https://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/zpravy/geologie-doby-plastove
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Geologie doby plastové

29.7.2019 01:00 | PRAHA (Ekolist.cz)
Když volně vodou unášená PET láhev nebo igelitový sáček narazí na podmořský lávový proud, stane se rychle taveninou. A ta se snadno obalí čedičovými písky, úlomky korálů, střípky mušlí, naplaveného dřeva nebo jiných organických zbytků. Natavený plast poslouží jako lepidlo, které ze dna a pobřeží posbírá to, co je zrovna k dostání.
Když volně vodou unášená PET láhev nebo igelitový sáček narazí na podmořský lávový proud, stane se rychle taveninou. A ta se snadno obalí čedičovými písky, úlomky korálů, střípky mušlí, naplaveného dřeva nebo jiných organických zbytků. Natavený plast poslouží jako lepidlo, které ze dna a pobřeží posbírá to, co je zrovna k dostání.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Zdroj | Gestoso et al., Sci. Total Environ., 2019
O tom, že jedna PET láhev se může v přírodě rozkládat 300 a více let, jste nejspíš už slyšeli. Oceánografové z Portugalska teď upozorňují na „geologické“ formace z odpadních plastů, které se nejspíš nerozloží nikdy a zůstanou na Zemi i poté, co tu už lidé dávno nebudou. Píše o tom ScienceAlert.
 
O úvod do geologie plastů se postarala vlastně už v roce 2014 skupina kanadských badatelů, která na Havajských ostrovech popsala vznik takzvaných plastiglomerátů. Klastických, chcete-li poslepovaných hornin. V okolí kdysi populární pláže Kamilo jsou jich tuny.

Jejich vznik je přitom do značné míry přírodní. Když totiž volně vodou unášená PET láhev nebo igelitový sáček narazí na podmořský lávový proud, stane se rychle taveninou. A ta se snadno obalí čedičovými písky, úlomky korálů, střípky mušlí, naplaveného dřeva nebo jiných organických zbytků. Natavený plast poslouží jako lepidlo, které ze dna a pobřeží posbírá to, co je zrovna k dostání.

Po svém zatuhnutí vytvoří formaci, která vypadá jako hodně alternativní artefakt moderního umění. Nerozborná hrouda nejrůznějších přírodních a plastových součástí, která se sice vlivem přírodních vlivů může štěpit, ale pořád zůstane plastiglomerátem.

Nu, a teď portugalští oceánografové z Centra mořských a environmentálních věd (MARE) obohacují plastovou geologii o další prvek. Při pobřeží Madeiry popsali tzv. plastokrusty. Usazené nánosy plastových fragmentů, které se usadily na kamenech a už tu zůstaly. Připomínají nalepené žvýkačky a v současnosti tu pokrývají až 10 % plochy kamenů. „Tyto krusty mají svůj původ ve větších kusech plastů, které naráží na pobřeží,“ vysvětluje mořský ekolog Ignacio Gestoto. „Balvany pak obalí podobně, jako lišejníky nebo řasy.“

Není to jen další zneklidňující doklad o tom, jak lidstvo zaneřádilo moře odpadky. Plastokrusty totiž přímo ovlivňují ekologii organismů, kteří by se na kamenech také rády usadily nebo získávaly potravu. Antropogenní přílepky z nefalšovaného polyetylenu se nejen na Madeiře postupně stávají nedílnou součástí geologických věd.


reklama

Další informace |
Líbil se vám článek? Přispějte si na napsání dalšího.
foto - Dohnal Radomír
Radomír Dohnal
Autor je spolupracovníkem Ekolistu.cz.
tisknout poslat
 twitter

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

reklama


Blíž přírodě

 


Pražská EVVOluce
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Econnectu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist TOPlist