https://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/zpravy/farmari-mohou-cerpat-dotace-na-sazeni-stromu-na-zemedelske-pude?utm_source=www.seznam.cz&utm_medium=sekce-z-internetu
reklama
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Farmáři mohou čerpat dotace na sázení stromů na zemědělské půdě

25.5.2023 10:41 | PRAHA (ČTK)
Ministr zemědělství Zdeněk Nekula (KDU-ČSL) uvedl, že agrolesnictví pomáhá v omezení vodní a větrné eroze.
Ministr zemědělství Zdeněk Nekula (KDU-ČSL) uvedl, že agrolesnictví pomáhá v omezení vodní a větrné eroze.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Farmáři budou letos moci čerpat dotaci na sázení stromů na zemědělské půdě. Opatření, které rozdělí přes 127 milionů Kč, schválila vláda. Na orné půdě nebo travních porostech budou moci zemědělci sázet zhruba 70 druhů dřevin. Na založení jednoho hektaru takzvaného agrolesnického systému budou moci čerpat 105 000 korun, na následnou péči pak 18 000 korun ročně.
reklama

 

Ministr zemědělství Zdeněk Nekula (KDU-ČSL) uvedl, že agrolesnictví pomáhá v omezení vodní a větrné eroze. "Kořeny stromů zpevní půdu a dřeviny poslouží jako přirozené větrolamy. Pestřejší krajina zlepší strukturu půdy, zvýší množství organické hmoty v půdě, zadrží více vody a nenásilně rozdělí velké půdní bloky na menší pozemky," uvedl.

Na orné půdě nebo trvalých travních porostech budou moci zemědělci sázet například duby, borovice, jasany, habry, lípy, vrby a topoly nebo ovocné dřeviny. V agrolesnických systémech mohou růst podle ministerstva i keře. Dotace je podmíněná tím, že zemědělci vysází nejméně 100 stromů na hektar a jeden druh smí být maximálně 40 procent celého množství. Více než polovina stromů musí také být lesní dřeviny.

Zemědělci, kteří se chtějí do agrolesnictví zapojit, mohou do konce září ohlásit na Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) záměr založit agrolesnický systém. Do konce listopadu mohou podávat žádosti o dotace. Následně musí nejméně pět let pečovat o stromy.

Ministerstvo očekává, že sázení stromů se budou věnovat spíše menší zemědělci, dotace není ale nijak omezená velikostí podniku. Odhaduje, že do konce roku 2027, kdy skončí současné programové období Společné zemědělské politiky EU, se do agrolesnictví přihlásí asi 900 hektarů zemědělské půdy.


reklama

BEZK využívá agenturní zpravodajství ČTK, která si vyhrazuje veškerá práva. Publikování nebo další šíření obsahu ze zdrojů ČTK je výslovně zakázáno bez předchozího písemného souhlasu ze strany ČTK.

reklama

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (12)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

Karel Zvářal

Karel Zvářal

25.5.2023 21:12
1* Jakkoliv to zní banálně, stromy do krajiny patří. Je to nepopsatelný zážitek vstoupit do nového větrolamu, byť kolem cest s pohozenými odpadky všeho druhu, ale na většině míst převládá pocit radosti z nápravy hloupě poškozené krajiny. Zde dotace nejsou ztracenou investicí.
Odpovědět
ss

smějící se bestie

26.5.2023 06:19 Reaguje na Karel Zvářal
Nebudou, pokud se ty zasazené stromy uchytí a bude o ně nadále pečováno a prostor pod nimi, bude oproštěn od daně, že !
Odpovědět
MJ

Marcela Jezberová

26.5.2023 10:19 Reaguje na smějící se bestie
Daně z pozemku budete mít od příštího roku dvojnásobné.
Odpovědět
RV

Richard Vacek

26.5.2023 06:29
Stát dá tisíckovku za zasazení jednoho stromu? No tak to je jasné, proč stát nemá peníze. Já si stromy sázel vždy za své.
Odpovědět
DM

Dalibor Motl

26.5.2023 09:42
Agrolesnické systémy mohou být dobrý nápad. Třeba taková lanýžárna na Jižní Moravě může být současně úžasným přírodním biotopem. Větrolamy mohou chránit půdu před větrnou erozí atp. Stromy do zemědělské krajiny přináší mnoho benefitů ale dotace jsou zlo. V důsledku těchto dotací se nám všem ještě více zvednou ceny sazenic.
Odpovědět
MJ

Marcela Jezberová

26.5.2023 10:17 Reaguje na Dalibor Motl
Bohužel, zrovna větrolamy z této dotace nevysázíte. Nevejdete se do pravidel už jen proto, že kolem dokola linie vysazených stromů musí být váš díl půdního bloku a do šířky se také s funkčním větrolamem nevejdete. Uvidíme, jak se tato dotace "uchytí".
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

26.5.2023 12:47 Reaguje na Dalibor Motl
Osobně považuji za zlo dotace pro bohaté, tj na produkci (na tvorbu/zvětšení zisku). Dotace na mimoprodukční=ekologické služby krajiny jsou v celospolečenském zájmu, tak by je stát měl podporovat. A mohl by ještě více:-)
Odpovědět
DM

Dalibor Motl

26.5.2023 13:53 Reaguje na Karel Zvářal
Jenže to nerozlišíte. Nakonec to skončí tak, že si za tu dotaci nechá v okolí své vily místní magnát vysázet (svou vlastní firmou z holdingu) třeba park, třešňovku nebo švestkový sad. Možná provede výsadbu oddělovacího pásu svého TTP (v územním plánu již stavební pozemky) od rušné silnice nebo si nechá do své vinice vysázet nějaké mandloně a oskeruše. Pět let bude ten zemědělský pozemek patřit jeho švagrovi nebo rodičům aby to tak nedráždilo a bude se tomu říkat agrolesnický systém ... Celospolečensky to povede k naštvání těch co pozemek a firmu podnikající v zemědělství nemají ale platí to ze svých daní. Ti co pozemek mají ale do dotace se kvůli byrokracii nebo neochotě k ohýbání kritérií nevejdou si připlatí za stromky, protože dotace uměle navýší poptávku po těch sazenicích. Magnát zušlechtí pozemky a shrábne zisk ze své zahradnické firmy, která dodá sazenice a provede dotovanou výsadbu. Jako benefit profituje i z vyšší ceny sazenic. Cožpak to všichni nevidíme? Takto fungují dotace.
Odpovědět
RV

Richard Vacek

26.5.2023 14:22 Reaguje na Karel Zvářal
Žádný celospolečenský zájem neexistuje. Ale existují zájmy politiků, nátlakových skupin a podobně. Proč myslíte, že je Brusel městem lobbistů? Aby tam prosazovali zájmy a zákony v zájmu voličů? V Česku je to to samé v malém.

https://www.idnes.cz/zpravy/zahranicni/eu-usa-lobbing-penize-firmy.A181221_121236_zahranicni_luka
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

26.5.2023 14:47 Reaguje na Richard Vacek
Řekl bych, že oba malujete na zeď. Investice do zeleně je jedna z nejlépe kontrolovatelných: známe cenu stromku, jejich počet, cenu práce za vysazení a péči. To nepoměrně vyšší penězotoky jsou z jiných oblastí lidské činnosti, a tam o relativizaci vylobovaných dotací ani na vteřinu nepochybuji.
Odpovědět
DM

Dalibor Motl

26.5.2023 16:17 Reaguje na Karel Zvářal
To, že jinde se dotace dolují snadněji a ve větším, není argument. "Zeleň" je také byznys a nic proti tomu. Jen to není třeba krmit dotacemi.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

26.5.2023 17:30 Reaguje na Dalibor Motl
Pletete si pojmy. Mezi "dolováním (zneužívání) dotací" a jejich účelným využitím, je zásadní rozdíl. To potom "doluje dotace" i městská zeleň, neb městský rozpočet je hrazen ze státního rozpočtu. Tady běží vše v klidu, bez emocí, neb na tento automatismus jsme navyklí. Jakmile se jedná o výsadbu mezi poli, tak by neměl stát přispívat? Já jsem přesvědčen, že je v jeho zájmu mít pestrou krajinu. Což nelze říct o všech zemědělcích, většinu zajímá toliko zisk z půdy a volný pohyb (s technikou) krajinou, bez omezení zarostlými mezemi a jinou zelení. Proto - a celkem právem, žádají po státu kompenzace (za ušlý zisk).
Odpovědět
 
reklama
reklama

reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Ecn studiu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.

Spravovat souhlas s nastavením osobních údajů

TOPlist TOPlist