Guardian: Lidstvo možná v budoucnu nasytí umělé maso
Vyšší poptávka po mase a mléčných výrobcích prý bude zejména v Asii a subsaharské Africe, její nárůst má pokrýt konvenční chov, ale možná i náhražky masa
|
|
Foto: Lollie-Pop/Wikimedia Commons |
Studie vedená Johnem Beddingtonem, hlavním vědeckým poradcem britské vlády, uvádí, že miliony lidí mohou navzdory nejmodernějším technologiím trpět hlady kvůli klimatickým změnám, nedostatku vody a neustálému růstu spotřeby potravin. Podle jednadvaceti studií publikovaných Královskou vědeckou společností má lidstvo k dispozici jen velmi málo nové půdy pro získávání potravin. Údajně není nemožné zvýšit produkci až o 70 % do roku 2050. Podle vědců z britského výzkumného zemědělského centra Rothamsted má však vyšší koncentrace oxidu uhličitého v ovzduší spolu s lepšími hnojivy a chemickými postřiky ohromným způsobem zvýšit výnosy a zároveň ušetřit potřebné množství vody. Do roku 2050 prý může produkce zemědělských plodin narůst až o padesát procent a více.
Několik zveřejněných studií předpokládá, že kolem poloviny století se zemědělství bude potýkat s nedostatkem vody, o kterou bude bojovat s průmyslem i se zásobováním obyvatel. Podle amerických vědců bude pro potřeby dalších tří miliard lidí potřeba jednou takové množství dnešní spotřeby vody, což znamená zmenšení dostupné vody pro zemědělství o 18 % kolem roku 2050. To podle vědců bude představovat problém zejména v ohrožených oblastech, jako je severní Afrika, Indie, Čína, části Evropy a západ USA.
Existují ale i mnohem jednodušší recepty než nová hnojiva či genetické modifikace. Například omezit plýtvání jídlem o 30–40 %, a to jak v bohatých, tak v chudých zemích. Když rozvojové země vylepší skladování potravin a obyvatelé bohatých zemí omezí svou nenasytnost, bude dostupné podstatně vyšší množství potravin, píše Guardian.
Podle jiných vědců to ale bez technických inovací nepůjde. Vyšší poptávku Asie a subsaharské Afriky po mase a mléce by prý měl pokrýt konvenční chov, ale možná to stačit nebude. Podle Philipa Thorntona z Nairobi existují dvě „divoké karty“, které mohou situaci změnit. „Prvním je umělé maso a druhým jsou nanotechnologie jako nosič medikamentů pro dobytek,“ řekl Guardianu.
Další studie upozorňují na jiné nečekané problémy při snaze vypěstovat většího množství potravin pro budoucí obyvatele Země. Například podle týmu britských a jihoafrických ekonomů je potřeba zemědělství modernizovat pomocí nových technologií, přitom ale technologické pole ovládá jen sedm nadnárodních korporací v čele s firmou Monsanto. To prý znevýhodňuje jak obyčejné zemědělce v chudých zemích, tak veřejné instituce, které nemají k patentům přístup.
Budoucí zemědělství se také podle vědců musí zbavit závislosti na ropě. Až 70 % energie potřebné k pěstování rostlin a zpracování potravin se vyrábí spalováním fosilních paliv, které přispívají ke změnám klimatu.
Podle článku Johna Vidala
reklama
Dále čtěte |
Online diskuse
Potraviny a voda - 21. 8. 2010 - Aleškdyž se člověk podívá na průměrné výnosy ve vyspělých státech a ve státech rozvojových , pak rozvojové státy zaostávají i přes teplejší klima více než o polovinu , takže i když zaponemu že třeba v africe leži miliony a miliny hektarů půdy vhodné k zemedělství ladem nebude v budoucnu problém nasytit 9 mld lidí. Navíc dynamika růstu počtu obyvatel na planetě silně oslabude a zatím-co dnes roste počet obyv. asi o 800 milionů za dekádu po roce 2030 to bude jen 400 a po roce 2040 jen 200 milionů , tedy tlak na zvyšování produkce potravin nebude stoupat, ale prudce klesat. Dostupnost vody není o klimatu, ale o penězích a pokud svět zdvojnásobí své bohatství každých zhruba 15 let a těžistě růstu bohaství se přesunuje do rozvojového světa - Čína , Indie. Bude v roce 50 mnohem néně oblastí , které budou mít problémy se zásobování vodou.O tom jak se budou vyrábět potraviny rozhodne zejména cena výsledného prokuktu , pokud bude existovat chutné uměle vyrobené zdravé a levné maso pak bude jen otázka času , kdy vytlačí klasické velkochovy. Naopak pokud takové maso existovat nebude budou se více uplatňovat geneticky modifikovaná hospodářská zvířata a rostliny. Slepou uličnou je zejména biozemědělství , které nás vrací někam o 70 let zpět a jehož výsledné prokudty jsou ne jen drahé a často i méně zdravé než klasické zemědělské výrobky. Moji předkové často útrpně umírali na rakovinu tlustého střeva , která je právě způsobena těmi skvělými bio produkty ,které naštěstí dnes už jíst nemusíme. |