Grónské ledovce se již neobnoví, tvrdí nová studie

"Grónsko sehraje roli kanárka v dole a ten kanárek je už v podstatě mrtvý," říká Ian Howat, který se zabývá výzkumem ledovců na Ohijské státní univerzitě a je spoluautorem studie.

Licence | Volné dílo (public domain)

Zdroj | Wikipedia.org

"Pořád přicházíme o více ledu, než kolik jsme ho získali díky nahromadění sněhu v lepších letech," upozorňuje Michalea Kingová, geoložka z Ohijské státní univerzity a vedoucí autorka studie. Situace v oblasti severního pólu podle ní může ovlivnit i další regiony. "To, co se stane v polárních oblastech, nezůstává v polárních oblastech," varuje Kingová.

Tání již nyní způsobuje, že se hladina světových oceánů zvedá v průměru o milimetr ročně. Pokud by ledovce v Grónsku roztály zcela, uvolněná voda by zvedla mořskou hladinu v průměru o šest metrů, což je dost na to, aby voda zaplavila přímořská města po celém světě. Tento proces by však trval desítky let.

"Grónsko sehraje roli kanárka v dole a ten kanárek je už v podstatě mrtvý," říká Ian Howat, který se zabývá výzkumem ledovců na Ohijské státní univerzitě a je spoluautorem studie.

Arktida se v uplynulých 30 letech oteplovala nejméně dvakrát rychleji než zbytek světa. Objem ledu kolem severního pólu dosáhl v červenci tohoto roku svého minima za posledních 40 let, připomínají autoři výzkumu.

Voda uvolněná táním z ledovců v Grónsku přeje lodní dopravě i těžbě fosilních paliv a dalších zdrojů. Vědci ale ze ztráty ledu radost nemají. Podle studie bude nyní ke zvětšení masy ledového příkrovu docházet jen v jednom roce za každých sto let, zatímco v letech před rokem 2000 byly šance na zvětšení masy ještě 50procentní.

Snižování emisí s cílem zpomalit klimatické změny ale má podle vědců pořád smysl. I když se již nepodaří obnovit ledovou masu, která dříve v Grónsku pokrývala dva miliony kilometrů čtverečních, zpomalení růstu průměrné globální teploty může zpomalit odtávání ledu a zvyšování hladiny oceánů.