Havlíček by chtěl, aby se na Národním plánu obnovy vláda shodla jednomyslně
Plán je nyní podle náměstkyně ministra průmyslu a obchodu pro hospodářskou politiku a podnikání Silvany Jirotkové do 23. dubna v meziresortním připomínkovém řízení. Následně ho dostane k projednání vláda. Havlíček v pondělí uvedl, že by chtěl, aby se na zasedání kabinetu dostal ještě v dubnu.
Do České republiky se v dalších sedmi letech nebo zhruba do roku 2030 dostane z Evropské unie podle Havlíčka přibližně bilion korun. Připomněl také Modernizační fond, ze kterého může ČR čerpat dalších 100 až 150 miliard korun. Každému, kdo není spokojen s finančním přídělem z NPO, Havlíček doporučil, aby se podíval do dalších programů. Doplnil, že NPO není plánem ekonomickým, ale plánem reforem.
S většinou problematických bodů se podle generální ředitelky Svazu průmyslu a dopravy ČR Dagmar Kuchtové podařilo vypořádat. Přesto je podle ní důležité, jakou roli bude v NPO obnovy mít veřejný sektor. Chybí k tomu podle ní vyčíslení, ale podle odhadu svazu to bude méně než 20 procent.
Největším nedostatkem jsou podle Kuchtové chybějící prostředky na enviromentální transformaci zpracovatelského průmyslu. "Počítá se s tím, že by to šlo z Modernizačního fondu. Tam ale je na tuto oblast podle našich informací pouze 20,5 miliardy korun a náklady, které budou firmy mít, jsou ve stovkách miliard," uvedla. Podle Kuchtové se dále hovořilo v souvislosti s Národním plánem obnovy o zřízení řídicího výboru, kde svaz chce, aby byli zastoupeni představitelé zaměstnavatelů a sociálních partnerů.
"Dlouhodobě požadujeme tzv. matici. To znamená, že chceme v celém objemu prostředků vidět, kam směřují," řekl předseda Českomoravské konfederace odborových svazů (ČMKOS) Josef Středula. Nelze podle něj peníze z NPO jen rozdělit, ale hlavní bude je dobře zacílit. Zejména pak v souvislosti se závazkem ČR, že bude do roku 2050 bezuhlíkovou ekonomikou a podle ministra životního prostředí Richarda Brabce (ANO) budou náklady na tuto změnu začínat pravděpodobně na deseti bilionech korun. "To je částka, která odpovídá přibližně sedmi plným státním rozpočtům a máme 29 let do konce tohoto období. I kdybychom každý rok dávali půlku, už jsme na 14 letech potřeby a to znamená, že nebudeme mít investice na nic jiného," uvedl.
NPO má být podkladem pro čerpání peněz z nového fondu Evropské unie. ČR by z něj podle ministerstva průmyslu mohla získat 172 miliard korun a dále bude moci čerpat půjčky až do zhruba 405 miliard korun. Plán je rozdělen na šest hlavních oblastí, které by z něj měly být financovány. Jde o infrastrukturu a tzv. zelenou transformaci, digitalizaci, vzdělávání a trh práce, vývoj a inovace. S podporou se počítá i na zdravotní prevenci.
Po schválení plánu vládou bude podle Jirotkové odeslán Evropské komisi, která má dva měsíce na vypořádání a poté ho předá Radě Evropské unie. Konečné schválení by se mělo podle ní uskutečnit pravděpodobně v srpnu. Doplnila, že přestože je plán závazný, v horizontu jednoho roku bude možná jeho revize.
reklama
Europoslanci schválili odklad platnosti unijního nařízení o odlesňování
Europoslanci zrychleně projednají odklad nařízení o odlesňování
Potravináři vyzvali europoslance ke schválení odkladu nařízení proti odlesňování