v roce 1927 tuším ,kdy bylo v Arktidě prý teplo, u nas neměřili největší mráz -42°C
o ledovcích nemá cenu debatovat ,hladina oceánů stoupá a hlavní příčinou je tání ledovců, takže tají vytrvale a už mnoho tisíc let ,že některé roky tají méně není podstatné
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

13.10.2020 19:16 Reaguje na vaber
Ledovce jsou právě velmi dobrým indikátorem klimatických změn, protože nejsou závislé na počasí a pokud ubývají na celém světě, je to nezvratný důkaz o změně klimatu. Jen v Alpách odtálo za 100 let víc jak 100 metrů ledovců na výšku. Něco takového je vidět po celém světě.
Samozřejmě v malé době ledové ledovce slušně rostly, taky to byla rychlá změna klimatu způsobená razantní příčinou.
Odpovědět

Jan Šimůnek

14.10.2020 13:26 Reaguje na Pavel Hanzl
Jenže ty ledovce jsou dědictvím malé doby ledové na začátku 17. století.
V době púnských válek byla spodní hranice ledovců v Alpách daleko výš, proto mohl Hanibal v listopadu přejít Alpy z Galie do Itálie a zaskočit Římany na jejich vlastní půdě. Haliburton ve 30. letech minulého století měl s půjčenou slonicí v jeho stopách problémy i v létě a nakonec šel nižším průsmykem.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

21.10.2020 21:35 Reaguje na Jan Šimůnek
Dneska v žádném z těch průsmyků ledovec není ani omylem.
Odpovědět
V

Vladimir Mertan

13.10.2020 10:24
Informácia nie je ojedinelám, ani lokálna vzťahujúca sa na Island. Prečítajte si celé pdf čo som poslal, aspon strany 24-25. Ak chcete graf tak si pozrite na Lapinovej stránke https://milanlapin.estranky.sk/fotoalbum/grafy-a-mapy-globalnej-teploty--giss--ncdc--cru/ 1 riadok tretí stlpec nedá sa spraviť odkaz priamo na obrázok grafu. Modrá čiara predstavuje teploty v Arktíde - severné zemepisné šírky
Odpovědět
reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Econnectu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist TOPlist