https://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/zpravy/gronske-ledovce-se-jiz-neobnovi-tvrdi-nova-studie
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Grónské ledovce se již neobnoví, tvrdí nová studie

17.8.2020 11:42 | NUUK (ČTK)
"Grónsko sehraje roli kanárka v dole a ten kanárek je už v podstatě mrtvý," říká Ian Howat, který se zabývá výzkumem ledovců na Ohijské státní univerzitě a je spoluautorem studie.
"Grónsko sehraje roli kanárka v dole a ten kanárek je už v podstatě mrtvý," říká Ian Howat, který se zabývá výzkumem ledovců na Ohijské státní univerzitě a je spoluautorem studie.
Licence | Volné dílo (public domain)
Ledový příkrov v Grónsku se možná ztenčil natolik, že jeho ztrátu již nepůjde zastavit, i kdyby se světu podařilo výrazně snížit emise způsobující globální oteplování. To je podle agentury Reuters závěr nové studie publikované tento týden časopisem Nature Communications Earth & Environment. Podle autorů výzkumu, který se zaměřil na stav 234 ledovců v Arktidě v časovém rozmezí 34 let, nespadne za rok dostatečně sněhu na to, aby se vyrovnala ztráta ledové masy při odtávání v letních měsících.
 

"Pořád přicházíme o více ledu, než kolik jsme ho získali díky nahromadění sněhu v lepších letech," upozorňuje Michalea Kingová, geoložka z Ohijské státní univerzity a vedoucí autorka studie. Situace v oblasti severního pólu podle ní může ovlivnit i další regiony. "To, co se stane v polárních oblastech, nezůstává v polárních oblastech," varuje Kingová.

Tání již nyní způsobuje, že se hladina světových oceánů zvedá v průměru o milimetr ročně. Pokud by ledovce v Grónsku roztály zcela, uvolněná voda by zvedla mořskou hladinu v průměru o šest metrů, což je dost na to, aby voda zaplavila přímořská města po celém světě. Tento proces by však trval desítky let.

"Grónsko sehraje roli kanárka v dole a ten kanárek je už v podstatě mrtvý," říká Ian Howat, který se zabývá výzkumem ledovců na Ohijské státní univerzitě a je spoluautorem studie.

Arktida se v uplynulých 30 letech oteplovala nejméně dvakrát rychleji než zbytek světa. Objem ledu kolem severního pólu dosáhl v červenci tohoto roku svého minima za posledních 40 let, připomínají autoři výzkumu.

Voda uvolněná táním z ledovců v Grónsku přeje lodní dopravě i těžbě fosilních paliv a dalších zdrojů. Vědci ale ze ztráty ledu radost nemají. Podle studie bude nyní ke zvětšení masy ledového příkrovu docházet jen v jednom roce za každých sto let, zatímco v letech před rokem 2000 byly šance na zvětšení masy ještě 50procentní.

Snižování emisí s cílem zpomalit klimatické změny ale má podle vědců pořád smysl. I když se již nepodaří obnovit ledovou masu, která dříve v Grónsku pokrývala dva miliony kilometrů čtverečních, zpomalení růstu průměrné globální teploty může zpomalit odtávání ledu a zvyšování hladiny oceánů.


reklama

 
BEZK využívá agenturní zpravodajství ČTK, která si vyhrazuje veškerá práva. Publikování nebo další šíření obsahu ze zdrojů ČTK je výslovně zakázáno bez předchozího písemného souhlasu ze strany ČTK.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (17)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

Jan Šimůnek

17.8.2020 12:01
Ty ledovce jsou relativně mladého data. Za středověkého klimatického optima, když Vikingové osidlovali Grónsko, buď nebyly vůbec, nebo měly podstatně menší rozsah. Dokazuje to i fakt, že po jejich odtátí byly obnaženy zbytky vikingského osídlení.

A z místa "kousek vedle". Verneova "Cesta do středu Země" popisuje sopku Sneffels bez ledovce, jak ji viděli cestovatelé v dobách před Malou dobou ledovou. To samé autor jejího pokračování, který jednak vycházel z této Verneovky, jednak prokazatelně znal minimálně jeden český cestopis (cestovatele Strýce) opět z teplého období před nástupem Malé doby ledové, protože ho ve svém díle cituje. Ani cesta podle J. Vernea, ani podle L. Součka nejsou tč. realizovatelné, protože vrcholové partie Sneffelsu jsou pokryty ledovcem (který tam zjevně před začátkem 17. století nebyl). Což jsem si sám na Islandu ověřil.

Takže úbytek těchto ledovců není nic jiného než návrat k normálnímu stavu.
Odpovědět
VK

Vladimír Kozelský

17.8.2020 12:23 Reaguje na Jan Šimůnek
Stáří ledovce Snæfellsjökull se uvádí cca 700 000 let...
Odpovědět
GP

Galipoli Petr

17.8.2020 14:28 Reaguje na Vladimír Kozelský
a netýká se těch 700 000 let spíše stáří toho stratovulkánu, než toho ledovce?
Odpovědět

Jan Šimůnek

17.8.2020 15:21 Reaguje na Vladimír Kozelský
Proč ho tedy starší cestopisy (raný novověk) popisují bez ledu?
Odpovědět
Miroslav Vinkler

Miroslav Vinkler

17.8.2020 17:45 Reaguje na Jan Šimůnek
Většina sopky Snæfellsjökullje pokryta postglaciálními lávovými proudy, které jsou mladší než 10 000 let.
Vzhledem k jeho nadmořské výšce a blízkosti vlhkého Severního Atlantiku se Snæfellsjökull pravděpodobně vyvíjí jako vrcholek ledové pokrývky mezi obdobími intenzivní sopečné činnosti, kdy jsou klimatické podmínky přinejmenším srovnatelné s podmínkami malé doby ledové; protože ledová čepice je v současné době ve stavu rychlé recese, její současná existence by mohla zcela souviset s klimatickými podmínkami malé doby ledové, během níž se rozšířila na přibližně 22 km2 v oblasti. Není však možné určit, zda dnešní oteplování klimatu odstraní to, co bylo poprvé v holocénu stabilním vrcholem ledové čepice.
zdroj : https://www.tandfonline.com/doi/full/10.1080/17445647.2015.1135301
Odpovědět
va

vaber

17.8.2020 17:16 Reaguje na Jan Šimůnek
tak podle vás ledovce mizí a objevují se s periodou několik set let a podobně kolísá i hladina světových oceánů? vzpamatujte se, ledovec není hromada napadaného sněhu
planeta se od doby maximálního zalednění otepluje a s tím nic nenaděláte
Odpovědět
ig

17.8.2020 20:57 Reaguje na vaber
A co jiného to je? Hromada napadaného sněhu slisovaná vlastní vahou.
Odpovědět

Jan Šimůnek

19.8.2020 20:36 Reaguje na vaber
Ledovec JE hromada napadaného sněhu, v níž se natáváním a zamrzáním, a také tlakem, sníh přeměňuje na led. A stačí pár let nadprůměrných sněhových srážel v zimě, které nestačí rozpustit léto, a máte malý ledovec.
Odpovědět
Miroslav Vinkler

Miroslav Vinkler

17.8.2020 14:26
Autoři studie sami přiznávají, že její výsledek je založen na řadě předpokladů ( s menší či vyšší dávkou pravděpodobnosti).
Např.: "Ledový příkrov v Grónsku se možná ztenčil natolik..."

Jde jenom o další polínko k ohřátí guláše o očekávaném konci světa...
Odpovědět
JD

Jiří Daneš

17.8.2020 16:16 Reaguje na Miroslav Vinkler
Ano, jde o "polínko", které má zajistit další zisky výrobcům tak zvaně ekologickým zdrojům energií. Gronsk bylo Gronlandem, zelenou zemí za Vikingů (kolem roku 982 - 986). proč by tomu tak nemělo být zase? Autoři studie si říkají "vědci", stejně jako ti lidé z Nového Zelandu, co potřebují družice na oběžné dráze, ke zjištění, že krávy, s odpuštěním, prdí.
Odpovědět

Jirka Černý

17.8.2020 17:26 Reaguje na Jiří Daneš
Připomíná to seriál Teorie velkého třesku, jak banda vědátorů rozsvítí světlo v místnosti počítačem přes několik satelitů a Penny prostě zmáčkne vypínač.
Odpovědět
Miroslav Vinkler

Miroslav Vinkler

17.8.2020 17:53 Reaguje na Jiří Daneš
To by korespondovalo s kalifornským black-outem /minulý týden/, kdy :
a) zapadlo slunce FVE = 0
b) přestalo foukat (jako naschvál)
c) a JE ,kterou zelení aktivisté odstavili nemohla vykrýt propad produkce

Jako naschvál velká vedra a všichni pustili klimatizace. Síť totálně zkolabovala .
více na :


1) Kalifornské výpadky a problémy při přechodu na zelenou energii
East Bay Times, 17. srpna 2020
https://thegwpf.us4.list-manage.com/track/click?u=c920274f2a364603849bbb505&id=c917d592ff&e=7920069880

2) Kalifornská varovná zpráva o výpadku
proudu, The Wall Street Journal, 17. srpna 2020
https://thegwpf.us4.list-manage.com/track/click?u=c920274f2a364603849bbb505&id=e962d5abac&e=7920069880

3) Katy Grimes: Kalifornská energetická korupce a postupné výpadky energie v Kalifornii Globe, 15. srpna 2020
https://thegwpf.us4.list-manage.com/track/click?u=c920274f2a364603849bbb505&id=b8e7778498&e=7920069880

4) Michael Shellenberger: Proč kalifornské klimatické politiky způsobují výpadky elektřiny
Forbes, 15. srpna 2020
https://thegwpf.us4.list-manage.com/track/click?u=c920274f2a364603849bbb505&id=360adbab7a&e=7920069880






5) Francis Menton: Co je příčinou nedávných výpadků napájení v Kalifornii?
Manhattan Contrarian, 16. srpna 2020
https://thegwpf.us4.list-manage.com/track/click?u=c920274f2a364603849bbb505&id=eff613c2f8&e=7920069880

Odpovědět
Katka Pazderů

Katka Pazderů

17.8.2020 18:01
A za 300 let roztaje i Antarktida a moře bude o 77 metrů výš. Někde u Magdeburgu. Alespoň to budeme mít k moři blíž.
Odpovědět
JD

Jiří Daneš

17.8.2020 20:16 Reaguje na Katka Pazderů
Ale Vy, ani nikdo z diskutujících se v tom moři u Magdeburgu nevykoupe.
Odpovědět

Jan Šimůnek

19.8.2020 20:40 Reaguje na Katka Pazderů
Nastane ještě větší šou. Antarktida se po zbavení se více než kilometrové vrstvy ledu patrně o něco zdvihne (v současnosti jsou některé její části (myšleno hlína a kamení pod ledem) pod úrovní světového oceánu. A to zvednutí Antarktidy vytlačí nahoru světový oceán o další metry. Podobně se asi trochu zdvihne i Grónsko a přispěje tím ke zvýšení mořské hladiny taky. Ale na to, abychom se v Hřensku cachtali ve slané vodě, to asi stačit nebude.
Odpovědět
V

Vladimir Mertan

17.8.2020 21:07
Často upozorňujem v diskusiách na článok prof. Kutílka https://vesmir.cz/cz/casopis/archiv-casopisu/2012/cislo-5/klima-holocenu-proti-sklenikove-hypoteze.html Oponenti namietajú, že je tu hodnotená klíma lokálne, z Gronskych ľadovcových jadier. Teraz máme možnosť porovnať priamo klímu Holocénu v Grónsku s klímou dnešnou:"V období nejvýraznějšího rozšíření Homo sapiens a vzniku mnoha kultur a civilizací, v holocénu (posledních 11 500 let), jsou prokázané variace teplých a chladných period podle mnoha proxy metod. Výhodná je analýza hodnot teplot, stanovená ze vzorků ledu odebraného po vrstvičkách z ledovce v Grónsku. Výhoda spočívá v nepřerušeném časovém sledu během celého holocénu. Z dvacetiletých průměrů vychází 9 výrazných teplých period s teplotami vyššími, než je teplota podle dvoutisíciletých průměrů. Je tomu tak v následujících časových intervalech (roky před současností): 9900–8600; 8000–7400; 7100–6700; 5800–5600; 5400–4900; 4300–4100; 3800–3100; 2400–1900; 1100–770. Teplotní vrcholy dosahují ve dvou případech až hodnot o 2,9 °C vyšších, než je současný průměr."
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

24.8.2020 08:14 Reaguje na Vladimir Mertan
Teplotní vrcholy nemůžete porovnávat s dnešním průměrem, ale zase jen s dnešními vrcholy.
Odpovědět
reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Econnectu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist TOPlist